Obecné zásady pro hodnocení dopadů regulace (RIA)
strana 1
OBECNÉ ZÁSADY PRO HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE (RIA)
Srpen 2007
Obecné zásady pro hodnocení dopadů regulace (RIA)
strana 2
OBSAH
I. PROCESNÍ PRAVIDLA .................................................................................................................................. 4
1. POJEM REGULACE.................................................................................................................................. 5
2. ZÁKLADNÍ PRINCIPY PRO PROVÁDĚNÍ RIA .................................................................................. 5
3. KDY JE RIA APLIKOVÁNA? .................................................................................................................. 7
4. MALÁ RIA................................................................................................................................................... 8
5. VELKÁ RIA............................................................................................................................................... 10
6. PROCESNÍ PRAVIDLA PRO PROVÁDĚNÍ RIA................................................................................ 12
6.1. Institucionální zabezpečení................................................................................................................ 12
6.2. Konzultace.......................................................................................................................................... 13
6.2.1. Vytipování konzultovaných subjektů .................................................................................................. 13
6.2.2. Způsob a formy konzultací ................................................................................................................. 14
6.2.3. Připomínkové řízení........................................................................................................................... 14
6.3. Zdroje dat........................................................................................................................................... 15
II. METODIKA PRO HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE (RIA) ........................................................... 16
1. NÁZEV....................................................................................................................................................... 17
2. DŮVOD PŘEDLOŽENÍ A CÍLE............................................................................................................. 17
2.1. Definice problému.............................................................................................................................. 17
2.2. Identifikace dotčených skupin ............................................................................................................ 17
2.3. Popis cílového stavu........................................................................................................................... 17
2.4. Popis existující regulace/vládní politiky pro danou oblast................................................................ 18
2.5. Zhodnocení rizika............................................................................................................................... 18
3. VÝBĚR VARIANT ŘEŠENÍ.................................................................................................................... 18
4. VYHODNOCENÍ NÁKLADŮ A PŘÍNOSŮ........................................................................................... 20
4.1. Vymezení skupin a oblastí dotčených regulací................................................................................... 20
4.2. Identifikace nákladů a přínosů........................................................................................................... 21
4.3. Náklady .............................................................................................................................................. 22
4.4. Přínosy............................................................................................................................................... 24
4.5. Vyhodnocení nákladů a přínosů variant ............................................................................................ 25
5. IMPLEMENTACE, VYNUCOVÁNÍ, PŘEZKUM................................................................................ 27
5.1. Implementace..................................................................................................................................... 28
5.2. Vynucování......................................................................................................................................... 28
5.3. Přezkum účinnosti regulace............................................................................................................... 29
Obecné zásady pro hodnocení dopadů regulace (RIA)
strana 3
6. STANOVENÍ POŘADÍ VARIANT ......................................................................................................... 29
7. KONTAKTY A PROHLÁŠENÍ O SCHVÁLENÍ RIA.......................................................................... 30
8. ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA RIA.................................................................................................................. 30
III. PŘÍLOHY ..................................................................................................................................................... 32
1. ALTERNATIVNÍ FORMY ŘEŠENÍ PROBLÉMU .............................................................................. 33
2. METODY POROVNÁVÁNÍ DOPADŮ.................................................................................................. 34
3. ŠABLONY.................................................................................................................................................. 37
Malá RIA ............................................................................................................................................................. 37
Velká RIA ............................................................................................................................................................ 37
Obecné zásady pro hodnocení dopadů regulace (RIA)
strana 4
I. PROCESNÍ PRAVIDLA
Obecné zásady pro hodnocení dopadů regulace (RIA)
strana 5
1. POJEM REGULACE
Regulace je v tomto dokumentu vnímána jako produkt, tj. soubor nástrojů, pomocí nichž
výkonná moc realizuje požadavky na jednotlivce i skupiny, tedy především zákony, nařízení
vlády, vyhlášky, ale i jiné formy regulace než je regulace právní.
Cílem obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (dále jen „obecných zásad“) je
zlepšit tvorbu regulace s tím, že v rámci procesu její tvorby je nutné zvažovat, zda by nebylo
vhodnější využít jiných prostředků regulace, než je regulace právní. Obecné zásady se
vztahují na přípravu všech právních předpisů, které jsou připravovány v souladu
s Legislativními pravidly vlády.
2. ZÁKLADNÍ PRINCIPY PRO PROVÁDĚNÍ RIA
Existují různé názory na to, do jaké míry je potřeba regulovat. V případě, že regulace bude
zvolena jako nejvhodnější řešení, měla by vykazovat určité kvalitativní ukazatele.
Tyto ukazatele kvality regulace jsou formulovány jako principy kvality regulace. Při jejich
respektování lze dosáhnout nejenom zlepšení kvality regulace, ale sledovat i optimální míru
regulace.
Přiměřenost
Odpovědnost
Konzistence
Transparentnost
Cílenost a směřování
Všechny tyto principy jsou základem pro hodnocení dopadů a tvorbu právních předpisů
podle těchto Obecných zásad.
Přiměřenost
Regulovat by se mělo pouze, pokud je to nutné. Přijatá opatření by měla být přiměřená
danému riziku a identifikovaným a minimalizovaným nákladům a vycházet z porovnání
využitelnosti různých nástrojů (regulace, metodická nebo informační činnost,
samoregulace apod.) pro dosažení cílů.
Přijaté řešení musí být přiměřené vnímanému problému nebo riziku a opodstatnit
vynaložené náklady na dosažení cíle politiky1
.
1
Pojmem politika se rozumí konkrétní opatření ve smyslu anglického policy, tj. strategie, koncepce,
regulace.
Obecné zásady pro hodnocení dopadů regulace (RIA)
strana 6
Před přijetím regulace musí být zváženy všechny možnosti jak dosáhnout cílů politiky.
Alternativní řešení může být na rozdíl od přikazujícího právního předpisu účinnější a
levnější.
Musí být zvážena také proporce mezi jednotlivými formami regulace; odstranění nebo
omezení určité formy regulace (např. právní) může mít negativní dopad, pokud díky
tomu vznikne méně průhledná forma regulace, např. interní akty.
Regulace může mít různě velké dopady v závislosti na pozici příjemce regulace,
např. drobní podnikatelé čelí regulaci s většími obtížemi než velké podniky se stabilním
postavením na trhu.
V návaznosti na princip subsidiarity by mělo být rozhodování přijímáno na úrovni co
nejbližší občanovi, podnikateli nebo jinému zainteresovanému subjektu.
Právo EU by mělo být transponováno s použitím stejných nástrojů, které se používají
pro přípravu a přezkoumávání národní regulace.
Donucovací prostředky by měly být přiměřené stanoveným cílům a rizikům.
Donucovací orgány by se měly v případech, kdy je to možné, zaměřit spíše
na vzdělávací a informační činnost než na trestání.
Odpovědnost
Z regulace by mělo být dostatečně zřejmé, kdo je komu odpovědný a za co.
Regulující úřady by měly zavést jasné standardy a kritéria, podle kterých budou
postupovat.
Měl by existovat dobře známý, dostupný, spravedlivý a účinný systém žalob (stížností)
a odvolání.
Regulace by neměla zvýhodňovat některé subjekty na trhu (např. jednu skupinu
poskytovatelů spotřebních úvěrů), pokud nejsou v důsledku tržního selhání
diskriminováni.
Konzistence
Při přípravě nové regulace by se měly vzít v úvahu existující nebo plánované regulace
– národního, unijního nebo mezinárodního původu.
Regulace musí být předvídatelná, aby poskytovala stabilitu a jistotu těm, na které se
vztahuje.
Donucovací orgány by měly uplatňovat regulaci důsledně na celém území a musí být
zajištěna homogenní a rovná aplikace pro všechny dotčené subjekty.
Transparentnost
Regulující úřady by měly působit transparentně a udržovat právní předpisy
v jednoduché a pro regulované subjekty přijatelné formě.
Konzultace se musí konat před tím, než je konečný návrh regulace vytvořen,
aby existovala jistota, že byl názor zainteresovaných skupin a expertů vzat v úvahu.
K vyjádření musí mít zainteresované strany dostatečný prostor.
Obecné zásady pro hodnocení dopadů regulace (RIA)
strana 7
Regulace by měla být jasná, jednoduchá, srozumitelná a podrobná jen do té míry,
aby mohla být správně pochopena. Publikovat by se měla s dostatečným časovým
intervalem před nabytím účinnosti.
Následky nepřizpůsobení se regulaci musí být jasné.
Cílenost, směřování
Regulace se musí zaměřit na problém a minimalizovat vedlejší efekty a dopady.
Regulace se musí soustředit na řešení problému.
Kontrola a donucování by měla být úměrná riziku aktivit.
Regulace by se měla systematicky prověřovat, aby se zjistilo, zda je ještě nutná
a účinná. Pokud ne, měla by být upravena nebo zrušena.
3. KDY JE RIA APLIKOVÁNA?
Aplikace RIA by měla ve svém důsledku eliminovat vytváření nové regulace, která není
bezprostředně nutná. Z tohoto důvodu je nutné aplikovat metodu RIA co nejdříve,
tzn. v samém počátku úvah o řešení vzniklého problému2
.
RIA musí být aplikována od okamžiku, kdy jsme se rozhodli řešit problém.
Doporučuje se využít RIA již v okamžiku, kdy rezort začne uvažovat o zařazení legislativního
úkolu do plánu legislativních prací vlády.
RIA je uplatňována u:
všech obecně závazných právních předpisů připravovaných ministerstvy a ostatními
ústředními správními úřady podle Legislativních pravidel vlády včetně implementace
práva ES/EU, které představuje významnou část připravovaných právních předpisů
s výjimkou:
státního rozpočtu a státního závěrečného účtu podléhajících zvláštnímu
režimu,
zvláštních případů (Legislativní pravidla vlády část čtvrtá, čl. 17 až 19). Platí-li
stav legislativní nouze, RIA se vynechá též u souvisejících podzákonných
právních předpisů,
krizových situací,3
2
Slovo problém znamená pro účely tohoto dokumentu nejen řešení vzniklého problému, na který
regulace reaguje, ale také postup státu v případě potřeby regulovat určitou oblast právních vztahů
s cílem zajistit veřejné blaho/veřejný statek.
Obecné zásady pro hodnocení dopadů regulace (RIA)
strana 8
návrhů právních předpisů, jejichž obsahem jsou pouze změny technického
charakteru nemající žádný dopad na věcnou stránku právního předpisu (nemá
dopad na žádnou cílovou skupinu ani oblast),
obecných procesních předpisů (správní řád, občanský soudní řád, trestní řád,
zákon o kontrole)4
,
ostatních naléhavých případů, zejména pokud hrozí citelné ekonomické či jiné
ztráty. Tato výjimka se uděluje pouze na základě řádně zdůvodněné písemné
žádosti předsedou Grémia pro regulační reformu a efektivní veřejnou správu.
Pozor: uplatnění čl. 76 Legislativních pravidel vlády není výjimkou pro uplatnění RIA
při přípravě právního předpisu.
V případě, že je využita některá z výše uvedených výjimek, musí být toto v návrhu právního
předpisu výslovně uvedeno v důvodové zprávě, v případě zákonů, nebo v části odůvodnění,
v případě návrhů nařízení vlády či vyhlášky. Závěrečná zpráva RIA bude v těchto případech
obsahovat minimálně důvod předložení.5
Pro provádění RIA byl zvolen dvoustupňový proces. RIA bude podle předpokládaných
dopadů uplatňována buď ve zkrácené podobě (malá RIA), nebo v případě očekávaných
rozsáhlých dopadů či ohrožení některé ze státem podporované politiky bude provedena
hlubší analýza (velká RIA).
V případě, že přípravě návrhu zákona předchází zpracování věcného záměru zákona6
,
využije se pro návrh zákona závěrečná zpráva RIA, která byla zpracována pro účely
věcného záměru zákona, případně může být doplněna a upřesněna. Cílem tohoto přístupu
k hodnocení dopadů je minimalizovat zátěž úřadů při zpracování RIA v souladu s principem
přiměřenosti. V kapitole 4. Malá RIA a kapitole 5. Velká RIA jsou uvedeny povinné části
hodnocení dopadů a shrnutí všech požadovaných částí, které musí být uvedeno v závěrečné
zprávě RIA. Pro závěrečnou zprávu je vypracována šablona, která musí být použita. Tato
šablona je součástí elektronické knihovny Úřadu vlády ČR a současně je uvedena
v Příloze č. 3.
4. MALÁ RIA
Bude povinně provedena u všech návrhů obecně závazných právních předpisů
připravovaných podle Legislativních pravidel vlády s výjimkami uvedeným výše.
Obsah:
1. Důvod předložení
Název
Uveden je název právního předpisu, pro jehož účely se RIA zpracovává.
3
Podle ústavního zákona č. 110/1998, o bezpečnosti ČR a zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení
a zákona č. 241/200 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy.
4
V těchto případech bude provedeno hodnocení dopadů regulace až u jednotlivých prováděcích
právních předpisů.
5
Důvod předložení se zpracuje v souladu s bodem „1. Důvod předložení“ jak je uveden níže u malé
RIA.
6
Věcný záměr zákona se prakticky překrývá se závěrečnou zprávou RIA.
Obecné zásady pro hodnocení dopadů regulace (RIA)
strana 9
Identifikace problému, cílů, kterých má být dosaženo, rizik spojených s nečinností
Zhodnocení současného stavu a identifikace problému, který má být řešen včetně
zhodnocení platného právního stavu.
Stanovení cíle (žádoucího stavu), který má být dosažen řešením problému.
Zhodnocení rizik, která jsou spojena s neřešením problému.
2. Návrh variant řešení
Návrh možných řešení včetně varianty „nulové“7
Návrh různých variant řešení problému, které by mohly vést ke stanovenému cíli.
Součástí možných řešení je i varianta nulová, s výjimkou práva EU, nebo kdy již právní
předpis vyšší právní síly ukládá vydat právní předpis.
Navržena mají být rovněž alternativní řešení. Jedná se o taková řešení, která nevedou
k vytvoření nové regulace (rozuměj ve smyslu právního předpisu), ale problém řeší
samoregulací, spoluregulací apod.
3. Vyhodnocení nákladů a přínosů
Identifikace nákladů a přínosů všech variant
Identifikují se pravděpodobné náklady a očekávané přínosy.
Identifikovány musí být jednotlivé skupiny a subjekty, jichž se návrh dotýká.
Konzultace
Souhrn konzultací, které byly v průběhu zpracovávání RIA realizovány. Zaznamenávají
se i ty náměty, které nebyly zapracovány, včetně zdůvodnění.
Implementace a vynucování
Návrh implementace doporučeného řešení včetně harmonogramu a stanovení způsobu
kontroly naplňování stanovených požadavků včetně navrhovaných sankcí. Součástí
návrhu musí být vždy informace, že jsou zajištěny prostředky pro implementaci
navrhovaného řešení. Zvláštní pozornost je třeba věnovat zajištění prostředků na výkon
činností, které stát přenáší na obce a kraje8
.
Přezkum účinnosti
Stanovení měřítek a indikátorů, podle kterých bude dále posuzováno, že navrhované
řešení je účinné a splňuje stanovené cíle včetně termínu, kdy bude přezkoumání
provedeno, případně stanoven konec účinnosti právního předpisu.
4. Návrh řešení
Závěrečné shrnutí
Obsahuje stanovení „plusů“ a „mínusů“ jednotlivých variant, pokud to je možné,
podložené kvantifikovanými ukazateli. Jedna varianta se doporučí k dalšímu řešení.
7
Blíže viz část II. Metodika RIA, kapitola 3. Výběr variant řešení.
8
Pro stanovení nákladů na implementaci se využije Metodika pro stanovení plánovaných nákladů na
výkon veřejné správy.
Obecné zásady pro hodnocení dopadů regulace (RIA)
strana 10
Doporučená varianta vždy obsahuje vyčíslení předpokládaného finančního dopadu na
státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty včetně způsobu jejich pokrytí.
Kontakty
Uvedeny budou kontaktní údaje na zaměstnance, který zpracoval závěrečnou zprávu
RIA a bude kontaktní osobou pro případné připomínky a dotazy.
5. VELKÁ RIA
Velká RIA vychází z malé RIA a je jejím rozšířením. Bude provedena vždy, když malá RIA
identifikuje alespoň jeden z následujících kvantitativních nebo kvalitativních dopadů:
Kvantitativní:
významné jednorázové dopady9
ve výši alespoň 30 mil Kč za (i) rok nebo (ii) na jednu
skupinu subjektů,
kumulované dopady (opakované nebo součet několika jednorázových) ve výši
alespoň 140 mil Kč.
Kvalitativní:
dopady mající za důsledek znevýhodnění některé sociální skupiny a její uplatnění
ve společnosti,
dopady na hospodářskou soutěž,
zásadním způsobem pozmění podmínky fungování trhu/ napraví selhání trhu.
Velká RIA bude dále zpracována u všech návrhů právních předpisů, u kterých to stanoví
vláda s ohledem na své priority, a to formou usnesení k jinému souvisejícímu dokumentu.
Případně může být tato skutečnost zohledněna v plánu legislativních prací vlády na příslušné
období.
Výjimky. Velká RIA se neuplatňuje v případě, kdy, ačkoliv byly splněny kvantitativní
či kvalitativní ukazatele pro její provedení, se jedná o:
změny sazby daně, nebo se jedná o výši regulovaných cen nebo se upravuje výše
dávek, pojištění nebo důchodů, aniž by docházelo ke změně struktury daně, ceny,
dávky, pojištění nebo důchodu.
návrh právního předpisu, který implementuje právo ES/EU.
V těchto uvedených příkladech se vždy provede pouze malá RIA, která bude obsahovat
kvantitativní zhodnocení dopadů, zejména na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty.
Velká RIA se soustředí především na podrobnou analýzu problému, který byl identifikován
v malé RIA, tzn. že následuje po malé RIA, pokud vzniká alespoň jeden z uvedených
dopadů.
9
Dopadem se míní přínosy nebo náklady.
Obecné zásady pro hodnocení dopadů regulace (RIA)
strana 11
Obsah:
1. Důvod předložení
Název
Uveden je název právního předpisu, pro jehož účely se RIA zpracovává.
Popis problému
Navazuje na malou RIA.
Identifikovány budou problémové body navrhovaného řešení, které mají být podrobeny
podrobnější analýze.
2 . Návrh variant řešení
Návrh možných variant řešení
Může být řešena pouze jedna doporučená varianta, která byla určena v rámci malé RIA
jako nejvhodnější s tím, že mohou být posuzovány pouze různé způsoby implementace,
nebo může být podrobněji posuzováno více variant, které vedou ke stanovenému cíli,
ale mají různé dopady.
Opět se zkoumá, zda je možné použít i jiný způsob řešení problému, než je přijetí
právního předpisu. Pokud toto bylo již v malé RIA vyloučeno, zváží se alespoň, zda má
být problém řešen přijetím samostatného právního předpisu, nebo zda budou upraveny
předpisy, kterých se daný problém týká.
Dotčené subjekty
Identifikovány jsou všechny dotčené subjekty a skupiny, kterých se problém přímo
či nepřímo dotýká a jehož řešení na ně bude mít pravděpodobně nějaké dopady.
3. Vyhodnocení nákladů a přínosů
Hodnocení dopadů jednotlivých variant
Porovnány musí být pravděpodobné náklady a přínosy všech posuzovaných variant
pro jednotlivé skupiny a subjekty.
Při zpracování analýzy nákladů a přínosů nesmí být opomenuti kromě veřejného sektoru
a podnikatelů také spotřebitelé a občané, ale i ekonomika jako celek (makroekonomické
ukazatele).
Pro porovnání nákladů a přínosů se použije alespoň jedna z níže uvedených metod,
případně jejich kombinace, nebo jiná metoda podle uvážení zpracovatele mající ovšem
obdobný efekt.
Základní metody pro porovnávání dopadů: analýza nákladů a přínosů, analýza nákladové
efektivnosti, multikriteriální analýza a analýza rizika. Tyto metody je vhodné doplnit
analýzou citlivosti k ověření stability výsledků.
Konzultace
Konzultace jsou povinnou součástí velké RIA. Probíhají jak konzultace za účelem získání
dat, tak povinné konzultace formou zveřejnění dokumentu na webových stránkách.
Vyhodnocení konzultací je součástí závěrečné zprávy RIA a obsahuje rovněž souhrnnou
informaci o podnětech, které nebyly zapracovány včetně zdůvodnění.
Implementace a vynucování každé varianty
Obecné zásady pro hodnocení dopadů regulace (RIA)
strana 12
Pro každou z navrhovaných variant bude vytvořen plán implementace a vynucování.
Tento plán je rovněž argumentem pro rozhodování o nejvhodnější variantě řešení.
4. Návrh řešení
Zhodnocení variant a výběr nejvhodnějšího řešení
Obsahuje závěrečné shrnutí a stanovení nejvhodnější varianty k řešení definovaného
problému.
Odráží všechny zjištěné skutečnosti v průběhu zpracovávání RIA.
Vybraná varianta bude rozpracována do návrhu právního předpisu.
Varianta, která byla rozpracována do návrhu právního předpisu, vždy obsahuje vyčíslení
předpokládaného finančního dopadu na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty včetně
způsobu jejich pokrytí.
Přezkum účinnosti
Stanovení měřítek a indikátorů, podle kterých bude dále posuzováno, že navrhované
řešení je účinné a splňuje stanovené cíle včetně termínu přezkoumání a případně
stanovení konce účinnosti právního předpisu.
Kontakty
Uvedeny budou kontaktní údaje na zaměstnance, který zpracoval závěrečnou zprávu
RIA a který bude kontaktní osobou pro případné připomínky a dotazy.
6. PROCESNÍ PRAVIDLA PRO PROVÁDĚNÍ RIA
6.1. Institucionální zabezpečení
Legislativní pravidla vlády
Legislativní pravidla vlády jsou základním dokumentem pro přípravu právních předpisů
na úrovni ústřední státní správy. Legislativní pravidla vlády ukládají povinnost postupovat
v souladu s těmito obecnými zásadami a závěrečnou zprávu RIA přiložit k návrhu právního
předpisu jako součást důvodové zprávy/ odůvodnění.
Ústřední správní úřady (dále je „úřady“)
Úřady jsou odpovědné za provádění RIA a kvalitu zpracování závěrečné zprávy RIA. Práce
na vyhodnocení dopadů podle Obecných zásad jsou započaty již ve fázi, kdy daný úřad
uvažuje o řešení vzniklého problému, tzn., že vyhodnocení dopadů vždy předchází vytvoření
paragrafového znění návrhu právního předpisu. Právní předpis je vždy zpracováván až na
základě RIA a v souladu se závěry RIA.
Nikdy nesmí být zpracován návrh právního předpisu dříve než RIA.
Pro zpracování RIA se použije metodika uvedená v části II. Metodika RIA s tím, že musí být
dodrženy povinné obsahové náležitosti malé a velké RIA. Způsob organizačního
zabezpečení RIA je plně v kompetenci jednotlivých úřadů.
Obecné zásady pro hodnocení dopadů regulace (RIA)
strana 13
Úřady jsou povinny zajistit, že návrh právního předpisu a závěrečná zpráva z RIA jsou
v souladu. Hodnocení dopadů je z tohoto důvodu průběžně doplňováno a aktualizováno.
Jedná se zejména o případy, kdy dojde na základě výsledků připomínkového řízení nebo
stanoviska Legislativní rady vlády ke změnám v návrhu právního předpisu, které mají vliv na
provedené hodnocení dopadů. Cílem tohoto postupu je zajistit, aby vláda měla k dispozici
kompletní podklad pro své rozhodnutí.
Úřady jsou povinny rovněž zajistit shodu vládního návrhu zákona a vyhodnocení dopadů
před odesláním návrhu zákona k podpisu předsedovi vlády.
Grémium pro regulační reformu a efektivní veřejnou správu (dále jen „grémium“)10
Grémium je mezirezortní orgán zajímající stanoviska k legislativním návrhům z hlediska
hodnocení jejich dopadu, včetně způsobované byrokratické zátěže.
Grémium zaujímá stanoviska k návrhům právních předpisů, které jsou předloženy vládě
k projednání. Stanoviska mohou v případě nedostatečného vyhodnocení dopadů obsahovat
doporučení pro vládu vrátit předkládaný materiál k přepracování předkladateli.
6.2. Konzultace
Konzultace s dotčenými stranami jsou základem RIA. Metoda RIA předpokládá, že není
možné odhadnout veškeré možné dopady navrhované regulace od „stolu“. Široké konzultace
s odbornou veřejností jsou rovněž v souladu se zásadou otevřenosti a transparentnosti
procesů ve veřejné správě. V neposlední řadě zprůhlednění procesů přípravy regulace
přispívá k boji proti korupci.
Konzultace by měly napomoci:
nalézt nové perspektivy nahlížení na problém a identifikovat další možné varianty řešení,
pomoci nalézt předkladateli právního předpisu rovnováhu mezi protichůdnými zájmy,
poskytnout nezávislou kontrolu hodnocení možných dopadů provedených úřadem, který
RIA zpracovává,
zmírnit riziko nepředvídaných důsledků,
zvýšit porozumění návrhu a lepší připravenost dotčených subjektů na implementaci
právního předpisu.
Konzultace jsou povinnou součástí RIA.
6.2.1. Vytipování konzultovaných subjektů
Základem pro vytipování konzultovaných subjektů je identifikace těch skupin podnikatelů
a osob, na které bude mít navrhovaná regulace přímý či nepřímý dopad. S těmito subjekty
nebo jejich zástupci konzultujeme primárně. Mezi konzultované subjekty musí patřit i další
orgány veřejné správy, profesní organizace, pokud se jich daná problematika týká, a
nevládní organizace zabývající se předmětnou problematikou. K dalším konzultovaným
10
Činnost grémia bude upravena statutem a jednacím řádem Grémia.
Obecné zásady pro hodnocení dopadů regulace (RIA)
strana 14
subjektům patří zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelů, podnětné postřehy mohou
poskytnout zástupci vědeckých a akademických kruhů. Cílem konzultací není oslovit
všechny dotčené subjekty, ale alespoň zástupce subjektů, na které má regulace dopad.
Seznam organizací, které vyjádřily ochotu se podílet na konzultacích, je součástí databáze
DataKO, která je začleněna v systému elektronické knihovny Úřadu vlády ČR. Tato
databáze není vyčerpávající a bude průběžně doplňována a aktualizována. DataKO je pouze
možným, nikoliv jediným zdrojem, který mohou zpracovatelé právních předpisů používat.11
6.2.2. Způsob a formy konzultací
V průběhu zpracovávání malé i velké RIA se provádí konzultace. Způsob jejich provedení je
v kompetenci předkladatele. Konzultace při identifikaci problému napomohou problém
správně popsat a zjistit jeho palčivost. Konzultace v průběhu vytipovávání variant řešení jsou
nezbytné pro nalezení co možná největšího počtu alternativ. Při vyhodnocování dopadů
navrhovaných řešení pak konzultace pomohou získat relevantní data.
Pouze v případě velké RIA je nutné vždy provést závěrečné veřejné konzultace, které
spočívají ve zveřejnění dokumentu ke konzultacím na webových stránkách po dobu
minimálně 4 týdnů. V této době má široká veřejnost možnost vyjádřit se k hodnocení dopadů.
Výsledek této veřejné konzultace musí být promítnut do zpracované RIA12
.
Výsledkem konzultací by měla být souhrnná informace o konzultovaných stranách, včetně
jejich zásadních věcných připomínek a podnětů a souhrnné informace o jejich zapracování.
Je nezbytné, aby konzultované subjekty dostaly ke konzultacím kvalitní dokument - písemné
podklady obsahující přesně definované problémy a otázky, o kterých by mělo být
diskutováno, cíleně připravené pro konkrétní konzultované skupiny/osoby. V případě
písemných konzultací je třeba jasně stanovit lhůtu pro dodání odpovědí, která musí být
dostatečně dlouhá, aby konzultované subjekty měly dostatek času pro jejich zpracování.
6.2.3. Připomínkové řízení
Připomínkové řízení lze pro účely RIA považovat za zvláštní formu konzultací. V souladu
s Legislativními pravidly vlády je připomínkové řízení veřejné. Veřejné připomínkové řízení
umožňuje nejen orgánům veřejné správy, ale i široké odborné i laické veřejnosti vyjádřit se
ke konečnému návrhu právního předpisu a provedené RIA, případně upozornit na nesoulad
mezi návrhem právního předpisu a závěrečnou zprávou RIA. Tento postup platí pro všechny
návrhy právních předpisů bez ohledu na to, zda byla prováděna malá či velká RIA.
Pokud dojde na základě výsledků připomínkového řízení v návrhu právního předpisu ke
změnám, které mají vliv na provedené hodnocení dopadů, je nutné toto hodnocení dopadů
doplnit a upravit z důvodu zajištění komplexního a relevantního podkladu pro rozhodování
vlády.
11
Dále je možné využít seznamy občanských sdružení a organizací dostupných na stránkách
Ministerstva vnitra (http://www.mvcr.cz/rady/sdruzeni/index.html), či databáze neziskových organizací
na Portálu veřejné správy
(http://www.evidencenno.portal.gov.cz/EvidenceNNOV10001/DesignPages/SeznamNNO.aspx)
12
Tyto konzultace probíhají ještě před zahájením prací na přípravě návrhu právního předpisu.
Obecné zásady pro hodnocení dopadů regulace (RIA)
strana 15
6.3. Zdroje dat
Získávání dat je pro RIA často jedním z nejnáročnějších úkolů, jelikož relevantní data
pro vyhodnocení problému a následující analýzu nejsou často k dispozici.
Nejprve je nutné se vždy přesvědčit, zda nemá k dispozici potřebná data Český statistický
úřad. Dále je možné získat data od institucí, které se daným problémem zabývají. Tato data
je nutné ověřit z důvodu zajištění jejich relevantnosti a validity.
Další postupy pro získání relevantních dat:
výsledky průzkumů,
metody odhadu,
spolupráce s odborníky, atd.
Z pohledu získávání relevantních dat jsou zásadní konzultace, které jsou vedeny
s dotčenými subjekty, kdy má zpracovatel RIA možnost získat data přímo od těchto subjektů,
nebo závěry z analýz a studií, které si tyto subjekty vytvořily pro vlastní potřebu.
Za relevantní data mohou být považovány údaje z minulých let, ale i ty je dobré prověřit
z jiných zdrojů.
Zpracovatel RIA má rovněž možnost podle svých zdrojů realizovat vlastní šetření/výzkum
pro získání dat.
Obecné zásady pro hodnocení dopadů regulace (RIA)
strana 16
II. METODIKA PRO HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE (RIA)
Obecné zásady pro hodnocení dopadů regulace (RIA)
strana 17
Tato část se použije pro provádění malé i velké RIA s tím, že při jejím zpracování se vychází
ze stanoveného obsahu malé a velké RIA uvedeného v části I. Procesní pravidla.
Na odlišnosti je poukazováno rovněž v textu.
1. NÁZEV
Uveďte název právního předpisu, pro účely kterého se RIA předkládá.
2. DŮVOD PŘEDLOŽENÍ A CÍLE
Popište co nejpřesněji problém, který má být řešen a cíle, kterých by mělo být dosaženo.
Zhodnoťte rovněž rizika, která hrozí v případě neřešení problému.
2.1. Definice problému
Popište stávající situaci a zhodnoťte ji tak, aby bylo zřejmé, kde je problém, který vyžaduje
zásah na úrovni vlády/ústředního správního úřadu. Snažte se být co nejkonkrétnější,
využívejte empirická data, závěry analýz. Vymezte rozsah problému. Je nutné vyjádřit
pravděpodobnost výskytu nějaké problémové situace a důsledky, které její výskyt přinese.
Dále je třeba zmínit, zda jde o problém jednorázový nebo opakující se. V maximální možné
míře je nutné uvedená tvrzení podpořit důkazy, jako například analýzou stávajících
zkušeností, zprávami odborníků a vědeckých týmů, apod.
2.2. Identifikace dotčených skupin
Popište, koho se uvedený problém týká, tj. jakých skupin osob, podnikatelů, sektorů
ekonomiky apod., a na které z těchto skupin či oblastí bude mít navrhované řešení dopad.
Toto vymezení bude dále podle navržených variant řešení problému rozšiřováno.
2.3. Popis cílového stavu
Popište jasně, srozumitelně a co možná nejpřesněji stav, ke kterému by mělo vést řešení
problému. Nutné je popsat skutečnou podstatu řešení, nikoli vyjmenovat paragrafy zákonů,
které je třeba naplnit. Nelze zaměňovat cíle (důsledky) s nástroji pro jejich dosažení.
V žádném případě není možné, abychom definicí cílového stavu již předurčovali způsob
řešení.
Pokud je to možné, vyjádřete cílový stav pomocí kvantifikovatelných ukazatelů.
Doporučujeme uplatnit pravidlo SMART, tzn., že cíle mají být konkrétní (specific), měřitelné
(measurable), akceptovatelné (accepted), realistické (realistic) a vázané na konkrétní termín
(time-dependent).
Při stanovování cílů je nutné rozlišovat cíle obecné, konkrétní a operativní, které jsou
hierarchicky uspořádané. Obecné cíle se vztahují k politice, strategii prosazované v dané
oblasti. Dosažení takových cílů je vždy závislé i na jiných činnostech a předpokladech, než
kterých má být dosaženo připravovanou regulací. Příklad: Rozvoj podnikatelského prostředí.
Konkrétní cíle mají již bezprostřední vazbu na připravovanou regulaci. Příklad: Zjednodušení
vstupu do podnikání.
Obecné zásady pro hodnocení dopadů regulace (RIA)
strana 18
Operativní cíle jsou pak vyjádřeny z hlediska výstupů, které by v důsledku naší aktivity měly
být splněny. Příklad: Vytvoření centrálních registračních míst.
2.4. Popis existující regulace/vládní politiky pro danou oblast
Je nutné zasadit problematiku do určitého kontextu. Proto je důležité zmínit, zda pro oblast,
do které daný problém spadá, existuje vládní politika (koncepce, strategie, národní program),
popř. existuje-li již pro danou oblast nějaká regulace. Pakliže se existující regulace věnuje
i řešení daného problému, je třeba uvést pravděpodobné příčiny vzniku problému navzdory
existující regulaci. Existující regulaci je třeba popsat věcně, stručně a srozumitelně, nikoliv
uvést pouze soupis příslušných paragrafů. Dále je třeba uvést, která/é instituce je/jsou
odpovědná/é za naplňování příslušné vládní politiky či vynucování příslušné regulace.
V případě neefektivnosti existující regulace je vhodné uvést důvod této neefektivnosti.
Neefektivnost regulace může být způsobena tzv. neefektivností právního předpisu, kdy
příslušná právní regulace existuje, avšak fakticky není dostatečně prosazována
či vynucována.
Pokud existuje nadnárodní politika či regulace pro danou oblast, je nutné ji zmínit a stručně
charakterizovat.
2.5. Zhodnocení rizika
Existence problému ještě neznamená, že je třeba podniknout opatření, tím spíše na úrovni
státní správy. Některé problémy mohou být spíše teoretické povahy a s nízkou
pravděpodobností výskytu. Proto musí být hned v úvodní části dostatečně zdůvodněno,
proč je pro řešení problému třeba zásahu státu a je-li to reálný problém. Nejpádnějšími
důvody pro zásah státu jsou ohrožení zdraví či bezpečnosti osob nebo hrozba vzniku škod
na životním prostředí. Zásah státu může být rovněž zdůvodněn dlouhotrvajícím „tržním
selháním“ vzniklým např. nedostatečným nebo nevyváženým přístupem některých účastníků
trhu k informacím, nedostatkem konkurence na trhu nebo vedlejšími účinky/externalitami.
Zásah státu může být zdůvodněn také potřebou zajistit „veřejné blaho/veřejný statek“, který
nemohou zajistit sami jednotlivci.
3. VÝBĚR VARIANT ŘEŠENÍ
Pokud jste již stanovili cíle, kterých byste chtěli dosáhnout, soustřeďte se dále na cesty,
které k nim povedou. Snažte se hledat nejrůznější možnosti, jak jich dosáhnout.
Vždy musí být stanoveny minimálně 2 varianty.
Jako jednu z možných variant řešení uvažujte i tzv. nulovou variantu, tzn. nedělat nic.
V případě, že právní předpis vyšší právní síly (zákon, právní akt ES/EU, přijetí
mezinárodního závazku apod.) stanoví, že zásah je nutný, a tudíž není možné uplatnit
nulovou variantu, použijte nulovou variantu pouze jako základ pro srovnání dopadů jiných
variant.
Obecné zásady pro hodnocení dopadů regulace (RIA)
strana 19
Varianty řešení se samozřejmě vždy odvíjí od charakteru problému. V případě, že právní
předpis vyšší právní síly již určuje podstatu i formu připravované regulace, zvažte alespoň
různé formy implementace nebo vynucování takové regulace.
V případě, že se jedná o návrh právního předpisu, který pouze implementuje právní akty
ES/EU a tyto akty neumožňují žádné odchýlení, zpracovává se v rámci hodnocení dopadů
pouze jedna varianta.
Při hledání možností implementace navrhovaného řešení do našeho právního řádu
posuzujte i to, zda je vhodnější přijmout samostatný zákon, nebo zda novelizovat související
zákony.
Jednotlivé varianty dále popište tak, aby bylo jasné, jakým způsobem vedou k danému cíli.
V této fázi je nutné provést konzultace s jednotlivými dotčenými subjekty, abychom získali
maximum informací o dopadech navrhovaných variant, nechtěných a neočekávaných
dopadech, rizicích spojených s implementací a vynucováním a nákladech na přizpůsobení
se regulaci ze strany dotčených subjektů. Z toho vyplývá, že varianty se nesoustřeďují pouze
na obsah řešení, ale také na způsob implementace a vynucování.
V rámci podpory rozvoje eGovernmentu se snažte při hledání způsobů řešení, jejich
implementaci a vynucování v maximální možné míře využívat možnosti informačních a
komunikačních technologií.
Přizpůsobení se regulaci a její vynucování
Pokud zvažujete postih za neplnění povinností vyplývajících z regulace, srovnávejte
je s náklady na jejich splnění. Náklady na přizpůsobení se regulaci by neměly být
vyšší než případný postih za nepřizpůsobení.
Náklady na přizpůsobení a způsob vynucování přímo souvisí s plněním stanovených
cílů.
Pokud zvažujete různé způsoby, jakými by mělo být dosaženo cílů, usilujte vždy
o minimalizaci administrativních nákladů/zátěže. Vždy zvažte zda je pro účely
vynucování navrhovaného řešení nutné vytvářet novou kompetenci některého ze
subjektů veřejné správy nebo lze řešit věc jiným méně administrativně náročným
způsobem.
V případě nákladů zvažte současně možnosti jejich kompenzace např. formou
zvýšení poplatků, získání prostředků z jiných zdrojů.
Nikdy nesmíte zapomenout na posouzení možnosti řešit problém jinou formou než přijetím
právního regulací. Příklad: Využití informačních kampaní, spoluregulace, samoregulace,
stanovení standardů kvality. Další podrobnosti k výběru alternativ jsou uvedeny v Příloze
č.1.
Posuzovány mohou být rovněž varianty, které se liší zdánlivě pouze v detailech. Příklad:
stanovení data účinnosti, osvobození malých podniků o nějaké povinnosti, zúžení rozsahu
návrhu nebo různé způsoby realizace navrhovaných požadavků.
V této fázi je nutné rovněž posoudit rizika, která jsou spojena s implementací navržených
variant. Příklad: Pokud je námi navrhované řešení převážně založeno na využití nějakého
softwarového nástroje, je třeba brát v úvahu, zda tento systém již existuje. Pokud ne, je
Obecné zásady pro hodnocení dopadů regulace (RIA)
strana 20
nutné vzít v potaz, zda existuje firma, která je schopna ho ve stanoveném čase a dodržení
námi stanovených požadavků dodat.
Závěrem této části hodnocení dopadů je vyřazení variant, které na základě jejich
podrobného popisu nevedou zjevně ke stanoveným cílům. Varianty vedoucí ke stanovenému
cíli pouze částečně se nevyřazují. Příklad: Úspora 15 miliard namísto 20 za vynaložení
nižších nákladů.
4. VYHODNOCENÍ NÁKLADŮ A PŘÍNOSŮ
V průběhu vyhodnocování nákladů a přínosů se soustřeďte na vymezení dotčených
subjektů, identifikaci nákladů a přínosů a v závěru na jejich vyhodnocení.
Tato část hodnocení dopadů je nejvýznamnější z pohledu důkazů, které budeme mít
v závěru pro své doporučení o nejvhodnější variantě řešení problému. Hodnotíme všechny
varianty, které jsme v předešlé fázi shledali jako vhodné pro řešení problému a vedoucí
ke stanoveným cílům.
Mělo by platit pravidlo, že řešení by mělo být přijato pouze v případě, že přínosy převyšují
náklady.
Podrobnost analýzy je závislá na tom, zda se jedná a malou či velkou RIA. Obsah analýzy
vyhází ze struktury stanovené v části I. Procesní pravidla.
Malá RIA je zaměřena na identifikaci nákladů a přínosů. Pokud mohou být peněžně
nebo alespoň číselně vyjádřeny, musí zde být toto uvedeno (např. náklady v Kč, redukce
o x %, počet zachráněných životů)13
. Při posuzování nákladů a přínosů je vždy nutné brát
v úvahu princip přiměřenosti.
Velká RIA by měla být založena na kvantifikaci nákladů a přínosů. Analýza je ve srovnání
s malou RIA maximálně podrobná a je zde zpravidla využito více metod vyhodnocování
dopadů posuzovaných variant.
V průběhu všech částí této fáze analýzy provádějte konzultace, které pomohou identifikovat
dotčené subjekty a dopady. Díky konzultacím máte možnost získat data, která jsou jinak
nedostupná, a v rámci analýzy dospět skutečně k relevantním výsledkům.
4.1. Vymezení skupin a oblastí dotčených regulací
Dopady navrhovaných řešení by měly být vyhodnoceny jak z hlediska celé společnosti,
tak i z hlediska jednotlivých společenských skupin, sektorů ekonomiky, firem podle velikosti,
orgánů státní správy a samosprávy apod. Proto je nutné před započetím samotné analýzy
identifikovat skupiny a oblasti, na které bude mít navrhované řešení dopad.
13
Existuje řada technik pro kvantifikaci zdánlivě „nekvantifikovatelných“ nákladů. Poměrně
propracovaná metodologie existuje např. v oblasti dopadů na životní prostředí (tzv. Environment
Impact Analysis). Ke kvantifikaci může sloužit také šetření mezi spotřebiteli na téma „kolik byste byl
ochoten zaplatit, kdyby…“.
Obecné zásady pro hodnocení dopadů regulace (RIA)
strana 21
Vymezte vždy všechny skupiny, na které mohou mít jednotlivé varianty nějaký vliv. Pokud si
nejste jisti, zda by se navrhované řešení mohlo nějaké skupiny dotknout, využijte konzultace,
které vám pomohou ověřit, zda se jedná o dotčené skupiny.
Pro vymezení dotčených skupin a oblastí můžete využít příklady uvedené v Tabulce č. 1.
Tento přehled není samozřejmě vyčerpávající, proto ho považujte pouze za vodítko
pro hledání dalších potenciálních příjemců navrhovaného řešení.
Tabulka č. 1: Příklady oblastí a skupin, které by měly být brány v úvahu při
vyhodnocování dopadů regulace
Oblasti
trh práce
věda a výzkum
cestovní ruch
kultura
vzdělání
bezpečnost obyvatel
udržitelný rozvoj
životní prostředí a jeho ochrana
ochrana lidského zdraví
mezinárodní závazky
dodržování Listiny základních práv
a svobod
ochrana osobních údajů
spravedlnost
regionální rozvoj
Skupiny
podniky (podle velikosti a
sektoru/odvětví)
spotřebitelé
zaměstnanci
nezaměstnaní
sociálně slabí
osoby se zdravotním postižením
národnostní menšiny
děti a mládež
studenti (bez rozdílu věku)
senioři
ženy (rovnost pohlaví)
rodiny s nezaopatřenými dětmi
osoby, které ošetřují
orgány státní správy
orgány samosprávy
nevládní a neziskové organizace
občanská a zájmová sdružení
média
Při identifikaci dotčených subjektů vždy dodržujte níže uvedená pravidla:
identifikováni musí být jak ti, co návrhem „získávají“, tak ti, co návrhem „ztrácí“,
rozlišujte, zda se jedná o přímý dopad nebo nepřímý. Příklad: návrh jehož cílem je
snížit emise, má přímý vliv na ty, kteří je produkují, a z dlouhodobého pohledu
nepřímý vliv na zdraví obyvatel,
vymezte dotčené skupiny pro všechny posuzované varianty, pamatujte, že v rámci
různých variant může být distribuce dopadů mezi jednotlivé dotčené skupiny různá,
využívejte konzultace pro identifikaci dotčených skupin, pomohou vám najít ty, které
mohou být pravděpodobně dotčené vaším návrhem.
4.2. Identifikace nákladů a přínosů
Při hledání nákladů a přínosů jednotlivých variant pamatujte na následující:
náklady a přínosy musí být popsány u všech variant včetně varianty „nedělat nic“,
Obecné zásady pro hodnocení dopadů regulace (RIA)
strana 22
hloubka analýzy závisí na tom, zda se jedná o malou či velkou RIA, nicméně v rámci
jednoho hodnocení dopadů je nutné se zabývat všemi variantami stejně podrobně
aniž bychom jednu variantu již v této fázi upřednostňovali,
náklady a přínosy se posuzují vždy na základě kvalifikovaného odhadu fungování
navrhovaného řešení ve vztahu k současné situaci,
v případě kvantifikace dopadů používejte peněžní vyjádření zohledňující inflaci,
při posuzování nákladů nezapomeňte vzít v úvahu i související právní předpisy, které
mají na řešený problém vliv,
zvažujte rizika spojená s implementací a jak ovlivňují výši nákladů a přínosů,
užitečnou metodou pro určení dopadů je vytvoření kauzálního modelu,
všechny náklady a přínosy pečlivě evidujte, abyste je nezapomněli začlenit
do závěrečné zprávy RIA.
4.3. Náklady
V této části je nutné posoudit všechny náklady, které vznikají jednotlivým dotčeným
skupinám v případě všech variant. Nejprve se vždy zaměřte na vyčíslení nákladů
pro jednotlivé skupiny, které potom budete agregovat. Pro přehlednost se doporučuje
zpracovat tabulku, která bude sledovat vývoj nákladů v čase.
Při hodnocení nákladů dbejte na to, abyste nezapočítávali některé náklady vícekrát.
Příklad: Podnik může své zvýšené náklady promítnout do ceny zboží či služby.
Náklady je třeba rozlišit jednak na přímé (tedy náklady plynoucí přímo ze splnění povinnosti
stanovené daným právním předpisem) a nepřímé (náklady vznikající v důsledku vynaložení
přímých nákladů, většinou třetím stranám). Příklad: Náklady na nákup zařízení splňující
vyhláškou stanovené standardy jsou náklady přímými. Uzavření podniku a ztráta pracovních
příležitostí v regionu v důsledku nerentabilnosti prodeje díky vyšším nákladům na zařízení
splňující vyhláškou stanovené standardy jsou náklady nepřímými.
Dále rozlišujte náklady jednorázové a opakující se.
V této souvislosti nezapomeňte, že je třeba vždy brát v úvahu, že náklady, ale také přínosy,
vznikají v různém čase. Příklad: Vybudování registrů veřejné správy vyžaduje okamžité
náklady, avšak v dlouhodobém horizontu vytváří přínosy v důsledku možnosti sdílení dat.
Pro srovnání nákladů a přínosů, jež vznikají v různém čase, se používá metoda
diskontování. Celkovou hodnotu diskontovaných nákladů a přínosů nazýváme čistá
současná hodnota.
Pro výpočet čisté současné hodnoty využijte tento vzorec:
∑= +
−
=
n
t t
t
r
CB
NPV
0
t
)1(
,
kde NPV je čistá současná hodnota
Bt přínosy v roce t
Obecné zásady pro hodnocení dopadů regulace (RIA)
strana 23
Ct náklady v roce t
n celková doba trvání projektu
r diskontní míra
Pro čistou současnou hodnotu pro velmi dlouhé (nekonečné) období použijeme tento vzorec:
( ) ( )
t
TT
n
t t
t
r
grCB
r
CB
NPV
)1(
/
)1(
TT
0
t
+
−−
+
+
−
= ∑=
kde
Bt přínosy v roce t
Ct náklady v roce t
rT diskontní míra v období po n
gT růst Bt a Ct ve všech obdobích po n
Příklady výpočtu čisté současné hodnoty naleznete na
http://www.mvcr.cz/sprava/moderniz/index.html.
Náklady se snažte normalizovat na roční náklady tak, aby bylo možno náklady sečíst, vyčíslit
tak celkové náklady a porovnat jednotlivé varianty.
Příklady nákladů14
Veřejná správa
náklady na zaměstnance (zejména mzdové náklady a jiné odměny)
dodatečné investiční náklady (budovy, nákup IT apod.)
další náklady (na cestování, ubytování, apod.)
náklady na vynucování (kontrola, administrativa)
náklady na výkon veřejné správy včetně nákladů na výkon státní správy
v přenesené působnosti15
Podnikatelé
náklady plynoucí ze zavedení (nebo posílení) některé z následujících povinností
- informační povinnost16
,
- poplatková povinnost,
- ohlašovací povinnost,
- povinnost zaručit/evidovat/zřídit/provozovat XY.
zvýšení ceny vstupů (vč. nákladů práce)
14
Pro jednotlivé druhy nákladů jsou průběžně zpracovávány metodiky, které jsou zveřejňovány
na webových stránkách http://www.mvcr.cz/sprava/moderniz/index.html.
15
Výpočet nákladů na výkon veřejné správy je nutno provést podle Metodiky pro stanovení
plánovaných nákladů na výkon veřejné správy, která je zveřejněna
http://www.mvcr.cz/sprava/moderniz/index.html.
16
Pro vyčíslení nákladů vyplývající ze splnění informační povinnosti použijte standardní nákladový
model. Metodika pro určování velikosti a původu administrativní zátěže podnikatelů verze 1.2 je
zveřejněna na http://www.mvcr.cz/sprava/moderniz/index.html.
Obecné zásady pro hodnocení dopadů regulace (RIA)
strana 24
náklady na změny ve výrobě, dopravě, marketingu (nákup nových výrobních
technologií, zařízení, noví zaměstnanci, apod.)
změny dodavatelských zdrojů
zpoždění při zavádění nových výrobků na trh,
omezení dostupnosti výrobků či služeb (např. zvýšení věkové hranice, vázaný
prodej apod.),
náklady obětované příležitosti,
vzniklá či zvýšená rizika.
Spotřebitelé
zvýšení cen za zboží, služby a kapitál
snížený užitek (kvalita, výběr, riziko) ze zboží a služeb
zpoždění při zavádění nových výrobků na trh
omezení dostupnosti výrobků či služeb (např. zvýšení věkové hranice, vázaný
prodej apod.)
ztížení či zdražení reklamací
Náklady pro společnost
snížení hospodářského růstu
omezení hospodářské soutěže17
vliv na hospodářskou soutěž
zvýšení nezaměstnanosti
zhoršení životního prostředí
zhoršení sociální rovnosti
znevýhodnění některé sociální skupiny
snížení úrovně bezpečnosti práce
4.4. Přínosy
Náklady, které jsme identifikovali a kvantifikovali v předešlé kapitole, by měly být vždy
spojeny s nějakým přínosem. Opět platí, že vyhodnocujeme přínosy pro všechny varianty.
Přínosy posuzujeme vždy s ohledem na cíl, který jsme si stanovili a sledujeme, jak se tyto
přínosy liší u jednotlivých variant.
17
Dopady na hospodářskou soutěž by měly být vyhodnoceny v souladu s legislativou České republiky
i komunitárním právem v oblasti soutěžního práva. Mezi tyto dopady patři zejména:
vznik nebo posílení dominantního postavení soutěžitelů na relevantním trhu,
zvýšení (či snížení) počtu soutěžitelů na relevantním trhu,
vyloučení nebo omezení hospodářské soutěže,
posílení úrovně hospodářské soutěže.
Posouzení dopadů na hospodářskou soutěž je třeba ještě před ukončením analýzy dopadu regulace
konzultovat s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže.
Obecné zásady pro hodnocení dopadů regulace (RIA)
strana 25
Posuzujeme užitky hmatatelné (dají se ocenit) i nehmatatelné (těžko ocenitelné)
Příklad: Nehmatatelným užitkem je ochrana zdraví.
Příklady přínosů
úspory z rozsahu pro podnikatele
odstraněná či snížená rizika
snížení nákladů na podřizování se regulaci pro osoby a podnikatele a snížení
administrativních a dalších nákladů pro veřejnou správu
snížení cen produktů a služeb pramenící z odstranění restrikcí či zvýšení
hospodářské soutěže
zvýšení kvality produktů a služeb
rozšíření sortimentu produktů a služeb
snížení úrazů, výskytů nemocí, apod. (a z toho plynoucí úspory výdajů
na zdravotnictví)
zlepšení kvality životního prostředí
zvýšení informovanosti osob, spotřebitelů, podnikatelů či orgánů veřejné správy
flexibilita pracovně-právních vztahů
zkrácení délky soudních sporů
růst zaměstnanosti
hospodářský růst
růst produktivity práce
sociální spravedlnost
4.5. Vyhodnocení nákladů a přínosů variant
Existuje množství kvalitativních a kvantitativních metod pro vyhodnocování nákladů a užitků.
Pro porovnání a vyhodnocení nákladů a přínosů jednotlivých variant, které jste identifikovali,
byste měli vždy využít alespoň jednu z kvalitativních nebo kvantitativních metod.
Jako základní analýza by měla být provedena analýza nákladů a přínosů nebo analýza
nákladové efektivnosti případně multikriteriální analýza a analýza rizik.
Existují různé varianty těchto metod a ve vhodných případech je lze použít. Jako příklady
můžeme uvést hodnocení nákladů, rizikové hodnocení rizika (risk-risk assessment) atd.
Je možné používat také techniky pro hodnocení změn v rizicích vzniku událostí. To je
nesmírně užitečné a skutečně nezbytné při posuzování mnohých dopadů na životní prostředí
nebo na zdraví. Mnohé politiky budou například usilovat o omezení rizika choroby
nebo smrti. Těžko lze přiřazovat peněžní hodnotu životům nebo životům jiných osob.
Z tohoto důvodu se používá změna rizik, zatímco nikdo by nevyměnil svůj život za určitou
sumu peněz, většina lidí bude ochotna volit mezi bezpečnostním zařízením za odlišné ceny,
která nabízejí různou úroveň bezpečnosti nebo mezi různými způsoby přecházení silnice ve
srovnání s úsporou času. Můžete proto určit hodnotu, kterou lidé přiřazují malým změnám
rizika.
Obecné zásady pro hodnocení dopadů regulace (RIA)
strana 26
V případě, že jsou dopady variant vyjádřeny jak kvalitativně, tak kvantitativně, včetně
peněžního vyjádření, doporučuje se zpracovat multikriteriální analýzu. S pomocí této metody
je možné porovnávat náklady a přínosy vyjádřené v různých formách.
Metody porovnávání dopadů jsou uvedeny v Příloze č. 2, praktické příklady a způsoby
výpočtu naleznete na http://www.mvcr.cz/sprava/moderniz/index.html.
Snažte se shrnout dopady každé varianty podle konkrétní oblasti dopadu (ekonomické,
sociální a environmentální) nebo podle dílčích dopadů. Jejich příklady jsou uvedeny níže.
Ekonomické dopady
Orgány veřejné správy
Dopady na státní rozpočet nebo na ostatní veřejné rozpočty
Požadavek na vytvoření nového úřadu či instituce případě jejich restrukturalizace
Změna výdajů v důsledku zabezpečování nových činností
Konkurenceschopnost
Dopad na konkurenční postavení firem na trhu v rámci ČR
Dopad na konkurenční postavení firem na trhu EU
Segmentace trhu
Vznik monopolů
Provozní náklady a dopady na způsob řízení společností
Dopady na ceny vstupů
Podmínky vstupu na trh
Náklady na přizpůsobení se regulaci
Administrativní zátěž podniků/podnikatelů
Dotčení vlastnických práv
Inovace a výzkum
Spotřebitelé a domácnosti
Dopady na kvalitu a dostupnost zboží a služeb
Dopady na ceny pro spotřebitele v důsledku nákladů firem
Informovanost a ochrana spotřebitelů
Dopady na některé sektory nebo regiony
Dopady na zaměstnanost
Makroekonomické prostředí
Hospodářský růst
Inflace
Podmínky pro investice
Sociální dopady
Zaměstnanost a trh práce
Obecné zásady pro hodnocení dopadů regulace (RIA)
strana 27
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci
Ochrana zdraví
Sociální začlenění nebo vyloučení některých skupin
Rovné zacházení a diskriminace
Sladění rodinného a pracovního života
Celkové sociální poměry jednotlivců a rodin
Ochrana osobních údajů
Participace na rozhodování zástupců veřejné správy
Přístup k informacím
Bezpečnost obyvatel, kriminalita, terorismus
Environmentální dopady
Kvalita ovzduší
Kvalita vody
Kvality půdy a zábor
Obnovitelné zdroje
Produkce odpadů a nakládání s odpady
Způsoby využívání energie
Pravděpodobnost vzniku přírodních katastrof či jiných rizik v oblasti životního prostředí
V souhrnu by dopady neměly být agregované. Negativní a pozitivní dopady by měly být
uvedeny ve vzájemné souvislosti vedle sebe a rozlišeny rovněž z časového hlediska
(jednorázové a opakující se).
V některých případech lze vyhodnocovat čisté dopady podle oblasti dopadu a případně uvést
hodnocení celkového čistého dopadu18
každé z variant. V tomto případě musíte dát pozor,
aby nedošlo ke špatné interpretaci. Zpracovatel RIA musí dbát na to, aby zamezil dojmu,
že dopady jsou nulové nebo nízké, když se ve skutečnosti navzájem kompletně vyrušily
významné pozitivní a negativní dopady téhož typu.
Nejvhodnější je zpracovat tabulku, kde budou jednotlivé varianty vyhodnoceny podle
ekonomických, sociálních a environmentálních dopadů.
5. IMPLEMENTACE, VYNUCOVÁNÍ, PŘEZKUM
Tato část je zpracovávána v případě malé RIA pouze pro vybranou variantu. V případě velké
RIA jako součást vyhodnocování dopadů každé z posuzovaných variant.
18
Čistý dopad se vypočítá jako přínos mínus náklad.
Obecné zásady pro hodnocení dopadů regulace (RIA)
strana 28
5.1. Implementace
Je třeba popsat způsoby implementace vybrané varianty nebo všech posuzovaných variant,
zejména je nutné:
určit orgán veřejné správy, který bude odpovědný za implementaci regulace,
uvést činnosti, které budou regulované subjekty nuceny provádět v důsledku
implementace regulace, jako poskytování dodatečných informací, vyplňování
formulářů atd.,
uvést výčet všech orgánů veřejné správy, které budou hrát úlohu při zavádění
a vynucování regulace (včetně potřebných zdrojů),
popsat jaké budou třeba informace pro administraci řešení a zda již mají některé
orgány tyto informace k dispozici – případně návrhy na optimalizaci získávání
takových informací (přidání „kolonky“ do existujících formulářů, vyžádání si
informací od jiného orgánu veřejné správy apod.) Vždy posuzujeme, zda je možné
využít informačních a komunikačních technologií (ICT) pro získání a nakládání
s takovými informacemi,
určit způsoby poradenství ze strany státu pro regulované subjekty.
Při návrhu implementace jednotlivých variant se vždy snažte minimalizovat
administrativní zátěž pro dotčené subjekty, plynoucí z plnění navrhovaných povinností.
Příklad: Nevyžadujte informace, které má jiný subjekt veřejné správy k dispozici.
Ve všech případech musí být rovněž vyčísleny náklady implementace a stanoven způsob
jejich zajištění.
5.2. Vynucování
Regulace si většinou klade za cíl stanovit pravidla nebo změnit určitým způsobem chování
lidí, podnikatelů apod. Je však evidentní, že ne všichni se regulaci podřídí dobrovolně. Proto
je třeba vytvořit procesy, které napomohou vynucování dané regulace, včetně sankcí za její
nedodržení. Tyto postupy a sankce musí vycházet ze zákona a musí být jasně a
srozumitelně definovány.
U návrhů nových právních norem by tato část měla obsahovat:
popis mechanizmů pro zajištění dodržování právního předpisu ze strany
regulovaných subjektů (včetně trestního stíhání, pokutování, opatření k nápravě,
licencování, registrace či jiná schválení příslušným orgány veřejné správy, apod.),
popis nástrojů pro odhalování porušení pravidel stanovených právním předpisem
(např. inspekční a monitorovací mechanizmy),
popis trestů za porušení pravidel stanovených právním předpisem (pokuty, odnětí
svobody apod.).
U návrhů úprav existujících právních předpisů postačí popis případných změn, které
nastanou v oblasti vynucování stávajícího právního předpisu po schválení úprav.
Obecné zásady pro hodnocení dopadů regulace (RIA)
strana 29
Vždy je nutné vyčíslit náklady veřejné správy spojené s vynucováním a zajistit zdroje
financování.
5.3. Přezkum účinnosti regulace
Žádný, byť sebelépe připravený právní předpis, není dokonalý. Zároveň se stále rychleji
mění podmínky na trhu, rozvíjí se technologie atd. Z těchto důvodů je nezbytné po určitém
čase každý existující právní předpis podrobit přezkumu z hlediska platnosti a naplňování
daných cílů. Je třeba stanovit lhůtu od nabytí účinnosti právního předpisu, ve které musí být
právní předpis přezkoumán z následujících hledisek.
Existuje stále problém, kvůli kterému byl právní předpis vytvořen?
Plní právní předpis stanovené cíle?
Jsou splněny předpokládané dopady? Vyskytly se neočekávané problémy
a dopady?
Je stále potřeba řešit daný problém? Je stále problém řešen odpovídajícím
způsobem? Plyne z dosavadních zkušeností možnost ke zlepšení způsobu řešení
problému?
Takové vyhodnocení účinnosti právního předpisu musí být vždy prováděno ve spolupráci
s dotčenými subjekty. Výsledkem přezkumu pak může být, prokáže-li neplnění stanovených
cílů, návrh na úpravu či zrušení právního předpisu. V případě následného provádění úpravy
právního předpisu nebo návrhu na jeho zrušení se opět provádí RIA.
Extrémním příkladem může být i stanovení data konce účinnosti právního předpisu
(např. zákon pozbývá účinnosti pět let po nabytí účinnosti)19
.
6. STANOVENÍ POŘADÍ VARIANT
Výstupem z procesu hodnocení dopadů by mělo být určení nejvhodnější varianty pro řešení
problému. Nicméně v případě rozsáhlých dopadů, je možné předložit závěrečnou zprávu RIA
jako samostatný dokument vládě, která rozhodne o nejvhodnějším řešení. V těchto
případech bude možné a žádoucí stanovit pořadí variant podle různých kritérií a podle
odlišného pořadí na základě různých kritérií výběru.
Jako důležitá pomůcka rozhodovacího procesu musí být výsledky a zvažované varianty
ve všech případech prezentovány transparentním a srozumitelným způsobem tak, aby mohly
sloužit jako podklad pro politické rozhodnutí o přijetí návrhu právního předpisu či jeho
nepřijetí.
Pro zpracování vyhodnocení variant použijte tabulku, která bude rovněž součástí závěrečné
zprávy RIA. Příklad jednoduché tabulky:
Varianty Náklady/ Dopady Celkem Suma
19
Tzv. princip „sunsettingu“
Obecné zásady pro hodnocení dopadů regulace (RIA)
strana 30
přínosy
Sociální Ekonomické Environmen-
tální
Implementace
Náklady-
přínosy
NákladyVarianta
A
Přínosy
NákladyVarianta
B
Přínosy
NákladyVarianta
n
Přínosy
Přehledný způsob zpracování nákladů a přínosů umožňuje hledat kompromisní řešení mezi
dotčenými subjekty a/nebo dopady na sociální, ekonomickou a environmentální sféru.
Nejvhodnější řešení musí být přijímáno na principu udržitelného rozvoje, tzn. že žádná sféra
- ekonomická, sociální, environmentální nesmí být upřednostňována na úkor jiné.
Příklad: Typickým příkladem je podpora podnikatelského prostředí a hospodářského růstu
versus negativní dopady na životní prostředí. Rozhodně není nejvhodnější variantou řešení,
které upřednostní pouze podnikatele a tím způsobí nevratné poškození životního prostředí
nebo naopak důsledná ochrana životního prostředí, které nepřiměřeně zatěžuje podnikatele
a brzdí hospodářský růst. Vždy je třeba balancovat mezi jednotlivými sférami aniž bychom
jednu upřednostňovali.
7. KONTAKTY A PROHLÁŠENÍ O SCHVÁLENÍ RIA
Uvedeme kontaktní údaje na osobu, která hodnocení dopadů zpracovala. Uvedeme:
Jméno a příjmení
Útvar, ve kterém pracuje
Telefon, e-mail
8. ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA RIA
Výstupem z celého procesu je závěrečná zpráva, jejím cílem je stručným a srozumitelným
způsobem zhodnotit provedenou RIA. Délka závěrečné zprávy a její podrobnost závisí na
složitosti problému, hloubce provedených analýz, množství a šíři konzultací atd. Struktura
zprávy je shodná s obsahem malé a velké RIA, který je uveden v části I. Procesní pravidla,
kapitoly 4 a 5. Šablona závěrečné zprávy z malé/velké RIA je uvedena v Příloze č. 3.
Obecné zásady pro hodnocení dopadů regulace (RIA)
strana 31
Závěrečná zpráva RIA je povinnou součástí návrhu právního předpisu. Je začleněna
do důvodové zprávy nebo odůvodnění. Ze závěrečné zprávy musí být zřejmé, zda byla
provedena malá či velká RIA.
Obecné zásady pro hodnocení dopadů regulace (RIA)
strana 32
III. PŘÍLOHY
Obecné zásady pro hodnocení dopadů regulace (RIA)
strana 33
1. ALTERNATIVNÍ FORMY ŘEŠENÍ PROBLÉMU
Alternativy k regulaci
Druh Příklady
Daně Daň z tabákových výrobků
Podpory, dotace Investiční pobídky
Informační kampaně Informační kampaň o bezpečnosti
silničního provozu
Emisní povolenky Obchod s emisními povolenkami na CO2
Alternativní formy regulace
Samoregulace – kontrola činnosti
samosprávnými organizacemi bez zásahů
veřejné správy
Rada pro reklamu
Společná regulace – regulace aktivit
společným postupem samosprávných
organizací a orgánů veřejné správy
Regulace výkonu advokacie
Regulace založená na výkonech –
regulátor stanoví cíle regulace a nechá
regulovanou osobu, aby sama stanovila,
jak těchto cílů dosáhnout
Nařízení, která stanoví emisní limity
pro výrobce automobilů, ale ponechává
na výrobcích, jak nejlépe splnit tyto limity
Možnosti alternativního řešení v rámci regulace
Stát rozhodne o nutnosti regulovat,
formuluje pouze cíl a zavede příslušné
opatření s tím, že ponechá několik
alternativ pro implementaci příslušného
opatření
Rámcová směrnice EU
Obecné zásady pro hodnocení dopadů regulace (RIA)
strana 34
2. METODY POROVNÁVÁNÍ DOPADŮ
Analýza nákladů a přínosů
Tato metoda se zaměřuje na určování a vyhodnocování předpokládaných ekonomických,
environmentálních a sociálních přínosů a nákladů navrhovaných řešení. Návrh řešení může
být přijat pouze tehdy, jestliže lze očekávat kladné čisté přínosy.
Výhody
Zohledňuje všechny (negativní i pozitivní) dopady navrhovaných variant
Umožňuje srovnání časového rozložení nákladů s časovým rozložením přínosů
Lze použít také pro stanovení pořadí (hierarchie) alternativních návrhů (včetně
neregulačních návrhů) z hlediska jejich čistých přínosů (nebo ztrát)
Nevýhody
Nelze jejím prostřednictvím hodnotit dopady, pro které nejsou k dispozici kvantitativní
nebo peněžní údaje
Problémy při určování diskontní sazby
Obvykle dražší a časově náročnější než jiné, méně komplexní metody
Může vést k přehlížení záležitostí distribučních efektů
Analýza nákladové efektivnosti
Tato metoda si klade za cíl výpočet nákladů potřebných pro dosažení žádoucího výsledku
a umožňuje porovnávání nákladů různých variant. Představuje alternativu k analýze nákladů
a přínosů v případech, ve kterých je obtížné oceňovat přínosy v peněžním vyjádření. Analýza
efektivnosti vynaložených nákladů nabízí stanovení pořadí regulačních variant na základě
kritéria „nákladů na jednotku efektivnosti“ každého opatření.
Výhody
Nabízí volnější přístup k oceňování přínosů, než analýza poměru nákladů a přínosů
Užitečný prostředek pro porovnání alternativ, u kterých je předpokládán víceméně
stejný výsledek.
Nevýhody
Neřeší volbu optimální úrovně přínosů
Soustředí se na jeden typ přínosů (zamýšlený dopad návrhu řešení), potenciální
vedlejší dopady vylučuje
Nenabízí žádné vodítko pro zjištění, zda návrh přinese společnosti čistý přínos
Multikriteriální analýza
Pod tímto označením metody se skrývá široká škála technik, jejichž společným cílem je
soustředit řadu pozitivních a negativních dopadů v jediném rámci, který má umožnit snazší
porovnání jednotlivých scénářů a rozhodování. Tato metoda může být užitečná, jestliže
Obecné zásady pro hodnocení dopadů regulace (RIA)
strana 35
existuje velký počet informací o řadě různých dopadů a tyto informace mají různou formu.
Umožňuje prezentovat dopady, které představují spojení kvalitativních, kvantitativních
a peněžních ukazatelů a lišící se míry jistoty.
Klíčové kroky této metody obvykle jsou:
určení cíle
určení variant pro dosažení cíle
určení kritérií, která mají být použita pro porovnání variant (tato kritéria musí být
měřitelná, alespoň z kvalitativního hlediska)
bodové ohodnocení, do jaké míry každá varianta splňuje daná kritéria
přiřazení vah ke každému kritériu za účelem vyjádření relativního významu
konkrétního kritéria pro dané rozhodnutí, s uplatněním například participačních
technik, etických zásad, technických východisek nebo interaktivního postupu s tvůrci
návrhu
stanovení pořadí variant na základě kombinace příslušných vah a bodového
ohodnocení
Výhody
Respektuje mnohotvárnost udržitelného rozvoje
Umožňuje porovnání různých typů údajů (v peněžním, kvantitativním, kvalitativním
vyjádření) a jejich analýzu v témže rámci s odlišnou mírou jistoty
Nabízí transparentní prezentaci klíčových problémů, které jsou řešeny, a umožňuje
jasné vymezení kompromisních řešení; na rozdíl od jiných metod, jako například
analýzy nákladů a přínosů, neumožňuje implicitní přiřazování vah
Umožňuje klást důraz na distribuční otázky a otázky kompromisních řešení
Nevýhody
Obsahuje prvky subjektivismu, zejména ve fázi určování vah, ve které musí analytik
přiřadit kritériím určitý relativní význam
Vzhledem ke spojení různých typů údajů, neumožňuje vždy prokázat, zda přínosy
převyšují náklady
Nemusí vždy odrážet časové preference
Analýza rizika
V rámci postupu při vyhodnocování rizik je vyhodnocováno riziko vzniku nežádoucí události
a možné důsledky pro jednotlivce a pro společnost, pokud ke vzniku této události dojde.
Hodnocení rizika lze poté použít ke stanovení variant, které jsou k dispozici pro snížení
nebo odstranění tohoto rizika a/nebo jeho důsledků.
Pro provedení analýzy rizika, potřebujete:
identifikovat riziko
vyhodnotit, jaká je pravděpodobnost, že dojde k jeho vzniku
Obecné zásady pro hodnocení dopadů regulace (RIA)
strana 36
vyhodnotit potenciální dopad na navrhovaná řešení v případě, že ke vzniku určeného
rizika dojde
Výhody
Vědecké vyhodnocení rizik zásadním způsobem přispívá k regulačním rozhodnutím,
zejména v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti, ochrany životního prostředí,
využívání zdrojů, tvorby bohatství, inovací a národní bezpečnosti a signalizuje,
zda určitá politika významným způsobem zefektivní omezování rizik
Nevýhody
Dopady rizik mohou být různé a nemusejí být vzájemně úměrné (tj. nemusí být
promítány do jednoho návrhu)
Obvykle neprovádí hodnocení nákladů, které pravděpodobně vzniknou, pokud
nežádoucí událost nastane
Nezohledňuje negativní a pozitivní dopady, kromě rizik spojených s navrhovanými
opatřeními k řešení rizika a/nebo jeho důsledků
Tato metoda by neměla být používána jako jediné východisko pro rozhodnutí,
zda přijmout opatření nebo pro určení typu opatření, které by mělo být přijato
Analýza citlivosti
Analýza citlivosti zkoumá, jak by se změnily výsledky nebo dopady určitého postupu, v reakci
na změny klíčových parametrů a jejich interakcí. Může se stát, že jediný konkrétní faktor
nebo kombinace několika faktorů má zásadní význam pro rozhodnutí, zda určitá varianta
stojí za realizaci či nikoli. V takových případech je užitečná analýza citlivosti, která určuje,
nakolik by hodnota tohoto faktoru musela klesnout (pokud se jedná o přínos),
nebo stoupnout (pokud jde o náklad), aby nestálo za to danou variantu realizovat.
Chcete-li realizovat analýzu citlivosti, musíte:
se zaměřit na nejdůležitější alternativy
hledat změnu hodnoty
Výhody
Je to často nejlepší způsob, jak řešit analýzu aspektů nejistot
Metoda k ověření stability výsledků ostatních metod
Obecné zásady pro hodnocení dopadů regulace (RIA)
strana 37
3. ŠABLONY
MALÁ RIA
1. Důvod předložení
Název
Identifikace problému, cílů, kterých má být dosaženo, rizik spojených s nečinností
2 . Návrh variant řešení
Návrh možných řešení včetně varianty „nulové“
Dotčené subjekty
3 . Vyhodnocení nákladů a přínosů
Identifikace nákladů a přínosů všech variant
Konzultace
4. Návrh řešení
Zhodnocení variant a výběr nejvhodnějšího řešení
Implementace a vynucování
Přezkum účinnosti
Kontakty a prohlášení schválení hodnocení dopadů
Osoba, která zpracovala závěrečnou zprávu RIA.
Jméno a příjmení
Útvar, ve kterém pracuje
Telefon, e-mail
VELKÁ RIA
1. Důvod předložení
Název
Popis problému
2. Návrh variant řešení
Návrh možných variant řešení
Dotčené subjekty
3. Vyhodnocení nákladů a přínosů
Hodnocení dopadů jednotlivých variant
Konzultace
Implementace a vynucování každé varianty
Obecné zásady pro hodnocení dopadů regulace (RIA)
strana 38
4. Návrh řešení
Zhodnocení variant a výběr nejvhodnějšího řešení
Přezkum účinnosti
Kontakty a prohlášení schválení hodnocení dopadů
Osoba, která zpracovala závěrečnou zprávu RIA.
Jméno a příjmení
Útvar, ve kterém pracuje
Telefon, e-mail