Filip, J.: Teorie legislativy 1 Teorie legislativy Jan Filip Ò ÒZákon je svobodným a posvátným vyjádřením obecné vůle; je stejný pro všechny, Òať poskytuje ochranu nebo trestá; Òmůže stanovit jen to, co je spravedlivé a pro společnost prospěšné; Òmůže zakázat jen to, co jí škodí (Ústava Francie 1793, čl. 4) Ò Filip, J.: Teorie legislativy 2 Základní orientace pro tvorbu práva Filip, J.: Ústavní základy systému práva ČR 3 Ústavní základy systému práva a právního řádu ČR Filip, J.: Teorie legislativy 4 Rozdíly obsahu a formy práva ÒRozlišení systému práva a právního řádu ÒTradiční – srov. např. T. Hobbes: Leviathan (1651): „…zákon se nikdy nesmí příčit rozumu, v tom se naši právníci shodují, rovněž že zákonem není litera, tj. vnější jeho vyjádření, nýbrž to, co je záměrem zákonodárce…Nejistota je jen v tom, čí rozum má být vzat za zákon.“ Ò (That law can never be against reason, our lawyers are agreed: and that not the letter (that is, every construction of it), but that which is according to the intention of the legislator, is the law. …but the doubt is of whose reason it is that shall be received for law…it is not that juris prudentia, or wisdom of subordinate judges, but the reason of this our artificial man the Commonwealth, and his command, that make the law). ÒRozdíly mezi ustanovením a právní normou ÒZávaznost (obsah) – vlastnost každého pravidla chování bez ohledu na pramen ÒVnitřní struktura (obsah) – vazby pravidel jako prvků obsahu práva (dále nelze rozložit) ÒPrávní síla (forma) – vlastnost každého ustanovení v závislosti na prameni ÒHierarchie pramenů práva (forma) – vymezení vztahu jejich obsahu (musí být v souladu, nesmí odporovat) ÒVnější systematika (forma) – vyjádření formy práva navenek ÒPravidlo chování (obsah) – obsah práva, stanoví, co může, musí nebo nesmí (modality – sub 8) ÒUstanovení – prvek formy právního řádu, dál již nelze právní řád rozložit (neplést s články, §§, odstavci, písmeny, body!!!). Filip, J.: Teorie legislativy 5 Ustanovení – prvek formy právního řádu, dál již nelze právní řád rozložit (neplést s články, §§, odstavci, písmeny, body!!!). Ustanovením může být i něco, co vůbec není slovy vyjádřeno (nález č. 354/2005 Sb.- Dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů se zrušuje ustanovení § 2 zákona č.427/2003 Sb., pokud se týká soudce okresního, krajského a vrchního soudu, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu [§ 1 písm. i) zák. č. 427/2003 Sb., ve znění zákona č. 626/2004 Sb. a zákona č. 127/2005 Sb.].Ratio decidendi předmětného nálezu dopadá tudíž na vymezený okruh osob (soudce), jehož se týká ustanovení § 2 předmětného zákona, přičemž tento okruh osob je upraven odkazem na jiné ustanovení téhož zákona, jež pro tyto osoby stanoví jiná práva, příp. povinnosti. Daný odkaz je přitom formulován obecně, tj. nejen ve vztahu k soudcům, nýbrž i dalším přesně vymezených subjektům. Zrušení odkazující normy v její úplnosti, tj. ustanovení vyjádřeného v § 2 zákona 427/2003 Sb.,slovy "§ 1" by tudíž dopadalo i na osoby, pro které derogační důvody nevypovídají. Zrušení ustanovení vyjádřeného v § 1 zákona 427/2003 Sb., ve znění zákona č. 626/2004 Sb. slovy "i) soudce okresního, krajského a vrchního soudu, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu" by ale vybočilo z rámce předmětu řízení, představovalo by totiž pro soudce zrušení úpravy platové základny. V nálezu sp. zn. Pl. ÚS 24/94 (Sbírka rozhodnutí, svazek 3 nález č. 19; vyhlášen pod č. 80/1995 Sb.), jenž byl pak následován judikaturou v řízení o kontrole norem, Ústavní soud vymezil pojem zákonného ustanovení tak, že jím rozumí jakoukoli část textu právního předpisu s normativním obsahem, tedy výraz, obsahující jakékoli jazykové prostředky, jehož smyslem je vyjádření právní normy nebo některého z komponentů její skutkové podstaty (např. okruhu subjektů nebo situací), resp. právního následku (tj. právní povinnosti nebo sankce). Ustanovení § 1 předmětného zákona, jak bylo již uvedeno, obsahuje písmena a) až o), čili tato písmena obsahuje implicite i norma odkazující, obsažená v ustanovení § 2 daného zákona, stanoví-li: "Pokud podle zvláštního právního předpisu náleží osobám uvedeným v § 1 další plat, poskytne se jim za první a druhé pololetí roku 2004 jen ve výši poloviny částky, na kterou by jim jinak vznikl nárok." Příklady: - čl. 1 odst. 1 Ústavy ČR – text (tvořený minimálně 5 ustanoveními ČR je svrchovaný stát, ČR je jednotný stát, ČR je demokratický stát atd.) a obsah (nekonečná řada pravidel) - vytvoření obsahu (pravidla) z více textů (ustanovení) – způsob volby prezidenta – čl. 37 odst. 1 a 2, čl. 54 odst. 2, čl. 56, čl. 58) - vytvoření obsahu (více pravidel) z jednoho textu (ustanovení) – „ČR je právní stát“ (ustanovení obsahuje nekonečné množství pravidel - různé výsledky interpretace ustanovení – čl. 34 odst. 2 druhá věta – co to znamená „v roce“ – podle toho lze dospět ke třem různým pravidlům chování prezidenta republiky v čl. 35 odst. 1 písm. c) Ústavy ČR – kalendářní, lhůta, čtvrtina volebního období - proměna práva – v důsledku vývoje praxe (čl. 40 – „volební zákon“ – nová extenze – nález č. 283/2005 Sb., čl. 84 odst. 2 – jmenování soudců, čl. 39 odst. 4 – změna role Senátu při tvorbě ústavních předpisů) Příklady rozdílů v pojetí obsahu a formy práva Filip, J.: Teorie legislativy 6 Přístupy k tvorbě práva Nikoli tedy iuris prudentia neboli moudrost podřízených soudců, nýbrž rozum tohoto umělého člověka (Leviathana) tvoří zákon T. Hobbes 1651 Procházka: Tvorba práva a jeho nalézání. 1937 Filip, J.: Teorie legislativy 7 Součásti tvorby práva Filip, J.: Teorie legislativy 8 Pravidla pro tvorbu práva Proces přípravy věcného obsahu vyhlášky Ministerstva zdravotnictví je upraven: příkazem ministra č. 3/1992, k zajištění legislativní činnosti na Ministerstvu zdravotnictví ČR, příkazem č. 12/2003, o zásadách pro rozesílání materiálů Ministerstva zdravotnictví ČR do vnitřního a vnějšího připomínkového řízení, příkazem č. 6/2004, o statutu a jednacím řádu Komise pro kategorizaci léčiv a potravin pro zvláštní lékařské účely Ministerstva zdravotnictví ČR. http://eklep.vlada.cz/eklep/page.jsf přehled připravovaných předpisů http://www.mvcr.cz/clanek/vybor-pro-kontrolu-kvality-hodnoceni-dopadu-regulace.aspx Výbor pro hodnocení dopadů regulace – stránky MV Filip, J.: Teorie legislativy 9 Příklad interních předpisů – příklad MZdr Òproces přípravy věcného obsahu vyhlášky MZdr je upraven: ÒLegislativní pravidla vlády ČR Òvnitřní předpisy ministerstva: -příkaz ministra č. 3/1992, k zajištění legislativní činnosti na Ministerstvu zdravotnictví ČR, -příkaz č. 12/2003, o zásadách pro rozesílání materiálů Ministerstva zdravotnictví ČR do vnitřního a vnějšího připomínkového řízení, -příkaz č. 6/2004, o statutu a jednacím řádu Komise pro kategorizaci léčiv a potravin pro zvláštní lékařské účely Ministerstva zdravotnictví ČR. Ò Filip, J.: Teorie legislativy 10 Složky teorie legislativy Filip, J.: Teorie legislativy 11 Složky teorie norem Filip, J.: Teorie legislativy 12 Teorie práva a legislativa Filip, J.: Teorie legislativy 13 Význam teorie ústavy pro legislativu Filip, J.: Teorie legislativy 14 Složky teorie legislativy Filip, J.: Teorie legislativy 15 Příklad dotváření textu ustanovení právního předpisu ÒČl. 16/1 náboženská svoboda (II. ÚS 227/97) ÒSpráva věznice zde má podle názoru Ústavního soudu prostor k uvážení pro výběr rozumných prostředků, které v rámci principu přiměřenosti a respektování čl. 4 odst. 4 Listiny zajistí možnou míru respektování projevu náboženské svobody v případě osob ve vazbě. Osoby ve vazbě jsou tak podrobeny omezením, ta však nejsou bez hranic, zejména ve vztahu k jejich jiným základním právům a svobodám. Řešení bude vždy záviset na konkrétních okolnostech případu, kde bude hrát významnou roli: Ò- konkrétní aspekt svobody projevu náboženství (zda jej může provádět sám nebo jen spolu s jinými), Ò- povaha náboženství (každý o své víře rozhoduje sám), Ò- zda náboženská pravidla nestanoví pro takové situace výjimku, Ò- skutečnost, zda taková stravovací pravidla byla dodržována již před omezením osobní svobody (např. rabín) nebo se jich dotyčná osoba dožaduje až ve věznici (stěžovatel zprvu běžnou stravu přijímal), Ò- počet takových osob ve věznici, Ò- možnost státu financovat takové zvýšené nároky, Ò- možnosti poskytnout náhradní formu stravování, Ò- povaha takových potravin (v případě epidemiologicky rizikových potravin), Ò- nenarušení účelu omezení osobní svobody (potrava je dopravována určitému vězni, což může být zneužito k pašování zakázaných předmětů, ostatní to mohou pociťovat jako svou diskriminaci), Ò- možnosti dopravovat stravu do věznice (čl. 15 Vnitřního řádu VV Praha-Pankrác umožňuje denní návštěvy zástupců církví) atd. Ò Ò Jestliže v daném případě našla správa Vazební věznice Pankrác způsob, jak svobodu projevu židovského náboženského vyznání zajistit, když stěžovateli umožnila, aby dostával požadovanou stravu zvenku, nenarušila tím v žádném případě ustanovení čl. 16 odst. 1 Listiny z toho důvodu, že ji měla poskytovat sama. Pokud by takový způsob neumožnila, např. z důvodu nebezpečí ohrožení účelu vazby, bylo by nutno posoudit možnosti státu zajistit jiný způsob košer stravování. V daném případě to nutné nebylo, neboť byla zvolena doprava stravy zvenčí a v současnosti již stěžovatel ve věznici není. Ò Filip, J.: Teorie legislativy 16 Publikační právo ÒDefinice – souhrn právních předpisů a jejich ustanovení, která upravují: Òkteré právní předpisy a jiné skutečnosti, Òjakým způsobem, Òv jakém publikačním orgánu s publikačním monopolem a Òs jakým důsledkem se vyhlašují s účinkem domněnky všeobecné znalosti (§ 2 ABGB) ÒDruhy Òústní a písemné (Kropatschek) 1740-1780 Òmateriální a formální publikace, 1780 Justizgesetzsammlung– v ní 1: díl ABG JGS , 1792 - PGS Òobligatorní a fakultativní ABGB 1811 Òv úplném znění a oznámení o vydání, dále republikace (nemá normotvorný a informační účinek) ÒFunkce publikačního orgánu Òevidenční – od 1.10.1849, určuje, co oficiálně platí a je známo Òinformační – ignorantia iuris non excusat, iura novit curia, každý zná, nedokazuje se (dříve communis Òopinio doctorum) Ònormotvorná – nabytí platnosti, princip právního státu (čl. 52 Ústavy, § 3/1 ZSZMS) ÒPublikační orgány v ČR Òtištěné – Sbírka zákonů, Sbírka mezinárodní smluv, Úřední věstník EU, Věstník právních předpisů kraje, Òúřední deska – mají obvykle správní úřady, v případě obcí obligatorní způsob Òsdělení o opravě tiskové chyby (čl. 93/1 organizacyjne x organizacijnie) Òzpůsob umožňující dálkový přístup – příklady z ČR a jiných zemí Ò Under the leadership of their greatest figure, Bartolus, the Commentators established the principle that “a statute must be interpreted according to the ius commune,” in the sense of the principles (rationes) derived from the law of the Corpus iuris as expounded by the Glossators. Moreover, wherever local law in the sense of the municipal statutes did not deal specifically with a matter, the law which was presumed to apply was this common law. From the fifteenth century onwards, doubts as to what constituted the common law were resolved by reference to the “common opinion of the doctors” (communis opinio doctorum), which was essentially the dominant view among those jurists who had written treatises for practical, forensic purposes.It was gradually recognized that the justification for regarding this law as the common law of Europe was not so much its formal authority as the law of the Holy Roman Empire as its substantial superiority and comprehensive character compared with any possible rival. It was said to be a universal law not by reason of the Empire but by the empire of Reason, and its doctrines came to be regarded as “reason in writing” (ratio scripta). As such it was the only secular system of law to be taught in European universities side by side with the canon law of the universal Church. To distinguish it from the latter it was called the civil law. As long as the only secular law available in law faculties was the civil law taught in Latin, the learned lawyers in all countries of necessity shared a common legal culture, and often studied law in a country other than their own. (http://etext.virginia.edu/cgi-local/DHI/dhi.cgi?id=dv2-77 Dictionary of Historical Ideas) Filip, J.: Teorie legislativy 17 Nový systém publikace – e-Sbírka + e-Sbírka m.s. ÒNÁROKY Òzávaznost elektronické publikace právních předpisů a mezinárodních smluv, včetně závazné publikace úplného znění právních předpisů, Òzajištění maximální míry dostupnosti platného práva jeho adresátům, Òvybavení funkcionalitami umožňujícími zřetelným způsobem zobrazit rozdíly mezi jednotlivými platnými a účinnými zněními téhož předpisu v časové, případně územní ose, Òzvýšení informační hodnoty zpřístupněného znění právního předpisu připojením znalostních údajů (např. DZ), Òumožnění propojení s ostatní informačními systémy e-Governmentu, zejména Registrem práv a povinností, Òzefektivnění a zkvalitnění publikačního procesu, - od 00.00 nebo okamžitě Òposkytování dokumentů obsažených v e-Sbírce k opětovnému užití v souladu se směrnicí 2003/98/EC, a Òzajištění dostupnosti závazné listinné verze právního předpisu pro osoby preferující listinnou formu před formou elektronickou. Filip, J.: Teorie legislativy 18 ZÁKLADNÍ PARAMETRY E-SBÍRKY Òelektronický redakční a publikační systém, který garantuje stejnost zobrazení závazného znění právního předpisu, mezinárodní smlouvy a jiného právního aktu při dálkovém přístupu do systému e-Sbírky i v jeho listinné verzi ve formě tištěných částek a ověřeného výstupu z terminálu Czech POINT; Òintegrita její datové báze ve smyslu celistvosti a nezměnitelnosti databáze nekorektními způsoby, nemožnosti zasahovat do oficiálních právních textů a ve smyslu možnosti sledovat úpravy původního právního textu s garancí jeho celistvosti a původnosti; Òjejí dostupnost v režimu 24 hodin denně 7 dní v týdnu, včetně vybudování záložního pracoviště pro nouzovou publikaci právních předpisů; Òkontinuálnost publikačního procesu prostřednictvím vytvoření nouzového pracoviště e-Sbírky pro případ vyřazení hlavního pracoviště e-Sbírky v důsledku mimořádné situace, Òjejí užitkovost ve smyslu možnosti využití dat bez ohledu na operační systém nebo platformu uživatele. Filip, J.: Teorie legislativy 19 Součásti datového zdroje od 2013 Òplatné právní předpisy, Òprávní předpisy které pozbyly platnosti, a další právní akty státních orgánů vyhlášené ve Sbírce zákonů od 4. 5. 1945, Òprávní předpisy, které byly vyhlášeny před 4. 5. 1945 a byly právními předpisy vydávanými od 4. 5. 1945 ve Sbírce zákonů novelizovány, a Òprávní předpisy novelizující platné právní předpisy vydané před 4. 5. 1945. Òelektronická podoba všech platných mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, publikovaných ve Sbírce zákonů a Sbírce mezinárodních smluv od 4. 5. 1945. Filip, J.: Teorie legislativy 20 Nová koncepce – e-Legislativa Òeditor pro tvorbu návrhů právních předpisů (e-Šablona), Òsystém workflow (administrace a řízení) procesu tvorby předpisu, včetně implementace právní úpravy legislativního procesu; funkcionalitu bude systém zajišťovat ve spolupráci se systémem ODOK, ÒCzechVoc (elektronický právní významový slovník pojmů používaných v právním řádu ČR), Òanalytický software k tvorbě RIA, Òanalytický software k tvorbě procesogramu a popisu procesů upravených v právních normách, Òanalytický software k tvorbě organigramu a popisu organizace, kompetencí a působností upravených v právních normách, Òanalytický software k tvorbě tabulky hmotněprávních a procesněprávních norem, Ònástroj pro významový popis právních norem obsažených v právních předpisech pro účely registru práv a povinností. Filip, J.: Teorie legislativy 21 e-Šablona pevně stanovené formuláře vyloučení tvořivosti Ò Òs možností výběru druhu právního předpisu Òs následným naformátováním Òvzhledu právního předpisu; Òčlenění právního předpisu; Òúvodní věty; Òs formátováním pro tvorbu Òustanovení obsahujících předmět právní úpravy; Òs formátováním pro tvorbu ustanovení obsahujících pojmosloví; Òs formátováním pro tvorbu sankčních ustanovení; Òs formátováním pro tvorbu kompetenčních ustanovení; Òs formátováním pro tvorbu zmocňovacích ustanovení; Òs formátováním pro tvorbu společných, přechodných a závěrečných ustanovení. Ò Òhttp://eklep.vlada.cz/eklep/page.jsf přehled připravovaných právních předpisů – možnost se vyjadřovat Filip, J.: Teorie legislativy 22 Klasifikace právní regulace Filip, J.: Teorie legislativy 23 Počty právních předpisů – F. Novák 2008 F. Novák: Právník 8/2008 Mám pochybnosti o počtech a významu (např. ústavní zákony z doby federace podle 4/1993 Sb.) Filip, J.: Teorie legislativy 24 Tab. Č. 17 Porovnání struktury právních odvětví na základě celkového počtu zařazení a percentuálního podílu z celku za období 1918-2006, resp. 1918-2007 a v roce 2007 Novák, Právník 2/2009 Právní odvětví 1918-2006 2007 počet (%) 1918-2007 Ú 2350 (5,781) 39 (5,919) 2389 (5,783) SP 15835 (38,956) 225 (3ĺ,091) 16060 (38,879) FP 6577 (16,180) 102 (15,455) 6679 (16,169) TPH 401 (0,987) 5 (0,758) 406 (0,983) TPP 491 (1,208) 9 (1,364) 500 (1,210) OPP 1128 (2,775) 14 (2,121) 1142 (2,765) OPH 2512 (6,180) 47 (7,121) 2559 (6,195) RP 185 (0,455) 4 (0,606) 189 (0,458) PP 2864 (7,046) 55 (8,333) 2919 (7,066) pSZ 1670 (4,109) 36 (5,455) 1706 (4,130) OP 6361 (15,649) 124 (18,788) 6485 (15,699) MPSP 274 (0,674) O (0) 274 (0,663) Celkem 40648 660 41308 Filip, J.: Teorie legislativy 25 Podíl odvětví na právních předpisech – Novák, Pr. 2009/2 Ò Filip, J.: Teorie legislativy 26 Počty právních předpisů – Novák Pr. 2/2009 ÒÚZ – ústavní zákon ÒZO – zák. opatření ÒNV – nařízení vlády ÒPRI – primární akty ÒSEK – sekundární a Filip, J.: Teorie legislativy 27 ÒZdroj: Novák: Právník 2/2009 ÒPočty odkazujících předpisů ÒCelkem ÒV jednotlivých letech ÒV procentech Transpozice práva EU v ČR Filip, J.: Teorie legislativy 28 Typy systemizace právního řádu Filip, J.: Teorie legislativy 29 Příklad depuračního předpisu ÒDeregulierungsauftrag erlassen sowie das Eisenbahngesetz 1957, das Rohrleitungsgesetz und das Umweltverträglichkeitsprüfungsgesetz 2000 geändert werden (Deregulierungsgesetz 2001) ÒArtikel 1 Deregulierungsauftrag Ò§ 1. (1) Anlässlich einer geplanten Änderung eines Bundesgesetzes ist insbesondere zu prüfen, ob das zu ändernde Gesetz oder einzelne Bestimmungen desselben noch notwendig und zeitgemäß sind oder ob die angestrebten Wirkungen nicht auch auf andere Weise erreicht werden könnten. Insbesondere ist bei der Vorbereitung der Umsetzung von Richtlinien der Europäischen Gemeinschaft darauf zu achten, dass die vorgegebenen Standards nicht ohne Grund übererfüllt werden. Ò((V případě záměru změnit spolkový zákon je třeba zejména přezkoumat, zda jsou novelizovaný zákon Ònebo jeho jednotlivá ustanovení ještě nutná a aktuální a zda se nedá zamýšleného účinku dosáhnout Òjiným způsobem. Zvláště je třeba při přípravě transpozice směrnic Evropského společenství dbát na to, Òzda zadané (stanovené) standardy nebudou bez důvodu překročeny.)) Ò(2) Alle mit der Vorbereitung von Akten der Bundesgesetzgebung betrauten Organe haben darauf Bedacht zu nehmen, die wesentlichen Auswirkungen von Gesetzen in finanzieller, wirtschafts-, umwelt- und konsumentenschutzpolitischer sowie sozialer Hinsicht abzuschätzen. Ebenso ist zu prüfen, ob der Vollzug der in Aussicht genommenen Regelung keinen übermäßigen Aufwand in der Verwaltung nach sich zieht. Ò((Všechny orgány pověřené přípravou aktů spolkového zákonodárství mají dbát na to, aby podstatné Òdopady zákonů byly zhodnoceny z hlediska politiky finanční, hospodářské, životního prostředí a Òochrany spotřebitele, stejně jako z hlediska sociálního. Rovněž je třeba zkoumat, zda výkon zamýšlené Òúpravy nepovede z nadměrné náročnosti ve správě)) Filip, J.: Teorie legislativy 30 Vztahy pramenů práva v ČR Filip, J.: Teorie legislativy 31 Nová hierarchie právního řádu? Filip, J.: Teorie legislativy 32 Klasifikace právních předpisů Filip, J.: Teorie legislativy 33 Systematika právního předpisu Marginální rubriky – příklad zákona (GB 1837) Filip, J.: Teorie legislativy 34 Legislativní proces Filip, J.: Teorie legislativy 35 Výhrady v systému práva ČR Filip, J.: Teorie legislativy 36 Legislativní technika – právní jazyk Filip, J.: Teorie legislativy 37 Zvláštnosti právního jazyka Filip, J.: Teorie legislativy 38 Právní jazyk – základní pravidla -3. osoba jedn. čísla – příklad – nález ÚS Pl ÚS 28/06 (kolektivní systém - § 37n/3 zákon – „kolektivní systém, § 13 vyhlášky 352/05 – „jeden kolektivní systém“) -přítomný čas -ne apely, výzvy, agitace – příklad (článek o nadpisech) -jasnost, určitost, jednoznačnost, srozumitelnost – i důvod ke zrušení -Nález Ústavního soudního dvora (tzv. Denksporterkenntniss) G 135/93 VfGH, podle kterého právní předpis je v každopádně v rozporu s principem právního státu, když "k zjištění jeho smyslu jsou zapotřebí (vonnöten) subtilní ústavněprávní znalosti, kvalifikovaná právnická způsobilost a zkušenost, stejně jako archivářská píle", popř. když k jeho pochopení jsou zapotřebí "mimořádné metodické schopnosti a -určité potěšení z luštění hlavolamů". -zkratky – jsou předepsány v Legislativních pravidlech (Sb., Sb.m.s.) -legislativní zkratky – třeba dát pozor (např. politická strana – zkratka zahrnuje i hnutí) -varianty – nebo, anebo -výhrady – viz přehled na listu 26 Nebezpečná antagonyma – slova, která mají více významů, z nichž některé si odporují nebo nejsou synonymy (např. zřejmý – i zjevný § 43/1 a 2 ZÚS i pravděpodobný) Filip, J.: Teorie legislativy 39 Jazyk právních předpisů - výrazy -odborné výrazy - cizí slova výjimečně, postupně se vžívají (fin.kolaterál-323a ObchZ, stanovený objem peněžních prostředků vypůjčovatele jako záruka za půjčené cenné papíry.) -běžný význam slov, jinak je třeba vymezit, definovat -homonyma – souzvučná slova – stejně znějící - nebezpečná v legislativních zkratkách (voják, veřejný činitel) -polysémy – mnohoznačná slova - občan a fyzická osoba (viz čl. 42 LZPS) -synonyma – nesouzvučná, stejný význam - nepoužívat nebo definovat, matou (ústava, ústavní zákon – ústavní pořádek?, mezinárodní smlouva, úmluva, dohoda) -hyperonyma – nadřazené pojmy nepoužívat jako rovnocenné vedle podřazených (hyponym) (právní předpisy a zákony, ústavní pořádek a ústavní zákony, v příkladmých výčtech škodí a mate) -Nebezpečná antagonyma (autoantonyma – slova, která mají více významů, z nichž některé si odporují (např. zřejmý – i zjevný § 43/1 a 2 ZÚS, ale i pravděpodobný viz Zák. o Policii ČR - § 10/4 - Policista nemá povinnost provést úkon nebo jiné opatření, jestliže jeho přerušení nebo nedokončení by mělo zřejmě závažnější následky než nesplnění těchto povinností, § 50/2 Krátkodobou ochranu osob poskytne policie v odůvodněných případech osobě, které zřejmě hrozí újma na zdraví nebo jiné vážné nebezpečí) Ò Filip, J.: Teorie legislativy 40 Právní politika a politika tvorby práva Filip, J.: Teorie legislativy 41 Schuppert, F.. G.: Staatswissenschaft. Baden-Baden 2003 Morand, Ch. L.: Le droit néo-moderne des politiques publiques. Paris 1999 Typ státu a typ práva Filip, J.: Teorie legislativy 42 Zákonodárný proces Filip, J.: Teorie legislativy 43 Zákonodárný proces a Ústavní soud (I) Ò§ 68 odst. 2 ZÚS – předmětem řízení není jen obsahová shoda, nýbrž i dodržení ústavních východisek zákonodárné procedury ÒZákladní nálezy Ústavního soudu ve věcech procedury Òč. 55/1995 Sb. – kontrola ústavnosti předpisu, který již neplní funkci (Pl. ÚS 14/94 Benešovi dekrety, usn. Pl. ÚS 5/98 katedrála) Òč. 167/200 Sb. a č. 528/2002 Sb. – co to je právní předpis ve smyslu čl.87 odst. 1 písm. a) a b) Ústavy ČR (Pl. 24/99) Òč. 476/2002 Sb. – zásada ne bis in idem platí i v zákonodárném procesu (Pl. ÚS 5/02) Òč. 486/2006 Sb. – dlouhodobá nečinnost Parlamentu porušuje ústavní pořádek (úprava nájemného) Òč. 37/2007 Sb. – není přípustné vkládat do návrhu zákona tzv. přílepky (Pl. ÚS 77/06) Òč. 294/2010 Sb. – komplexní pozměňovací návrhy nejsou neústavní (Pl. ÚS 39/08) Òč. 80/2011 Sb. – hodnocení ústavnosti vyhlášení stavu legislativní nouze a práva opozice Òč. xxx/2012 Sb. (Pl. 29/11) – zrušení § 237/1c o.s.ř. jako ustanovení s „nepředvídatelnými“ důsledky – viz ale odlišná stanoviska Ò Under the leadership of their greatest figure, Bartolus, the Commentators established the principle that “a statute must be interpreted according to the ius commune,” in the sense of the principles (rationes) derived from the law of the Corpus iuris as expounded by the Glossators. Moreover, wherever local law in the sense of the municipal statutes did not deal specifically with a matter, the law which was presumed to apply was this common law. From the fifteenth century onwards, doubts as to what constituted the common law were resolved by reference to the “common opinion of the doctors” (communis opinio doctorum), which was essentially the dominant view among those jurists who had written treatises for practical, forensic purposes.It was gradually recognized that the justification for regarding this law as the common law of Europe was not so much its formal authority as the law of the Holy Roman Empire as its substantial superiority and comprehensive character compared with any possible rival. It was said to be a universal law not by reason of the Empire but by the empire of Reason, and its doctrines came to be regarded as “reason in writing” (ratio scripta). As such it was the only secular system of law to be taught in European universities side by side with the canon law of the universal Church. To distinguish it from the latter it was called the civil law. As long as the only secular law available in law faculties was the civil law taught in Latin, the learned lawyers in all countries of necessity shared a common legal culture, and often studied law in a country other than their own. (http://etext.virginia.edu/cgi-local/DHI/dhi.cgi?id=dv2-77 Dictionary of Historical Ideas) Filip, J.: Teorie legislativy 44 Zákonodárný proces a Ústavní soud (II) Ò§ 68 odst. 2 ZÚS – předmětem řízení není jen obsahová shoda, nýbrž i dodržení ústavních východisek zákonodárné procedury ÒZákladní východiska: 1)právní stát – ochrana ústavnosti, hierarchie v právním řádu, jasnost, srozumitelnost, přehlednost, předvídatelnost důsledků ustanovení 2)demokracie – zejména ochrana menšiny 3)ústavně konformní výklad – nerušit, kde lze vyložit 4)minimalizace zásahu – omezit se na nejmenší možnou míru, nejdříve kompetenční – pak procesní – na závěr obsahové věci ‚maximalizace nezásahu – Balík) 5)rušit není třeba to, co již nepůsobí, i když je to platné 6)v případě poruchy u procedury je třeba zrušit celý novelizující předpis (výjimka z pravidla, jinak se ruší předpis novelizovaný) 7)výklad in favorem legis – in favorem conventionis – relevantní menšina 8)vztah k právu EU – ÚS nemůže přezkoumávat akty práva EU (Pl. ÚS 12/08), povinností obecného soudu je položit předběžnou otázku podle č. 267 SFEU (Pl. ÚS 1009/08), nepoložení porušuje právo na zákonného soudce podle čl. 38 odst. 1 Listiny 9) 9) Under the leadership of their greatest figure, Bartolus, the Commentators established the principle that “a statute must be interpreted according to the ius commune,” in the sense of the principles (rationes) derived from the law of the Corpus iuris as expounded by the Glossators. Moreover, wherever local law in the sense of the municipal statutes did not deal specifically with a matter, the law which was presumed to apply was this common law. From the fifteenth century onwards, doubts as to what constituted the common law were resolved by reference to the “common opinion of the doctors” (communis opinio doctorum), which was essentially the dominant view among those jurists who had written treatises for practical, forensic purposes.It was gradually recognized that the justification for regarding this law as the common law of Europe was not so much its formal authority as the law of the Holy Roman Empire as its substantial superiority and comprehensive character compared with any possible rival. It was said to be a universal law not by reason of the Empire but by the empire of Reason, and its doctrines came to be regarded as “reason in writing” (ratio scripta). As such it was the only secular system of law to be taught in European universities side by side with the canon law of the universal Church. To distinguish it from the latter it was called the civil law. As long as the only secular law available in law faculties was the civil law taught in Latin, the learned lawyers in all countries of necessity shared a common legal culture, and often studied law in a country other than their own. (http://etext.virginia.edu/cgi-local/DHI/dhi.cgi?id=dv2-77 Dictionary of Historical Ideas)