Adobe Systems Adobe Systems Adobe Systems Adobe Systems Předmět: NV201K Správní trestání STUDIJNÍ MATERIÁL K TÉMATU Právní úprava přestupků – obecná část Úprava přestupků spadá do oblasti správněprávní odpovědnosti. Právní úprava je ukotvena v zákoně č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Přestupky lze označit za kodifikované, pojmenované správní delikty.[1] Pojmenovanost a kodifikace přestupků vyplývá z generální klauzule v přestupkovém zákoně a vyčleňuje je ze systému správních deliktů[2]. Zákon o přestupcích obsahuje úpravu hmotněprávní i procesněprávní: část obecnou, část zvláštní a konečně i část věnovanou procesním aspektům – řízení o přestupcích, přičemž přestupky jsou mimo tento zákon upraveny dále ve speciálních předpisech. Zákonodárce v případě úpravy přestupků dává přednost prevenci před represí, je tedy logicky preferováno dodržování předpisů, veřejného pořádku a dalších, jak uvádí přestupkový zákon. Obecná část zákona V první řadě úprava přestupkového zákona zavádí pojem „přestupek“, kterým rozumí zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno [...], nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních právních předpisů anebo o trestný čin.[3] Z této generální klauzule je pak možné dovodit ocebné zákonné znaky přestupku. Tyto obecné znaky jsou pak doplněny o znaky jednotlivých skutkových podstat, a tak vymezují konkrétní předtupek. Obecné znaky přestupku: ñ Protiprávnost jednání ñ Společenská nebezpečnost ñ Zavinění ñ Osoba jednající je za přestupek odpovědná ñ Jednání je stíhatelné ñ Nejde o jiný správní delikt či trestný čin. Znaky skutkové podstaty: ñ Objekt ñ Objektivní stránka ñ Subjekt ñ Subjektivní stránka Objekt, jako jeden ze znaků skutkové podstaty přestupku, lze charakterizovat jako zákonem chráněné jevy a společenské vztahy, obecně společenský zájem. Konkrétní, individuální objekty pak vyplývají z jednotlivých oblastí správního práva. Dále lze vyčlenit druhový objekt – z toho pak vyplývá dělení přestupků na: přestupky proti pořádku ve veřejné správě, dále přestupky proti veřejnému pořádku, přestupky proti občanskému soužití a přestupky proti majetku. Objektivní stránku skutkové podstaty přestupku lze popsat jako protiprávní jednání – akt volního chování, škodlivým následek a příčinná souvislost mězi nimi. Subjektem přestupku je odpovědná fyzická osoba. U fyzické osoby logicky patří mezi náležitosti subjektu věk a příčetnost, přičemž pokud některá z těchto náležitostí chybí, je odpovědnost této osoby vyloučena. Subjektivní stránkou přestupku lze rozumět vnitřní psychický vztah k protiprávnímu jednání a jeho následku, který je představován zejména zaviněním. Zavinění může mít dvě formy: zanivění z nedbalosti a zavinění přímé[4]. Pro přestupky platí, že k naplnění skutkové podstaty přestupku zásadně stačí zavinění z nedbalosti[5]. Kromě znaků přestupku je v obecné části zákona o přestupcích uvedena soustava sankcí, které lze za přestupky uložit. Sankce, které lze za přestupky uložit, jsou: ñ Napomenutí ñ Pokuta ñ Zákaz činnosti ñ Propadnutí věci Takto nastavený systém sankcí a jejich ukládání je doplněno společnými zásadami – jde o zásady sloužící ke konkretizaci vhodné sankce na individuální případ. Jedná se zejména o přihlédnutí k závažnosti přestupku, způsobu jeho spáchání, následkům jednání, dále k okolnostem, za kterých byl přestupek spáchán, míře zavinění a osobě pachatele, a zda zda a jakým způsobem byl pachatel přestupku pro tentýž skutek postižen v kárném nebo disciplinárním řízení. K systému sankcí nutno zmínit, že jejich uplatnění předchází možnost zjednání nápravy samotným projednáním přestupku. V rámci ukládání sankcí může být uloženo pachateli i tzv. ochranné opatření. Zákon o přestupcích uvádí: ñ omezující opatření ñ zabrání věci. V případě ochranných opatření jde o doplňující instituty, které se ukládají společně se sankcí. Zákon o přestupcích obsahuje mimo jiné i zvláštní režim týkající se mladistvých[6] pachatelů přestupků. Týká se zejména intenzity/výše sankcí a procesních institutů[7]. Odpovědnost za přestupek (tedy povinnost strpět a nést sankci) zaniká uplynutím jednoleté lhůty od spáchání přestupku, případně přestupek nelze projednat, pokud se na něj vztahuje amnestie. Zvláštní část: Zvláštní část zákona o přestupcích pak obsahuje jednotlivé skutkové podstaty, dělené na základě druhového objektu. ñ Přestupky proti pořádku ve státní správě a v územní samosprávě ñ Přestupky proti veřejnému pořádku. Kromě této úpravy ve zvláštní části přestupkového zákona, obsahují zvláštní úpravu přestupků i jednotlivé speciální právní předpisy[8], včetně úpravy výše sankcí. Doporučená literatura: Průcha, P.: Správní právo: obecná část. 7. vydání. Brno: Masarykova univerzita a Doplněk. 2007. Jemelka, L.; Vetešník, P.: Zákon o přestupcích a přestupkové řízení : komentář. Vyd. 1. Praha : C.H.Beck, 2011. Právní předpisy: Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Doplňující otázky: ñ Jaké předpoklady má splňovat osoba pachatele přestupku, aby byla odpovědná za své jednání? ñ Jak se označuje institut, kdy je projednáváno více přestupků jednoho pachatele a jak je tato situace řešena? ñ Je úprava obsažená v přestupkovém zákoně komplexní? Zdůvodněte. ñ Jaký je rozdíl mezi nedbalostí vědomou a nevědomou? ñ Jaký je rozdíl mezi úmyslem přímým a nepřímým? ñ Jak se postupuje při ukládání pokut mladistvým? ñ Může být uložena pokuta společně s jinou sankcí? Zdůvodněte. ñ Jaký je rozdíl mezi sankcí a ochranným opatřením? ________________________________ [1] Průcha, P.: Správní právo: obecná část. 7. vydání. Brno: Masarykova univerzita a Doplněk. 2007. [2] Správněprávní odpovědnost dělíme na: ñ odpovědnost za přestupky ñ odpovědnost za tzv. jiné správní delikty: ◦ správněprávní odpovědnost za disciplinární delikty ◦ správněprávní odpovědnost za tzv. pořádkové delikty ◦ správněprávní odpovědnost za tzv. jiné správní delikty fyzických osob ◦ správněprávní odpovědnost za delikty právnických osob. [3] § 2 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. [4] Zavinění z nedbalosti pak dělíme na: nedbalost vědomou a nevědomou. Zavinění úmyslné je pak obdobně možné dělit na úmysl přímý a nepřímý. [5] V některých případech však zákon stanoví, že k naplnění skutkové podstaty je vyžadováno přímo úmyslné zavinění, je tomu tak například u přestupků proti pořádku ve veřejné správě vyskytujících se na více úsecích veřejné správy (úmyslné uvedení nesprávných údajů apod.). [6] Mladistvým se rozumí osoba mezi patnáctým a osmnáctým rokem věku. [7] Například přestupek mladistvého nelze projednat v příkazním řízení. [8] Například zákon o státní památkové péči č. 20/1987 Sb., stavební zákon č. 183/2006 Sb., zákony z oblasti práva životního prostředí atd.