Generální inspekce bezpečnostních sborů Co to je? Generální inspekce bezpečnostních sborů (dále jen „GIBS“) je samostatným ozbrojeným bezpečnostním sborem, v jejímž čele stojí ředitel inspekce. Toho jmenuje a odvolává na návrh vlády a po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny příslušném ve věcech bezpečnosti předseda vlády. Ředitel inspekce je odpovědný předsedovi vlády. Na příslušníky inspekce se vztahuje zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů 361/2003 Sb. Inspekce při plnění svých úkolů spolupracuje s ozbrojenými silami, bezpečnostními sbory a dalšími orgány veřejné správy, jakož i s právnickými a fyzickými osobami. Úkolem GIBS je především vyhledávat, odhalovat a vyšetřovat skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, jehož pachatelem je příslušník Policie České republiky, celník, příslušník Vězeňské služby, příslušník inspekce anebo zaměstnanci těchto útvarů. Inspekce také provádí zkoušku spolehlivosti vůči protiprávnímu jednání uvedených příslušníků a zaměstnanců. Navrhuje proti takové činnosti opatření a vydává metodická doporučení pro činnost jednotlivých bezpečnostních sborů. Jak dlouho funguje? GIBS byla zřízena na základě zákona č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů, která tímto vznikla dnem účinnosti zákona, tedy 1. ledna 2012. Proč GIBS vznikla? Řešená problematika se dotýká především Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „EÚLP“) a na ni navazující judikatury Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP“). Z některých ustanovení EÚLP (zejm. čl. 2 – právo na život, čl. 3 – zákaz mučení, nelidského a ponižujícího zacházení a trestu a čl. 8 – právo na respektování soukromého a rodinného života) totiž ESLP dovodil mimo jiné také povinnost státu provést účinné, nezávislé a nestranné vyšetřování případů, kdy došlo k zásahu do daného práva či svobody zaručené EÚLP, zvláště jestliže podezřelým ze spáchání daných činů je příslušník bezpečnostního sboru. Klasickými v této souvislosti jsou zvláště případy použití síly ze strany příslušníků policie, jejichž výsledkem je poškození zdraví či dokonce smrt. Specificky v těchto případech vystupuje do popředí požadavek nezávislosti a nestrannosti vyšetřování, který znamená nikoli pouze to, že mezi vyšetřovateli a osobami vyšetřovanými nesmí existovat žádné hierarchické a institucionální spojení, ale též že tyto osoby jsou na sobě nezávislé i v praxi (srov. například rozsudek ze dne 15. května 2007 ve věci č. 52391/99 Ramsahai a ostatní proti Nizozemí, § 321-356 a judikaturu zde citovanou, rozsudek ze dne 8. dubna 2004 ve věci č. 26307/95 Tahsin Acar proti Turecku, § 220-234, a rozsudek ze dne 4. května 2001 ve věci č. 28883/95 McKerr proti Spojenému království, § 122-161, a mnohé další). Eremiášová a Pechová proti ČR (stížnost č. 23944/04): Dne 16. února 2012 vydal Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku rozsudek v nadepsané věci. Stěžovatelky namítaly, že v případě pana V. P., partnera první stěžovatelky a syna druhé stěžovatelky, který zemřel v červnu 2002 v důsledku pádu z okna budovy obvodního oddělení Policie České republiky v Brně, došlo k porušení práva na život chráněného článkem 2 Evropské úmluvy o lidských právech, a to ze dvou důvodů: jednak je toto úmrtí přičitatelné státním orgánům, jednak jeho vyšetřování nebylo účinné, jelikož některé důležité vyšetřovací úkony nebyly provedeny řádně a důkladně, ani nezávislé, poněvadž ho zejména v jeho úvodní fázi realizovali policisté, a nikoli na policii nezávislý orgán. Konečně Evropský soud ve světle své judikatury analyzoval způsob vedení vyšetřování předmětného úmrtí. Připomenul význam požadavku na řádné vyšetření takových událostí pro zájem chráněný právem na život. Zaprvé konstatoval, že vyšetřování sice začalo z úřední povinnosti, ale od počátku připouštělo pouze jednu verzi, a sice možnou účast policistů na sebevraždě V. P. To nadměrně omezilo rozsah a způsob vedení vyšetřování. Když stěžovatelky podaly trestní oznámení, označilo státní zastupitelství dosavadní vyšetřování za zcela nedostatečné. Přesto nebyly některé vyšetřovací úkony, např. rekonstrukce činu, analýza oděvu zemřelého nebo oddělený výslech policistů, za účelem zjištění příčiny smrti V. P. provedeny včas nebo dokonce vůbec a nebyly prověřeny ani některé další okolnosti. Zadruhé podotkl, že vyšetřování sice prováděly různé policejní orgány, včetně inspekce ministra vnitra, většina z nich však – stejně jako možní viníci – hierarchicky podléhala městskému řediteli policie, a všechny pak v konečném důsledku ministru vnitra. Ačkoli Evropský soud nenašel žádné důkazy o propojení nebo podjatosti vyšetřovacích orgánů, nevzbuzovaly tyto orgány zdání nezávislosti a nebyly dány dostatečné záruky proti případným tlakům ze strany nadřízených orgánů. Navíc samotná inspekce vycházela v podstatném rozsahu z úkonů, které provedly policejní orgány na místní úrovni. Okolnosti vzniku: Od počátku svého působení je GIBS provázena řadou skandálů a podivných praktik. - například únik informací o chystaném trestním stíhání bývalé ministryně obrany Vlasty Parkanové do médií ještě předtím, než Poslanecká sněmovna obdržela oficiální žádost policie o její vydání k trestnímu stíhání. - úniky hovorů ministra financí Miroslava Kalouska s vyšetřovatelem Jiřím Mazánkem bývalým policejním prezidentem Lessym o nákupu letadel CASSA. - případ „honičky na jihu Prahy“, při které se střílelo po prchajícím automobilu a kdy příslušníci GIBS „trefili“ dvě civilní auta - a mnoho dalších :-) Zajímavé odkazy: Ivan Bílek v Hyde Parku: http://www.ceskatelevize.cz/specialy/hydepark/20.9.2012/ Bilanční debata o prvním roce fungování GIBS: http://www.youtube.com/watch?v=PGFdIqo6vq4 Materiál byl připraven v rámci Školy lidských práv, pořádaného v souvislosti s realizací projektu „Teorie - dovednosti - praxe: inovace studia práva” (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/15.0198)