PRÁVO NA INFORMACE Koho můžete žádat o informace? * státní orgány, * územní samosprávné celky a jejich orgány a * veřejné instituce a dále * subjekty, kterým zákon svěřil rozhodování o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech fyzických nebo právnických osob v oblasti veřejné správy v rozsahu této jejich rozhodovací činnosti (pro zjednodušení dále jen „úřad“) Jak můžete o informace požádat? Podle § 13 zákona o svobodném přístupu k informacím se žádost o poskytnutí informace podává ústně nebo písemně, a to i emailem. V souladu s § 14 informačního zákona musí být ze žádosti zřejmé, 1) kterému povinnému subjektu je určena, a 2) že se žadatel domáhá poskytnutí informace ve smyslu tohoto zákona. Fyzická osoba musí v žádosti uvést: · jméno a příjmení · datum narození, · adresu místa trvalého pobytu nebo bydliště · adresu pro doručování, liší-li se od adresy místa trvalého pobytu nebo bydliště (adresou pro doručování se rozumí též elektronická adresa). Právnická osoba musí v žádosti uvést: · název · identifikační číslo osoby · adresu sídla · adresu pro doručování, liší-li se od adresy sídla (adresou pro doručování se rozumí též elektronická adresa). Které informace Vám úřad nesmí poskytnout? * utajované informace * projevy osobní povahy a osobní údaje * obchodní tajemství · informace chráněné autorským právem · informace o probíhajícím trestním řízení * informace o rozhodovací činnosti soudů, s výjimkou rozsudků * a další informace zmíněné v § 7-§11 zákona 106/1999 Sb. Které informace Vám úřad nemusí poskytnout? · informace, které se vtahují výlučně k vnitřním pokynům a personálním předpisům povinného subjektu, · nové informace, které vznikly při přípravě rozhodnutí povinného subjektu Do jaké míry lze právo na informace omezit? Pokud požadovaná listina obsahuje osobní údaje třetí osoby, měl by je úřad znečitelnit (začernit) a poté listinu (její kopii) poskytnout. Rovněž právo odepřít informaci může trvat jen tak dlouho, dokud trvá důvod odepření. V odůvodněných případech je úřad povinen ověřit, jestli důvod odepření pořád trvá. Požádali jste o informace – co se bude dít dál? · Pokud je žádost neúplná nebo nesrozumitelná, úřad by Vás měl vyzvat ve lhůtě do 7 dnů, abyste žádost doplnili či upřesnili. Pokud žádost do 30 dnů ode dne doručení výzvy doplníte, úřad se jí bude zabývat, jinak žádost odloží. · Pokud se požadované informace nevztahují k působnosti úřadu, úřad žádost odloží a sdělí Vám to do 7 dnů. · Pokud jste požádali o informace, které jsou již zveřejněné, může Vám úřad na základě § 6 InfZ místo poskytnutí informace sdělit, kde je již informace zveřejněna. Musí tak učinit co nejdříve, nejpozději do 7 dnů. Jestliže s takovým postupem nesouhlasíte, můžete úřadu sdělit, že na přímém poskytnutí informace trváte. · Pokud nejsou dány důvody pro odmítnutí poskytnutí informací, musí je úřad poskytnout nejpozději ve lhůtě do 15 dnů. · Jestliže lhůta 15 dnů uplynula a nic jste od úřadu neobdrželi, můžete podat do 30 dnů od uplynutí lhůty stížnost podle § 16a InfZ. · Pokud jsou dány důvody pro odmítnutí žádosti, musí úřad vydat ve lhůtě 15 dnů rozhodnutí o odmítnutí žádosti. Proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti se můžete odvolat. Musíte za poskytnutou informaci zaplatit? Podle § 17 informačního zákona mohou úřady žádat úhradu ve výši, která zahrnuje náklady spojené s pořízením kopií, odesláním informací žadateli a mimořádně rozsáhlé vyhledání informací. Proti celkové výši nákladů spojených s poskytnutím informací se můžete bránit pomocí stížnosti podle § 16a InfZ. Stížnost musíte podat do 30 dnů ode dne sdělení částky, kterou máte uhradit za náklady na poskytnutí informace. Petiční právo a náležitosti petice S peticí se může na orgány státu nebo územní samosprávy obrátit buď jednotlivý občan, petiční výbor nebo nevládní organizace. Správní orgán, který petici přijal, je povinen na ni do 30 dnů písemně̌ odpovědět. TEXT PETICE PODPISOVÉ ARCHY Co musí obsahovat petice · požadavek (žádost, návrh, stížnost) · informace o tom, kdo petici sestavil · jednotlivec - jméno, příjmení a bydliště · petiční výbor - jména, příjmení a bydliště všech členů výboru a jméno, příjmení a bydliště osoby starší 18 let, která je oprávněna členy výboru v této věci zastupovat · nevládní organizace - název, sídlo, IČO a jméno, příjmení a bydliště osoby oprávněné jednat za organizaci jednat Co musí obsahovat podpisové archy · jméno, příjmení, bydliště, podpis občana · název petice nebo stručný popis jejího obsahu · označení toho, kdo petici sestavil * jednotlivec - jméno, příjmení a bydliště jednotlivce * petiční výbor - jméno, příjmení a bydliště toho, kdo je oprávněn zastupovat členy petičního výboru * nevládní organizace - jméno, příjmení a bydliště osoby oprávněné jednat za o.s., které petici sestavil Co může petice obsahovat · datum sestavení petice · adresáta petice (například název úřadu) Co můžou obsahovat podpisové archy · text petice Co nesmí petice obsahovat · výzvy podle § 1 odst. 3 a 4 zákona o právu petičním Jak uspořádat shromáždění 1. Shromáždění může svolat tzv. svolavatel: občan(é) starší 18 let nebo právnická osoba. 2. Konání většiny shromáždění musí být písemně oznámeno příslušnému úřadu, a to alespoň 5 dnů předem, nanejvýš však 6 měsíců předem. 3. Svolavatel musí v oznámení uvést: · účel shromáždění, den a místo jeho konání a dobu zahájení; jde-li o shromáždění na veřejném prostranství, také předpokládanou dobu jeho ukončení; · předpokládaný počet účastníků shromáždění; · opatření, která provede, aby se shromáždění konalo v souladu se zákonem, zejména potřebný počet pořadatelů starších 18 let, které k organizaci shromáždění určí, a způsob jejich označení; · má-li jít o pouliční průvod, výchozí místo, cestu a místo ukončení; · jméno, příjmení a trvalý pobyt svolavatele, u právnické osoby její název a sídlo a jméno, příjmení a bydliště toho, kdo je zmocněn v této věci jednat jejím jménem; · jméno, příjmení a trvalý pobyt toho, kdo je zmocněn jednat v zastoupení svolavatele 4. Oznámení lze podat dle § 5 zákona: · písemně – tedy v papírové podobě poštou (z důkazního hlediska bude nejvhodnější zaslat oznámení doporučeně s dodejkou) nebo · e-mailem s uznávaným elektronickým podpisem nebo · e-mailem bez zaručeného elektronického podpisu, pokud je do 5 dnů potvrzeno některou z výše uvedených forem · osobně, a to v pracovní den v době mezi osmou a patnáctou hodinou. 5. Shromáždění musí být oznámeno: a) pokud se má shromáždění konat v územním obvodu jedné obce, oznamuje se obecnímu úřadu této obce b) pokud místo konání shromáždění přesahuje územní obvod obecního úřadu, oznamuje se pověřenému obecnímu úřadu c) pokud místo konání shromáždění přesahuje správní obvod pověřeného obecního úřadu, oznamuje se krajskému úřadu, d) přesahuje-li shromáždění hranice kraje, je nutné jej oznámit Ministerstvu vnitra. Kdy lze shromáždění zakázat? Ze zákona jsou zakázána: · všechna shromáždění v okruhu 100 m od budov zákonodárných sborů · v okruhu 100 m od budov Ústavního soudu Úřad musí dále shromáždění zakázat v případě, že: a) oznámený účel shromáždění směřuje k výzvě popírat nebo omezovat osobní, politická nebo jiná práva občanů pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení nebo k rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti z těchto důvodů; b) dopouštět se násilí nebo hrubé neslušnosti; c) jinak porušovat ústavu a zákony a v případě, že d) se má konat na místě, kde by účastníkům hrozilo závažné nebezpečí pro jejich zdraví nebo e) se má na stejném místě a ve stejnou dobu podle dříve doručeného oznámení konat jiné shromáždění. Jak se bránit proti zákazu? · Do 15 dnů lze podat žalobu ke správnímu soudu. Ten musí rozhodnout do 3 dnů. kdy mohou být shromáždění rozpuštěna? · shromáždění zakázané; · shromáždění neoznámené, pokud nastanou okolnosti odůvodňující jeho zákaz; · v případě, že v průběhu shromáždění nastanou okolnosti, které by odůvodnily jeho zákaz z důvodu směřování k výzvě a) popírat nebo omezovat osobní, politická nebo jiná práva občanů pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení nebo k rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti z těchto důvodů; b) dopouštět se násilí nebo hrubé neslušnosti; c) jinak porušovat ústavu a zákony; · nebo jestliže nejsou splněny následující povinnosti účastníků shromáždění: a) nemít u sebe střelné zbraně nebo výbušniny či jiné předměty, jimiž lze ublížit na zdraví, lze-li z okolností nebo z chování účastníků usuzovat, že mají být užity k násilí nebo pohrůžce násilím, b) nemít obličej zakrytý způsobem ztěžujícím nebo znemožňujícím jejich identifikaci. Jak se bránit proti rozpuštění? · Do 15 dnů od rozpuštění shromáždění může svolavatel nebo účastník shromáždění podat námitky u soudu.