3. seminář

Teleologický výklad

1. Žalobce požádal ve smyslu § 138 odst. 1 o.s.ř. o osvobození od soudních poplatků. V žádosti na jedné straně sice uvedl, že je schopen vzhledem ke svým majetkovým poměrům soudní poplatek v této konkrétní předmětné věci zaplatit. Současně ovšem argumentoval tím, že podal i celou řadu žalob na ochranu osobnosti proti různým masmédiím (televizi, tisku atd.) dle § 11 a násl. občanského zákoníku, které přesně i označil. Na podporu opodstatněnosti svého návrhu dodal, že od takto uplatněných nároků se odvíjí vždy i výše soudního poplatku, přičemž celková poplatková povinnost je několikanásobně vyšší než cena jeho veškerého majetku.

   Posuzováno z pohledu ústavně zaručeného práva na přístup k soudu, lze této žádosti vyhovět? Pokud ano, vyložte z jakých důvodů. V opačném případě uveďte argumenty, které pozitivní rozhodnutí vylučují.

    

2. V souladu s ustanovením § 1 odst. 1 zákona č. 193/1999 Sb., o státním občanství některých bývalých československých občanů, nabyla fyzická osoba na základě prohlášení o státním občanství České republiky, které učinila dne 5. března 2004, dne 24. března 2004 státní občanství ČR. Do tohoto prohlášení nezahrnula svého tříletého syna.

   Dodatečně se tatáž fyzická osoba rozhodla, již jako občan ČR, učinit samostatné další prohlášení za své nezletilé dítě, přičemž tak učinila dne 1. srpna 2004.

   Byly v daném případě splněny podmínky předpokládané citovaným zákonem pro nabytí občanství nezletilého dítěte?

   Předložte podrobnou argumentaci pro Vámi zastávaný názor na řešení předložené otázky.

    

3. V občanskoprávním řízení byl uplatněn žalobou nárok na zvýšení výživného proti otci, který s matkou a dítětem, které bylo předtím svěřeno matce do výchovy, společně nežije. Důvodem žalobního návrhu bylo, že nezletilý utrpěl úraz, jehož následky jej činí vážně zdravotně postiženým, čímž došlo ke zvýšení nákladů na jeho životní potřeby. Daný úraz byl přitom způsoben mužem, s nímž matka sdílela společnou domácnost. Otec se bránil tvrzením, že nárůst nákladů na výživné dítěte souvisí s úrazem dítěte, za který nenese odpovědnost, ale třetí osoba, jíž matka dítě svěřila do opatrování. V návaznosti na to odkázal na ustanovení § 96 odst. 2 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, a domáhal se toho, aby byla žaloba zamítnuta.

   Může být tato jeho obrana úspěšná? Vysvětlete z jakých důvodů.