2013 III.
Více než 100 publikací z produkce Právnické fakulty
Masarykovy univerzity zlevněno
Ceny již od 30 Kč
Současně nabízíme doprodej
Některých čísel z ročníků 2003 - 2012
Časopisu pro právní vědu a praxi
Ceny již od 20 Kč
Pro náhled zlevněných publikací naleznete více informací v E-shopu
Právnické fakulty Masarykovy univerzity – na adrese
http://is.muni.cz/obchod/knihy/law/zle/
Veřejnost má možnost se o slevách informovat prostřednictvím
i těchto kontaktů:
Zdenka.Matasova@law.muni.cz
Jirina.Michlova@law.muni.cz
Tel.: +420 549 496 396,
+ 420 549 495 937
2013 I
Více než 100 publikací z produkce Právnické fakulty
Masarykovy univerzity zlevněno
Ceny již od 30 Kč
Současně nabízíme doprodej
Některých čísel z ročníků 2003 - 2012
Časopisu pro právní vědu a praxi
Ceny již od 20 Kč
Pro náhled zlevněných publikací naleznete více informací v E-shopu
Právnické fakulty Masarykovy univerzity – na adrese
http://is.muni.cz/obchod/knihy/law/zle/
Veřejnost má možnost se o slevách informovat prostřednictvím
i těchto kontaktů:
Zdenka.Matasova@law.muni.cz
Jirina.Michlova@law.muni.cz
Tel.: +420 549 496 396,
+ 420 549 495 937
2013 III.
Více než 100 publikací z produkce Právnické fakulty
Masarykovy univerzity zlevněno
Ceny již od 30 Kč
Současně nabízíme doprodej
Některých čísel z ročníků 2003 - 2012
Časopisu pro právní vědu a praxi
Ceny již od 20 Kč
Pro náhled zlevněných publikací naleznete více informací v E-shopu
Právnické fakulty Masarykovy univerzity – na adrese
http://is.muni.cz/obchod/knihy/law/zle/
Veřejnost má možnost se o slevách informovat prostřednictvím
i těchto kontaktů:
Zdenka.Matasova@law.muni.cz
Jirina.Michlova@law.muni.cz
Tel.: +420 549 496 396,
+ 420 549 495 937
ČLÁNKY
Miloš Večeřa: Účel jako hledisko interpretace práva.................... 317
Klára Drličková: Aplikace Úmluvy OSN o smlouvách
o mezinárodní koupi zboží před rozhodci ...................................... 327
Jaroslav Benák: Dopad účinnosti NOZ na občanská sdružení ..... 337
Pavel Salák jr.: Ius civile, ius gentium, císařské právo
a zrušení testamentu....................................................................... 342
Jana Komendová: Úprava agentur práce v normách přijatých
Mezinárodní organizací práce........................................................ 347
INFORMACE PRO PRÁVNÍ PRAXI
Jakub Morávek, Martin Štefko: Profesionální sportovci
v kolektivních sportech.................................................................. 354
Tereza Skarková: Vývoj konceptu nepřímé diskriminace
ve Spojených státech amerických................................................... 358
DOKTORANDSKÉ PŘÍSPĚVKY
Veronika Laciaková: Kedy majú členské štáty aplikovať
Chartu základných práv Európskej únie? ....................................... 364
Alena Kristková: Adverzární, inkviziční a smíšený trestní
proces - koncepce a širší souvislosti............................................... 370
Ladislav Pokorný: K otázce právní regulace existence
a činnosti zpravodajských služeb ................................................... 380
Radek Ruban: K právní subjektivitě, povaze a jednání
právnických osob ........................................................................... 388
Martin Hapla: Pojem legitimity a krize lidských práv ................. 397
Peter Kotira: Postavenie nadnárodných podnikových dohôd
v rámci Európskeho sociálneho dialógu......................................... 405
Vendula Zahumenská, David Zahumenský: Zvukové
záznamy z veřejných projednání a ochrana osobních údajů ........... 414
STUDENTSKÉ PŘÍSPĚVKY
Linda Thielová: Konstruktivní vyjádření nedůvěry v českých
podmínkách.................................................................................... 423
Z VĚDECKÉHO ŽIVOTA
Nelly Springinsfeldová: Konference Pracovní právo 2013
v Třešti........................................................................................... 429
Jaromír Tauchen: Celostátní kolo česko-slovenské studentské
vědecké soutěže odborných prací (SVOČ) se zaměřením na
sekci právní historie....................................................................... 430
RECENZE A ANOTACE
Miloslav Hrdlička: Bělohlávek, A. a kol. Nový občanský zákoník –
Srovnání dosavadní a nové občanskoprávní úpravy včetně předpisů
souvisejících .................................................................................. 431
Lenka Bursíková: Prášková, H. Základy odpovědnosti
za správní delikty........................................................................... 432
Tereza Krupová: Erica Rackley: Women, Judging and
the Judiciary. From difference to diversity..................................... 433
Emil Ruffer: Tomášek, Michal – Týč, Vladimír a kol. Právo
Evropské unie ................................................................................ 434
Tereza Pondikasová: Richman, W. M.; Reynolds, W. L.
Injustice On Appeal: The United States Courts of Appeals
in Crisis.......................................................................................... 438
Vladimír Gajdičiar: Jozef Čentéš: Odpočúvanie procesnoprávne
a hmotnoprávne aspekty....................................... 439
Kamil Staněk: Právo, ekonomie a politika – Richard A. Epstein.. 441
Petra Masopust Šachová: Ščerba F. a kol.: Dohoda o vině
a trestu a další prostředky racionalizace trestní justice................... 442
Pavel Ondřejek: Kosek, Jan, Gregárek, Matěj: Stát, právo
a (ne)spravedlnost. Dvě studie z právní filosofie ........................... 444
Jan Zůbek: Ščerba, F. a kolektiv: Dohoda o vině a trestu
a další prostředky racionalizace trestní justice ............................... 445
ČASOPIS
PRO PRÁVNÍ VĚDU
A PRAXI
Ročník XXI
číslo 3/2013
Redakční rada
Předseda
Prof. JUDr. Jan Filip, CSc.
Členové externí
JUDr. PhDr. Stanislav Balík
Prof. Ing. JUDr. Mgr. Alexander Bělohlávek, dr.h.c.
Doc. JUDr. Kristián Csach, Ph.D.
Prof. zw. Dr. hab. Leonard Etel
JUDr. Jiří Mucha
Prof. JUDr. Mária Patakyová, CSc.
Prof. zw. Dr. hab. Krzysztof Skotnicki
Doc. JUDr. Miroslav Slašťan, Ph.D.
Dr. Gábor Sulyok
Doc. JUDr. Marián Vrabko, CSc.
Členové interní
Prof. JUDr. Josef Fiala, CSc.
Prof. JUDr. Zdeňka Gregorová, CSc.
Doc. JUDr. Josef Kotásek, Ph.D.
Prof. JUDr. Petr Průcha, CSc.
JUDr. Mgr. Martin Škop, Ph.D.
Prof. JUDr. Vladimír Týč, CSc.
Prof. JUDr. PhDr. Miloš Večeřa, CSc.
Vydává: Masarykova univerzita, Brno • Adresa
redakce: Masarykova univezita, Právnická fakulta,
Veveří 70, 611 80 Brno • Tajemník redakce:
Mgr. J. Michlová, tel. a fax 549 495 937, e-mail:
Jirina.Michlova@law.muni.cz • Tisk: Tribun EU
s.r.o., Cejl 32, 602 00 Brno • Objednávky vyřizuje
Ediční oddělení Právnické fakulty Masarykovy
univerzity, Veveří 70, 611 80 Brno. Formulář je
dostupný na adrese:
http://www.law.muni.cz/content/cs/cpvp;
e-mailová adresa: Zdenka.Matasova@law.muni.cz
Předplatné na rok 2013 je 416 Kč • Cena jednoho
čísla 104 Kč • Vychází 4x ročně v češtině s anglickým
summary, příležitostně v anglické mutaci.
Toto číslo bylo dáno do tisku v prosinci 2013
ISSN 1210-9126 (Print), 1805-2789 (Online)
MK ČR E 6667
Časopis pro právní vědu a praxi je zařazený do
Seznamu recenzovaných neimpaktovaných periodik
vydávaných v České republice.
Od čísla 2/2010 jsou publikované texty v ČPVP
zpřístupněny se souhlasem autorů pro následné
šíření zpracovaných dat v Právním informačním
systému ASPI, a to s příslušným citačním vzorem
/bez nároku na další autorskou odměnu/.
Články jsou anonymně hodnoceny dvěma
recenzenty.
Informace pro autory:
Časopis pro právní vědu a praxi je vydáván jako
recenzovaný odborný čtvrtletník. Rukopisy redakce
přijímá v elektronické podobě nebo na disketě.
Bližší informace jsou uvedeny na adrese
http://www.law.muni.cz/content/cs/cpvp/informa
ce-pro-autory
ARTICLES
Miloš Večeřa: Purpose as an aspect of interpretation ....................317
Klára Drličková: Application of the UN Convention
on Contracts for the International Sale of Goods in Arbitration .....327
Jaroslav Benák:Impact of the new Czech Civil Code on civil
associations ....................................................................................337
Pavel Salák jr.: Ius civile, ius gentium and the law of emperors...342
Jana Komendová: Regulation of Employment Agencies
in Instruments Adopted by the International Labour Organisation.347
INFORMATION FOR LEGAL PRACTICE
Jakub Morávek, Martin Štefko: Professional athletes in team
sports .............................................................................................354
Tereza Skarková: The Evolution of the Concept of Indirect
Discrimination in the United States of America .............................358
PHD CONTRIBUTIONS
Veronika Laciaková: When Member States to apply the Charter
of Fundamental Rights of the European Union?.............................364
Alena Kristková: Adversarial, Inquisitorial and Mixed
Criminal Procedure – Concept and Broader Context......................370
Ladislav Pokorný: On the matter relating to legal regulation
of the existence and activities of the intelligence services..............380
Radek Ruban: Legal Personality, Nature, and Acting
of Legal Bodies ..............................................................................388
Martin Hapla: The Concept of Legitimacy and the Crisis
of Human Rights ............................................................................397
Peter Kotira: Position of transnational company agreements
in European social dialogue............................................................405
Vendula Zahumenská, David Zahumenský: Current
problems regarding making audio recordings from public
hearings on planning documentation ..............................................414
CONTRIBUTIONS STUDENTS
Linda Thielová: Constructive vote of no confidence in Czech
conditions.......................................................................................423
FROM THE WORLD OF LEGAL STUDIES
Nelly Springinsfeldová: Employment Law Conference 2013
in Třešť...........................................................................................429
Jaromír Tauchen:National round of Czech-Slovak student
scientific competition theses (SVOČ) focusing on section
of legal history................................................................................430
REVIEWS AND ANNOTATIONS
Miloslav Hrdlička: Bělohlávek, A. et al. New Civil Code –
Comparison of existing and new civil legislation including
regulations relating ........................................................................431
Lenka Bursíková: Prášková, H. Principles of Liability for
administrative offenses...................................................................432
Tereza Krupová: Erica Rackley: Women, Judging and
the Judiciary. From difference to diversity.....................................433
Emil Ruffer: Tomášek, Michal – Týč, Vladimír et al.: Law
of the European Union....................................................................434
Tereza Pondikasová: Richman, W. M.; Reynolds, W. L.
Injustice On Appeal: The United States Courts of Appeals
in Crisis..........................................................................................438
Vladimír Gajdičiar: Jozef Čentéš: Eavesdropping – procedural
and substantive aspects...................................................................439
Kamil Staněk: Law, Economics and Politics – Richard
A. Epstein.......................................................................................441
Petra Masopust Šachová:Ščerba F. et al.: Wine agreement
and punishment and other resources, rationalization of criminal
justice.............................................................................................442
Pavel Ondřejek: Kosek, Jan, Gregárek, Matěj: State and law
and (in)justice. Two studies of legal philosophy.............................444
Jan Zůbek: Ščerba, F. et al.: The agreement on guilt and
punishment other means rationalization of criminal justice............445
LEGAL STUDIES
AND PRACTICE
JOURNAL
Volume XXI
Number 3/2013
Editorial board
Chairperson
Prof. JUDr. Jan Filip, CSc.
External member
JUDr. PhDr. Stanislav Balík
Prof. Ing. JUDr. Mgr. Alexander Bělohlávek, dr.h.c.
Doc. JUDr. Kristián Csach, Ph.D.
Prof. zw. Dr. hab. Leonard Etel
JUDr. Jiří Mucha
Prof. JUDr. Mária Patakyová, CSc.
Prof. zw. Dr. hab. Krzysztof Skotnicki
Doc. JUDr. Miroslav Slašťan, Ph.D.
Dr. Gábor Sulyok
Doc. JUDr. Marián Vrabko, CSc.
Internal member
Prof. JUDr. Josef Fiala, CSc.
Prof. JUDr. Zdeňka Gregorová, CSc.
Doc. JUDr. Josef Kotásek, Ph.D.
Prof. JUDr. Petr Průcha, CSc.
JUDr. Mgr. Martin Škop, Ph.D.
Prof. JUDr. Vladimír Týč, CSc.
Prof. JUDr. PhDr. Miloš Večeřa, CSc.
Published by: Masaryk University, Brno • The
Masaryk University − the Faculty of Law, Veveří
70, 611 80 Brno • Head Editor: Jiřina Michlová,
E-mail adress: Jirina.Michlova@law.muni.cz •
Printed by: Tribun EU s.r.o., Cejl 32, 602 00 Brno
• Orders are handled Editorial Office Faculty of
Law, Masaryk University, Veveří 70, 611 80 Brno
The form is available at
http://www.law.muni.cz/content/cs/cpvp/
E-mail address: Zdenka.Matasova@law.muni.cz
2013´s subscription − CZK 416 • Price per one
number/copy − CZK 104 • Published 4 times
a year in Czech with English summary, and
occasionally in the English version.
This number was put into printing in December
2013
The Journal of Jurisprudence and Legal Practice is
added to the list of reviewed periodicals published
in the Czech Republic.
ISSN 1210-9126 (Print), 1805-2789 (Online)
MK ČR E 6667
Published texts from issue 2/2010 ČPVP are
published with the permission of the authors of the
subsequent dissemination of processed data in
legal information system ASPI, and always with
a pattern of citations from which it will be
apparent that the cited article published in ČPVP.
Articles are evaluated anonymously by two
reviewers.
Manuscripts should be sent to the editors in the
online version or on a floppy disk. For more
information visit http://www.law.muni.cz/content/
cs/cpvp/informa ce-for-authors
Časopis pro právní vědu a praxi
337
application of the CISG before national courts is briefly
summarized. Next part focuses on the law applicable to
the merits of the dispute before arbitrators in general.
Then the various ways of application of the CISG
before arbitrators are analyzed.
Dopad účinnosti NOZ na občanská sdružení*
Jaroslav Benák**
Úvod
Řada českých neziskových* organizací1
vnímá blížící
se účinnost nového občanského zákoníku (dále jen
„NOZ“)2
jako velkou hrozbu pro svou existenci. Je skutečně
důvod se nového občanského zákoníku bát?
V tomto textu se budeme zabývat dopadem účinnosti
NOZ na nejpočetnější skupinu českých neziskových organizací,
totiž na občanská sdružení. Pro pochopení
řady principů a pravidel obsažených v NOZ je zapotřebí
znát některé historické souvislosti. Proto bude první
část věnována aktuální právní úpravě a jejímu vývoji.
Druhá část představí typologii subjektů, které fungují
na základě zákona o sdružování občanů. Jádrem textu je
třetí část obsahující přehled změn, které přináší NOZ,
a možností, jak na ně reagovat.
Zákon o sdružování občanů
Zákon o sdružování občanů, tj. zákon č. 83/1990
Sb., je jedním z trojice zákonů, které byly přijaty krátce
po změně režimu v roce 1989.3
Všechny tyto tři předpisy
jsou výsledkem politické situace v tehdejším Federálním
shromáždění. Neexistovala shoda o tom, jak má
*
Článek je výstupem projektu specifického výzkumu Právní
aspekty fundraisingu NNO, reg. č. MUNI/A/0869/2012. Za
cenné podněty k textu děkuji doc. JUDr. Kateřině Ronovské,
Ph.D. a oběma anonymním recenzentům. Odpovědnost za
veškeré chyby a opomenutí pochopitelně zůstává výlučně
mně.
**
Mgr. Jaroslav Benák je asistent Katedry ústavního práva
a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity, Brno.
1
Tento text používá pojmy „nezisková organizace“ a „nevládní
organizace“ jako synonyma. Oba označují organizace, které
zákon o daních z příjmu považuje za „organizace založené za
jiným účelem než dosahováním zisku.“
2
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nabývá účinnosti
1. 1. 2014.
3
Ostatními dvěma zákony jsou zákon č. 84/1990 Sb., o právu
shromažďovacím a zákon č. 85/1990 Sb., o právu petičním.
vypadat budoucí československá Ústava (tj. zda novelizovat
původní Ústavu z roku 19604
, zda přijmout novou
Ústavu, co v ní všechno má být, jak má být řešen vztah
mezi Čechy a Slováky atd.). Bylo tedy rozhodnuto jít
cestou samostatných zákonů, v nichž bude pojednáno
o tom, na čem se politickou shodu najít podařilo.5
Stručnost zákona je tak výsledkem jednak snahy mít
co nejdříve k dispozici zákon, který umožní vznikat novým
organizacím rodící se občanské společnosti,
a jednak snahy nastavit právní úpravu velmi liberálně,
aby nikoho zbytečně neomezovala.6
V současnosti je tato stručnost zákona pro řadu organizací
„nebezpečná“ ve dvou ohledech. Předně se
velmi snadno může stát, že sdružení ve svých stanovách
nepojedná o některé situaci, kterou zákon neřeší, a která
následně nastane (např. jak se postupuje v případě, že se
nepodaří zvolit všech pět členů pětičlenného statutárního
orgánu – jak se potom počítá kvorum, kolik hlasů
je třeba ke schválení usnesení atd.)7
. Druhou nevýhodou
je, že mlčení zákonodárce o některých otázkách, má
v současné době Ministerstvo vnitra ČR (jakožto orgán,
který sdružení registruje a je tak zdrojem autoritativní
interpretace zákona o sdružování občanů) tendenci vykládat
v neprospěch svobody sdružování. Tedy například
odmítá zaregistrovat ta sdružení, jejichž poslání
spočívá v aktivitách zamýšlených jako veřejně prospěšné
(tj. neorientované pouze na členy – např. pořádání
besed pro veřejnost, vysazování stromků v parku).
Dále je pro pochopení současné situace důležité vědět,
že v 90. letech prakticky nebyla k dispozici jiná
4
Tj. ústavní zákon č. 100/1960 Sb., ve znění pozdějších předpisů
– zejména ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé
federaci.
5
Srov. FILIP, Jan. Ústavní právo České republiky: Základní
pojmy a instituty. 4. opr. a dopl. vyd. Brno: Masarykova univerzita,
2003, s. 28.
6
TELEC, Ivo. Spolkové právo. Praha: C. H. Beck, 1998,
s. 38.
7
Srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 10. 2011,
sp. zn. 28 Cdo 1075/2011, v němž jedním z dovolatelem vytýkaných
problémů je právě otázka posuzování kvora a počtu
hlasů nutného pro rozhodnutí při neúplném složení orgánu.
3/2013
338
právní forma, než právě občanské sdružení. V současnosti
tak v ČR existuje velké množství subjektů, které
mají právní formu občanského sdružení, pro něž je tato
skutečnost spíše přítěží, neboť by jim výrazně více vyhovovala
právní forma jiná, např. právní forma obecně
prospěšné společnosti.
Přehled české nevládní scény
S výhradou jistého zkreslení lze říci, že mezi občanskými
sdruženími v ČR lze nalézt v zásadě tři typy
subjektů. První z nich jsou ty, které Potůček označuje
jako „staré“. Dále pak jde o organizace, které nazývám
pomocníky státu a advokačními sdruženími. Postupně
pojednám o každém typu organizací.
Staré neziskové organizace
Označení „staré“ opírá Potůček8
o fakt, že jde organizace,
které existovaly už v době komunistického režimu
a byly tímto režimem podporovány9
, neboť jejich
cíle byly z pohledu režimu nekonfliktní (sport, myslivost,
zahrádkaření)10
. Tyto organizace se vyznačují důrazem
na spolkovou činnost (pravidelné schůzky a společné
aktivity), velkou členskou základnou a zpravidla
komplexní organizační strukturou (obvykle existuje
„střešní“ organizace pro celou ČR, následně jeden až
několik stupňů regionálních organizací, které následně
sdružují základní organizace). Uvnitř této hierarchie
existuje velké množství interních předpisů, které jsou
zpravidla dodržovány důsledněji než předpisy zákonné.
Rovněž zde existuje poměrně efektivní systém řešení
sporů mezi členy popřípadě členskými organizacemi.
I přes mediální komunikaci nedostatku peněz na aktivity
sdružení jde o organizace finančně soběstačné.
Své aktivity financují zejména z členských příspěvků
a dalších prostředků, které získají od členů. Tomu odpovídá
i skutečnost, že obvykle nemají žádný profesionální
aparát a veškeré funkce vykonávají členové ve
svém volném čase vedle svého běžného zaměstnání.
V zásadě přetrvává Potůčkem připomínaný dobrý
vztah mezi těmito neziskovými organizacemi a státem.
Jestliže politik v předvolební kampani prohlašuje, že
bude podporovat neziskový sektor, zpravidla má na
mysli tyto organizace. Rovněž nelze přehlédnout velký
lobbyistický potenciál těchto organizací. Vzhledem
k velké členské základně (jež představuje potenciální
8
POTŮČEK, Martin. Veřejná politika. Praha: Sociologické
nakladatelství (SLON), 2005, s. 169.
9
Je ovšem třeba podotknout, že dále uváděné charakteristiky
mají i organizace, které byly komunistickým režimem zakázány,
jako např. Sokol nebo Junák.
10
Charakteristickým znakům těchto organizací v zásadě odpovídají
i odborové organizace.
voliče) a absenci profesionálního aparátu u většiny organizací
se v minulosti těmto organizacím podařilo prosadit
například obnovení možnosti vést jednoduché
účetnictví pro některé typy účetních jednotek či zrušení
zákonné povinnosti doplnit název sdružení zkratkou
„o. s.“. Na základě těchto zkušeností nevylučuji ani
možnost, že se těmto organizacím podaří prosadit i významné
změny v zamýšleném zákoně o statusu veřejné
prospěšnosti a souvisejících daňových předpisech.
Pomocníci státu
Tyto organizace se vyznačují tím, že doplňují nabídku
služeb poskytovaných státem o různé „alternativnější“
přístupy. Provozují tak zejména vzdělávací, sociální
či zdravotnické služby. Jejich postavení na trhu je
poněkud deformováno skutečností, že nabízejí za peníze
službu, kterou stát poskytuje zdarma (jen v trochu
jiné, „mainstreamové“, podobě). Přesto zpravidla nemají
problém najít dostatek klientů, kteří preferují služby
od nich.
Hlavním zdrojem financování jsou tak platby přijaté
za poskytnuté služby, popřípadě různé dotace. Členská
základna těchto organizací je zpravidla nevýznamná.
Hlavními poskytovateli služeb jsou stálí zaměstnanci
a dobrovolníci. Tyto organizace tak zpravidla mají velmi
kvalitní management (včetně velmi zdatné PR ko-
munikace).
Vztah těchto organizací se státem je zpravidla nekonfliktní.
Stát si je vědom toho, že jimi poskytované
služby pokrývají „mezeru na trhu“, kterou nemůže vyplnit
svými službami sám. Pouze se soustředí na to, aby
i služby poskytované neziskovými organizacemi splňovaly
určité nároky na kvalitu.11
Dále je pak zajímavé, že
právě tyto organizace tvoří většinu členské základny
různých iniciativ usilujících o redefinování vztahu státu
a neziskového sektoru. V některých případech tak může
docházet k nedorozuměním mezi těmito organizacemi,
které se chápou jako „hlas neziskového sektoru“, a „starými
neziskovými organizacemi“, které jejich snahu
vidí jako vytváření zbytečné administrativní zátěže.12
Advokační sdružení
Tyto organizace zpravidla vznikají v reakci na nějaký
konkrétní postup veřejné moci, s nímž se zakladatelé
neztotožňují. Organizace tudíž vychází z přesvěd-
11
V některých případech však působí toto úsilí o standardizaci
až jako poněkud přehnané (např. v případě hygienických
norem stanovujících minimální počet toalet v lesní školce).
12
V situaci, kdy jsou všichni funkcionáři neplacení dobrovolníci,
představují i dobře míněné snahy o zvýšení transparentnosti
neziskového sektoru neúnosné zvýšení nákladů na správu
organizace.
Časopis pro právní vědu a praxi
339
čení, že stát (nebo obecněji veřejná moc)13
něco dělá
špatně a je třeba s ním bojovat, aby bylo přijato řešení,
které je dle organizace správnější. V. Jones ukazuje, že
i tato na první pohled konfliktní situace se dá změnit na
partnerství veřejné moci a neziskové organizace.14
V českých podmínkách se však zdá, že na tento přístup
dosud není zralá ani jedna ze stran, a tudíž je vztah státu
a těchto organizací zpravidla velmi konfliktní.
Další zajímavou charakteristikou je minimální počet
členů. Zpravidla mají sdružení pouze zákonný minimální
počet tří členů. Právní formu občanského sdružení
volí zejména proto, že jim následně zákon o ochraně
přírody a krajiny umožní účastnit se různých správních
řízení.15
Případný růst organizace je spojen zpravidla s přibíráním
zaměstnanců a dobrovolníků, což může vést
k poněkud paradoxní situaci demokratického deficitu.
Jestliže stanovy obsahují na první pohled nekonfliktní
ustanovení, že o všech důležitých otázkách má rozhodovat
členská schůze, která představuje shromáždění
všech členů sdružení, může to v praxi vypadat tak, že tři
až pět lidí rozhoduje o dalším směřování organizace,
která má několik desítek zaměstnanců a téměř stovku
dobrovolníků.
Co přináší NOZ?
Nový občanský zákoník přináší změny trojího
druhu:
1) změny v oblasti práva neziskových organizací
2) změny v daňové a účetní oblasti
3) změny mající dopad na fundraising
Dopad účinnosti NOZ na právní postavení neziskových
organizací
S účinností NOZ se automaticky všechna občanská
sdružení stanou spolky. Záleží na jejich výběru, zda budou
chtít v této právní formě zůstat nebo se transformovat
na ústav či sociální družstvo. Právní forma spolku
do budoucna počítá s tím, že spolek má členskou základnu,
která realizuje aktivity spolkového charakteru.
Dá se říci, že je tato právní forma vlastně stavěna pro
„staré“ organizace.
S ohledem na odhadované počty jednotlivých typů
organizací tak lze očekávat, že většina dnešních občanských
sdružení zůstane ve spolkové právní formě.
13
Nejčastěji jde o problematiku územního plánování či umisťování
a povolování staveb.
14
JONES, Van a Ariane CONRAD. 1st ed. Pymble, NSW:
HarperCollins e-books, 2008, s. 105–111.
15
Srov. ustanovení § 70 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně
přírody a krajiny.
Tento přechod zpravidla nebude spojen s nutností nějakých
výraznějších změn. Je třeba se pouze zamyslet nad
těmi ustanoveními NOZ, která připouští odchylnou
úpravu ve stanovách16
, a zvážit, zda konkrétní organizaci
tato řešení vyhovují. Tato ustanovení odpovídají
rozumnému uspořádání vztahů a tudíž zpravidla budou
spolkům vyhovovat. Pokud by s některým z ustanovení
byl problém (například velké spolky s několika tisíci
členy pravděpodobně nebudou pořádat každoročně
členskou schůzi jako schůzi všech členů spolku), je třeba
vlastní odlišné řešení zahrnout do stanov.
Mezi občanskými sdruženími se šíří mýtus, že spolky
nebudou moci realizovat aktivity, které budou zaměřeny
též na nečleny spolku (např. přednášky pro veřejnost,
sportovní soutěže pro mládež, divadelní představení
atd.), přičemž tento názor se opírá o ustanovení
§ 214 NOZ17
. Jde ovšem o chybnou interpretaci tohoto
ustanovení, které říká pouze to, že všichni zakladatelé
musí mít společný cíl, kvůli němuž spolek zakládají.
Tímto cílem může být i provozování ochotnického divadla,
sportovního klubu či dalších organizací, které
svou činnost spolkového charakteru zaměřují na širokou
veřejnost.
Jisté nejasnosti jsou spojeny s úpravou pobočných
spolků, které nahrazují organizační jednotky sdružení
oprávněné jednat vlastním jménem.18
Dosud není zcela
zřejmé, jaký je vztah hlavního a pobočného spolku pokud
jde o možnost hlavního spolku realizovat metodické
řízení či zda a jak hlavní spolek ručí za závazky
pobočného spolku a pobočný spolek za závazky hlavního
spolku. U spolků, které mají či plánují mít pobočné
spolky, tak lze více než doporučit podrobnou
diskusi o těchto otázkách a následné zahrnutí přijatých
řešení do stanov.
Ústav (tj. právní forma, na kterou se mohou spolky,
jež původně byly občanskými sdruženími, transformo-
vat19
) je novou právní formou, kterou přináší NOZ.
Ústav je právnická osoba určená pro poskytování služeb
na nediskriminačním základu.20
S výhradou jistého
zjednodušení tak lze říci, že jde o obdobu právní formy
obecně prospěšné společnosti, tedy organizace spíše
16
Jejich výčet přehledně podává materiál uveřejněný Českou
radou dětí a mládeže: HÁJKOVÁ, Alena. Teoretické minimum
k úpravě poměrů občanských sdružení od účinnosti
nového občanského zákoníku [online]. [cit. 2013-07-31].
Dostupné z: http://www.adam.cz/doc/1366601424_sb_crdm-
manual-noz.pdf.
17
„Alespoň tři osoby vedené společným zájmem mohou
založit k jeho naplňování spolek jako samosprávný a dobrovolný
svazek členů a spolčovat se v něm.“
18
O těchto jednotkách více viz TELEC, Ivo. Spolkové právo:
právně samostatné organizační jednotky. Časopis pro právní
vědu a praxi, Brno: Masarykova univerzita. Právnická fakulta,
2001, Roč. 9, č. 1, s. 11–16.
19
Srov. § 3045 odst. 1 NOZ.
20
Srov. § 401 NOZ.
3/2013
340
fundačního typu.21
Ze základní charakteristiky ústavu
jakožto právnické osoby bez členského substrátu je
zřejmé, že je tato právní forma vhodná zejména pro organizace,
jejichž členská základna je pouze formální
a které se soustřeďují na poskytování služeb. V naznačené
typologii půjde o „pomocníky státu“. Jisté omezení
může představovat podmínka, že ústav musí služby
poskytovat na nediskriminačním základě. Pro vznik řady
organizací je charakteristické, že jsou zakládány
příbuznými osob, které následně čerpají poskytované
služby (typicky např. matkami postižených dětí, které si
navzájem vypomáhají s péčí o děti). V případě, že bude
mít jejich organizace právní formu ústavu, nelze nijak
zvýhodňovat v přístupu ke službám22
příbuzné zakladatelů,
byť je zřejmé, že kdyby tito příbuzní neexistovali,
k založení organizace by nedošlo.
Další možností, kterou dává přechodné ustanovení
NOZ, je transformace na sociální družstvo. Jde o typ
družstva, který nově přináší zákon o obchodních korpo-
racích.23
Sociální družstvo v zásadě navazuje na původní
ideje, které provázely vznik družstev v 19. stole-
tí.24
Vzhledem k tomu, že jde o novou možnost, nelze
předvídat, kolik spolků se pro tuto variantu rozhodne, či
kolik sociálních družstev bude založeno „na zelené louce“
(tedy jako zcela nové právnické osoby bez kontinuity
s jakoukoliv předchozí organizací).
Významnou výhodou je, že hlavní činností sociálního
družstva může být podnikání. Dokonce se počítá
s rozdělováním reziduálního zisku mezi členy. Jsou zde
však i významná omezení. Předně lze mezi členy sociálního
družstva rozdělovat nejvýše 33 % reziduálního
zisku.25
Dále pak zákon zakazuje mj. emitovat dluhopisy
či propachtovat závod.26
S účastí na podnikání jiných
osob musí nejdříve vyslovit souhlas členská schůze.27
V zahraniční literatuře se proto vede diskuse, zda
družstva fungující na podobných principech jako sociální
družstva splňují podmínku non-distribution con-
21
Pro podrobnější argumentaci stran povahy obecně prospěšné
společnosti srov. FRINTA, Ondřej. Právnické osoby.
Praha: Univerzita Karlova, 2008, s. 121–124.
22
Zejména nelze stanovovat různé ceny za tutéž služby pro
různé skupiny osob. Naproti tomu u spolků je zcela běžné, že
např. za vstup na akci pořádanou spolkem platí nečlenové
vyšší ceny než členové (což má mimo jiné motivovat ke vstupu
do spolku).
23
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. Jde
o právní předpis, který byl přijat v rámci rekodifikace soukromého
práva spolu s NOZ a shodně nabude účinnosti 1. 1.
2014. Dále též jen „ZOK“.
24
Ta byla zakládána na principu svépomoci a vzájemné
sociální pomoci drobných živnostníků. Podrobněji srov.
DVOŘÁK, Tomáš. Družstevní právo. 3. vyd. Praha: C. H.
Beck, 2006, s. 4.
25
Podle § 766 ZOK.
26
Podle § 765 ZOK.
27
Tamtéž.
straint28
a kvalifikují se tudíž jako neziskové organizace.
Podle Gartona se však většina odborníků kloní
k názoru, že i družstva lze kvalifikovat jako neziskové
organizace a to obzvlášť v případě, je-li dána nutnost
reinvestovat většinu zisku do realizace poslání organi-
zace.29
Při případné změně právní formy občanského sdružení
na sociální družstvo je třeba dát pozor zejména na
definici člena sociálního družstva. Uchází-li se o členství
fyzická osoba, nestačí, že podporuje cíle družstva
(což je zpravidla dostačující pro členství v občanském
sdružení či spolku), musí jít o zaměstnance, dobrovolníka
nebo příjemce služeb družstva.30
Je tak možné, že
někteří z aktuálních členů občanského sdružení se nebudou
moci stát členy sociálního družstva a pokud jim to
nebude včas vhodným způsobem vysvětleno, mohou
nabýt dojmu, že se jich vedení transformující se organizace
snaží zbavit.
Dopad účinnosti NOZ na daňový režim neziskových
organizací
Původně se počítalo s tím, že s účinností NOZ nabudou
účinnosti i některé další předpisy (zejména zákon
o statusu veřejné prospěšnosti a novela zákona o daních
z příjmů), které ovlivní daňový režim neziskových organizací.
Smyslem nové koncepce bylo opustit dosavadní
systém, kdy se výhody přiznávají podle právní
formy bez ohledu na to, a více se zaměřit na to, jaké
aktivity organizace reálně realizuje a jaký je jejich dopad
na širší okruh osob.
Při jednání v senátu byl zamítnut návrh zákona
o statusu veřejné prospěšnosti.31
V debatě zazněl argument,
že posuzování aktivit každé neziskové organizace,
které by bylo svěřeno soudům, by způsobilo neúměrné
zatížení justice.32
Na téže schůzi senát zamítl
28
Tato podmínka, tedy zákaz rozdělovat zisk mezi management
či společníky organizace, je jedním z pěti definičních
znaků neziskové organizace podle jednoho ze základních děl
v oblasti studia neziskových organizacích, publikace SALAMON,
Lester M. a Helmut K. ANHEIER. Defining the Nonprofit
Sector: A Cross-national Analysis. Manchester: Manchester
University Press, 1996. Pro kritický pohled srov.
HYÁNEK, Vladimír. Neziskové organizace: teorie a mýty.
Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita. Ekonomicko-správní
fakulta, 2011, s. 62 a násl.
29
GARTON, Jonathan. The regulation of organised civil society.
Hart Publishing 2009, s. 38–39.
30
Srov. § 763 ZOK.
31
Vývoj projednávání senátního tisku je možné sledovat na
Senát PČR: Detail historie tisku. [online]. [cit. 2013-10-20]
Dostupné na: http://senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/historie?
action=detail&value=3405.
32
Takto se v diskusi vyjadřovali senátoři Jiří Dienstbier
a Eliška Wagnerová. Podle: Senát PČR: Stenozáznam z 1. dne
13. schůze [online]. [cit. 2013-10-20] Dostupné na: http://
senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/htmlhled?action=doc&value=69
885.
Časopis pro právní vědu a praxi
341
rovněž návrh zákona o změně daňových zákonů v souvislosti
s rekodifikací soukromého práva.33
Materii změn daňového práva následně předložila
vláda jako návrh zákonného opatření senátu. Toto zákonné
opatření, schválené senátem dne 10. 10. 2013,
sice pracuje s pojmem „veřejně prospěšný poplatník“,
nicméně nenavazuje na status veřejné prospěšnosti, nýbrž
pracuje s původní koncepcí členění podle právních
forem.34
Po nějakou dobu tak ještě budou daňové výhody
neziskovým organizacím přiznávány na základě
jejich právní formy a to přesto, že takový přístup je
v Evropě v současnosti již jen velmi ojedinělý.35
Dopad účinnosti NOZ na fundraising
Obavy řady organizací jsou spojeny s možností, že
některé dotační tituly, jež aktuálně využívají, jim budou
nově zapovězeny. Nový občanský zákoník sám o sobě
nic takového nezavádí. Je možné, že někteří poskytovatelé
dotací budou mít záměr zmenšit okruh možných
příjemců tím, že některé „nástupnické právní formy“
vyloučí. Stejně tak je možné, že časem z dotačních
schémat vypadnou obecně prospěšné společnosti.36
Je také možné, že někteří korporátní dárci, kteří postupem
času přehodnotili svůj vztah k neziskové organizaci,
využijí účinnost NOZ jako záminku, proč podporu
ukončit.37
Naproti tomu většina korporátních dárců
poskytuje svou podporu organizacím proto, že souhlasí
s jejich cílem a má zájem podporovat jejich aktivity,
což nezávisí na právní formě.
33
Vývoj projednávání senátního tisku je možné sledovat na
Senát PČR: Detail historie tisku. [online]. [cit. 2013-10-20]
Dostupné na: http://senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/historie?cid=
pssenat_historie.pHistorieTisku.list&forEach.action=detail&
forEach.value=s3414.
34
Vývoj projednávání senátního tisku je možné sledovat na
Senát PČR: Detail historie tisku. [online]. [cit. 2013-10-20]
Dostupné na: http://senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/historie?cid=
pssenat_historie.pHistorieTisku.list&forEach.action=detail&
forEach.value=s3422.
35
Srov. RONOVSKÁ, Kateřina. K pojetí veřejné prospěšnosti
v Evropě. Právní fórum. 2010, roč. 7, č. 9, s. 432.
36
Tento můj čistě subjektivní názor se opírá pouze o skutečnost,
že NOZ ruší zákon o obecněprospěšných společnostech
a dává na výběr stávajícím společnostem buď změnu právní
formy na ústav, nadaci či nadační fond, nebo „dožití“ v režimu
zrušeného zákona.
37
Tento názor vychází ze zkušenosti s ukončením podpory ze
strany několika dárců, kteří jako důvod v roce 2007 uvedli
krizi, byť ta tehdy ještě na jejich ekonomické výsledky neměla
žádný vliv.
Závěr
Mezi právní akademií a neziskovými organizacemi
v současnosti existuje jisté nepochopení. Na jedné straně
je přesvědčení akademiků, že se vlastně nic nemění
a pouze se zavádějí podrobnější pravidla (jež leckdy
v mezičase vyplynula z rozhodovací činnosti soudů),
která jsou ještě navíc dispozitivní. Na druhé straně pak
je představa neziskových organizací, že s účinností
NOZ se jejich situace výrazně zkomplikuje a ztíží se
jim přístup k penězům z veřejných rozpočtů.
Ze své pozice člověka, který má zkušenosti z akademického
prostředí i z řízení neziskových organizací,
mohu říci, že obavy neziskových organizací chápu lépe
než někteří jiní akademici. Ty obavy se totiž zpravidla
netýkají přímo práva neziskových organizací, ale
(v menší míře) daňového práva a (zejména) fundraisingu.
Přesto se domnívám, že účinností NOZ „konec světa“
nenastane. Nutnost změnit stanovy (respektive dokonce
změnit právní formu a připravit nové zakladatelské
dokumenty) představuje podle mého názoru velkou
šanci diskutovat uvnitř organizace o jejím dalším
směřování a lépe nastavit organizační strukturu a procesy
v organizaci. Podobně v oblasti fundraisingu patrně
vznikne nutnost diverzifikovat zdroje a lépe komunikovat,
proč jsou aktivity příslušné organizace užitečné
a má smysl je podporovat. I přes velkou náročnost
všech těchto činností se domnívám, že budou českému
neziskovému sektoru ku prospěchu.
Summary
The article analyzes the Czech Civic associations
and comes up with their typology. There are „the old
organizations“, „state helpers“ and „advocacy associations“.
Subsequently, the author discusses how each
group of organizations may be affected by the recodification
of the Czech civil law. Some organizations
(particularly the state helpers) may benefit from the
possibility to change their legal form to new ones
(„ústav“ or „sociální družstvo“). The author concludes
that the main changes that are seen by NGOs as
problematic, do not emanate directly from the new
legislation in New Czech Civil code, but with uncertainties
related to tax regulations (especially with the
public benefit status) and fundraising (either from
public funds or from individual or corporate donors).