1
NACISTICKÉ A FAŠISTICKÉ ZÁKONODÁRSTVÍ
1. Artur de Gobineau: Esej o nerovnosti ras lidských (1853-1855)
Otázka etnická ovládá všechny ostatní problémy dějin, je jejich klíčem, a nerovnost ras,
jejichž sloučení vytváří národ stačí, aby vysvětlila veškeren průběh osudů národů.... (úryvek z
Věnování)
Převzato z: Černý V.: Rasismus, jeho základy a vývoj. Olomouc 1995 (podle vydání z roku
1939), s. 11.
2. Adolf Hitler: Mein Kampf (1923-1928)
Vždy se naskýtá asi tento obraz vývoje: árijské kmeny – zhusta směšně málo početné – si
podrobují cizí národy a vyvíjejí pak, stejně puzeny zvláštními životními okolnostmi nového
území (úrodnost, poměry podnebí atd.), jako podporovány množstvím použitelných
pomocných sil záležejících v lidech nižšího druhu, své dřímající duchovní a organizační
schopnosti. Vytvářejí během často několika málo tisíciletí ba století, kultury, jež nesou
nejprve úplně vnitřní rysy jejich bytosti, přiměřené již výše zmíněným zvláštním vlastnostem
půdy i lidu podrobenému Nakonec však se prohřešují dobyvatelé na zásadě zachování čisté
krve, na počátku dodržované, počínají se mísiti s pokořenými obyvateli a ukončují tím vlastní
bytí; neboť hříšnému pádu v ráji dosud vždy následovalo vypuzení z něho.
Převzato z: Černý V.: Rasismus, jeho základy a vývoj. Olomouc 1995 (podle vydání z roku
1939), s. 77-78.
3. Zákon o říšském občanství (1935)
§1
1) Státním příslušníkem je ten, kdo náleží do ochranného svazku Německé říše a je jí za to
zvláště zavázán.
2) Státní příslušnost získá podle ustanovení zákona o říšské státní příslušnosti
§2
1) Říšským občanem jest pouze státní příslušník německé nebo příbuzné krve, který dokazuje
svým chováním, že je ochoten a schopen věrně sloužit německému národu a říši.
2) Říšské občanství se nabývá propůjčením listiny o říšském občanství.
3) Říšský občan je jediným nositelem v zákonech stanovených práv.
...
4. Zákon o ochraně německé krve a německé cti (1935)
Proniknut poznáním, že čistota německé krve je předpokladem další existence německého
lidu a prodchnut neochvějnou vůlí zabezpečit německý národ pro všechnu budoucnost, usnesl
se říšský sněm jednohlasně na následujícím zákoně, který se tímto vyhlašuje:
§1
1
1) Sňatky mezi židy a státními příslušníky německé nebo druhově příbuzné krve jsou
zakázány. Manželství uzavřená proti tomuto zákazu jsou neplatná, i když byla k obcházení
zákona uzavřena v cizině.
2) Žalobu na prohlášení manželství za neplatné může podat pouze státní návladní.
§2
Mimomanželský styk mezi židy a státními příslušníky německé nebo druhově příbuzné krve
je zakázán.
§3
Židé nesmějí ve své domácnosti zaměstnávat a státní příslušnice německé nebo druhově
příbuzné krve mladší 45 let.
§4
1) Židům se zakazuje vztyčovat říšské národní vlajky a užívat říšských národních barev.
2) Užívání židovských barev je jim naproti tomu povoleno. Výkon těchto oprávnění je pod
státní ochranou.
...
Převzato: Kol.: Moderní dějiny státu a práva v dokumentech. II. Brno 1993, s. 44-45.
5. Anton Vašek o protižidovském zákonodárství na Slovensku
Mladý slovenský svobodný stát vzal správu věcí do svých rukou a začal odstraňovat co
mu stálo v cestě ke zdravému hospodářskému, sociálnímu a národnímu vývoji.
První překážkou v této snaze byli Židé; oni byli totiž odvěkým problémem v dějinách
každého národa. Na základě zkušeností jiných národů, vycházejíc ze speciální hospodářské a
národní struktury mladého státu, začala Slovenská republika řešit židovský problém.
Jako právní stát byla a je si vědoma toho, že řešení židovské otázky se může dít jen na
podkladě právním, tedy zákonném.
Majíc před očima ustanovení § 81 ústavy Slovenské republiky, který stanoví, že „všichni
obyvatelé bez rozdílu původu, národnosti, náboženství a povolání požívají ochrany života,
svobody a majetku. Omezení je možné jen na základě ustanovení zákonů,“ zodpovědní
činitelé státu činili a činí všechna protižidovská opatření na základě zákonů.
Hlavním cílem tohoto protižidovského zákonodárství je převést majetek Židů do árijských
rukou a vyloučit Židy z hospodářského života. Židovská otázka je takto především záležitostí
hospodářskou. Vyloučení Židů z veřejného života znamená vlastně jejich odstranění
z nadstavby hospodářského života: ze správy věcí veřejných ...
(úryvek z kapitoly Úvod – přeloženo do češtiny)
Převzato z: Vašek, A.: Protižidovské zákonodárstvo na Slovensku. Bratislava 1942.
(Vašek, Anton, JUDr. (1905 Hrubá Borša – 1946 Bratislava); aktivní v různých mládežnických a katolických
spolcích, člen HSĽS a HG; od 3. dubna 1942 do 1. září 1944 jako přednosta 14. protižidovského oddělení
ministerstva vnitra organizoval persekuce židovského obyvatelstva, po obsazení Slovenska otevřeně kolaboroval
s Němci; v roce 1946 odsouzený Národním soudem v Bratislavě k trestu smrti oběšením.)
6. Nariadenie č. 198/1941 Sl. z. zo dňa 9. septembra 1941, o právnom postavení Židov.
Vláda Slovenskej republiky podľa § 1 zákona č. 210/1940 Sl.z. nariaďuje:
Vymedzenie pojmu.
§ 1.
(1) Za Žida podľa tohto nariadenia sa bez ohľadu na pohlavie pokladá:
1
a) kto pochádza najmenej od troch podľa rasy židovských starých rodičov;
b) židovský miešanec, ktorý pochádza od dvoch podľa rasy židovských starých rodičov [§ 2,
písm. a)], ak
1. dňa 20. apríla 1939 bol alebo po tomto dni sa stal príslušníkom izraelitského
(židovského) vyznania,
2. po 20. apríli 1939 vstúpil do manželstva so Židom [písm. a)],
3. pochádza z manželstva so Židom [písm. a)], uzavretého po 20. apríli 1939,
4. pochádza z nemanželského styku so Židom [písm. a)] a narodil sa ako nemanželské
dieťa po 20. februári 1940.
(2) Za židovského starého rodiča podľa rasy v smysle ustanovení tohto nariadenia má sa
pokladať ten, kto patril k izraelitskému (židovskému) vyznaniu.
§ 2.
Za židovského miešanca podľa tohto nariadenia sa pokladá:
a) kto pochádza od dvoch podľa rasy židovských starých rodičov (§ 1, ods. 2), ak sa podľa §
1, písm. b) nepokladá za Žida,
b) kto pochádza od jedného podľa rasy židovského starého rodiča (§ 1, ods. 2).
HLAVA II.
Označenie.
§ 8.
(1) Židia sú povinní nosiť židovské označenie. Podrobnosti o tvare označenia a o spôsobe
jeho nosenia, ako aj všeobecné výnimky po dohode s rezortne príslušným ministrom určí
minister vnútra vyhláškou v Úradných novinách.
(2) Iné označenia v súvislosti s menom (priezviskom) alebo firmou Žida (židovského
sdruženia) môže určiť rezortne príslušný minister.
(3) Kto nenosí, poťažne nepoužíva označenia podľa ods. 1 alebo 2 potresce sa za priestupok
okresným (štátnym policajným) úradom peňažným trestom od Ks 100 do Ks 10.000, ktorý sa
má v prípade nevymožiteľnosti premeniť na zatvorenie od 1 dňa do 15 dní.
HLAVA III.
Obmedzenia ohľadom manželstva a mimomanželského pohlavného styku.
§ 9.
(1) Zakazuje sa uzavrieť manželstvo medzi Židom (Židovkou) a Nežidovkou (Nežidom) a
medzi Židom (Židovkou) a židovskou miešankou (miešancom) [§ 2].
(2) Kto vedome uzavrie manželstvo proti zákazu v ods. 1, potresce sa pre prečin väzením do 3
rokov a stratou úradu a práva volebného.
§ 10.
Vedomý mimomanželský pohlavný styk medzi Židom (Židovkou) a Nežidovkou (Nežidom)
sa tresce ako prečin väzením do 5 rokov.
HLAVA IV.
Vylúčenie z volebného práva a z verejnoprávnych funkcií.
§ 12.
(1) Židia nemajú volebné právo a nie sú voliteľní do Snemu Slovenskej republiky ani do
orgánov verejnoprávnych korporácií.
(2) Žid nemôže byť ustanovený za funkcionára štátu a verejnoprávnych korporácií a
ustanovizní vôbec.
(3) Ustanovenia ods. 1 a 2 platia aj o židovských miešancoch (§ 2) a o nežidovských
manželoch Židov, avšak len nakoľko ide o pasívne volebné právo.
§ 13.
(1) Žid nemôže byť členom Hlinkovej slovenskej ľudovej strany, registrovaných strán
národných skupín, ani členom Hlinkovej gardy, Hlinkovej mládeže, Freiwillige Schutzstaffel
a Deutsche Jugend.
1
(2) Funkcionárom strán poťažne dôstojníkom alebo poddôstojníkom organizácií uvedených v
ods. 1 nemôže byť ani židovský miešanec (§ 2), ani nežidovský manžel Žida.
§ 14.
(1) Žid nesmie byť ustanovený za znalca, odhadcu, tlmočníka, sudcu laika, konkurzného
správcu, vnúteného správcu v súdnom alebo inom pokračovaní, za poručníka, opatrovníka,
vyjmúc ustanovenie za poručníka a opatrovníka pre poručenca alebo opatrovanca-Žida.
(2) Ustanovenia ods. 1 platia aj pre židovských miešancov, uvedených v § 2, písm. a).
HLAVA VII.
Pracovná povinnosť a obmedzenie slobody osobnej, domovej a listového tajomstva.
Diel prvý.
Pracovná povinnosť.
§ 22.
(1) Židia vo veku od 16 do 60 rokov, ak nekonajú práce podľa § 38 branného zákona, sú
povinní konať práce, ktoré im prikáže Ministerstvo vnútra.
(2) Pre osoby uvedené v ods. 1 pracovnú príležitosť obstaráva, poťažne prácu organizuje a
pracovné podmienky určuje Ministerstvo vnútra.
(3) Ustanovenia ods. 1 neplatia pre Židov, ktorí majú povolenie podľa § 43, ods. 1, poťažne
ktorí podľa § 258, ods. 2 môžu zostať v doterajšom zamestnaní, ako aj pre Židov, na ktorých
sa vzťahujú ustanovenia § 256, pokiaľ príslušné povolenie alebo výnimka platí.
§ 24.
Kto neposlúchne príkaz (§ 22) nastúpiť do práce, taktiež ten, kto prikázanú prácu nekoná,
alebo ju vykonáva nedbale, alebo ju bez súhlasu Ministerstva vnútra zanechá, potresce sa pre
priestupok okresným (štátnym policajným) úradom peňažným trestom od 100.- do 10.000.Ks,
ktorý sa má v prípade nevymožiteľnosti premeniť na zatvorenie od 1 dňa do 15 dní.
Diel druhý.
Osobné a domové prehliadky.
§ 25.
Štátne bezpečnostné orgány môžu kedykoľvek previesť u Židov osobnú prehliadku, a to aj
bez písomného príkazu úradu alebo súdu.
§ 26.
(1) Štátne bezpečnostné orgány môžu kedykoľvek previesť u Židov a u židovských sdružení
domovú prehliadku, a to aj bez písomného rozkazu úradu alebo súdu. Inak platia ustanovenia
dielu II. zákona č. 293/1920 Sb.z. a n.
(2) Ustanovenie ods. 1 sa vzťahuje aj na podniky (závody) a iné miestnosti Židov a
židovských sdružení.
HLAVA XII.
Iné obmedzenia.
§ 51.
Židia nemôžu nadobudnúť oprávnenie držať alebo nosiť zbrane.
§ 52.
Židia nemôžu nadobudnúť oprávnenie loviť ryby.
§ 53.
Žid nemôže riadiť slovenské motorové vozidlo (§§ 1 a 12 zák. č. 81/1935 Sb.z. a n.), ani
obdržať povolenie na jeho riadenie.
§ 54.
(1) Spôsob cestovania Židov na štátnych železniciach, ako aj iných verejných hromadných
dopravných prostriedkoch upraví minister dopravy a verejných prác vyhláškou v Úradných
novinách.
(2) Minister vnútra sa splnomocňuje zaviesť pre Židov iné obmedzenia ohľadom cestovania, a
to vyhláškou v Úradných novinách, v ktorej môže určiť pre nezachovanie týchto obmedzení
1
peňažné tresty do 5.000 Ks, ktoré sa majú v prípade nevymožiteľnosti premeniť na zatvorenie
do 15 dní.
§ 55.
(1) Židom a židovským sdruženiam, ako aj členovi takej domácnosti, v ktorej je aspoň jeden
Žid, nemožno udeliť koncesiu na držbu rádioprijímača alebo na držbu rádiovysielača.
(2) Ustanovenie ods. 1 platí aj o nežidovských manželoch Židov.
7. Úryvky z německého dobového tisku (1942)
Krakauer Zeitung
„Německo ještě neobnovilo kolonizaci Afriky, je zaměstnáno v obsazených oblastech
východní Evropy. Tato práce je analogií kolonizace, ale je odpovědnější, než kolonizace
Afriky. Ruské a ukrajinské obyvatelstvo nepřivyklo samostatnému myšlení, a proto musí
Němci rozkazovat i v maličkostech. ... Němci chtějí, aby jejich děti trvale zapustili kořeny
v půdě zkropené německou krví. Nyní Němci válčí, ale po válce bude moci mnoho tisíc
Němců uskutečnit na východě své sny. V bývalém Rusku mají Němci práva, o jakých se jim
nikdy ani nesnilo. Jsou odpovědni za chování domorodců, kteří se k Němcům nechovají vždy
přátelsky. Každý Němec se náhle stal kolonizátorem.“
Danziger Vorpost
„Na každého německého kolonistu bude pracovat osm nebo deset rodin. Vzhledem k mravní
zaostalosti nejen Rusů, nýbrž i Ukrajinců, musíme počítat s tím, že na východě bude třeba
udržovat velké policejní síly. Nejrozumnější by bylo vytvořit statky se sedláky, kteří prodělali
válku, ozbrojenými a způsobilými udržovat poslušnost nejen rodin, které jim budou sloužit,
nýbrž i pomocné dělníky a další rozmanité dělníky nepodléhající městské správě. Němci, kteří
se usadí ve městech, se budou opírat o vojenské posádky a o policejní oddíly.“
Převzato z: Velká vlastenecká válka – doslov k sovětsko-americkému televiznímu seriálu.
Šéfredaktor Holý, Miloš. Praha: Nakladatelství a vydavatelství Mezinárodní organizace
novinářů, 1980.
8. Z deníku dr. Kremera, lékaře v Osvětimi
31.8.1942
Tropické podnebí, 38 stupňů ve stínu, dým a nespočetná hejna much. Znamenitá strava
v důstojnickém kasinu. Například dnes večer se podávala kachní játra v octě, plněná rajská
jablíčka, rajský salát atd.
3.9.1942
O třetí hodině ranní jsem se poprvé zúčastnil zvláštní akce. Dantovo Peklo je proti ní učiněná
komedie. Ne nadarmo se Osvětimi říká vyhlazovací tábor.
5.9. 1942
Dnes v poledne jsem se zúčastnil zvláštní akce v ženském koncentračním táboře. Hrůza,
hrůza. … Večer asi v osm hodin znovu při zvláštní akci z Holandska. Vzhledem
k dodatkovému přídělu - pětina litru vodky, pět cigaret, sto gramů salámu a chleba - hlásí se
esesmani překotně k účasti na akcích. ...
23.9.1942
1
Dnes v noci jsem byl přítomen šesté a sedmé zvláštní akci. Ráno přijel do kasina
obergruppenführer SS Pohl s doprovodem. Před dveřmi stojí čestná stráž, která mi poprvé
vzdala zbraní čest.
3.10.1942
Dnes jsem získal celkem čerstvý materiál z lidských jater, sleziny a ledvin a konzervoval jsem
jej v čistém alkoholu. ...
12.10.1942
Velmi nepříjemné ochranné očkování proti skvrnivce. Kromě toho jsem byl v noci přítomen
zvláštní akci transportu z Holandska (1600 osob). Hrozné scény před posledním bunkrem
(Hoessler). Byla to desátá akce.
13.10.1942
Přijel untersturmführer SS Vetter. Zúčastnil jsem se výkonu trestu výpraskem a potom
popravy sedmi polských civilistů.
15.10.1942
Dnes v noci první mrazíky. Po poledni opět slunečno a teplo. Vybral jsem celkem čerstvý
materiál z jater, sleziny a ledvin nemocného žloutenkou.
16.10.1942
Dnes jsem poslal do úschovy k paní Wizemannové druhý balík, mýdlo, mýdlové vločky, nitě.
Dnes se mi podařilo v táboře vyfotografovat syndaktylního žida (srostlé prsty). Otec i strýc stejná
choroba.
18.10.1942
Účast na jedenácté zvláštní akci (Holanďané). Děsné scény u tří žen, které nás nahé prosily o
život.
24.10.1942
Šest žen ze vzpoury v táboře Budy dostalo smrtelné injekce. ...
Převzato z: Velká vlastenecká válka - doslov k sovětsko-americkému televiznímu seriálu.
Šéfredaktor Holý, Miloš. Nakladatelství a vydavatelství Mezinárodní organizace novinář
Praha 1980.