ZÁKON NA OCHRANU REPUBLIKY č. 50/1923 Sb. Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně: Hlava I. Úklady o republiku. § 1. Úklady. Kdo se pokusí: násilím změniti ústavu republiky, zejména pokud jde o samostatnost, jednotnost nebo demokraticko-republikánskou formu státu, násilím úplně znemožniti ústavní činnost presidenta republiky, jeho náměstka, zákonodárného sboru, vlády nebo guvernéra Podkarpatské Rusi, násilím přivtěliti cizímu státu území republiky neb odtrhnout od něho jeho část, trestá se za zločin těžkým žalářem od pěti do dvaceti let, za okolností zvláště přitěžujících těžkým žalářem na doživotí. § 2. Příprava úkladů. Kdo se s někým spolčí k úkladům o republiku, kdo vejde k témuž konci ve styk přímí nebo nepřímí s cizí mocí nebo s cizími činiteli, zejména vojenskými nebo finančními, kdo k témuž konci sbírá branné nebo pomocné síly, je organisuje nebo cvičí, kdo poskytuje neb opatřuje k témuž konci zbraně, střelivo nebo jiné prostředky, trestá se za zločin těžkým žalářem od jednoho do pěti let, za okolností zvláště přitěžujících těžkým žalářem od pěti do deseti let. § 3. Ohrožení bezpečnosti republiky 1. Kdo v úmyslu poškoditi republiku ji vydá nebezpečí války nebo nepřátelskému činu cizí moci neb ozbrojeného napadení nebo takové nebezpečí zvýší, trestá se za zločin těžkým žalářem od pěti do deseti let, za okolností zvláště přitěžujících těžkým žalářem od deseti do dvaceti let nebo na doživotí. 2. Kdo způsobí nebo podporuje ozbrojené povstání v republice v úmyslu ohroziti tím její bezpečnost zvenčí, trestá se za zločin těžkým žalářem od jednoho do pěti let, za okolností zvláště přitěžujících těžkým žalářem od pěti do dvaceti let. 3. Kdo za účelem uvedeným pod čís. 1 nebo 2 s někým se spolčí nebo vejde ve styk přímý nebo nepřímý s cizí mocí nebo s cizími činiteli, zejména vojenskými nebo finančními, trestá se za zločin těžkým žalářem od šesti měsíců do pěti let. Hlava II. Poškozování republiky a útoky na ústavní činitele. § 4. Prorada 1. Zmocněnec republiky, který při jednání s cizí mocí poruší své povinnosti, ač ví, že tím poškodí důležitý zájem republiky, kdo zničí, odstraní, utají, poruší nebo padělá listiny nebo jiné důkazy o právních poměrech republiky k jinému státu, ač ví, že tím poškodí důležitý zájem republiky, trestá se za zločin žalářem od jednoho do pěti let a spáchal-li čin v úmyslu, aby poškodil republiku, těžkým žalářem od pěti do deseti let. 2. Spáchal-li viník čin z hrubé nedbalosti, trestá se za přečin tuhým vězením od jednoho měsíce do jednoho roku. § 5. Zrada státního tajemství. 1. Kdo vyzradí přímo nebo nepřímo cizí moci skutečnost, opatření nebo předmět, jež vláda tají v důležitém zájmu republiky nebo jež v takovém zájmu mají zůstati utajeny před cizí mocí, kdo vyzvídá takovou skutečnost, opatření nebo předmět, aby je vyzradil přímo nebo nepřímo cizí moci, trestá se za zločin žalářem od šesti měsíců do pěti let a spáchal-li čin v úmyslu, aby poškodil republiku, těžkým žalářem od pěti do deseti let. 3. Kdo hrubou nedbalostí způsobí, že taková skutečnost, opatření nebo předmět se stanou nebo mohou se státi známými cizí moci, ačkoli podle svého veřejného postavení je povinen uchovati je v tajnosti neb ačkoli mu taková povinnost byla výslovně uložena hledíc na jeho služební nebo smluvní poměr, trestá se za přečin od osmi dnů do šesti měsíců. § 6. Vojenská zrada. 1. Kdo za války opatřuje nepříteli nějaký prospěch nebo způsobí škodu branné moci nebo vojenským podnikům republiky nebo jejího spojence, příslušník republiky, který za války koná službu v nepřátelském vojsku, trestá se za zločin těžkým žalářem od tří do pěti let, za okolností zvláště přitěžujících těžkým žalářem od pěti do dvaceti let nebo na doživotí. § 7. Tresty na některé útoky na život ústavních činitelů 1. Pokus zločinu vraždy (§134 zákona ze dne 27. května 1852, čís. 117 ř. z., § 278 zák. čl. V. z roku 1878, a § 413 zákona ze dne 15. ledna 1855, čís. 19 ř. z.), zločin úmyslného zabití člověka (§279 zák. čl. V. z roku 1878) i pokus tohoto zločinu trestá se těžkým žalářem doživotním, byl-li spáchán na prezidentu republiky nebo ne jeho náměstku. 2. Týmž trestem trestají se tyto činy, byly-li spáchány na předsedovi vlády, členu vlády nebo členu zákonodárního sboru u výkonu jich pravomoci nebo pro tento výkon nebo vůbec pro jejich činnost v životě politickém, jakož i byly spáchány na guvernéru Podkarpatské Rusi nebo na členu Státního soudu u výkonu jejich pravomoci nebo pro tento výkon. 3. Ustanovení čís. 1 a 2 vztahuje se také na činy, které byly spáchány na bývalém presidentu republiky, jeho náměstku, předsedovi vlády, členu vlády, guvernéru Podkarpatské Rusi a členu státního soudu pro výkon jejich pravomoci, vyjma že tyto osoby byly své hodnosti zbaveny v důsledku rozsudku senátu, rozsudku trestního soudu nebo nálezu disciplinárního. § 8 Tělesné poškození ústavních činitelů 1. Kdo úmyslně poškodí na těle prezidenta republiky nebo jeho náměstka, kdo úmyslně poškodí na těle předsedu zákonodárního sboru, guvernéra Podkarpatské Rusi nebo člena Státního soudu u výkonu jich pravomoci nebo pro tento výkon, trestá se za zločin žalářem od šesti měsíců do pěti let. § 9. Spolčení k útokům na ústavní činitele Kdo se s někým spolčí k tomu konci, aby byl spáchán zločin uvedený v §7 nebo 8 neb aby takové činy byly páchány, kdo vědomě podporuje jakýmkoliv způsobem takové spolčení nebo jeho účastníky, trestá se za zločin žalářem od jednoho do pěti let. § 11. Urážka presidenta republiky 1. Kdo před dvěma nebo více lidmi presidentu republiky nebo jeho náměstku na cti ublíží vyhrůžkou zlého nakládání nebo jiným hrubě zneuctívajícím projevem nebo ho uvede ve veřejný posměch, kdo pronese o něm obvinění, věda, že tým vážně ohrozí jeho čest, trestá se za přestupek vězením od osmi dnů do šesti měsíců. 2. Dopustil-li se viník činu veřejně nebo tváří v tvář prezidentu republiky (jeho náměstku) neb opětovně před dvěma nebo více lidmi při různých příležitostech nebo ho tělesně ztýrá, trestá se za přečin vězením od jednoho měsíce do jednoho roku. 3. Důkaz pravdy i přesvědčení o pravdě je vyloučen. HLAVA III. Ohrožování míru v republice a vojenské bezpečnosti její. § 13. Nedovolené ozbrojování 1. Kdo bez úředního povolení: opatří, přechovává nebo jinému přenechá dělo, kulomet nebo samostříl (automatickou pušku), ruční granát, minomet, plamenomet nebo zbraň podobné účinnosti nebo součástky, jichž je nezbytně zapotřebí k užití takové zbraně, hromadí nebo rozděluje ruční nebo střelné zbraně, střelivo, vojenským účelům sloužící třaskaviny nebo jedovaté plyny, tvoří ozbrojené skupiny nebo je cvičí v zacházení se zbraní, trestá se za zločin žalářem od jednoho měsíce do jednoho roku. 2. Jednal-li viník vědomě k účelům pozdvižení nebo vzbouření (vzpoury), trestá se těžkým žalářem od šesti měsíců do pěti let. 3. Kdo se zúčastní ozbrojené skupiny, věda, že jejím účelem je pozdvižení nebo vzbouření (vzpoura), trestá se za zločin žalářem od jednoho měsíce do dvou let. 4. Kdo opomine neodkladně a věrohodným způsobem oznámiti úřadu nedovolené ozbrojování (čís. 1 až 3), o němž se dověděl věrohodným způsobem, ačkoliv tak mohl učiniti snadno a bez nebezpečí pro sebe a osoby blízké, trestá se za přečin tuhým vězením od osmi dnů do šesti měsíců. § 16. Schvalování trestných činů. 1. Kdo veřejně vychvaluje nebo výslovně schvaluje zločin nebo přečin nebo jinak projevuje s ním souhlas, kdo veřejně vychvaluje neb oslavuje pachatele pro takový čin, kdo, předem se s pachatelem nedohodna, jakýmkoli způsobem jej za takový čin odmění, neb, aby tím projevil souhlas s jeho činem, poskytne mu náhradu za peněžitý trest nebo jiný plat rozsudkem trestního soudu mu uložený nebo s týmž úmyslem veřejně sbírá na takový peněžitý trest nebo náhradu, trestá se za přečin vězením od osmi dnů do jednoho roku. § 18. Šíření nepravdivých zpráv. 1. Kdo veřejně sděluje nebo jinak rozšiřuje nepravdivou zprávu, již pokládati za pravdivou nemá dostatečných důvodů, ač ví, že tím vážně znepokojí obyvatelstvo nějakého kraje nebo místa nebo část tohoto obyvatelstva, trestá se za přestupek trestem peněžitým od 50 do 10.000 Kč nebo vězením od tří dnů do tří měsíců. § 19. Návrat členů bývalé panovnické rodiny nebo podpora takového návratu. 1. Člen bývalé panovnické rodiny habsbursko-lotrinské a potomek takového člena, jenž bez svolení vlády vstoupí nebo zdržuje se na území Československé republiky, kdo ho při tom jakýmkoli způsobem podporuje, nebo dověda se věrohodným způsobem o jeho zatajovaném pobytu na území Československé republiky, úřadu to neoznámí neodkladně a věrohodným způsobem, trestá se za přečin tuhým vězením od šesti měsíců do jednoho roku. § 22. Nedovolené najímání vojska. Kdo bez dovolení vlády najímá příslušníka republiky pro vojenskou službu cizí moci nebo kdo najímání takové zprostředkuje, trestá se za zločin žalářem od šesti měsíců do pěti let. § 24. Ohrožování obrany republiky. 1. Kdo proti zákazu dopraví do ciziny zbraně, střelivo nebo jiný válečný materiál, trestá se za přečin vězením od jednoho měsíce do jednoho roku. … Zákon č. 50 Sbírky zákonů a nařízení státu československého zo 31. března 1923. Částka 23, s. 207-217.