Právo na informace a ochrana osobních údajů ve veřejné správě- Vybrané otázky správního práva a veřejné správy III Jaro 2015 doc.JUDr. Soňa Skulová, Ph.D. Ústavní základ nakládání s informacemi ve veřejné správě • ¨Princip otevřenosti + transparentnosti • ( právo na informace a informační povinnost pro tzv. povinné subjekty– čl. 17 LZPS, + obecná úprava z.č. 106/1999 Sb., v platném znění) • ¨vs. princip diskrétnost (nepřístupnost) • Včetně : ochrany soukromí a před neoprávněným shromažďováním osobních údajů – čl. 7 a 10 LZPS). • ¨Náročnost vymezování hranic mezi oběma principy, –resp. vyvažování- proporcionalita. • (např. u veřejných činitelů – střet zájmů – z.č.159/2006, v platném znění) • ¨ Otevřenost a transparentnost ve veřejné správě •Veřejná správa je součásti moci výkonné a jako taková je součásti veřejné moci •Zdrojem veřejné moci – občané (FO), proto mají právo kontrolovat, jak je veřejná moc ve sféře veřejné správy uplatňována • •Otevřenost a transparentnost jako nástroje pro kontrolu veřejné správy, •Informování o veřejných záležitostech, omezení korupce, služebný charakter, důvěryhodnost • •Základ pro další participaci (účast veřejnosti) • Právo na informace a informační povinnost • •Právo na informace a svoboda projevu - zakotveno v čl. 17 LZPS, • •Informační povinnost „povinných subjektů“ ( čl. 17 odst. 5 LZPS). • •Obecná zákonná úprava: zákon č. 106/1999 Sb., v platném znění • • Speciální úprava: • •Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí • •(k provedení čl. 35 Listiny základních práv a svobod) • Omezení práva na informace: ¨(a svobody projevu) - dle čl. 17 odst. 4 LZPS: ¨ ¨ pouze formou zákona ¨ ¨ pouze z důvodů: ¨ ¡ ochrana práv a svobod druhých ( ochrana souktomí, osobní údaje, obchodní tajemství, autorská práva…) ¡ ¡ bezpečnost státu a veřejná bezpečnost (utajované informace,…) ¡ ¡ ochrana veřejného zdraví a mravnosti • ¨ Právo na informace a informační povinnost ¨Zákon o svobodném přístupu k informacím – č.106/1999 Sb., v platném znění • ¨= obecná úprava: • Použije se, pokud režim poskytování informací (zejména na žádost) není obsažen uceleně v jiném zákoně • (např. z.č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí). • • ¨Povinnými subjekty (k poskytování informací): • státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány, a veřejné instituce. • • • ¨ Právo na informace a informační povinnost ¨Dva režimy poskytování informací: • ¨zveřejněním ( obecné o povinném subjektu a jeho činnosti). - § 5. • ¨na žádost ( lze neformálně). ¨Písemná žádost - teprve není-li informace poskytnuta, nebo žadatel poskytnutou nepovažuje za dostačující. • Poskytnutí není v režimu správního řízení. ¨ Právo na informace a informační povinnost • • Teprve pokud bude zcela nebo zčásti žádost odmítnuta, vydává se o tom rozhodnutí (možnost podat odvolání). • •(Jiná) nespokojenost žadatele, včetně event. nečinnosti povinného subjetku – řeší se formou stížnosti, o které, pokud nevyhoví přímo poviný subjekt, rozhoduje nadřízený orgán. • • Právo na informace - principy zákona č.106/1999 Sb.: ¨Nárokovost informace, bez oprávnění povinného subjektu zkoumat důvody žádosti o informace, ani další nakládání s informacemi ( odpovídá za ně žadatel). • ¨Poskytují se informace vztahující se k působnosti povinného subjektu (tedy nikoliv to, co se dozvěděl od třetích osob). • Důvody povinného nebo možného neposkytnutí • • ¨Minimalizace omezení poskytnutí informace (poskytnou se všechny, u nichž není důvod pro omezení). ¨Každé omezení je nutno zdůvodnit v odůvodnění rozhodnutí o odmítnutí. • • • Právo na informace a informační povinnost ¨Rychlost poskytnutí informace, režimů vyřizování, krátké lhůty pro postoupení a rozhodnutí o odvolání, i pro řešení stížností. • ¨Přezkoumatelnost rozhodnutí a postupů - právo na odvolání, resp. stížnost. Rozhodnutí i nečinnost podléhají přezkumu i ve správním soudnictví. ¨ ¨Možnost žádat přiměřenou náhradu nákladů spojených s poskytnutím informace. Nutno předběžně žadateli oznámit. • Nesouhlas s výší – řeší se formou stížnosti. • • • ¨ Režimy ochrany osobních údajů: • ¨soukromoprávní (tradiční) - NOZ (zejména §§ 77-90 : • „Jméno a bydliště člověka“, „Osobnost člověka“ ) • ¨veřejnoprávní ( z.č.101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů) – nutnost úpravy přinesly podmínky informační společnosti – snadné operace s velkým množství dat, tedy i zneužití. • ¨Upraveno také mezinárodními smlouvami + právem ES/EU, a trestním právem. • ¨ Význam a náročnost ochrany osobních údajů v činnosti veřejné správy ¨kvantita údajů, registry (evidence obyvatel, základní registry – z.111/2009 Sb.), povinnost třetích osob údaje předávat, množství osob s údaji pracujících,… ¨ ¨S tím spojena povinnost chránit údaje, včetně povinnosti mlčenlivosti . • ¨+ na druhé straně povinnost stanovenými postupy informace poskytovat ( z.č.106/1999 Sb., z.č. 123/1998 Sb. (ŽP), nahlížení do spisu dle správního řádu, z. o obcích, z. o krajích – práva občanů obce nebo kraje,…) • • ¨ Základ zákonné úpravy ochrany osobních údajů - zákon č. 101/2000 Sb. • ¨účel úpravy (ochrana soukromí) ¨ ¨rozsah působnosti zákona •(vztahuje se na veškeré zpracování osobních údajů, a to jakýmkoliv druhem subjektu), • • ¨vztah ke zvláštním zákonům, např. zákon o matrikách, zákon o evidenci obyvatel, z. o archivnictví,… ale také srov. reflexi ochrany osobních údajů ve správním řádu. • • ZOOÚ = lex generalis, obsahující konkrétní režim – práva a povinnosti – nakládání s osobními údaji + obecné zásady – viz sub 3/). • ¨ Pojmy používané v zákoně ¨– se specifickým obsahem a rozsahem, např.: • • ¨ „subjekt údajů“ = fyzická osoba, o jejíž údaje jde, • • ¨ „osobní údaj“ (široce , obecně definován), • • • „citlivý údaj“ ( užší okruh, výslovný výčet, zvýšená ochrana. • • ¨ Pojmy II: ¨„zpracování“ osobních údajů ( zde velmi široce, znakem je systematičnost operací s osobními údaji),… • • ¨ „správce“ – provádí zpracování, odpovídá za něj, • • • ¨ „zpracovatel“ – postavení odvozené od správce. • • • ¨ Zásady při zpracování osobních údajů ¨ = povinnosti správce a zpracovatele: • • ¨- souhlas subjektu údajů) =obecný princip, se stanovenými výjimkami • ¨- účelovost a určení prostředků a způsobu zpracování • • • ¨- minimalizace = rozsahu údajů i časová /trvání účelu/, • ¨ Zásady při zpracování osobních údajů II ¨- otevřenost = respektovat oznámený účel zpracování, • • ¨- zákaz sdružování - tedy trvalého propojení údajů, • • ¨- přesnost zpracovávaných údajů, • • • Zásady při zpracování osobních údajů III ¨- ochrana subjektu údajů • ¨ informování subjektu údajů o zpracování, se zákonnými výjimkami, • ¨ - zabezpečení osobních údajů a mlčenlivost – náročně nastaveno, • ¨- oznamování zamýšleného zpracování osobních údajů Úřadu pro ochranu osobních údajů, který vede registr – zákon stanoví výjimky. • • ¨ Předávání osobních údajů do jiných států ¨- k zajištění standardů ochrany osobních údajů, úloha Úřadu pro ochranu osobních údajů. • ¨-v rámci EU nelze bránit. Standardy zajištěny : ¨ ¡ Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a další směrnice ( elektron. komunikace) ¨+ RE: Úmluva o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat (CETS No. 108) ( pro Českou republiku účinnost od 1. 11.2001) Úřad pro ochranu osobních údajů I – postavení. Kontrolní pravomoc ¨ • ¨postavení, pravomoci a úkoly: • – ústřední správní úřad • ( předseda, 7 inspektorů, zaměstnanci), • ¨ kontrolní činnost - se silnými oprávněními kontrolujících, režim dle zákona o státní kontrole •( kontrolní protokol, námitky k předsedovi Úřadu), • ¨ opatření k nápravě, pod sankcí. • • ¨ALE TAKÉ - poskytuje konzultace v oblasti ochrany osobních údajů. ¨ Úřad pro ochranu osobních údajů II- sankční pravomoc • ¨ ¨Za porušení povinností stanovených zákonem při zpracování osobních údajů: ¨ ¡ Za přestupky, • úVčetně porušení mlčenlivosti (i zaměstnancům) • • ¡Za jiné správní delikty. • • ¨ Děkuji za pozornost.