___________________________________________________________

Systém ASPI - stav k 16.2.2015 do částky 16/2015 Sb. a 7/2015 Sb.m.s. - RA677

73/87-org. - Přezkoumání jmenování nebo odvolání znalce (tlumočníka) - stav k 17. 2.2015


                                            73/87-org.


                                              Sdělení


                      Přezkoumání jmenování nebo odvolání znalce (tlumočníka)


                Generální prokuratura ČSR zaujala k právnímu režimu pro přezkoumání aktu jmenování
nebo odvolání znalce (tlumočníka) následující stanovisko, které pro informaci uveřejňujeme:


                Vlastností individuálního správního aktu je jeho závaznost. Proto lze proti němu
brojit jen způsobem, který je stanoven a připuštěn v právních předpisech. Aktem je vázán též
správní orgán, který jej vydal, a proto lze přistoupit k jeho zrušení či změně jen v intencích
právních předpisů, nemá-li být ohrožena jeho stabilita a právní jistota zúčastněných subjektů. Na
rozdíl od správního řádu, zákon č. 36/1967 Sb. neupravuje zrušení nebo změnu vadného aktu
(jmenování, popř. odvolání znalce) správním orgánem. Byl-li vydán vadný jmenovací akt, lze jej v
zákonem předvídaném případě přezkoumat v procesu vyúsťujícím v odvolání znalce [z důvodu uvedeného
v § 20 písm. a) zákona č. 36/1967 Sb.], ukáže-li se dodatečně, že nebyly splněny podmínky pro
jmenování.


                Pokud byl znalec z funkce nezákonně odvolán, nic nebrání jeho opětnému jmenování.
Nápravu zde lze dosáhnout vytvořením nové právní pozice dotčeného subjektu vydáním nového aktu.


                V konkrétním případě může obnovit porušená práva zpravidla správní orgán, který
vydal vadný právní akt, tj. orgán, jemuž byla svěřena pravomoc jmenovat a odvolávat znalce,
tlumočníky (srov. Socialistická zákonnost 8/86 na str. 432).


                Ve vhodných případech není vyloučena náprava nezákonného odvolání znalce nebo
tlumočníka (předsedou krajského soudu) vydáním nového aktu nadřízeným orgánem, tj. ministrem
spravedlnosti, jehož pravomoc jmenovat znalce není omezena jen na případy uvedené v § 1 odst. 1
vyhlášky č. 37/1967 Sb., ve znění vyhlášky č. 11/1985 Sb. Zákonné oprávnění ministra spravedlnosti
obecně pověřovat předsedy krajských soudů jmenováním znalců a tlumočníků (§ 3 odst. 1 zákona č.
36/1967 Sb., § 1 odst. 2 vyhlášky č. 37/1967 Sb.) nikterak nevylučuje oprávnění pověřovat předsedy
krajských soudů jmenováním znalců v konkrétních případech. Se zřetelem k povinnosti správního
orgánu plnit úkoly státní správy je i povinností předsedy krajského soudu využívat pravomoci
svěřené na základě právního předpisu. Pověření k jmenování znalce v konkrétním případě je tedy
prostředkem, jimž může ministr spravedlnosti závazně uložit předsedovi krajského soudu, aby
neoprávněně odvolaného znalce (tlumočníka) opětně jmenoval.


                Nápravu vadného jmenovaného aktu může, se zřetelem k § 20 zákona č. 36/1967 Sb.,
zjednat odvoláním znalce orgán, který ho jmenoval.


                Charakter podání, kterým občan brojí proti aktu vydanému při výkonu státní správy
na úseku znalecké a tlumočnické činnosti, nutno posuzovat podle jeho obsahu bez zřetele na označení
(Správní právo č. 5/1975, str. 273).


                Podání je stížností či podnětem podle vládní vyhlášky č. 150/1958 Ú. l. tehdy,
nepodléhá-li režimu zvláštních předpisů (srov. např. Správní právo 7/86, str. 438). Směřuje-li však
k vydání nového bezvadného aktu (jmenovacího v případě odvolání a naopak), jímž by se změnila
pozice subjektu, založená aktem, o němž podatel tvrdí, že je vadný, pak půjde o žádost o opětné
jmenování znalcem nebo tlumočníkem (§ 5 odst. 2 věta druhá zákona č. 36/1967 Sb.) nebo o žádost o
odvolání z této funkce [§ 20 lit. e) zákona č. 36/1967 Sb.], tedy o (kvalifikované) podání
podléhající režimu zvláštního předpisu (zákona č. 36/1967 Sb. a vyhlášky č. 37/1967 Sb.) a nikoliv
o stížnost ve smyslu vládní vyhlášky č. 150/1958 Ú.l. Směřuje-li podání proti nevyhovění zmíněné
žádosti, je nutné je vyřizovat a evidovat jako stížnost. Stížností by bylo též podání, jímž by
občan např. brojil pouze proti odvolání z funkce znalce (tlumočníka) a přitom by se nedožadoval
setrvání (opětného jmenování) ve funkci znalce. Nejasnosti v podání by bylo zapotřebí odstranit
šetřením (např. vyzváním občana, aby je upřesnil). Vyřízení takového podání neupravuje zákon č.
36/1967 Sb. ani vyhláška č. 37/1967 Sb. ve znění vyhlášky č. 11/1985 Sb., a proto přichází v úvahu
jen postup podle vládní vyhlášky č. 150/1958 Ú.l.