Číslo 59. Ve éívrtek 28. února. Předplatní t*»y: Se gfciilkou po pnát£: nénICné ............1 zl. 44 kr. ctmletué............4 si. S2 kr. Pro Praliu: měsíčné .................eI čtvrtletní..................3 zl. /a doc&íku do domu platí se mčsíÉnĚ 10 kr Jodnotlivi ihla. prodávají se po G kr. fcové předplacení na Národní Listy. 1. března počíná nové předplacení na naše „Národní Listy" h předplácí se bez donášky b donáškou poStou do 1. dubna . . 1 zl. I zl. 10 kr. i zl. 44 kr. do i. května . . 2 „ 2 „ 20 „ 2 „ 88 „ do 1. června . . 3 „ 3 „ .30 , 4 „ 32 „ do konce pros. . 10 „ 11 „ — „ 14 „ 40 „ Hlavní expedice jest v nárožním Atmě v Kolo vra tské třídě a panské ulici, zvaném „u tří líp" C. 854—11. Filiálky, v nichž se také předplatili může a kde se taká jednotlivá iisla prodávají, jsou: u p. Paule, obchodníka v K a r I í n ě, v trafice p, M ii I-iera t Kovy ch alejí ch, v trafice p. B au-roanna na sv.Vádavském náměstí, v trafice p. Yencla na Starém rynečku, v zápůjční knihovně p. Schmidta na Malé straně číslo 55. Žádáme o brzké zaslání předplatních peněz, by ae nestala pretržka v zasílání, dokládajíce, že se spořádanější už expedice naše vynasnaží, aby všelikému přáni vyhověla. listy 1. ročník 1861. Cena Inserátu; Za řádku drobného tisku platí le za první vytisknutí 5 kr., po druhé 4 kŕ. a za kaidé následující 3 kr. Listy nefrankov&iié.m nepřijímají. Reklamace se nezapeř etuj f a nefranktní. Redakce nachází ne v Kolovrat- aké tHdé 6.862-11. Administrace a expedice n »tH Up-vKolovratské třídě č 854 Telegramy Národních IJMiu A7 í d c ň, £3. února, v 10 hodin večer. \a večerní burse: Akcie úvěrního ústavu: 167.50, státní dráhy 284.50, národní p ujety 76.10. IVa hnrse panuje sklícenoat. Praví se, že odstoupil baron Var. Mest o je částečně osvětleno. Peší, 27. února. Adresa aradské župy žádá, aby zrušena byla ohleženost v Rěce a generál Asboth aby byl propuštěn. Varšava, 27. února Dle povesti vypukly véera o výročním dnu bitvy Grochov ské nepokoje, při nichž musela branná moc zakročit i. Paříž, 27. února. Třípercentové dú chodni listy 67.90. Vídeňské Noviny přinášejí ve své úřední Části tyto listiny: My František Josef První, z Boží milosti císař Rakouský, král Uherský a Český atd. atd. Když se nám vidělo diplomem dne 20, října 1860 k upravení státních poměrů říše vydaným, na základe pragmatické sankce a mocí svrchovanosti Své k vlastnímu Našemu a Našich zákonních nástupců u vládě sc spravování uzavřití a naríditi, že právo zákony dávoti, měniti a zrušován" ponze spolupůsobením sněmů zemských, potažně rady říšské vykonávati se bude, a uvažujíce, že právu tomuto, aby prováděti se mohlo, třeba jest určitého pořádku a způsobu jeho vykonávání, vyjadřujeme, nařizujeme a prohlašujeme, vyslyševše Naši ministerskou radu: L Co do složení rady říšské k zastupování říše povolané, a práva Našim diplomem od 20. října 1860 jí přikázaného, aby spolupůsobila při1 zákonodárství, potvrzujeme přiložený zákon o říšském zastupitelstvu a udělujeme mu tímto moc státního práva základního pro celost Našich krá-lovBtvf a zemí. IL Přihlížejíce fe Naším královstvím Uhersku, Chorvatsku, Siayonsku, jakož i k Našemu veiko-knfžetství Sedmihradskému, učinili jsme náležitá opatření vlastnoručním Naším listem ohledem na -obnovení dřívějších ústav zemských, aby Bouhlasily s řečeným Naším diplomem a s mezemi. v něm ustanovenými. III. Našim královstvím: Českému, Dalmátskemu, Haličskému aVladimírskému s vojvodstvími OBvětímským a Zátorským a s velkovojvodstvfin Krakovským; Našim arcivojvodstvím; Rakousku pod Eiiží a Rakousku nad Enží; Našim vojvodstvím: Krajinskému, Bukovinskému; Našemu markrabství: Moravskému; Našemu vojvodství: Dole-nímu a hořenímu Slezsku; Našemu markrabství: Istriánskému zároveň b knížecími lirabstvími Gorieí a Gradiskou a městu Tersti s obvodem, a zemi Vorarlberské, vidí se Nám, abychom práva a svobody věrných stavů těchto království a zemí dle poměrů a potřeb nynějška vyvinuli, přetvořili a s interesy veškeré říše v souhlas přivedli, tyto zemské a volební řády potvrditi a každému jednotlivému pro dotčenou zem moc státního práva základního uděliti. Avšak nemůže zemský řád pro království Dalmátske vydaný nyní úplně v život vstoupili, poněvadž jsme o státním postaveni Našeho království Dalmátskeho k Našemu království Chorvatskému a -Slavonskému posud konečně nerozhodli. IV. Abychom přivedli v souhlas řády patentem od 20. října 1860 Našim vojvodstvím Štýrskému, Korutánskemu a Solnohradskému, potom Našemu knížecímu hrabství Tirolskémn vydané, s ustanoveními, které řady dnešním dnem stvrzenými za základ přijaty jsou; abychom zemským zastupitelstvům zemí s počátku podotčených poskytli oněch rozšířenějších práv, kteréž zástupcům ostatních ko-unuích zemí povolili se nám vidělo; abychom ko- nečně nařízení dne 5. ledna o volebním právě vydané i v Štýrsku. Korutanech, Solnohradu a Tirolskú stejnoměrně provedli, vidělo se Nám potvrditi přiložené nové zemské řády prD Štýrsko, Korutany, Solnohrad a Tirolsko, rozšířením a přeměněním vydaných už povstalé. V. Udělujíce zároveň nařízení Našemu státnímu ministru, aby Nám co dc Našeho Lombard-sko-Benátského království podal zemský řád na stejných základech spočívající, vznášíme zatím na kongregace toho království, jakožto zastupitelstvo nyní platné, právo, aby ustanovený počet údů do říšské rady odeslaly. VL Ježto z části vydanými základními zákony, z části zase v život povolanými, z části následkem nových základních zákonů utvořenými ústavami půda (fundament) státním poměrům Naší říĚc ustanoveno a zvláště zastoupení Našich národů roztříděno, také účastenství v zákonodárství a správě upraveno jest, ™ tož prohlašujeme tímto veškerý tento souhrn afŕkladních zákonů za ústavu Naší říše, chceme a budeme se pomocí Všemoheucfho těmito slavně zde prohlášenými a slíbenými normami ne-zrušitelně říditi a jich se držeti, alebrž zavazujeme také Naše nástupce u vládě, aby se jimi nc-zrušiteluě řídili a jich se drželi, a aby totéž při Svém na trůn nastoupení v manifeste z té příčiny vydaném slíbili. Vyjadřujeme tímto také pevný úmysl, chránili ji všelikou Svou mocí císařskou proti každému útoku, a přihlížeti k tomu. aby se jí každý řídil a držel. VIL Poroučíme, aby tento patent se státními zákony základními o říšském a zemském zastupitelstvu jím prohlášenými ve spůsobě dvorských di-"Iňiiiů vyhotoven, v NsŠc:?. domácím dvcr-kčm s státním archivu, jakož i svým časem základní zákon v říšském zastuditelstvu vedle základních zákonů ksždé země v archivech Našich království a zemí složen a chován byl- Dáno v Našem hlavním a sídelním městě Vídni dne 26. února, roku 1861, Našich říši v třináctém. František Josef m. p. (L. S.) Arcivojvoda Rainer ra. p. Rechb erg m. p., Mecséry m. p., Degenfeld nu p., Schmerling m. p., Lasscr m. p., Széczen m. p., Plener m. p., Wickenburg m. Pratobevera m. p. K nejvyššímu nařízení: Ransonnet m. p. Základní zákon ozastupitelství říšském. §. 1. Ríši má zastupovali říšská rada. Říšská rada sestává ze sněmovny panské a sněmovny poslanců. §. 2. Členy sněmovny panské jsou urozením zletilí princové cis. domu. §. 3. Dědičnými členy sněmovny panské jsou zletilé hlavy oněch domácích, velkou usedlostí vynikajících rodin Šlechtických, kterým císař udělí hodnost dědičných radů říšských. §. 4. Členy sněmovny panské z vysoké důstojnosti církevní jsou všichni arcibiskupové a oni biskupové, kterým přísluší hodnost knížecí. §. 5. Císař si ponechává do sněmovny panské co členy na doživotí povolali výtečné muže, o stát neb církev, VéuU neb umění zasloužilé. §. 6. Do sněmovny poslanců přijde volbou 343 členů a Bice v počtu v jednotlivých královstvích a zemích následujícím: V království Uherském 85, v království Českém 54, v král. Loin-bardsko-benátském 20, v král. Dalmatském 5, v král- Ckorvatelío-slavonském 9, v král. Haličském a Vladimíři, ve vojvodství Osvětimském a Zator-ském a ve velkém vojvodství Krakovském 38, v arcivévodství Rakousích pod Enží 18, v arcivévod-ství Rakousích nati Enží 10, ve vojvodství Soino-Iiradském 3, ve vojvod. Štýrském 13, ve vojvod. Korutanském 5, ve vojv. Krajinském 6, vc vojv. Bukovinskom 5, ve velkém knížectví Sedmihradském 26, v markrabství Moravském 22, ve vojv. Horno- a Dolno-Slezskcm 6, v okněžněném hrab-Etví Tyrolském a ve Voralbergu 12, v markrabství Istriánském s okněžněným hrabstvím Gorickým a Gradištským a s městem Terstem a jeho územím 6. §. 7. Počet členů v každé zemi ustanovený posílá její zemský sněm volbou přímou. Volili se má absolutní vČČšinou hlasů tak, aby počet Členů do sněmovny poslanců, dle zemských řádů na určitá území, města, korporace vypadající vyšel z Členů zemských sněmů týchž území, týchž měst, týchž korporací. Císař bí ponechává volbu v těch územích, městech a korporacích přímo nařídili, když nastanou mimořádné poměry, pro které by zemské sněmy nemohly obeslali sněmovnu poslanců. §. 8. Císař jmenuje presidenty a místopresi denty z Členů každé sněmovny. Ostatní funkcionáře volí každá sněmovna sama. §. 9. Říšskou radu císař každý rok Bvolá. §. 10. Působení veškeré říšské rady vztahuje ee dle čl. IL diplomu od 20. října 1860 na všechny předměty zákonodárství, které Be týkají práv, po- vinností a interesu všem královstvím i zemím společných. Takové jsou jmenovitě! a) Všecky záležitosti, které se týkají spůsobu a řádu o povinnosti vojenské; b) všecky záležitosti, které se týkají upravení peněz, úvěru, mincovnictví a cedulového banku, cel a obchodu, poštovuictvf, železných dráh a telegrafů; c) všecky záležitosti říšských financí vůbec; zvláště předběžné stiitní rozpočty, zkoušení státních účtů a výsledkŮL správy finanční, vypisování nových půjček, přeměinění dosavadních Btátních dluhů, prodávání, proměňování, zadlužování nemovitého jmění státního, zvýšení dosavadních a zavedení nových berní, daní a důchodků. Berně, daně n důchodky budou se vybírat! dle dosavadních zákonů, pokud tyto nebudou ústavně změněny. Státní dluh je pod kontrolou říšské rady. *-§. 11. Předměty zákonodárství, které jsou všem královstvím a zemím společné, vyjma země koruny uherské, náležejí dle ČI. El diplomu od 10. října 1860 ústavnímu půsolbení říšské rady bez členů ze zemí koruny uherské.. K této užší říšské radě tedy náležejí, vyjma náležitosti vypočítané v §. 10., všecky předměty zákonodárství, které nejsou zemskými řády výslovně ponechány jednotlivým zemským sněmům, v říšské radě zastoupeným. Totéž platí i co se týče takových předmětů, ponechaných zemskými sněmům, když společnou poradu o tom navrhiyí příslušní sněmové zemští. Kdyby vzešly pochybnosti o kompetenci užší říšské rady v společných záležitostech zákonodárství naproti kompetenci jednotlivého, v užší říšské návrhu užší říšské rady císař. §. 12. Návrhy zíikonů budou jako návrhy vládní předloženy říšské iradě- I tato má právo, o předmětech svého působení (§§. 10. a 11.) isákony navrhovali. Ke všem takovým zákonům zapotřebí shody obou sněmoven a potvrzení císařské. §. 13. Kdyby v době, když říšská rada není shromážděna, v některém předměte jejího působení musela se státí nutná nařízení, je ministerstvo povinno, nejblíže příští říšské radě předložití důvody a následky takového nařízení. §. 14. K platnéimu uzavření veškeré i užší říšské rady je v každé sněmovně zapotřebí absolutní věčšiny hlasů čllenů přítomných. Návrhy změn v tomto základním zákoně musí mfti v obou sněmovnách věČšinu alespoň dvou tretiu hlasů. §. 15. Členové sněmovny poslanců nemají od svých voličů přijímali žádných instrukcí. §. 16. Všichni členové říšské rady mají své hlasovací právo vykoinávati osobně. §. 17. Funkce itlenů, z každé země do sněmovny poslanců poslitných, vyprší dnem, když se sejde nový sněm zemský. Mohou však opět do sněmovny poslanců býti voleni. Když některý umře, neb se stane osobně ne' schopným, aneb stále: zaneprázdněn, aby mohl býti členem říšské rady, má se předsevzíti volba nová. §. 18. Odročení! říšské rady, jakož i rozpuštění sněmovny poslanců stane se z nařízení císařského. Po rozpuštění se volí znova ve smyslu §• 7. §. 19. Ministři, dvorní kancléř a předstuvení úřadů ústředních jsou oprávněni, všech porad se zúĚ2Stulii ä písdloliy svá osobné iisb svými slanci zastupovali. Na požádání musí býti po každé slyšáni. Právo, zúčastnili se v hlasování, mají, pokud jsou členy některé siaěmovny. §. 20. Posezenii obou sněmoven říšské rady jsou veřejná. Každá sněmovna, má právo, v mimořádných případech veřejnost vyloučiti, když to žádá president, neb alespoň 10 členů a když to sněmovna po odstranění posluchačů uzavře. §. 21. Zevrubnější ustanovení o jednání, vzájemném a na venek působení obou sněmoven budou upravena jednacím řádem. My Frttnliíek Josef První, z Boží milosti císař Rakouský, králi Uherský a Český atd., atd. oznamujeme a vědomo činíme: Svolavše už, proniknutí přáním, sněmy zemské všech Našich království a zemí na místech zákonně ustanovoných, říšskou radu patentem od dnešního dne zřízenou v Našem hlavním a sídel' ním městě co nejdříve shromážděné shledali. — sněmy zemské Našich království Uherského, Chorvatského, Slovanského na základě potvrzených ustanovení, a ponechávajíce sobě svolati zemský sněm Sedmihradský na základě ustanovení, které vydáme k návrhům Nám podaným, nařizujeme tímto jak následuje; I. Zemské sněmy Čech, Dalmátska, Haliče a Vladimírska b Krakowin, Rakous pod a nad Enží, Solnohradska, Štýrsku, Korutan, Krajiny, Bukoviny, Moravy, Slezska, Tirolská, Voralbergu, Istrie, Go-ricea, Gradisky, Tersitu b obvodem sejdou se ke dní 6. dubna 1861 na svá zákonné ustanovená shromáždiště. n. Říšská rada sejde se ke dni 29. dubu 1861 v Našem hlavním a sídelním městě Vídni. " Dáno v Našem hlavním a sídelním městě Vídni dne 26. února roku 1861, Našich říší v třináctém. Frmitišek Josef m. p. (L. S.) Arcivojvoda Roiner m. p^ Rechberg m. p., Mecséry m. p^ Degenfeld m. p., Schmerling m. p.. Lasser m. p., S zéczen m. p., Plener m. p., Wickenburg m. p., Pratobevera m. p. Z nejvyššího nařízení: Han sonn et m. p. Císařsky patent kterýmž se nařizuje rozpuštění stálé a rozmnožené říšské rady, zařízení státní rady a uveřejnění řádu pro tuto. My František Josef První, z Boží milosti císař Rakouský, král Uherský a Český atd. uzavřeli jsme po vyslyšení naší ministerské rady jak následuje: Za první. Stálá a rozmnožená říšská rada je rozpuštěna; ustanovení patentu od 13. dubna 1851, kabinetního listu od 20. srpna 1851 a patentu od 5. března 1860 pozbývají platnosti. Za druhé: Zřizuje sc státní rada, jejíž účel postavení a Bestavení ustanovuje se přiloženými řády. Dáno v Našim hlavním a sídelním městě Vídn 26. února roku 1861, našich říší v roku 13. František Josef ní. p. (L. S.) Arcikníže B a i n e r m. p. R e c h b e r g, m. p. M e c b é r y, m. p. Degenfeld, m. p. Schmerling, m. p Lasser, m. p. Plener, m. p. Pratobevera. Széczen, m. p. Wickenburg, m. p.. i m. p. K nej vyššímu rozkazu: Ransonnet hl p. Řád státní rady §. 1. Statní radu záleží z předsedy a více státních radů. §. '2. Předseda státní rady má hodnost ministra. Bude přítomen poradám ministerské rady, aniž by se zúčastnil hlasováni. §. 3. Císař jmenuje předsudn státní rady a Členy její. §. 4. Při volbě státní rady hledí se slušně na výtečnou schopnost a zkušenost ve správě sou-dnické, finanční, vojenské a politické, jakož i na zevrubnou zoámost poměrů jednotliných království a zemí. §- 5. Státní rada má vůbec úkol, aby podporovala poradou císaře a jeho ministerstvo co do důmyslu, vědomostí a zkušeností svých členů k docílení určitých, zralých a souhlasných zásad. Najmě budou státní radě k rokování přikázány zákony, které se mají předložití zastupitelstvům říše aneb jednotlivých zemí, aneb které vycházejíce od iniciativy těchto, předkládají Be k nejvyššímu stvrzní, rovněž důležitá normativní nařízení v záležitostech správních. Císař ponechává sobě, žádati dobré zdání státní rady^ i v jiných záležitostech. Jaký obor působení přisiusí síáiní radě vzhledem rozhodování sporů o kompetenci a na sporné záležitosti veřejného práva, jakož i ustanovení způsobu, jak má tyto funkce vykonávati, bude ustanoveno zvláštním zákonem, doplňujícím tento řád. §. 6. Nařízení k podání dobrého zdání dostávají se předsedovi státní rady bud na rozkaz císařův aneb následkem uzavření ministerské rady předsedou táta Předseda státní rady je zmocněn, aby pozval výtečné osoby bez rozdílu, zdali jsou ve veřejném úřadu čili nic, k poradám statní rady, mohou-li jejich vědomosti, náhledy aneb zkušenosti vliv míti na důkladné rozhodnutí jistého předmětu. §. 7. Předseda Btátní rady rozdílí vzhledem na předešlý článek práce jednotlivým členům státní rady a ustanovuje, kdo Be má porad zúčastnit Zdali má dobré zdání vyjiti od veškerého sboru Btátnl rady aneb od-oddílu teto; visí dle způsobu předmětu od rozhodnutí předsedy. Dobrá zdání státní rady podpisuje předseda a spolu zprivodárce. §. 8. Státní rada vůbec, jakož i každý jednotlivý člen její jsou samostatní a z úplná neodvislí co do náhledů a úmyslů. §. 9. Každý ministr neb náčelník úřadu ústředního, do jehož oboru náleží návrh, o kteréž státní rada rokuje, je oprávněn, zúčastnili se rokování a k pozvání předsedy státní rady budfž tomuto přítomen. K tomuto cíli budiž přesedou státní rady náležitě zpraven. Při hlasování nečítá se jeho náhled. §. 10. Předseda Btátní rady podá dobré zdání této k dalšímu opatření buď zpříma císaři aneb předsedovi rady ministerské. §. 11. Předseda rady ministerské může k do- tyčným schůzkám této radypovolati buď jednotlivé, více aneb všechny členy státní rady. §. 12. Ustanovení o počtu a hodnosti státních rad, o přísaze, o platu jejich a jich předsedy, o úřednictvu pomocném a o způsobu řízení jsou ponechána zvláštnímu výnosu. Jeho c- k. apoŠt. Veličenství ráčil následující nejvyšší vlastnoruční listy vydati: Milý pane bratře arcikníže Karle Ludvíku 1 Poněvadž nestává více příjmů a jistin, ustanovených k uhradení stavovských potřeb, a na jejich místě byla dále dotace dávána od státu dle mhy potřeby, vidím se milostivé pohnuta, ustanovit! na novo, aby se k zapravení útrat zemského zastupitelstva Tirolského vydávala budoucně avcrtualní suma 70.000 zl. r. č. ze státní pokladnice. Vídeň, 26. února 1861. František Josef m. p. Milý svobodný pane Vayil Nařídiv dnešními usneseními svými potřebné náměry k uskutečnění zásad, medených v Mém diplomu od 20. řrjna m. r. — přikazuji zároveň ústavnímu upravení zákony zemskými, ustanovení způsobu, jak se má díti volba poslanců do říšské rady v Mém království Uherském, království Hor-vatsko-Slavonském a velkoknížcctví Sedmihradském. Zároveň jsem povolal říšskou radu k vyřízení záležitostí nutných, dotýkajících se v stejné míře blahobytu všech zemí Mého mocnářství v rozumu II. úuíiílil luéiiO uiplúiliu Ou 20. lylli JU- ľ. KS w dubna b. r. Poněvadž konečné ústavní ustanovení způsobu vysílání poslanců do říšské rady v Mém království Uherském je mnohonásobně podmíněno uspôsobením vnitřxích ústavních poměrů země, a v stejné míře slibuje spasitelné výsledy svorného spolupůsobení s ostatními zeměmi Mého mocnářství, pokud s oněmi souhlasiti bude, podobné upravení ale ovšom delšího času a podrobnějšího rokování požaduje, předložíte Mi bez odkladu své návrhy, dle nichž by uherský sněm měl b)'ti požádán, aby vysláním poslanců i při nastávajícím rokování říšské rady jednou patřičně hájil vliv zemé na ony záležitosti, o nichž chci dle smyslu II. článku Mého diplomu od 20. října budoucně toliko při patřičně upraveném účastenství svých národů jednati a rozhodovat!, aniž by se z druhé strany dělo na překut kunečjié vyřízení uláxki j /.jiňsobu vysílání uherských poslanců k říšské radě. Vídeň, 26. února 18ÍÍ1. František Josef in. p. vykonati, an mu nepiŕítomnost v nejvyšší službě zabránila, přítomnu býti konečných porad, a jeho navrácení-se do Vídně bylo nemocí zdrženo. Milý svobodný pane temeny! Ustanoviv svými dnešním; uneseními potřebné náměry k uskutečnění zásad, postavených v Mém diplome od 20. řlgna m. r., přikazuji zároveň ustanovení způsobu, jak se má díti volba poslanců do říšské rady v Mém království Uherském, království Horvatsko-Slavonském a velkoknížectví Sedmihradském, ústavnímu upravení zákony zemskými. Zároveň jsem povolal říšskou radu ke dni 29. dubna b. r. k vyřízení záležitostí nutných, dotýkajících se v stejné míře blahobytu všech zemí Mého mocnářství ve smyslu II. oddílu Mého diplomu od 20. října 1860. Poněvadž je konečné ústavní uítánOVěňí způsobu vysílání poslanců do říšské rady ve svrchu udaných zemích mnohonásobně podmíněno uspôsobením jejich vnitřních ústavních poměrů, nařizuji vám, abyste mi bez odkladu předložil své návrhy, dle nichž by se dotyčné rozkazy vydati měly, aby jednou vliv Mého velkoknížectví Sedmihradského byl patřičně zahájen i při nastávající schůzce říšské rady vzhledem ku předmětím, o nichž chci ve smyslu oddílu II. svého diplomu od 20. října m. r. toliko za patřičné upraveným účastenstvím svých národů jednati a rozhodovat!, z druhé strany ale aby se mohlo konečné upraveni otázky o způsobu vysílání jeho poslanců do říšské rady díti s patričným uvážením všech poměrů, jimiž je podmíněno. Vídeň, 26. února 1861. František Josef m p. iľiiiy preúseuO jHftZurämCi i ušxänoVíV svymi dnešními usneseními potrebné náměry k uskutečnění zásad, postavených v Mém diplome od 20. října m. r., přikazuji závroveň ustanovení spůsobu, jak se má díti volba poslanců do říšské rady v Mých královstvích Uherském, Horvátském a SÍavonském a velkoknížetství Sedmihradském, ústavnímu upravení zákony zemskými. Zároveň jsein povolal říšskou radu kc dni 29. dubna b. r. k vyřízení záležitostí nutných, dotýkajících se v stejné míře blahobytu všech zemí Mého mocnářství ve smyslu II. oddílu Mého diplomu od 20. října 1860. Poněvadž je konečné ústami ustanovení spôsobu vysílání poslanců říšské rady ve svrchu zmíněných zemích mnohonásobně podmíněno uspůso-bením jejich vnitřních ústavních poměrů a jmenovitě v Mých královstvích Horvátském a SÍavonském souvisí co uejúžeji s tiUízkoii ]ioaiéru těchto zemí k Mému království Uherskému, kteréž jsou s ponecháním mého svolení přikázány rokování a usro-zumění obou sněmů zemských, nařizuji Váni, abyste mi bez odkladu podal své návrhy, dle nichž by se potřebná opatření díti míla, alty jednou vliv Mých království Horvatskcko a Slawmského byl slušně hájen i t v nastávající schůzce říšské rady vzhledem k oněm předmětům, o nicliž chci ve smyslu Článku II. Mého diplomu od 20. října in. r. budoucně toliko s patřičně uspôsobeným účasteusilvíui svých národů jednati a rozhodovat!, z druhé strany ale aby se mohlo konečné ústavní ustanovení spůsobu vysílání jejich poslanců Jo říšské rady díti při zralém uvážení všech poměru, jimiž je podmíněno. Vídeň, 20. února 1861. . František Josef m. p* . JJÍlLCIlliU U11C1 DUJ 111 dvorním kancléřem baronem Vayem nemohlo se Zemský Vád a volební rád zem-! ského snemu království Českého. Hlava první. O zemském zastupitelstvu vůbec. §. 1. Království České zastupuje v záležitostech zemských zemsky sncin. §.'2. Práva příkáíianá v působiště zastupitelství zemského vykonává buďto zemský sněm sám nebo zemský výbor. §. 3. Sněm záleží ze 241 členů a sice zasedají na něm: a) arcibiskup Pražský a biskupové Litoměřický, Královéhradecký a Budějovický. IV) Iiektor magnifi'kus university Pražské, pak c) 236 volených poslanců a sice: I. 70 poslanců velikých statkářů. II. 87 poslanců měst a míst průmyslných ve volebním řádu vyznamenaných, pak obchodních a Živnostnických komor. IIL 79 poslanců ostatních obcí království Českého. §. 4. Císař jmenuje k vedení zemského sněmu ze středn jeho vrchního maršálka a jeho zá- §. 5. Bližší ustanovení o právu voličském a volitelnosti, o rozdělení poslanců na volební okresy a o volbě samé obsahuje volební řád pro království České. §. 6. Vrchní maršálek a jeho nástupce, jakož i volení členové sněmu, úřadují po 6 let Volby poslanců nu sněm zemský nemohou voličové zase odvolati. Po ukončení periody sněmovní, totiž po 6 letech, nebo po rozpustení sněmu anebo v případech, že by jednotliví' poslancové vystoupili, zemřeli nebo vlastností k volitelnosti potřebných potratili, vypíšou se volby nové. Bývalí Členové sběrnu zemských mohou být zase voleni. §. 7. Poslancové do sněmu volení nesmějí při-jírnati instrukcí a nesmějí vykonávat! práva voličského než jen dsotmř- §. 8. Zemský sněm shromažďuje se k svolání císařskému obyčejně jednou za rok, a sice, ač ne-uzavře-li císař jinače, v zemském hlavním městě Praze. §. 9. Poslancové zemští slíbí při vstoupení do sněmu zemského císaři věrnost a poslušnost, zachovávání zákonů a svědomité konání svých povinností v ruce nejvyššího maršálka na místo přísahy. §. 10. Nejvyšší maršálek zahajuje svolaný od císaře sněm, on předsedá jeho schůzkám a řídí jednání; on uzavírá sněm po ukončení jeho vyjednávání anebo k rozkazu císařskému. Sněm zemský může od císaře i v čas řádné periody sněmovní kdykoli být rozpuštěn, při čemž se zároveň rozepíší volby nové. §. 11. Výbor zemiaky jakožto řídící a vykonávací or-áii zastupitelství 7čínského záleží z osmi v hromadě sněmovní volených přísedících za předsednictvím nejvýš, zemského maršálka. Nejvýš, zemský marSálek volí pro případ, žeby byl zaměstnán jinak, zástupce ze středu výboru zemského, kterýž by výbor ten řídil. §. 12. Dva přísediící volí se z poslanců od voličské třídy velkých statkářů volených (§. 3. I.), dva volí se se z poslanců od voličské třídy měst a prňmyslných míst, jakož i obchodních komor zvolených (§. 3. II.) a dva volí se z poslanců od voličské třídy obcí venkovských zvolených. Dva ostatní přísedící zemského výboru volí se 0 sobě od celé sněmovní hromady z jejího středu. Každá taková volba děje se absolutní věčši-nou hlasujících. Nevyjde-li při první a druhé absolutní věč-šina hlasů, tož vezme se před se užší volba mezi oběma osobami, kteréž při druhé volbě obdržely po nejvíce hlasích. Při rovnosti hlasu rozhoduje metání losů, §. 13. Za každého přísedícího výbora volí se dle volebního způsobu v předešlém paragrafu obsaženého jeden náhradník Umře-li v čase, kde sněm není shromážděn, jeden člen výboru, nebo vystoupí-li anebo nemů-že-li na delší čas práce výboru zastávati, nastoupí náhradník, kterýž k jíastupování onoho člena výboru byl zvolen. Je-li sněm pohromadě, vezme se před se nová volba člena výboru za onoho, který byl na vždy vystoupil. §. 14. Přísedící zemského výboru, jakož i náhradníci úřadují tak dlouho jako sněm, kterýž je byl vyvolil. Trvá však po ukončení periody sněmovní, jakož i v případu rozpuštění sněmu tak dlouho, dokud se z uoného sněmu nový výbor nezvolí. Vystoupením ze ísněniu zemského vystoupí se 1 ze zemského výboru. g. 15. Přísedící z)imského výboru jsou povinni sídliti v Piaze. Dostávají z peněz zemských roční náhradu, jižto ustanovuje zemský sněm. Hlaaa druhá. Působnost zemského zastupitelstva. I. Působiště zemského sněmu, §. 16. Sněm povolán jest, by při vykonávání moci zákonodárné dle ustanovení cís. diplomu od 20- října 1860 č. 226 věst vl. říšské spoluúčinkoval, a posílá 54 poslanců, počet to v g. 6. základního zákonu o zastupitelství říšském určený, do domu poslanců říšské rady. Volení členů těchto děje se způsobem ustanoveným v §. 7 základního zal'Qnu o říšském zastupitelství. Rozvržení členů, kteří voliti se mají do domu poslanců, na jednotlivé obvody města a korporace, ustanu, e se v dodatku k tomuto zemskému řádu. §. 17. Návrhy zákonů země se týkajících předkládají se od vlády sněmům zemským. Také snému zemskému přísluší právo, navrhovat! v záležitostech zemských zákony. Ke každému zákonu zemskému potřebí jest svolení sněmi zemského a potvrzení císařské. Návrhy t vynášení zákonů takových, které císař anebo pněm zemský zamítnul, nemohou se činiti v témž sněmovním sezení. §. 18. Za záležitosti zemsko" se prohlašují: I. Všecka opatření 1. o vzdělávání půdy; 2. o stavbách veřejných, na něž nakládá zem sama; 3. o ústavech dobročinných, nadaných z prostředků zemských; 4. o přeíchozím rozpočtu a kladení účtů zemských vzhledem a) k příjmům zemským a správě jmění zemi patřícího, vylisování daní na účele zemské a užívání zemského úvěru; b) k řádným a mimořádným zemským vydáním. II. Podrobnější opatření o zákonech všeobecných, a sice vzhledem 1. záležitostí obecních, 2. záležitostí církevních a školních, 3. záležitostí přípřeží a ošetřování i ubytování vojska; konečně III. Opatření o všech blahobytu a potřeb zemských se týkajících předmětech, které zvláštními nařízeními přikázány jsou zastupit. zemskému. §. 19. Sněm jest povolán 1. dávat: rada a činiti návrhy a) o ohlušených všeobecných zákonech a nařízeních vzhledem jich zvláštního vlivu na blahobyt země; b) o vyrašení všeobecných zákonů a zařízení ku blahobytu země potřebných; 2. činiti návrhy o všech předmětech, v nichž vláda béře radu. §. 20. Z;mský sněm pečuje o zachování jmění stavovského (domestikálního) jakož i každého jiného jmění dle původu a věnování Čechám náležejícího, pal: o zachování stavovských anebo ze stavovských i zemských peněz založených a vydržovaných ÚStiVŮ. Uzavřením zemského sněmu, vztahujícím se k prodeji, zadlužení anebo zastavení jmění základního, třeba je císařského stvrzení. §. 21. Zemský sněm spravuje domestikální jmění, úvěrní a dlužní záležitosti země, a pečuje o vyplnění povinností, zemi v tomto ohledu přfeluší-cích. Spravuj eC on a vynakládá zemský fond a fond vyvažovači k-álovství Českého s pilným ohledem na zákonní íčely a ustanovení těchto fondů. §. 22. Zemský sněm radí a uzavírá o dosažení prostřcdlíů, potřebných na vyplnění svého úkolu vzhledem účelů zemského jmění, fondů a ústavů země, kdyby příjmy jmění základního nevystačovaly. Onť oprivněn, k účelu tomu rozvrhovati a vy-bírati přirážky k přímým daním zeměpanským až na 10 proč Vyšší přirážky k přímým daním anebo jiným přirážkám zemským potřebují císařského potvrzení. §. 23. Působení sněmu zemského v záležitostech obecních ustanovuje se zákonem obecním a zvláštními obecními řády. g. 24. Spoluúčinkovaní a dozorství zemského snému v záležitostech berničních, zejména co se přirážek, vybírání a odvádění zemřpanských daní týče, ustanovnje se zvláštními předpisy. §. 25. Zaraský sněm uzavírá o systemisování úředníků a služebníků, jižto přidaní býti maji zemskému výbon a pro jednotlivé správní předměty; on ustanovuji spňsob jich volení a chování, jich pense a výbytné a základné rysy instrukcí pro jejich úřadovaní. TI. Působnost zemského výboru. £ 9fi Vťŕhrw vamalz-v anravnte nhvřeínr 7fl1r*_ žitosti správií vzhledem zemského jmění, zemských fondů a ústavů, řídí a opatruje úřadování podřízených rad, úředníků a služebníků. Klade o všem tom, jakož i o provedení uzavření zemského sněmu, tomuto sněmu účet, a rokuje předběžně o návrzích v záležitostech zemských pro sněm, anebo k rozkazu sněmu. §. 27. Výbor zemský vykonává práva dřívějším stavům 2emskýin příslušná, právo patronátni a presentační, právo navrhování a jmenování pro nadace a stipendia, právo přijímati do stavovských ústavů a nadací- §. 28- Výbor zemský zastupuje zastupitelstvo zemské ve vĚech záležitostech právních. Listiny, ježto vydávati se inají ve jmenu zastupitelství zemského, musejí od nejvyššího maršálka a dvou přísedících zemského výboru být podepsány a opatřeny zemek ou pečetí. & 29. Zemský výbor obstarává mimo to i všecky ostatní záležitosti dosavadního stavovského výboru, pokud nejsou přikázány jiným orgánům, aneb pokud směnou okolností se nezruší. §. 30. Zemský výbor stará se o potřebné přípravy k odbývání schůzek zemského sněmu, o hledání, zachování a zřízení místností pro zastupitelství zemské t podřízených mu bezpostředně nřAdfl a orgánů. §. 31. Výbor zemský zkouší volební výkazy nove přistupujících poslanců zemských, a podává o nich zprávu zemskému sněmu, jemuž přísluší rozhodovati o připuštění zvolených. g. 32. Bližší nařízení o pracích příslušících zemskému výboru a o spôsobu jich vyřizování ponechávají se instrukcím, ježto dává zemský sněm, a nařízení o písobení ve věcech obecných a v záležitostech z smě panských dsní zvláštním obsentm s bemičuím zákonům. ist: Hlava treti. O vyřiz ování v ěcí. §. 33. Sněm řádným svoláním shromáždí! pojednává a vyřizuje o věcech k jeho působno patřících v schůzkách. Schůzky ty ukládá, zahajuje a zavírá zemsský maršálek. * §. 34. Schůzky sněnu zemského jsou veřejné. Výminečně může se odbývati schůzka důvěrná, když toho předseda, aneb alespoň pět členů žádá a po odchodu posluchačů sněm k tomu svolí. §. 35. Jednotlivé předměty porady předkládají se sněmu: a) buď co proposice vládní skrze nejvyššího maršálka, b) aneb co návrhy zemského výboru nebo zvláštního výboru ze sněmu a za času sněmu sestaveného, c) anebo co návrhy jednotlivých sněmů. Samostatné návrhy jednotlivých členů, nevztahující se ani "kproposici vlády, ani k návrhu výboru, musejí se dříve nejvyššímu maršálkovi písemně ohlásiti apředchozí se o nich porada díti ve výboru. Návrhy o předmětech ležících mimo obor sněmu zemského má nejvyšší maršálek z porady vylouititi. g. 36. Nejvyšší maršálek určí pořádek předměte, o nichž má se jednati, Proposice vládní zemskému sněmu předložené mají se vyřizovati přede všemi ostatními předměty porady. §. 37. Místodržitcl království Českého nebo komisaři od něho poslaní mají právo na sněm přicházet! a tam mluviti; v hlasování berou podílu jen tenkráte, když jsou členové zemského sněmu. Vidí-li se zapotřebí, aby členové úřadů vládních pro udílení vysvětlivek při jednotlivých poradách přítomni byli, nechat obrátí se stranu toho nejv. maršálek k představeným těchže úřadů. §. 38. Aby sněm mohl učinit uzavření, k tomu potřeba je přítomnosti více než polovice všiech členů, a aby uzavření mělo platnost, k tomu třeba absolutní věčšiny hlasů všech přítomných. Je-li rovnost hlasů, tedy se považuje v poradu vzatý návrh co zamítnutý. Aby se uzavřití mohlo o ponavržených změnách zemského řádu, je potřebí, aby nejméně tři čtvrtiny všech údů přítomny byly a nejméně dvě třeciny přítomných pro návrh hlasovaly. >4 Ě 39 Hlasování riějnn se obyčejně ústnř; dle uznaní předsedy může se též odbývati povstáním a zůstáním sedět Volby a obsazování děje se lístky hlasovacími. g. 40. Jednání sněmu mají se s přiloženými protokoly schůzek cestou místodržitelství k nejvýš-ší známosti dodati. Spňsob uveřejnění odbývaného rokování msta novuje sněm zemský. g. 41. Zemskému sněmu není dovoleno, se zastupitelstvím jiné korunní země vyjednávali; též nesmí žádných ohlášení vydávati. Deputace nesmějí býti do sněmu připouštěny, a žádosti smějí býti jen tenkrát sněmu podány, když některý úd je předloží. Poslání deputací zemského sněmu k nejvyššímu dvoru jen tenkráte dovoleno jest, když se dříve císařského svolení dosáhlo. §. 42. Výbor zemský má v poradách sborových o záležitostech jemu uložených jednati a rozhodovati. Má-li usnesení některé platným se stati, jest potřebí, by aspoň pět přísedících výboru přítomno bylo. Uzná-li nejvyšší zemský maršálek některé usine-šeni výboru zemského za neshodné s blahem veřejným neb se zákony stávajícími, jest opravném i zavázán, provedení jeho zadržeti a bez prodleni celom záležitost prostřednictvím místodržitelsví císaři předložití, by tento o ní rozhodl. g. 43. Zemský výbor smí jen se sněmem ziem-skýnn, z něhož byl vyšel, býti ve spojení a jem v záležitostech správních jemu svěřených oznámení učiniti. Deputace nesmí zemský výbor přijímati. Volební řáil pro sněniy zemské. I. O volebních okresech a místech. §. 1. Vzhledem na volbu poslanců z tiFídy velkých statkářů činí celé království České jen j e-den okres volební. Místo volby je zemské hlavní město Prahsi. §. 2. Voličové poslanců z třídy velkých sltat-kářů rozdělují se na dva sbory volební, z nichž jeden činí k volbě oprávnění držitelé statků fidei-komiísních, zapsaných v desky zemské neb manské, druhý pak všickni ostatní k volbě oprávnění velkostatkáři. Volební sbor držitelů statků fideikomisních volí šestnácte, volební sbor ostatních velkostatkářů čtyryapadesát poslanců. g. 3. Pro volbu poslanců z měst a z míst piúmyslnických činí zemské hlavní město Praha 5 okresů volebniích; mesta: a) Liberec s Chrístinnstadtem, b) Plameň, c) Budějovice, d) Cheb, e) Kutná Hora, f) Česká Lípa, g) Rumburk, h) Písek, i) Karlín, k) Smíchov, každé po jednom okresu volebním. 1) Jílové, Vyšehrad, Černý Kostelec, Benešov, dohromady jeden okres volební; m) Mělník, Brandýs nad Labem, Eouduice, dohromady jeden volební okres; n) Příbram s Březovými Horami dohromiidy jeden okres volební; o) Slané, Louny a Rakovník, dohromady jeden okres volební; p) Hořovice, Beroun, Radnice, Rokycady, do-liromiady jeden volební okres; q) Krumlov, Kaplice, Nové Hrady, Bro-l VylŠžr', dobr., j. v. okr. r) Třeboň, Lišov, Týn nad Vltavou, dohrom. jedeít okr. volebn.; s) Jindřichův Hradec a Bystřice, d. i. o. v. t) Boleslav Mladá, Nymburk, d. j. o.V u) Hradišti Mníchovo, Turnov, Bili, dohro-"nsoy jeden okres volební; v) řridland, Neustadt, Chrastavý d. j. o. v. ví) Jablonné, Hodkov, Smržovka, d. j o v i) Kolín, Poděbrady, Kouřím, d. j. o. v. y) Čáslav, Chotěboř, Golčnv Jeiíkov, dohrom jeden okres volební. z) Německý Brod, Polná, Humpclec d. j. o. v, aa) Chrudim, Heřmanův Městec, d. j. o. v bb) Pardubice, Chlumec, Holice 1 i. o. v. cc) Vysoké Mýto, Skuteč, Hlinsko, dohrvnady jeden okres volební. dd) Litomyšle, PoBčko, d. j. ee) Landškroun. Cstl nad Orlici, ftnkí Tře-noví, d. j. o. v. ff) As, Rossbach d. J. o. v. gg) Kraslice, Nevděk, Schěnhich d. j. o. hh} VilStejn, Kynsperk, Háďáv d. j. o. v ii) Karlovy Vary, Jaehinvv d. j. ». t. kk) Planá, Tachov, Stiforo, Žandiva, dohrom. jeden okres volební; 11) Loket, Slavkov, SchOiueld, Bečov, dohrom. i jeden okres volební: mm) Jičín, Nový Bydžov, d. j. o. v. nn) Lomnice, Nová Paka, Sobotka, d j. o. v. oo) Vrchlabí, Lanov, Hostinně, d. j. o. t. pp) Rokytnice, Jilemnice, d. j. o. v. qq) Trutnov, Broumov, Police, d. j. o. v. rr) Králové Hradec, Jaroměř, Josefov d. |j. v. o.; as) Králové Dvůr, Náchod, Hořice d. J. v. o.; tt) Rychnov, Žnmberk, Kostelec nad Orlici, Dobruška d. j. v. o.; uu) Lito.něřice, Lobosice d. j. v. o.; vv) Teplice, Onstl nad Labem d j. v. o.; ww) Děčín, Podmokli, Česká Kamenice, Chřib-ská d. j. v. o.; si) Cviksví, Mimoň d. j. v. o.; yyj Hajda, Stdnschônau, Plotteidorl Pardi en d. j. v. o.; aaa) Warnsdorf, Alt a Neufranzeasthal, Fle-riansdorf, Karlsdorf d. j, v. o.; bbb) Nixdorf, Zeidlcr, Krásna LIpt d. j. v. o.; cec) Altgeorgswalde, Konigswalde d. j. v. o.; ddd) Klatovy • Domažlice d. j. v. o.; eee) Strakonice, Suíice, Vodnany d. J. v. o.; ffl) Vimberk, Prachatice, Volary d. j. v. o; ggg) Most, Bílina, Horní Litvínov d. j. v. o; hUi) Žatec, Kadaň d. j. v. o.; iií) Chomutov, Výprty, Přiseénice d. j. v. o.; kkk) Tábor, Kamenice, Pelhřimov d. j. v. o.; Za samostatné volební okresy něsta Prahy ustanovuje se pět volebních okresu obecním řádem města tohoto od 27. dubna 1850 t §. 44 naznačených. §. 4. Hlavni město Praha a métta, kteráž sama o sobě volební okres tvoří, jsou íároveň volební místa těchto volebních okresu. V okresu volebním z dvou nebo vfce měst a průmyslových míst složených jest volebním místem ono město, kteréž v paragrafech výše postavených napřed uvedeno. §. 6. V každém z piti rolebnfth okresov města Prahy volí se po dvou, v městč Liberci s Christianstadtem tři, v každém z ostatních padesáti osmi v §. 3. ustanovených volebních okresu po jednom poslanci. Všichni k volbám oprávněni každého mostského volebního okresu tvoří jedcu volební sbor. —- g. 6. Obchodní a živostnl komory Pražská a liberecká voli po Čtyřech, Chebská tH, komory Plzenská a Budějovická po dvou poslancích. — Pro tyto volby tvoří udové a náhradníci každé komory volební sbor. §, 7. Pro volby poslancův venkovských obcí tvoří politické okres;: 1. Smíchov, Zbraslav, Beroun, ífanšt dohromady jeden volební okres; 2. Karlin, Brandýs dohromady jelen volební okres; 3. Jílově, fiíéany dohromady jeden volební okres; 4. Rakovník, Křivoklot, Nové StraSecf, Louny, dohromady jeden volební okres. 5. Slané, Velvary, Libochovice, dohromady jeden volební okres ; 6. Mělník, Roudnice, dohromady jeJen volební okres; 7. Příbram, Dobříš, dohromady jelen volební okres; 8. Hořovice, Zbřrov, jeden volobní okres; 9. Černý Kostelec, Český Brod, dohromady jeden volební okres; . 10. Budějovice, Liíov, Sviny Trhové, Hluboká, Vltavotýn dohromady jeden volební okres. , 11. Krumlov, Chvalslny. Planá dohromady jeden volební okres; 12. Kaplice, Nové Hrady, Vyšší Brod, dohromady jeden volební okres; 13. Jindřichův Hradec, Lomnicí, Třeboň, Nová Bystrice, jeden volobní okres; 14. Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Béla, jeden volební okres; 15. Nymburk, Benátky, dohromady jeden volební okres; 16. Liberec, Jablonné, Tannwald, jeden volební okres; 17. Fridlaud pro nebe jeden volební okres. 18. Jabloň, Kracov, pro sebe jeden volební okres; 19. Turnov, český Dub, dohronady jeden volební okres; i O. Duna, Stětí,doarom&4y jeden volební okres; 21. Kutná Hora, Čáslav, dohroiiady jeden volební okres; POdfbrady,- Králi* Městec, dohromady jeden volební okres; 27. Chrudim, Nasevrky, dohromady jeden volební okres; 28. Vysoké Mýto, Skuteč, Hlinsko, dohromady js/en volební okres; 29. Litomyšle, Polička, dohromady jeden volební okres; 30. Lanškroun. Oustí nad Orlici, dohromady jeden volební okres; 31. :Pardobice, Holice, Přelouč, dohromady jeden volební okres; 32. Cheb, VildStejn, Aš, dohromady jeden Volební okres; 33. Falknov, Kinlvart, dohromady jedu volební okres; 34. Planá, Teplá, Bezdružice, dohromady jeden volební okres; 35. Tachov, Primdá, dohromady jeden volební okres; 8G. Karlovy Vary, Loket, Bečev, dohromady jeden volební okres; 37. Zlatíce. Bochor dohromady jeden volební okres : 38. Kraslice, Neydek, jeden volební okres; 39. Jaehimov, Blatná, dohromady jeden volební okres; 40. Jiéln, Loaniee, Sobotka, Libáň, dohromady jeden volební okres; 41. Trutnov, Hostinné, Marsov, Zacléř, dohromady jeden volabnl okres; 42. Hořice, Nová Paka, dohromady jeden volební okres; — 43. Vrchlabí, Rokytnice, Jilemnice, dohromady jeden volební okres. 44. Nový Bydžov, Chlumec, dohromady jeden volební okres. 46. Semily, Železný Brod, dohromady jeden volební okres. 4«. Králové Hradec, Jaroměř, dohromady jeden volební okres. 17. Králové Dvory, Potíce, dohromady jeden volební okres. 48. Broumov, Police, dohromady jeden volební okres. Rychnov, Kostelec nad Orlicí, dohromady jeden volební okres. 50. Jjambcrk, Králíky, dohromady jeden volební okres. 51. Nové město nad Metují, Náchod, Dobruška, dohromady jeden volební okres. 52. Litoměřice, Lobosice, Oušték, dohromady jeden volební okres. «9. Česká lipa, Mimoň, Haiti*, Cvikava, dohromady jeien volební okres. 54. Děčín, Benešov, Cenká Kamenice, dohromady jeden volební okres. 65. Oustí, Cbabařovice, dohromady jeden volební okres.. 66. Šluknov, Hanšpach, dohromady jeden volební okres. 57. Rumburk, Wamsdorf, dohromady jeden volební okres. 58. Teplice, Duchcov, Bílina, dohromady jeden volební okres. 59. Plzeň, Tuäkov, Stříbro, Stody, dohromady jeden volební okres. 60. Rokycany, Blovice, dohromady jeden volební okres. 61. Královice, Manětin, dohromady jeden volební okres. 62. Klatovy, Plenice, Nýrsko, dohromady jeden volební okres. 63. Přeštice, Nepomuky, dohromady jeden volební okres. 64. Horšův Týn, Hostov, Ronšperk, dohromady jeden volební okres. 65. Domažlice, Kdyně, dohromady jeden volební okres. 66. Písek, Vodňany, dohromady jeden volební okres. 67. Strakonice, Horaždbvice, dobromady jeden yolebnf okres. 68. Březnice, Blatná, Milovice, dohromady jeden volební okres. 69. Prachatice, Netolice, dobromady Jeden volební okres. 70. Sušice, Kašperské Hory, dobromady jeden volební okres. 71. Vimberk, Volyně, dohromady jeden volební ckres. 72. Žatec, Postoloprty, Chomutov, Bastianpefk, Podbořany, .Technice, dohromady jeden voleb, okres. 73. Kadaň, Přfsečnice, Donpov, dohromady jeden volební okres. 74. Most, Hora Sv. Kateřiny, Borek (Jirkov), dohromady jeden volební okres. 76. Tábor, Mladá Vožice, Soběslav, Veselí, dohromady jeden volební okres. 76. Milevsko, Sedlec, Bechyně, dohromady jeden volební okres. 77. Pelhřimov, Pacov, Kamenice, Počátky, dohromady jeden volební okres. 78. Benešov, Neveklov, Vlašim, dohromady jeden volební okres. 79. Votice, Selčany, dohromady jeden volební okres. f. 8. Místo volby v každém volebním okresu pro poslance obci venkovských jest v sídle politického okresního úřadu onoho politického okresu, který v §. 7. při určování volebních okres* nejprve jmenován jest §. 9. Z každého v §. 7. uvedeného volebního okresu volí se jeden poslanec Voličové všech obci, které v tomtéž okresu 22 Ledeč Dolní Královice, dohronady jeden volebním leží, tvoří jediný volební sbor, vyjma m*- ' sta a místa prňmyslná, která dle J. 3. k volbě poslanců oprávněna jsou. IL O právn, kdo smí voliti a volen býti. §. 10. Poslanci z volební třídy velkých statkára mají býti voleni přímou volbou od oněch si* volební okres; 23. Německý Brod, Humpolec, Pilná, Přibyslav, dohromady jeden volební okres; 24. Cbotěboř, Habry, dohromady jeden volební okres; 25. Kolín, Kouřím, Uhelné Janodce. dohro-medy jeden volební okres; noletých, do státního svazku rakouského náležejících držitelů oněch statků, které v zemských a manských deskách zapsány jsou, a které ročními císařskými reálními berněmí (vyjma váleční přirážku) nejméně dvě stě padesáte zlatých ohnášejí dmi pevinnovány jsou. §. 11. Mezi vícero spoluuržiteli k volbě oprávněného, do zemských a lénníck 4esk zaneseného statku může pouze onen voliti, kterého spdudrii-telé k tomu splíoawcnějL Majetnost dvou aneb vícera statků, de zemských a manských desk zanesených, jichžto roční císařská reální berně (vyjma přirážku válečnou) dohromady ncjméoč dT* ol* • pkUvsétv zlatých obnášejí, opravňuje též k volba, §. 12. Pro statky do zemských a manských désk zanesené, které nějaké korporaci aneb spolku patři, nálež! právo volební oné osobě, která dle stávajících zákonů aneb spolkových uprm oprávněna jest, korporaci neb spolek na venek zastupovali. Obce, které jsou v drženi statků do zemských a manských desk zanesených a k volbě oprávněných, nemohou es takové právo volební vylconávati. §. 13. Poslancové v J. s. udaných měst a mlat prtuyslných maji býti voleni přímou volbou všech podle zvláštního obecního řádu nebo podle obecního zákona od 17. března 1849 ěís. 170. &Z. k volbé obecního zastupitelstva v městech a srů-ínyalnýeh místech do téhož okresu voličského patřících oprávněných členů obecních, kteří; «1 v hlavním miori P™-- řt~ «„wtl.A a druhého voličského sborn; b) v ostatních městech a místech průmyslných s třemi voličskými sbory do prvního a druhého voličského sboru patři a v třetím sboru aspoň deset zlajých přímých dani platí; c) v obcích s méně než třemi voličskými sbory činí první * vě třetiny všech voličů obecních, seřa-děných podle výšky roční své povinnosti z přímých danj. K těmto maji se přičísli, kteří z osobních vlastností svých v obci maji právo voliti. §. 14. Poslancové obcí venkovských mají ae voliti od zvoleuců. Každá obec okresu voličského volí vždy na pět set obyvatelů jednoho zvolence. Zbytky, které ostanou, když se počet obyvatelů dělí pěti sty, mají platili za pět set, obná|ejI-li dve stě padesát nebo více; avšak odpádnouU, obnášejl-li méně než dvě sté padesát Malé obce, mající méné než pět jet obyvatelů, volí jednoho zvolence. |. 15. Zvolend každé obce mají se voliti od údů obecních, majících podle obecn. zák. od 17. března 184$ čís. 17p. R. Z, právo voliti ůo obec-, ního zastupitelstva, kteří: a) v obcích a třemi voličskými sbory tvoří první a druhý vnlijSský sbor; b) v obcích s méně než třemi voličskými sbory činí první dvě třetiny všech voličů obecních, seřaděných podle výšky roční své povinnosti z přímých daní. K nim mají se přičlsti, kteří z osobních vlastností « obci maji právo voliti § 16. Každý volič smí jenem v jednom okresu voličském a pravidelně jen osobně voliti. Výminkou však mohou k volbě oprávnění v třídě velkých statkářů dáti za sebe hlasovati skrz plnojoocníka, který ale musí býti v této třídě k volbě oprávněn a jenom jednoho voliče zastu-povatl smí. Kdo v třídě velkých statkářů k volbě oprávněn jeat, nesmí v jiném voličském okresu obou ostatních tříd voličských, a kdo v jednom okresu voličském v §. 3. jmenovaných mčst a míst průmyslných k vobě jest oprávněn, nesmi voliti v lidné obci venkovské Je-li někdo, kdož jest v třídě mčst a míst a obcí venkovských k volbě oprávněn, oudein vícera obd, tedy volí jenom v té obci, v niž řádné jeho bydliště jest §.17. Za poslance do sněmu může býti každý zvolen, kdo a) rakouský občan; b) třidcet let stár jest; c) všech práv občanských užívá a d) v jedné třídě voličů, budsi velkých statkářů, nebe měst a míst průmyslných aneb obcí venkovských k volbě poslanců do sněmu podle ustanovení předešlých §§. 10. n 16. oprávněn jest. Vlastnosti těchto musí míti i ten, koho obchodní a průmyslové komory za poslanie voliti chtějí. §. 18. Z práva do sněmu voliti a býti voleuu jsou vyloučeni: a) ti, kteH byli uznáni za vinny nějakého zločinu nebo přečinu, anebo přestupku spáchaného pro zisk nebo proti veřejné mravopočestnosti; a neb pouze z nepostačiteluosti důkazů sproštěni obžaloby pro zločin nebo píečin a neb pro přestupek ze lišku spáchaný; b) ti, kteH vzati ve vyšetřování pro některý pod a) udaný trestu hodný skutek, pokud vyšetřováni trvá, a cj ii, na jejichž jmění vypsali búu»uir, uwO s nimiž zavedeno narovnání, pokud jednání tnvá a když uko ceno, nejsou-li uznáni aa nevinny. JU. O vypsáni voleb a přípravách je nim. g. 19. Místonržitel nařídí volby vynesením, v němž obsažen btk! den, kdy volby poslanců do sněmu v místech tímto řádem volebním k tomu určených 4íti ae mají. Ďen k volbě buď ustanoven tak, aby do něho potřebné přípravy mohly bytí ukončeny. g. 20. Všeobecné volby do sněmu bud(ež vypsány tak, aby se napied poslancové obcí venkovských, pak měst a míst průmyslných, naposledy poslancové velkých statkářů volili, a aby volby obou prvních třtd voličských v celé zemi v jeden den se dály. g. í i. V yjisáui MVCWlJVU iv«vu *-^v ským listem a ftz7iá,mfliími ve všech obcích království Českého ohlášeno. Vypsáni jednotlivých voleb budiž stran volební třídy velkých statkářů listem zemským, stran volebních tříd měst a průmyslných míst a venkovských obci oznámeními v obcích, tvořících volební okres, prohlášeno. §. 22. VSichni k volbě oprávnění, kteříž dle ustanovení tohoto volebního řádu tvoří sbor volební, necbf jsou zaznamenání ve zvláštním seznamu. Seznam voličů každého volebního sboru budiž úřadem k jeho zhotoveni povolaným v patrnosti uurzen a stran předsevzetí volby ve dvou exemplářích vyhotoven. §. 23. Seznam voličů pro každý z dvou volebních sborů vdkých statkářů budiž místodržite-lem zhotoven a umístěním dp zemského listu s povolením reklamační Ihjljy čtrnáctidenní ode dne uveřejněni prohlášení, oznámen. Reklamace po vypršení lhůty odmrští ss co opožděné. §. 24. O podstaíaosti aneb nepodstatnosti reklamací stran přijetí neoprávněných k volbě aneb vynechání oprávněných k volbě rozhodniž místůdr-žitel, kterýž jest také oprávněn, aby úředně podniknul až k lhůtě volební opravy volebních listin velkých statkářů. §. 25. Jakmile budou seznamy voličů obon volebních sborů vdkých síatkářu po rozhodnutí o včasně došlých reklamacích za pravé uznány, budou pro jednotlivé voliče legitimační lístky vyhotoveny, kteréž iua^í obsahovati běžné čísio dotyčného seznamu voličů, jméno a bydliště k volbě oprávněného, místo, den a hodinu volebního řízení. Oprávneným k volbé, kteříž přebývají v království Českém, zašlpu se jejich legitimační lístky. K volbám oprávněni, kteříž mimo Čechy bydlí, necht jsou k vyzdvižení .svých legitimačních lístků vyzváni h*stem zemským. §. 26. Seznam voličů v každém z měst a míst průmyslných, uvedených v §. a bB neudá-li se potřeba nové volby, kteráž musí a udáním důvodů hned nařízena býti, aonesež zvolence do seznamu zvolenců celého politického okres j, kterýž bude dvakráte vyhotoven. §. 34. Jakmile po dokončené volbě všech zvolenců ve všech venkovských obcích okresu je doplněn seznam zvoleno*, vystaviž a dodejí představený politického okresu voleným zvolencům legitimační listiny, v nichž má obsaženo býti pořádkem běžné číslo okresního seznamu zvolenců, jméno a bydliště zvolence, místo, den a hodina volby poslance na sněm zemský. Listiny voličův oněch okresů, jejichž úřední fnfstn na»f 7\ríí\fif) místem volebním, naií se i s aktaihi volebními voličův ^iřeJstayeiiéiaá,jíoiiticírého okresního úřadu v sídle volebního mfeta pro volební okres určeného žasflati. a od tohoto Vší potřebná navedení k vyplnění legitimačních lístkov o místě", dni a hodině, volby žácbatí. §. S5. Přednosta politického úřadu v pfdle volebního místa, pro volební okres určeného, má lisťiiiy voličů, rôech v jeden volební okres* spojených politických okresňv ve hlavní listinu voličů volebního okresu seřaditi a t dvojím přepisn pro volby připraviti IV, Předscbréní voleb poslancfiv do zemského sděniu-_ 3 . Vedení-volby každého sboru volebního které se v přítomnosti cis. komisaře přédsě brati budou, svěří sé zvlášlať komissi volební, utvořené z volebního sboru, a. tato má sestávali: 1. Pro sbor vokbní držiteli ndejkoinisu ztí třech k iclbám oprávněných a ze dvou od náměstka jmenovaných údův 2^ Pro volební sbor ostatních velkých statkářův ze čtyř ,k volbě oprávněných a zô třech od náměstka jmenovaných údův. 3. Pro každý1 volební sbor měsí n průmysl* nich niŕst, * §. 3. uvedených, i purkmistra anebo od něj ustanoveného zástupce a'dvou údův obecního zastupitelstva volebního místa, r ze fctyr od volebního komisaře jmenovaných údův í. Pro fcaiídý Volební sbor venkovských obcí z tří údu sboru od volebního komisara a ze ftvr údů od voličů jmenovaných. §. 37. Voličům a potažně zvoleucftm vydí nč legitiruaíní lístky optáviraji ku vstoupení do určené vqlební místností" a slouží za vyzvání, aby se beze všeho předvolání v určitý clen a určiton hodinu k předsevzetí volby dostavili. ' §. 30. V den volby, v .určitou hodino a a ustanoveném k tomu Volebním místř zapoČniŽ se volební jednání bez ohledu,na počet přišlých vd-ličův, jak mílo se- konštituovala komise volební, která předsedu zc SÝeho středu zvolí a volební listiny i seznamy hlasovací převezme. § 39. Předseda volební komise mi shromážděným voličům obsah §§. 17. a 18. volebního řádu o vlastnostech k velebností potřebných na pamět uvesti, má jim vysvětliti jak se postupuje při hlasování a ecitání hlasů, a vybídnout! je, aby hlaiío vali dle vlastního přesvědčení bez všelikých zištných ohledů vedlejších, jak uznávají, že se to dle jejich nejlepšíbo vědomí a svědomí s obecným blahem srovnává. g, 40. Namíta-11 někdo před početím hlasování něco proti oprávnenosti kvolbé osoby ve vor lebních listech uvedené, a tvrdf-li, ze osoba ta od sestavení volebních listin jakéhos požadavku volebního práva postrádala, tož hned o tom rozhodne volebiu' komise beze všeho odvolání. §. 11. Hlasování samo počíná tím. žé udové volební koipise, pokud kvolbé oprávněni jsou, hlasy své dávají. Potom vyvolává jeden úd volební komise voliče v pořadí, jak jména jejich vb Volební listině zaznamenána- jsou. Kdo z Volících qo shromažilĚní pf ijrtc, když už jméno jeho voláno bylo, má tepn* potom hlasovat], když celá voličská listina přečtena jest, kdežmu sluSí při volební komisi se ohlásiti. jí. 42. TJd k hlasování vyvolený mé odevzdali svůj legitimační list a zevrubně udati osobu, kteráž dle přání jeho má býti poslancem ua sněm zemský. Vvpadají-li na volební sbor dva nebo více poslanců, má každý volič jmenovali tolik jmen, kolik poslanců má býti voleno. §. 43. Kdyby při hlasování nebylo jasno, komu hlas byl dán, rozhodné o tom hned komisse volební bez dalšího odvolávání. §v 4'4. Každé hlasování zanese se vedle jména voUče do rubriky k tomu určené v dvojím seznamu hlasování. Zanesení v jednom seznamu opatří zápisník volební komisí-od volebního komisaře'přidaný, a zároveň jeden oud komise volební v1 druhém seznamu, kterýž raá sloužili ke kontrole zanášení §. 45. Hlař-i dané pod výminkou aneb s instrukcí tomu, ktery má volen býti, jsou neplatné. O plntcósli neb neplatnosti jednotlivých hlasů rozhoduje komise volební, hned, bez dalšího odvolávání. §. 46. Volba musí pravidelné v určitý deu býti ukončena. Kdyby! však nějaké události započetí, postupu neb ukončení volby překážely, může Volení od volební komise se svolením komisaře volebního, na. druhý den býti odloženo aneb prodlouženo, -což se voličům oanámiti má obyčejným spůsobem. §. 47. Když vĚichni přítomní voličové hlasy avé byli dali, má .předseda komise volební prohlásili hlasování za skončené, načež má dvojí seznam hlasování volební komise* od komisaře volebního podepsán býti a skrutinium hned zapoČiti. Předseda volební komise iná po skončeném hlasu Sčítání výsledek ihned prohlásili 481 Aby někdo za poslance do buéuiu z»u-len byl, musí dostat! absolutní vátému hlasů. Když by uěkteří rovný počet hlasů měli, rozhodne mezi nimi los. jejž má táhnonti předseda volební kpmhje. §T4í). kdyby některý z poslanců, kteří ae mají volili, nedostal při hlasování takovou většinu hlasů, má se skratin po druhé dfti, a kdyby i potom potřebná většina se neokázala* má se dfti volba užSf. Bo. Při uzři volbé mají *e voličové obme-zíti pouze na osoby obdrževší ^ři drahém skruti-niu po těch, kteří absolutní větami dostali, rek tivně nejvíce hlasů. Počet oněch * nichž v užší volbě volitj sa mu. budiž dvakráte tak velký jak -poHt poslanců, kteří se ještě volili maji . Každý hlas. který při tretiin hlasování padne na osobu neslušící do ažší volby, považuje m za neplatný. t íj. 51. Když rjí'lou'i počet poslanců pnlriCné jest volen, uzavře se p'roíotOl o voleni, jejž iůdové volební komiSo á zeměpanský komisar podpfši, » jenž společně s připojením seinamůr hlasovavších a listin o počítání hlasflv, •- při voibáeh-poalanců obcí venkovských i s připojenými jednáními volen-ců zapečetěný, s nadpisem obsah značícím opatřený zeměpanskému komisaru k odeslání háměst-nfkovi odevzdá ( §. 52. Námestník iná dát po přehlednutí jej došlých jednaní o volbách Uaždémn- zvolenému poslanci proti němuž nesvědčí *ádnu z Vylučovacích príčin §- 1& sťanovcnýeít Volební certifikát Vyhotovit! a doručili. Tento certifikát dává zvolenému poslaná" právo, _ze siní VBtonpiti do sněmu zemského a môže se pokládat volba jeho za platnou, pokud ee 0}>ak toko neuzná. g. 53. Veškeré listiny o volbách dodá taámteť nik výboru zemskému, jenž je má- .■kouŘeti a podliti zprávu o nich sněmu zemskému, jemuž přísluší rozhodnutí o připuštění zvolených (§. 31 vemsk ř.). V. Záver'ečné'Tlííavréní, §. b-t. Pokud trvá první perioda sněmovní, může se uzavřití o návrších, jak by se ustanovení volebního řádu tohoto změnili mělo, absolutní vět-šinou hlasů zemského sněmu, jenž má právo rozhodovací dle §. 38. řňdu zemského. Po uplynutí prvnf: Sestiroční periody sněmovní jest Ií uzavřeni stiEmu o navržených změnách volebního řádu třeba, aby byly nejméně tři čtvrtiny veškerých oudň přítomny a tby nejméně dvě třetiny přítomných souhlasily. Dodatek k zemskému řádu. L Rozdělení padesátičtyř oudu, které snem do domu poslanců říšské rady odeslati má, na jednotlivá, území, města a sbory nstanovivje se takto. RnČm bude VoKti: ' 1. Z pěti oudů dle g. 3. a) a 6)' zemského řádu k hlnsňni virilním oprávněných a ze'sedmdesáti poslanců velkých statkářů, dohromady patnáct oudů; 2. z desíti poslanců hlavního města Prahy jednoho ouda; 3. z padesáti poslanců obobodůfch a průruy-s,lných komor čtyry oudj; 4. ze sedmi poslanců volebních okresů v §. 3. volebního řádu zemského sněmu pod i), k), 1), m), n t, o), p) uvedených dva oud) * 5. ze čtyr poslanců tamtéž pod cj, i0, r), b) uvedených volebních okresů jednoho ouda; 6. z Osmi poslanců tarátéž pod s), v), \v), PI?)- ytä udaných voličských okresů dva oudy; 7. ze čtyr poslanců tamtéž pod t), n), mm), lín) udaných voličských okresů-jednoho ouda; 8. z pěti poslanců tamtéž1 pod e), x), y), zj, kkk) udaných okresů voličských jednoho oadaq 9. z pěti poslanců tamtéž pod aa), bb), cc), ■ 1*11, ee) udaných okresů voličských jednoho ouda; 10. ze sedmi poslanců tamtéž pod d), ff), gg), bh), li), kk), 11) udaných okresů voličských dva oudy; 11. z tří poslanců, tamtéž pod rr), ss). tt) udaných okresů voličských jednoho ouda; 12. z jedenácti poslanců taníbéž pod f), g), uú), w), Tvvf), xs), yy), zz), áaa), bbbj. cer) uda-nýrli voličských okresů dva oudy i 13. z pěti poslanců tamtéž pod b), h), ddd), eeej. ÍTf), udaných voličských' okresů jednoho ooda; 14. z tří poslanců tamtéž pod ggg), hhh), iii) udaných voličských okresů jednoho ouda; 15. z devíti poslanců v §. 7. řádu volebního na zemský sněm pod 1, 2, 3, -4, 5, -G, 7, 8, 9 udaných voličských okresů dva oudy: 16. ze čtyr poslanců tamtéž pod 10, 11, 12, Í3 udaných voličských okresů jednoho ouda; 17. ' z osmi poslanců tamtéž pod 14, 15, 40, 41, 42, 43, 44, 45 udaných voličských okresů dva oudy; 18. jv. čtyr poslanců tamtéž pod IC, 17, 18, 19 udaných voličských okresů jednoho ouda; 19. z jedenácti poslanců tamtéž pod 2), 22, 23, 24, 25, 26, 7o, 76, 17, 78, 7». udaných voličských okresů tři oudy: 20. ti pěti poslanců tamtéž pod 27, 2ř 29, 3P 31 udaných voUcfikých okresů jednoho mula; 21. z osmi poslanců tamtéž pod 32, 33, 84, 35, 36, 37, 38, 39 ndairých voličských .okresů dva ondy; 22. K šesti poslanca tamtéž pod 46, 47, 4tí, 49, 50, 51 udaných voličských okresů jednoho ouda; 23. z osmi poslanců tamtéž pod 20, 52, 53, 4, 55, 56, 57. 58 udaných voličských; okresů dva oudyi - 24. z třinácti poslanců tamtéž pod 59, 60, 61, 62, 63, 64, 65, 66, 67, 68» 69, 70, 71 udaných voličských okresů tři oudy; 25. z tří poslanců tamtéž pod 72, 73, 71 udaných voličských okresů jednoho ou^a. IT; Návrhy ku změnám jLohoto rozdělení patří do příslušenství říšské rady a vyřizují se dle ustanovení od 14 -základního zákonu o říšské radě. Politické správy donaci. Koruna uherská. fešC^ 26. února. 'Zajímavý příspěvek, jak se v této přechodní době vykonává spravedlnost. V Zennrai rozdělují se vězni na dva druhy, totiž v cis. král a v konštituční. Rozdíl mezi nimi jest ten, že oni dostávají 2 lib., tito 3 lib. chleba denně. Rozumí so samo sebou, že w. vžlchni přejou býti konštitučními zločinci. Ještě jinou věc z protokolu tétéž župj vyjímáme. Místodržitelství vyzvalo župu, aby k zodpovídání pohnala jistého župního sondeo, který prípisy p. k^ úřadu pohazoval. Tomu se župa nejen nepodrobila, alebrž schválila jednání toho soudce, poněvadž úředníci a Župní nezacházejí a jinými úřady než u župou. Událost nedělní, kteréž byl telegram Pr. takový rozměr dal, zaleželá krátce v tom, žc se setkala tlupa opilců vlitfdko& že se í pfíči d ne- , pM^uimetvím p&na pru&äura Rubaje, jenž vtra Ebámých do sebe dali, při íemŽ hlídka k zbrani ;Ľké populárnosti požívá, aby volební listj pozfc sáhla a jednoho i tlupy do prsou střelila, jiné prý platnosti, -aby se voleni dálo na síršim zAH* bodáky poranila. — Ve včerejší Částečné (parti- . níiteloyé' vĚech ústavů aby inčli právo voliti. K kulami) schůzce Pešfanské župy určeno, aby te mu účelo sériami je výbor, který má zároveň st poslanci na sněm dne 20. březua ve všech voleb-[novenýiíi řtvrtnfnt před»evzíli novýpopia oprávnče nich okresech voli i. Ozuáraí se to al kazatelen. Dobré zdání, kteréž zvláštní odbor trestního řádu soudního v konferenci soudnička podal, obsahuje mezi jiným návrh velmi času přiměřený, o němž se jednohlasně usnežehfl, aby židé pokud jsou oprávněni k volbám, při policejních přestupcích od tělesné káry osvobozeni byli. Kdo z .židů k volbě neoprávněn, má dále vyhlídku na nejlepŠÍ výpraski Smuteční slavnost, kteráž se v domě jager-sjíéin za Honvedy u Kápolny padlé odbývati roěja, ..kázána jest tavernikenl. — „P. N." nachází, Že strana š'idetiskýcli centralistu smýšlí nyní o Uhrách příziuvěji v na-d;ěji prý ovšem, že buďto Uhři podrobí se jich vůli dobrovolně; anebo že 'sněta zemí západních mocí je k tomu donutí. -nP. N." myslí že je jeěténíco třetího možná, "totiž mírné vyrovnání mezj. oběma sněmy, a v toto vyrovnání „P. N." pevně věří. — BP. N." horlí velmi proti zatknutí a odvedení generála líonyedů Asbotha. Je prý toto opatření nejen proti zákonům konštitučním, ale i proti di-idomu, jímž vyslovuje se autonomie vzhledem k soudství. Nemůžeř prý skutek ten buditi důvěrn k Vládě ttm méně, jelikož zároveti ko stal se svoláním sněmů. — „M. 0»" odporučuje,.mluvě o &*■ nančním stavu Rakouílt«r'spia Jímila I)esef->kého o „decenti-alisaci rak. národního banku." Z tiotého Sadu, 24. idiota. .„Srbak. Dnev." ťíe velmi těší z toho, žc se bratří Chorvaté, iiliču. Dvorní rada pan Rtibtdo byl požád&n oz wti ona uzavření přeďacduíctvn dvorního chorvtfs ho likaateria. Do středy má býti popis hotov, ; se lunů mdlilo přistiinpiti k volení. D"í6 kolovala po fcaljřelio pověst, ie mi Mf miiřl zůshti při Horvitsku; Varaídinský župan h ErdJídy, že jest snBpendovin a všecka uzavř táže župy ifc pozbývají platooati. Sděluji Varn jako velmi rorjfenou povést, bez všeho dodatku. Budout-ně pťmduvtm o KvaterníkovéV brožm která velikého úfe-Zenstvi a vzdělané třídy nale. Jen s pravdou ven' ! — V akupätinô »*uy Záhřebské dne 22. ^ mlovil p. Veber, ředitel ^ymnaaia v Záhřebč f 1848 takto: Mnozí vlastimihvé sejakaibojí i. 18 majíce na»e tehdejší jednání « nezákonně, auo i VaraždJQflká zjevně před celým svéiem se vyjádí že je náš- syazek e Ulieraksm nezákon přetržen. Jh sr pak právo Mm rokem Čim dál vlce honosím.. Neb dokud národ chorvatský v sledním řase pod orhranou ta německon tn maďars dřepěl v zapomenutí, a Evropě byl znám jen j vykonavatel cizí vůle; povznesl Lo rok 184* na stojenBtví národa samostatného, který je b to,, sám řídil osud svůj. Od on»lio času počala Evr nahlížet!, ie i národ cLorvateký může něco učinit pročež ho počala i ctíti. — Státní spolek trvá kbnně dotud,- pokud se pint smlouvy s obou st jakmile je jedna Fáraná zruší, je spolek zákoi jmenovitě župa Záhřebská, ujali Srbů v bývalé Voj- zrušen. Každý ví, ze národ chorvatský ve spo e Uherskem-měl syá práva municipální; a. zachovj si národ chorvatský které právo, nxiseí ai zacbo právo, aby molďžitt jako národ, a ten život si n ani pomyslili bez jazyka národního. Maďaři t udeřiv&G vzdor siločnm odporu poslanců eborvatsk na Bnemu nherském na to právo naše a nejavět právo municipální nařízením, aby se r králov naaem aavedl. jazyk maďarský co új-edni, zniĎili p tn smlouvu našeho spolku, načež se ten Bpolek konně rozpadl. Uviděvěo Cliorvaté, jakou eilu i Maďaři už pod cizím ministerstvem, důvodně Be t vali^ že bude ještě vecňí pod vlastuím ministerští pročež se tomu na svčm zákouníra sněmu zákonně op Když se pak nikterak nemohli shodnout!, uzavřel celý rod chorvatiiký i zbrani ee protivili násilí maďarské" Z toho povstal zákonní boj celého národa chnrvatsk pod jeho zákonním baium : neb je-li to nezáko když voj;\k plní svou prvui povinnost, bráne e vlast před cizím násilím, pak ucnl pod sluncem zákonního. Zákonnost tn potvrzují i následky té koiiiu* války. Neb mravní a právnická zákonnou nesoudí dle následků, ttobrž dle zákonních ůmys prostředků, co se té válce nemůže odcpfíti Dom. ku, že národ chorvaiský liájtl absotntismns, vyv nž to, že i náá sněm se vyjádřil i nebožtík náý vný ban po válce ve Vídni v5emožDě hájil federal ústavu Rakouska, což nemohlo ani jjnak býti, V povaze slovanské leží snaha po federaci; prott i slovanský Palacký, byv povolán do minister rakouského, odřekl, toho úřadu, když vláda nccl konfederaci. Proto jako Be Maďaři opírají na rok 1848, musí se i Chorvaté opirati na svůj konní rok 1848, jinak se nemohou shodnouti národ s národem; ano Chorvaté se maji e pýt držeti svého zákonního roka 1848. (Hřmotné viododává ÄPo2or,u z nehoi jeme- toto sáě vodině a že chtějí J. V. prosit, aby Srbům co nejdřív dovolil národní skupštinn. Ptavtt, že je> to první paprslek krásného slunka, lásky bratrské. „S Chorvaty nás pojí toliké pásky, Se se jeden od druhého nemůžeme děliti. Svazky ty jsou posvěceny nejsvětějBÍ úmluvou, kterou, se. kdy dva .národové zavázali, a smlouva ta je speĚetěna šlechetnou krví, jež prolita zasejí vyplnění.* flUza-viení župy Záhřebské na novo dokazuje, že se národ Chorvatský věrné- drží Mho, že každá srbská otázka je i otázkou chorvatskou, a Srbové od toho také nikdy neodstoupí. Nechť tedy vládne bratrstvo a jednota mezi námi, dokud nás bude na tom gvětél Svorností naší budeme se vzájemně sílili, rámě vedle ramene budeme vždy s to, abychom odolali vSelikému příkoří nepřátelskému." —. Tentýž list navrhuje, aby sc co nejdřív v Novém Sadé sestoupil výbor ke sbírání příspěvků a k vystavění národního divadla v Novém Sadě. — Dne 21. a 22. t m. poěaly se v Novém Sadé volby obecního představenstva, ale nepřišlo la k ničemu, „Srbsk. Dnev.* píše, že to-nejde, jak by to mělo jít, a přeje si, aby se jednalo dle zákona. Novosadátf Srbové ai přejí ža starrótu p. dra. Miletiče, mají y tom vžak nepřátele. — Ze Sombora se píší „S. bn." jména nových úředníků Župních, v nichí je prý ovšem věíěina „ičů".a. „viců", ale přece málo národovca.* i . Trojjediné království, m Ze Záhřeba, 24. února. Včera a dnes měli zdejSt měšťané BcMzky za přičiněn volení nového magistrátu, které se má předBevzíti 2G. února. Ve včerejší schůzce Bkonmá-ny byly volebnj, listy a tu sblechuio - třeste se nebesa 1 že se mezi voliti oprávněnými nachází přes šedesát mrtvých, mezi nimi i hrabě Josip JelaČiČ slavné paměti! Jak se tam ty nevinné duSe dostaly, O tom by nás mohli nejspíše zpraví ti sestavitelé listin; proC to učinili, vědí oni nejlépe! Celé to jednání zdá ee nám býti jaksi poboutnické a podezřelé, a Škodí bezpochyby nejvíce tomn, kdo je té mrzuté záležito sti vinen. Že následkem toho panovalo po celám městě veliké rozjitřeni, můžete si snadno pomyslit!. Podivili jsme se nemálo, nahlédnuvše do těch listin, když jame tam nenalezli mnoho učených, oprávněných a k torno jeělě živých mužů, kterým volebního práva zsjisté nikdo iipírati nemůže ! Proč to, poví nám blízká budoucnost Ani profesorů právnické akademie není v seznamu 1! — V dnešním Bhromáždéní, které se vším právem nazvali může bouřlivým, moli jame především dobrou príležitosť presvedči t i se úplně o tom, že Maďařeni všecko vynaložili, aby si získali lid, nemajíce vlastního náhledu a přesvědčení a hrnoucí se za tím, Vte-rý mu více slibuje, více křičí a bnrácí. [— Nemilé nám bylo býti přítomnu, jak sc jeden, neotesaný střeš těnec dříve jVStč nežli porada počala, osopil na našeho váženého krajana . . . spilaje mu „Kräncfi", podplacených cizinců, hroze mu pritom drzovitoii, sproBÍackou pěstí! Vím dobře, kdyby se to u Vás přihodilo, že byste nijakž nedopustili takovým hrubým spůsobem nrážetí Slovana a kdyby se byl i radil na rozsáhlých spoustách ledového Reverii ' Váš lid se muže konositi citem slovanské cti i slávy; naším, všelikými živly pomíchaným, nepřízní a zlobou předešlé doby rozhořčeným, ve Bvém jádře poctivým lidem, vládne teď protinárodní křiklounstvi! Věr si je snad no, zvláště nyní vysvětliti Známo Vám, Že naše slo vanská strana, podporována výdatno bodnýrai Earlov-čany," v první hlavni tskupstiuč obdržela slavné vítězství ; a to ve všeoli posezeních od prvního skvělého počátku až do jejího posledního sejiti! To arcif některé pány ví liře rmoutí a trápí; ale pomoci tu žádné není. Proto se vrhli se vší Činností na pole jiné, podávajíce- jim uo^évydatn- příležitostí k bezohledné mu pletichářství. Žnpa- je pro ně ztracena —t ta se .v posledním posezeni odřekla na věky všelip i písemního spojeni 9 Pešti, následkem známého Vám nadutého tamního iiíavřeni t~- proto «e všemožně přičiňujl, aby si JBJit-h bratrská strana získala dostatečný počet přátel, alespoň k opanováni městské vlády veleslavného 'ÍÁ hřeba! Podaří-li se jim to ľ — Selli se v hojném počtu i »e uvynu pomaliači k duešní poradě, která *o stala znamenitou hlukem a křikom, tak áe někteří mocí, někteří dobrovolně opustili valné shromáždění. Uzavřelo se itosléze pod Politické jprávy lahrauléné. Q V SaratocS (uad Vollinaj, na začátku ůi Rusko je nyní pilně zaměstnáno otázkou sedláka zřizováním Skol. O otázce sedlákův panují zde ličnfi náhledy, Vám väak jsou věčáim. dílem znám 3. března se to konečně rozhodne. — Na volbách zdejšího klubu dvorjanskéhy (šlechtické besedy! dnalo se opět o zřízení university v Saratově a krátě šlo to do živého. Dvorjané (šlechta) podej k tomu áčeli ke 20.000 str. mblú (s ažiem 4Ů. zl. r. Č.) a mimo to zavázalí Be k ročnftnn přisp? p«. půlkopějce z každé desjatiny (tří korců pole vyzvali i ostatní obyvatelstvo S&ratova & statkáře koJních guberuif k podobným příspěvkům, Takt můře — pokud to lze napřeď vypoéŕtatí |—# sejiti k 50.000 siř. rublů. Když se jednalo o \ versituí budova, přišel někdo na ten Síastnj ná aby Be poprosila vláda, by samu Od cara Mikn na vystavění carských koníren v 8arato/č porob dala na vystavění university, a jest nadéjej Že vl nynější tomu svolí, poněvadž jak st zdá nemá k stvo v takové lásce, .jako předešlá, a my tedy všeho dostaneme universitu místo maStali. Na- zj tku maji se otevřňi pouze dvě fakulty, právnick kamcralní (pro obor státní ekonomie a p.), a poz ostatní, až se totiž píilihásí potřeba a peníze. A Be neukázal nedůstatek profesorů, jako u př. v Kar a jinde, odkud profesoři silné přebíhají do Moakv Petrohradu, má se jim dostali včéáich' plata. Tak to všecko povídalo a povídá, přece však nemohu \ s určitostí Hcf, kdy se universita v Saratově oto ano otevře-H *a labfeft. První krok zdá se jii nčiněn, obecenstvo naše pro věc jest silně zanj taktéž i okolní gubernie, zvláště Donští Kozáci. Vedle těchto porad a příprav k universita rozši se u nás rychle nedělní školy. Máme zde je iiž od října předešlého roku, a brzo budení- míti j dvě: pro mužské při semináři a pro Ženské v ůit ženském. Ženským budou přednááeti z vĚčař ě paní úředníků ; mužské budou vyněovati profeaeí lepcí žáci semináře a sice: čteni, krasopiBU, poct silozpytu, dějepisu, zeměpisní atd. — Nás jpt čenský život nejeví mnoho rozmanitosti. M; tu však přece divndlo, cirkus, dvoijanský klub, 1 v besedě dvorjanské i kupecké, a vedle domá> zábav těž častě kataně (Jízda do kola na aan v rozkošném sněhn po ulinrh, A kromě aněht EanJ přístupna j>et rcřejnoBti také řádná knih o v Cislo 60. Predplatní cíny: Se ia«ilkoB po poŠt§: mHifně ............1 eL 44 kr čtvrtletní...........4 zL 32 kr Pro Prahu mésfcoi .....................1 A čtrrtletné.....................3 ti. Za dotáítu do domu platí te mttítoi 10 kr. Jedootíiva či*U prodávají te po C W. V pátek 1. března. I. ročník 1861. národní listy Cena Inaerato: Za řádku drobaého tisku platí ■e ca první vytisknutí 6 kr., po druhé 4 kr. a aa každé následující 3 kr. Listy nefrankované te aepryi-majt. Reklamace se nesapecetajf a nefrankujf. Redakce nachází se r Kolovrat- ské tHde 6.862—H. Administrace a expedice o «tí Up«*Kolovratiké flidéC.854-, Telegramy Národních Listů. V í d e ň, 28. února, v 10 hodin večer. Večerní bursa je mdlá; akcie úvěrního ústavu: 164.60, státní dráhy 285, národní půjčka 76.80. — Dle telegramu byly Opava, Brno, Lublaň a Plzeň «a příčinou udelení základních zákonů říše osvětleny. Brno jmenovalo státního ministra rytíře Schmerlinga cestným měšťanem. T urin, 28. února. Zdejší vláda, podporována Francii a Anglií, protestuje proti dalšímu pobytu Františka U. v Rimč Carihrad, 27. února. Vysoká porta protestuje proti daisíiuu obsažení Sýrie. SJíí-pověsti přijde sem hrabě Orlov co vyslanec ruský a francouzský vyslanec marouis La-valette bude nahrazen maršálkem MeJnu. Paří i, 28. února. Třípercentové důchodní listy 68.19. Peší, 28. února. Zpráva o základním říšském zákonu spôsobila zde nesmírné rozčilení; kdežto jedni tvrdí, že nebudou žádní poslanci voleni, ujišťují druzí, že se poslanci sejdou, avšak jen proto, aby Jednohlasně protestovali proti udělené ústavě. Všecky strany jsou prý v tom okamžení sjednoceny a odhodlány, chovati se trpně. (Wand.) Párii, 28. února. Včerejší „Patrie" a „Pays" prohlašují zprávu o odchodu francouzského vojska z Říma za nepravdivou. MHán, 27. února. Dle dnešní „Perseveranzy" Zalezl obletiaci sbor před Oivitellou dcl Tronto z brigády Ravenské, ze 27. a 29. řádového pluku a ze 4. praporu bersaglierů. Posádka tvrze záleží prý jen ze 300 mužů. Výbor senátu navrhl, aby se výnosy vládní počínaly slovy: Viktor Emanuel, Boží prozřetelností a hlasem národa král italský. — 26. února. Dnešní „Perseveranza" uveřejňuje list barona Vincke, jímž tento zamítá poctu prou zamýšlenou a praví, te jeho návrh dokonce neměl jeho sympathíe vysloviti, nýbrž toliko čáru naznačili, dle niž se pruské politice říditi jest Turín, 26. února. Senát přijal 129 hlasy-proti 2 zákon, kterýž přizoává Viktoru Emanuelovi a jeho potomkům název krále italského. Áfostar, 25. února. Povstalci okresu Jenik-Baxarskáho na pomezí černé Hory přepadli, sesí-leni byvše Černohorci, v počtu 5000 mužů město Bihar, zabili více 50 muselmanskýcl obyvatelů, vyplenili ä zapálili ilcílij. Londýn, 26. února. Lord Stradíbrd de Ret-cliffe žádal předložení dopisů o syrské záležitosti. Lord Wodehouse odpověděl, že by to mělo velké nesnáze, pokud se dějí porady v Paříži. Prozatím nelze ještě rezhodnouti, zdali opatření, stavší se v Sýrii, vedly k obnovení pořádku. Lord Russell odpovídaje p. Jamesovi, pravil, že se ještě nestalo rozhodnutí stran prodloužení syrské výpravy. Vyslanec turecký prohlásil se, že jeho vláda nevidí potřebu dalšího trvání této výpravy, leč jestli si velmoci toho přejí, že svolí k obsazeni na obme-zený čas. Ústavy. tJinrtvující stagnace, která veškerý veřejný politický život v Eakousích za doby poslední Jusila, přerosena konečně včerejším prohlášením řádů rady, říšské a sněmů zemských. Podali jsme již základní zákon o zastupitelství říšském, řád státní rady a zemský řád i volební řád zemského sněmu království Českého _ podáváme dnes řád moravský a i o řádech ostatních zmíníme se u výtahu, pokud nám stačí místo v listech našich. Základní tyto zákony, které míjí v souhrnu tvořiti íústa v u říše rakouské, nejscu ovšem naskrze takové, jakých bysme si byli přáli, jakých jsme se na" základě programu našeho domáhali. . líež my těšíme se z nich prozatím, již zvláště proto, že nemají ostatí, jako mnohé dřívější zákony pouhým mrtvým slovem, ale že spíše majíu-vedeny býti v skutek co nejrychleji. — Sněm i rada říšská mají býti svolány již v měsíci dubnu. — Rada říšská není více pouhým sborem poradním jako byla dřívější, dle nového řádu musejí všecky zákony radě říšské předloženy býti a nabudou jen tehdáž platnosti, když by k nim podala svolení. — Činnost její jest tudíž předůležitá a v jisté míře v pravdě konštituční. Mnohé co by snad v nových řádech neouplného a křivého bylo, snad že se doplní a narovná, až se rada řfĚská * sněmy sejdou, a tudíž ponecháváme si ostřejšího posouzení zákonů prohlášených na dobu snad pozdější, pozorlivi jsouce především článku VI. úvodního patentu, kdežto psáno stojí: Vyjadřujeme tímto také pevný úmysl, chránili ji (ústavu) všelikou Svou mocí císařskou proti kaiždému útoku, a přihlížet! k tomu. aby sejí každý řídil a držel. Nechceme se tudíž ani posuzováním zákonů těch dotýkati a uvádíme zde o nich jen některé hlasy vídeňských žurnálů. — ^Wand." se přiznává, že nalezl ve včerejších publikacích jistou poznámku, za ktárouž vidí se mu nejen neradno ale i skoro zakázáno pronášeti o nových řádech úsudek. Ostatně jeví se v celém jeho Článku jakási chladnost, ať nedírae nelibost a poznamenání o dětech již při narození mrtvých (oblíbený to prscdikat statutů Goluchowského,) není právě pochlebenstvím pro tvůrce][nových statutů. „Pr." a „Ostd. Post" uznávajíce obtíže, s nimiž státníkům pracovavším na tomto základním zákonu bylo zápasiti, pohřešují mnoho elementů života konstitučnfho, jako svolbodu tisku, odpovědnost ministrů atd. Veliké pohoršení berou listy tyto z §. 13 základního zákona, kterýž prý celou konstituci činí ilusomf. Také „Fortschr." vidí mnoho nedostatků, jmenovitě uráží ho §. 20, v němž zmínka se činí o předmětech, o nichž by se nvohío rokovat i tajně. „Fortschr." táže se vším právem, jaké to asi předměty býti mohou, o nichž lby země a říše vědět nesměla. Proto však přece se těší „Fortschr." z toho, že vůbec něco se stalo, a že Rakousko vstoupilo skutkem v řadu ko nštituč nich států. ^ Nejostřeji zdá se nám somditi „Vaterland;" vytýká základnímu zákonu, že nevěrným se stal diplomu od 20- října a že přilité úzkou vyměřil autonomii zemím korunním. Všecky řády jsou prý na jednu formu ulité, a místo drahých historických upomínek jednotlivých korunních zemí nesou řády ty v čele jednotvárnost až urjSiející. O koruně té, kteráž nejskvělejšf je po koruně Uherské, o koruně České nečiní se zmínky ani té nejraen-ší; bolestně pohřešuje „Vateirland" podotknutí jakés o jejich právech — a čita o přípravách již ke korunovací uherské, diví se, že ani slovem nedotknuto korunovací české, stejmě významné i stejně zákonní, stejně zakořeněné v srdcích národa. S-11. základního zákona, jímž působnosti sněmů zemských se vtěsňují do velmi úzkých mezí utvořením dvou komor, z nichž komora panská k sněmům v nijakém poměm nestojí, a přílišným počtem poslanců do zastupitelství říšského dostává )rý Rakousko zcela j i n é b o rázu, než jaký »yl mu přiřknut cis. diplomem. — ZHaeni zemské a řád valem de sněmu zemského-v markrabství Moravském, Zři ne n t zemské. Kapitola prŕní. O zastupitelstvu zemském vůbec %. 1. Markrabství Moravské zastoupeno bude u věcech zemských sněmem zemským. j. 2. Práva zastupitelstvu zemskému příslušná vykonávati bude bud sánu sněm anebo výbor zemský. §. 3. Sněm zemský skládali se bude ze sta sněmovníků, totiž: a) z knížete arcibiskupa Olomúckého a z biskupa Brněnského, pak b) z devadesáti osmi zvolených poslanců, a to: I. z třiceti poslanců z třídy držitelů velkých statků; II. z třiceti sedmi poslanců měst v řádu volebním jmenovaných, i komor obchodnických a ži-vnostnických; III. z třiceti a jednoho ][>oslance jiných obcí markrabství Moravského i s< obvody, ležícími ve vojvodství Slezském. §. 4. K řízení sněmu zemského pojmenuje císař z prostředku sněmu hejt mana zemského a jeho náměstka. §.5. Širší ustanovení o tom, kdo má právo vo-liti a kdo může volen býti, jak budou poslanci roz dělení na okresy volicí, ježto se zříditi mají, a jak se má u volení předsejíti, obsažena jsou v řádu volebním pro markrabství Moravské. §. 6. Doba úřadování,, iia kterou bude hejtman zemský a jeho náměstek jmenován a na níž budou údové sněmu zemského zvoleni (doba sněmovní) vyměřuje se na šest let Zvolení poslanců do sněmu zemského nemůže od voličů odvoláno býti. Po projití řádné doby sněmovní rozepíše se nové volení, a totéž učiní s<;, kdyby sněm dříve byl rozpuštěn, aneb kdyby mezi tím některý poslanec vystoupil smrtí sešel nebo pozbyl spůsobi losti k volitelnosti náležité. Předešli údové sněmu zemského mohou zase voleni býti. §. 7. Poslancům na sněm zemský zvoleným není dovoleno, instrukcí přijfmati a oni mohou právo hlasovací jen osobně vykonávati. g. 8. Sněm zemský schiázeti se mé k Nej-vyššímu svolání krom zvláštních případností jednou v roce, a to v Brně, hlavním městé zemském, ač jestli císař jinak neustanoví. §. 9. Poslanci, když vfitoupf do sněmu zemského, mají v ruce.hejtmana zemského učiniti slib na místě přísahy, že chtějí Císaři věrni a Jeho poslušní býti, zákony zachovévati a své povinnosti svědomitě plniti. 1 J .§. 10... Hejtmanu zemskému přísluší, sněm zemský Císařem svolaný zahiyovati, v něm předsedat! a.jednání říditi, -též po skončených pracech aneb ke zvláštnímu nařízení Jeho Veličenství jej zavřití. Císař Pán může sněm aiemský, i v řádné době sněmovní, každého času rozpustit! a zároveň nařídili, aby se znovu volilo. §. 11. Výbor zemský, jakožto spravující a vykonávající orgán zastupitelstva zemského, sklá-dati se bude z šesti přísedících z prostředka shromážděného sněmu zemského zvolených, jimž bude předsedati hejtman zemský. Zašla-li by mu ně' jaká překážka, pojmenuje hejtman zemský náměstka z výboru zemského, aby práce výboru řídil. %. 12. Jeden přísedící výboru zemského volen bude z prostředku sněmu zemského od po-slanců, zvolených od voličské třídy držitelů velkých statků (§. 3. I), jeden bude volen od poslanců, zvolených od voličské třídy měst i komor obchodnických a živnostnických (§. 3, II) a jeden od poslanců, zvolených od voličské třídy obcí venkovských (§. 3, DX). Ostatní tři přísedící výboru zemského voleni budou každý zvlášť od veškerého shromážděného sněmu zemského z něho samého. Každé takové volení koná se obsolutní věčši-nou hlasujících. Není-li u volení prvním a druhém absolutní věčšiny hlasů, konáno budiž užší volení mezi těmi dvěma osobami, ježto u volení druhém obdržely nejvíce hlasů. Jsou-li hlasové počtem sobě řevni, rozhodne los. §. 13. Za každého přísedícího výboru zemského zvolí se námestník, tím způsobem, jak uvedeno v paragrafu předešlém. Sejde-li Bmrtí některý přísedící výboru zemského, když sněm není shromážděn, vystoupí-li z výboru, nebo nemůie-li po delší čas záležitosti výboru pro nějakou překážku spravovali, na stoupl na jeho místo námestník, kterýž byl k toinu konci zvolen, aby jej zastupoval. Jest-li sněm zemský shromážděn, zvolí se na místo přísedícího, kterýž byl na dobro odpadl, jiný přísedící výboru zemského. §. 14. Úřadovali přísedících výboru zemského a jejich náměstníků trvá tak dlouho, jako úřadovaní sněmu zemského, kterýž je zvolil. Po skončení však doby sněmovní aneb byl-li sněm rozpuštěn, trvá úřadování přísedících dotud, až se z nového sněmu jiný výbor zřídí. Vystoopf-li kde %& sněmu, má to zs účinek/ že vystoupí zároveň z výboru zemského. Přísedící výboru zemského jsou povinni, by-dleti v Brně Každý přísedící obdrží roční náhradu z pro-středkúv zemských, kterou vyměří sněm, s výhradou schválení Císaře rána. Kapitola druhá. Jakou moc a působnost mázastnpi-telstvo zemské. L 'Jakou moc a působnost má sněm zemský. §. 16. Sněm zemský jest ustanoven, aby spolu se pričiňoval k vykonávání mocí zákonodárné dle toho, jak vyměřeno v diplomu císařském, daném dne 20. října 1860, zák. říš. t 226, a jemu náleží posílali ze sněmovnfků do sněmovny poslanců rady říšské, jakž ustanoveno v §. 6. základního zákona o zastupitelstvu říšském. Sněmovnfci tito voleni buďte podle toho, jak nařízeno v §. 7. základního zákona o zastupitelstvu říšském. Kterak se údovi sněmovny poslanců, jenž se zvolili mají, rozdělí na jednotlivé obory, města a korporace, vyměřeno jest v dodatku k tomuto zřízeni zemskému. §. 17. Návrhové k zákonům, týkajícím se záležitostí zemských, předkládají se od vlády sněmu zemskému. Také sněmu zemskému přísluší právo, navrho vati zákony v záležitostech zemských. Ku každému zákonu zemskému jest potřebí, aby se shodovali Císař a sněm zemský. Byl-li návrh, aby vydán byl zákon nějaký, od sněmu nebo od císaře odvržen, nelze ho v též době zasedací znovu předkládali. §. 18. Za zemské záležitostí pokládají se: I. Všeliká nařízení, týkající se: 1. zeměvzdělánl; 2. stavby veřejné, ježto se zapravujf z prostředků zemských; 3. ústavů dobročinných, z prostředků zemských nadaných; 4. rozpočtu předchozího a kladeni počtů zemských, jak a) co se dotýče príjmu zemských ze spravování majetnosti zemi náležité, ukládání daní na potřeby zemské a užívání úvěru zemského, tak i b) co se dotýče vydání zemského, řádného i mimořádného. IL Zevrubnější nařízení v mez ech zákonů obecných, ježto se vztahují: 1. k záležitostem obecním; 2. k záležitostem církevním a školním; 3. ke konání přípřeže, a opatřování i ubytování vojska; konečně: III. nařizování o věcech, dobrého země neb potřeb zemských se týkajících, ježto zvláštními nařízeními zastupitelstvu zemskému k opatření se přikazují. §. 19. Sněmu zemskému přísluší: 1. raditi se a návrhy činiti: a) v příčině vyhlášených obecných zákonů a zřízení, jaký zvláštní účinek raajf na dobro země, a b) činiti návrhy, aby vydáni byli obecní zá-konové a ziavedla se zřízení obecní, jichž vyhledávají potřeby a blaho země; 2. Pří j sluší mu podávati návrhy o věcech všelikých, které chce vláda s ním v poradu vríti. §. 20. Sněmu zemskému náleží péči mfti o zachování jmění stavovského (doméstikálního) a jiné majetnosti země Moravské, která jí bud! hned původně náleží nebo jí byla oddána, též o zachování fondů a ústavů, zřízených neb chovaných a prostředků stavovských neb zemských. K usnášení sněmovnímu, jímž se jmění základní čili km enové má zcizili, nějakou stálou1 závadou siižiti nebo zastavili, potřebí jest schválení císařského. §. 21. Sněmu zemskému přísluší spravovati jmění domestikální a záležitosti úvěrn zemského i dluhů zemských se týkající a míti péči o to, aby závazkové, kteréž v příčině toho země na sobě má, náležitě se plnili. Jemu přísluší spravovati fond zemský a fond vyvažovači markrabství Moravského a obraceli náležitě oba fondy k potřebám, k nimž dle zákona ustanoveni jsou. §. 22. Sněmu zemskému přísluší raditi se a usnesení činiti o to, jak by se opatřily prostředky, jichž potřebí k vyplnění povinností jeho v příčině potřeb zemských, zachování majetnosti, fondů a ústavů zemských, pokud příjmy z jmění základního k tomu nestačí. Sněm :zemský má právo, ku potřebě této rozvrhovali a vybírati přirážky k přímým daním císařským až dci desíti procent K věčším přirážkám k některé (lani přímé aneb k jiným dávkám na zemi rozvrá;eným potřebí schválení císařského. §. 23. Jakou moc a působnost sněm zemský míti bude u věcech obecních, ustanoví se zákonem obecním aneb zvláštními statuty obecními §. 24. Zvláštními předpisy vyměří se také, jak se bude sněm zemský přičiňovati a jaké přihlížení bud Mikulov, e) Trostějov, f) Šternberg, g) Zberná; h) Třebová, Svitava, Březová i) Hustopeč, Hodonín, Slavkov, Konice; k) Boskovice, Jevičko, Chornice, Tišňovice; 1) I&iov, Víškov, Strašnice ; m) Uherské Hradiště, Uherský (Ktroh, Bzcncs, Veselé; n) Holešov, Hulín, Vsetín, Valašská MeziříČ; o) Uherský Brod, Vysovice, Klobouky, Zlín; p) Třebíč, Velká, MeziříČ; q) Dačice, Telč, Slavonice a Jemnice; r) Nové Město, Žďár, Bystřice, Velká ByicS; s) Nový Jičín, Štramberk; t) Příbor, Fulnek, Fraustat; u) Moravská Ostrava, Místky, pninšperk; v) Hranice, Lipuík, Kelč; w) Nové Město, Rímarov; x) Přerov, Kojetm, TovaČov; y) Šumberk, State Mčsto, Zábřeh; z) Dvorec, Libiny, Beroun, Budišov; aa) Mohelnice, Loštice, Litovle, Usov; bb) Krumlov, Ivančice, Budějovice, Jaro-mčřice. Za volicí okresy města Brna o sobě prohlašuje se Čtvero okresů volicích, ježto ustanoyeiiy jsou statutem obecním tohoto města, daným G. července 1850 v §. 2. §. 4. Brno, hlavní město zemské, a města, ježto sama o sobě činí okres volicí, jspu zároveň místy volicími těchto okresů. V okresích volicích, ježto složeny jsou ze dvou neb z více měst, jest místem volícím každého okresu ono místo, kteréž v předešlém paragrafu tu, kde se ustnnovuje každý okres volicí, první jest položeno. §. 5. V každém z ostastních volicích okresů městských, v §. 3 ustanovených, voleno bnct po jediio'ii poslanci. Všichni ti, kdož mají v každém městském okresu volicím právo voliti, činí jeden sbor volicí. §. C. Komory obchodnické a živnostníčka v v Brně a v Holomouci voltež každá po třech poslancích do sněmu zemského. Při tomto volení mají údové a námestníci jedné každé komory činiti sbor volicí." §. 7. V příčině volení poslanců obcí venkovských činí tito okresové političtí vždy dohromady jeden okres voliči. 1. Brno (okolí), Tišnovice, Ivančice; 2. Třeboyá, Svitava, Jevičko; 3. Boskovice, Blansko, Knnštat; 4. Víškov. Bučovice, Slavkov; 5. Hustopeče, Břeclav, Židlichovice, Klobouky; C. Kyjov, Hodonín, Ždánico; 7. Uherské Hradiště, Uher. Ostroh, Strašnice; 8. Kroměříž, Kojetín, Přerov, Zdounkv ; 9. Holešov, Bystrice, Napajedly; 10. Uherský Brod, Klobouk, Vysovice; 11. Jihlava, Velká Meziříč, Třebič; 12. Dačice, Telč, Jemnice; 13. Nové Město, Bystřice, Zdar; 14. Nový Jičín, Fulnek, Příbor; 15. Hranice, Libava, Lipník; 1G. Místky, Moravská Ostrava., Franstat; 17. Valašská Meaiříč, Rožnov, Vsetín; 18. Holomouc (okolí), Prostějov, Plůmov; 19. Šternberk, R-imařov, Dvorec; 20. Šumberk, Wiesenberk, Staré Město; 21. Zábřeh, Silperk, Mohelnice; 22. Litovle, Moravské Nové Město, Konice; 23. Znojmo, Vranov, Budějovice; 24. Krumlov, Náměstí, Hrotovice; 25. Mikulov, Jaroslavice; 26. Moravské Obvady ležící ve Vojvodství Slezském. 8. V každém okresu volicím k volení poslanců obcí venkovských zřízeném, jest místem volicím sídlo politického okresního úřadu onoho o-kresu politického niarkhrabství Moravského, kterýž jest v §. 7, tu, krte se ustanovuje každý okres volicí, první jmenován a v Moravských enklávách jsou Hodoslavice místem volicím. 9. Každý z okresů volicích, v §. 7, pod 1, i ä IS jmenóviiiiýčíi, vuliti mi, úvá, liaiúj z ostatních 21 volicích okresů jednoho poslance. Volitelé všech obcí, ležících v jednom okresu volicím (vyjímajíc města a průmyslová místa, ježto dle §. 3 mají právo poslance voliti), Činí jeden sbor volicí. H. O právu volicím a o volitelnosti. g. 10. Poslanci voličské třídy velkých statkářův voleni buďtež přímo od držitelů statkův do desk zemských neb manských vloženýck z nichž se ročně platí alespoň dvě stě padesát zlatých císařských daní reálních (vyjímajíc přirážku na válku). Kteřížto držitelově statků mají býti zletilí a mají příslušeti k rakouskému svazku státnímu. §.11. Jest-li statek, do desk zemských nebo manských vložený, který přináší s sebou právo do sněmu voliti, v držení několika držitelů, může jen ten z nich do sněmu voliti, kohož ostatní k tomu zmocní. Jest-li kdo v držení dvou nebo více statků do desk zemských nebo manských vložených, z nichž se ročně dohromady platí alespoň dvě stě padesát zlatých císařských daní reálních (vyjímajíc přirážku na válku), má taktéž právo do sněmu voliti. §. 12. Jest-li v držení statku do desk zemských nebo manských vloženého, který přináší s sebou právo do sněmu voliti, korporace neb společnost nějaká, přísluší právo voličské vykonávali tomu, kdo dle zákona nebo dle pravidel společenských jest ustanoven, aby korporaci nebo společnost zastupoval u věcech vnějších. Jest-li obec v držení nějakého statku do desk zemských nebo manských vloženého, právo volicí s sebou přinášejícího, nemůže co obec práva tohoto vykonávati. 13. Poslancové měst v §. 3 jmenovaných voleni budtež přímo ode všech občanů, kteří dle zvláštního statutu obecního nebo dle zákona obecního, vyďanábo dne 17: března 1847 (Č. 170 zákonníka říáslcého) mají právo, voliti obecní zastupitelstvo měiat okres volicí Činících, a to a) v obcích, v nichž jsou tři, kteří náležejí do prvního~*-dr nhého sboru a od těch ze sborn třetího, kteří v Brně platí alespoň dvacet zlatých, v jiných místech alespoň deset zlatých přímé daně; b) v obcích, které mají méně než tři sbory volicí, od prraích dvou třetin všech voličů obecních, postavených po sobě dle velikosti daně přímé, již ročně platí. Po těchto voličích přijdjn ti, kdož dle osobní scé" vlastnosti mají právo zastupitelstvo v obci voliti,, g. 14. Poslanci obcí venkovských voleni buďtež do sněním skrze zvolené volitele. Každá obec k okresu volicímu náležitá zvolí na každých ]pět set obyvatelů jednoho. Zbude-li, když se obyvatelstvo dělí pěti sty, rest, činící dvě stě padesát inebo více, pokládán bud" rest takový za pět set, 2;bude-li ale rest menší než dvě stě padesát, budiž takový rest pominut. Malé obce, ježto mají méně pěti set obyvatelů, voltež po jednom voliteli. §. 15. Volitelé každé obce voleni budtež od občanů, kteřli dle zákona obecního, daného dne 17. března 1847 (č. 170 zákon, říšského) mají právo voliti zastupitelstvo obecní, a to: a) jsou-li v obci tři sborové volicí, od těch občanů, kteří' činí sbor první a druhý, a b) jest-li v obci méně sborů volicích, nežli tři, od dvou prvních třetin všech voličů obecních postavených po sobě dle velikosti daně přímé, již ročně platí .Po těchto voličích přijdou ti, kdož dle osobní své vlastnosti mají právo, zastupitelstvo v obci voliti. §. 16- Každý volič může právo své toliko v jednom okres>u volicím vykonávali, a kromě zvláštních případností jen osobně. Výjimkou mohou voliči z třídy držitelů velkých statků své právo hlasovací skrze plnomoc nika vykonávati. Potřebí však, aby plnomocník takový měl pnívo, v třídě velkých statkářů voliti a a on může jen jednoho voliče zastupovati. Kdo má právo voliti v třídě držitelů velkých statků, nemůže voliti v okresu volicím obou ostatních tříd vol irských a kdo má právo voliti v okresu volicím měst a průmyslových míst v §. 3 jmenovaných, iiěmužě vôliíi v obcích věnkovskyCii. Jest-li volič z voličské třídy měst a průmyslových míst a obcí venkovských údem několika obcí, může právo sivé vykonávati jenom v té obci, v které řádně bydlí. §. 17. 21a poslance do sněmu zemského může zvolen býti každý, kdo: a) občanem rakouským; b) kdo má třicet let věku svého; c) kdo jjest v úplném užívání práv občanských a d) kdo má dle předešlých §§. 10. až do 15. právo, voliti poslance do sněmu zemského v některé třídě voličské v zemi, totiž bud ve třídě držitelů velkých statků, nebo v třídě měst a průmyslových míst, anebo ve třídě obcí venkovských. Co tuto uvedeno, toho potřebí také, aby kdo mohl volen býti za poslance komory obchodnické a živnostnick é. g. 18. Do sneinu zemského nemohou voliti, aniž mohou do něho voleni býti: a) ti, kdož pro nějaký zločin nebo přečin, nebo pro pť-estupek ze zištnosti spáchaný nebo proti veřejné mravopočestnosti směřující byli vinni nalezeni, nebo pro některý zločin aneb přečin, anebo pro přestupek ze zištnosti spáchaný z nedostatečnosti průvodů z obžalování byli propuštěni; b) ti, kdož pro některý čin trestný pod lit. a) jmenovaný byli u vyšetřování vzati, pokud toto vyšetřování trvá, a c) ti, c jichž jmění byl konkurs prohlášen nebo řízení narovnavací zavedeno, pokud řízení konkursní nebo narovnavací trvá, a po skončeném řízení, když t něm byli nalezeni nevinni. Hl. O rozepisování volby a o přípravách k nL §. 19. Vyzvání, aby se volili poslanci do sněmu, učiní se vůbec vynesením, vydaným od místodržícího., v němž se má položití den, kterého se volba v místech tímto řádem ustanovených má konali. Den k volení má se vyiněřiti tak, aby do něho všechny přípravy, jichž potřebí, mohly býti dokonány. §. 20. Rozepsání volby obecné do sněmu zemského má se učinili tím spůsobem, aby se nejprve volili poslancové obcí venkonských, potom poslancové měst a průmyslových míst a komor obchodnických a živnostenských a konečně poslancové držitelů velkých statků, a aby se volení poslanců každé z obou prvnějších tříd volicích předsevzalo v celťí zemi v tentýž den. §. 21. Rozepsání volby obecné oznámeno budiž ve všeclii obcích markrabství moravského a enkláv morav ských v Slezsku ležících novinami zemskými a plakáty. Rozepsání volby zvláštní vyhlášeno budiž, když se mají voliti poslanci z třídy držitelů velkých statkův, novinami zemskými; když ale se mají voliti poslanci z třídy měst a z třídy obcí venkovských, budiž to vyhlášeno plakáty v těch obcích, z kterých se skládá okres volicí. §. 22. Všichni ti, kteří dle tohoto řádu volení činí sbor volicí, zapsáni buďtež ve zvláštní seznam. Seznam voličů každého sboru volicího budiž od orgánu, jenž jest ustanoven, aby jej vzdělal, v evidenci chován a ku potřebě při volení ve dvou stejně znějícíclli exemplářích sepsán. §. 23. Sieznam voličů obojího volicího sboru držitelů velkýcih statkův budiž od místodržícího vzdělán, Brněnskými a Opavskými novinami zemskými vyhlášen a v tomto vyhlášení lhůta Čtrnáctidenní k reklamacím položena, kteráž se má ode dne vyhlášení poČítati. Podal-li by kdo reklamaci když tato lhůta již prošla, budiž za opozdilou pokládána a odvržena. §. 24. Zdaliž jeěí příčiny k reklamaci, bud Že někdo byl do seznamu zapsán, kdo nfemá póvn Viiliti, aneb že byl někdo pominut, kdo má k tomu právo, anebo zdali příčiny k reklamaci není, přísluší rozhodovati místodržícímu, který může Itaké z moci úřadu svého dáti seznamy voličů z třídy držitelů velkých statků opraviti až do toho iďne, kterého se má voliti. §. 25. Když jest o reklamacích, v náleížitv čas podaných, rozhodnuto, a seznamy voličů obojího volicího sboru držitelů velkých statků jsou opraveny, vzdělá se každému voliči lístek leviti-marní, v němž poznamenáno jest pořád jdoucí číslo toho, kterého seznamu voličského, jméno voličovo a místo, kde bydlí, též místo, den a bodlina, kdy a kde se bude voliti. Voličům, kteří jbydtí v zemi Aloravské nebo v enklávách moravských v Slezsku, buďtež lístkv legitimační poslány; voliči, jenž bydlí vně Moiravy nebo enkláv, budtež vyzváni Brněnskými a 0]pav--skýmj novinami zemskými, ady si je odebrali. §. 26. Seznam voličů v každém městě, jime-novaném v §. 3-, budiž od představenstva obecního vzdělán a v tom bedlivě toho šetřeno, co nařííteno v §§. 13. a 18.; potom budiž seznam takto vzdělaní od představeného úřadu politického, pod kterýmž město postaveno jest, se seznamy voličskými, v příčině zastupitelstva obecního sepsanými pflKQv-íiáu, cu náležité vzdělaný potvrzen a podepsán, U vzdělávání těchto seznamů voličských liutf-tež z£ základ položeny seznam) voličů obaciiícb, ježto byly při posledním obnoveném volení zastupitelstva obecního opraveny. §. 27. Ouřad politický, jemuž dle předešlého paragrafu přísluší potvrzovali seznamy tŕch, kteří mají v městech právo do sněmu volitij má voličům do seznamu zapsaným lístky legitimační vzdělali a doilati, v kterýchž má býti poznamenán© jmenci voličovo a místo, kde bydlí, též místo, den ahpcljjw, kde a kdy se bude voliti Seznamy voličů z měst, v kterých sevolbftnfc-koná, poslány hndtte představenému úřadu politického v tom místě, v kterém se pro okres voliti má, a u téhož predstaveného* žádáno buď tak|5 za poučení strany místnosti, dne a hodiny, Jítle a kdy se bude voliti, aby se lístky legitimační vypl-uiti EäĎuiy. §- 23. Jsou-li dvě aneb jest-li více měst a průmyslových míst v jeden okras volicí spojeno, m4 přestavený politického úřadu v ta místě, kde se bude pro okres voliti, ze seznamů voličských všech měst hlavní seznam okresu volicího sestaviti a dva exemptítfp takového seznamu k volení pfipraviti. §. 29. Za příčinou volení poslanců obcí 'vm-kovských má politický úřad okresní pro knäídou obec k jeho okresu náležitou (vyjímajíc jediná mft-sta v §. S. jmenovaná) dle počtu obyvatetatva domácího o poslední konskripci vyhledaného podíle §. 14. ustanoviti, kolik velitelů jedna každá voliti má, a oznámiv to představenému obce, má mu nařídili, aby ze seznamů voličů obecních, při posledním obnoveném volení zastupitelstva obecního opravených vzdělal a jemu předložil seznam občanů, kteří dle §§. 15 a 18 mají právo voliti volitele. §. 30. Představený politického úřadu okrasního, když obdrží seznam občanů, kteří mají pirávn volitele voliti, má ustanovili den, hodinu a mifeto, kdy a kde se volba konali má, pojmenovati a vysiati komisaře, který by volbu řídil, a má o tom všem představenému obce v pravý Čas dáti věděti a jemu naříditi, aby občany, kteří mají právo voliti, ku volbě pozval. §. 31. Komisař volbu spravující má seznam občanů, kteří mají právo hlasovali, prohlédnout!, že jest náležitě vzdělán a že voliči byli ke volbě pozváni, potvrditi a potom seznam voličů s připraveným seznámen hlasovacím dodati představenému obce, kterémuž společně s komisařem tímto přísluší volbu říditi. §. 32. Volba volitelů má v určitý k tomu iden, v ustanovenou hodinu a v místě ku shromáždění pojmenovaném, předsejíii, nehledíc k iomu, kolik voliíft sesešlo; při Čemž spravovali se jest dle podrobnosti tím, co vyměřeno v níže položených §§. 39, 40 a 41, též 43 až do §. 47, tento počítajíc. Voliči mají tolik jmen pojmenovati, kolik volitelů se má voliti. Aby, zvolení volitelů bylo platné, potřebí absolutní čili nadpoloviční věčšiny hlasujících. Nepřijde-li při prvním hlasování taková věičši-na k místu, má se dále předsejíti dle toho, co jest ustanoveno v §§• 48, 49 a 50. §. 33. Představený politického okresu má v každé obci na jisto postavili, zdali volení volitelů Šlo řádně dle zákona předse, a nevidí-li se boho potředa, aby se volilo znovu, má osoby zvobené zapsati do seznamu volitelů celého okresu politického, kterýž seznam se dvojnásobně vzdělali líná. Vidělo-li by se potřebí, aby se znovu volilo, má se to ihneď nařídili a mají se udati příčiny, piroi sc to děje. §. 34. Když volitelé ve všech obcích venkovských toho okresu jsou zvoleni a seznam volitelů jest úplný, má představený okresu politického zvoleným volitelům lístky legitimační vzdělali a (dodali, v kterýchžto lístcích má býti poznameníino číslo okresního seznamu volitelů, jméno volitelcivo a místo, kde bydlí, též místo, den a hodina, kde a kdy se bude poslanec do sněmu voliti. Seznamy volitelů těch okresů, v jichž miste úředním se nevolí, bueřtež zároveň se spisy v piří-čině volby volitelů vzdělanými poslány představenému politického úřadu okresního v tom místě, v kterém se pro okres voliti má, a u téhož představeného žádáno buď také za poučení, týkajíc se místností, dne a hodiny, kde a kdy se bude voliti, aby se lístky legitimační vyplniti mohly. §. 35. Představený úřadu politického v tom místě, kde se má pro volicí okres voliti, má ze seznamů volitelft viech okresu peíjtických v jeden volicí okres spojení ch hlavní seznam voliteKi okresu volicího sestavili a dva exempláře toho seznamu k volení píipravitL Zřízení zemské a řád voleni do sněmu zemského ve vojvmMví Horno- a Dolno-Slez**kéiu. f^M Zřízeni zemské. Kapitola první. O zastupitelstvu zemském vůbec. §. I. Vojvodství Horno- a Dolno-Slezské" zastoupeno hude u věcech zemských sněmem zemským. g. 2. Práva zastupitelstvu zemskému příslušná vykonávatt bude bud1 sáui snrin anebo výbor zemský. 8. Sním zemský skládali se bude z třiceti a jednoho sněmovníka totiž: a) z knížete arcibiskupa Vratislavského, pak b) z třiceti zvolených poslanců, a to: I. z devíti poslanců z třídy držitelů velkých statků; li z dvanácti poslanců mést v řádu volebním jmenovaných, i komor obchodnických a živnost-Bických; EL z devíti poslanců jiných obcí vojvodství Slezského i s obvody, ležícími v markrabství Moravském. §. 4. K řízení sněmu zemského pojmenuje císař s prostředku sněmu hejtmana zemského a jeho náměstka. Řád volen* do sněmu zemského ve vojvodství Horno- n Dolno-Slezském. 1 O okresích volicích a o miste ch, v který ch se voliti má. 1. V příčině" volení poslanců z třídy držitelů velkých statků jest veškeré vojvodství Horno-a Dolno-Slezské (vyjma obvody moravské) jediným okresem volicím. Volení koná se v Opavě, hlavním městé zemském. §. 2. Voličové poslanců z třídy držitelů velkých statků dĚlí se na dva sbory volicí, z nichž jeden činí vojvoda Těšínský, vojvoda Opavský a Krnovský, vojvoda Bélický, pak velmistr německého řádu, druhý pak všichni ostatní držitelé velkých statků, kteří mají právo do sněmu voliti. Prvnímu sboru volicímu přísluší voliti dva poslance, volicímu sboru ostatních držitelů velkých statků náleží voliti sedm poslanců. Politické zprávy ímhrí Videu, 27. února. Dvor. kancléř baron Vay přibyl 7. Miskolce do Pešti a odebere se odtud ihned do Vídně, kamž se dne 28. února očekává. — Sedmihradský dvoř. kancléř baron Kemény očekává se na dnešek u večer do Vidné. — Organisace státního ministerstva upravena tím, že se část působnosti jeho na ministra Lassera vznesla. Lasser nebude tvořili zvláštní ministerstvo; úřady jeho zůstanou při ministerstve státním; jen dva presidiální úřady jeho se zachovají. Lasser převezme vedení politických záležitostí, aby v ustavičném spojení zůstal se státním ministrem. Samostatné ministerstvo vnitra se nezřídí. Koruna česká. % Haně, Kdo nase poměry zná, musí se mimovolně tázali, odkud pomoc přijde ku narovnání poměrů mezi Slovany n Němci Jeslit nám přec jasno jak slunce, že za týmž cílem směřujeme, t úplnou svobodou osoby a národu. Při tak náhlém politickém převratu, jakýž jest teu nynější, bylo lze očekávati, že se politické hnutí bez tření obou národností neobejde. Co však toho příčina, kde pomoc ? Bylo juž podotknuto v těchto listech, že příčinou naSf nesvornosti jsou žurnalisté Vídenští, jenž neustále foukají v doutnající uhlí nenávisti protislovanské, jelikož v skutku jim obávati se jest, aby zaniknutím kultury německé neztratili nejvý-datnějŠí podpory svých časopisů. My, jenž máme nezvratnou dráhu před sebou, dráhu to naší národností, naším dějepisem od pravěků vyměřenou, nemůžem a nesmíme so této dráhy spustili. Němci však, jenž po kapkách do vlasti naší se vtrousili, pohřešují jistý směr, neboť cesta, na niž je přivedla germanisace a centralisace, jest nyní rázem pod nohama jim odšoupnuta a oni plávají bez cíle, chápajíce se každé desky, každé třísky, jenž po vodě plave. Jelikož historického uvědomení nemají, tuí zavrhují všelikou historii, a plávají za jakýmsi moderním ideálem, jejž však posud sami neznají. My, jenž od pravěků ^národně i literárně s Prahou souvisíme, nemáme na vůli jiného těžiště hledati než opět Prahu; Némci, jenž Prahu neznají, a odjakživa z Vídně iirotekci uvykli, nechtějí jinak než ochrany opět tam hledati, kde ji až posud nalézali. Protož má obyvatelstvo Moravy v skutku dvoje těžiště, jedno historické, národní, druhé moderní, vymyšlené,, neb vlastně domyšlené. V tomto tedy se lišíme od našich krajanův německých, a jen budoucnost rozhodne, zdali pravda zvítězí aneb přelud. Bylo by ovšem opovážlivé, kdybychom ignorovali Vídeň docela, neboť i drile zastane nám důležitá co sídlo našeho krále, co střed říše, a v tomto ohledu i naše mysle od Vídně se neobracejí. Avšak přikovat! nás tam, kam nenáležíme, to ani křik našich rozhorlených německých krajanů, ba žádná moc světa nedovede. Naše království zůstane nerozdílné, a hlava království Praha, JM. král náš nepřestane býti králem naším, třebaí bydlel ve Vídni. Vlastně by měl král náš bydleti v Praze, jelikož však vícero korun zdobí hlavu jeho, zajisté z dů-vodfiv politických vyvolil k sídlu sobě půdu neutrální, nejstarŠf to úděl otcův svých. Navzdor tomu však zůstane Vídeň středištěm nahodilým, Praha však středištěm pro korunu nevyhnutelným, tak, jak nutným středištěm jest Buda-PeŠÍ v království TJherském. Bylo by to tedy prohřešením z naší strany, kdybychom volením nového těžiště, totiž Vídně, nadsadili práva koruny naší. — Že naši krajané liistorické uvědomění a historická práva dokoná zavrhují, to svědčí právě proti nim. Budto u nás nemají žádné historie, jsouc pouhým náletem písku na pevné skále, aneb jest ta historie, jíž by se vykázati mohli, tak skvělá, že ji raděj zastírají rouškou moderního přirozeného práva. My o té historii Němectva u nás v Cechách a na Moravě jen tolik říci můžeme, že nám neslouží k potěšení. Němcům pak ke cti, a že příčin dostatečných niRJí, ji starostlivě zakrývat i. Ale nechrne historii, a odvolejme se na statistiku! Vidím, že už opět křičíte, neb jsme my v majoritě. Nechrne i statistiky a jednejme podle přirozeného práva, tu zas křičíte, že jste pokročilejší. A tak ten uzel není k rozluštění! Avšak my nechceme zlé zlým spláceti. My vám nebudem slibovati svobodu jako vy nám, poněvadž ji až posud nemáme sami. my nechceme jakéžkoliv nadvlády si osobití m> — my ch c e m e j en o m žiti — vás necháme na pokoji. Jaké to as musíte mfti zlé svědomí, an se nás juž nyní tak bojíte, kdežto ještě nir nemáme, kdežto ještě o vlastní život pracujem, z utlačování, kteréno vy se bojíte, teprv se vymaňujíce. Ostatně mezi námi řečeno, neměli jsme si co do politického oprávnění za staré vlády nic vy-týkati, a proto kde se o politickou svobodu jedná, jednejme spolu, náš jazyk, jenž nám tak svatý jest, jak váš vám, nebudiž nám závadou. Koruna uherská Peif, 27. února. („M. O." proti Sthmerlingovi. — Soudnička konference o zákonech urbariálních. — Obražení „M. Orszagu." — Dunlop. — Župa Zemunská. — Poměr Záhřebu k Pešti.) „Pr." přinesla nedávno zprávn, že pan ministr Schmerling při příležitosti deputace university Vídeňské, obrátiv se k p. prol Viczá-nikovi, zmínku učinil o peroxismu (zběsilosti) jeho nedopadajných krajanů Uhrů. Véci té ujal se „Mag.-Or.u v zvláštním úvodním článku, v němž psáno stojí mezi jinými takto: „Pr." neodpovídá, odpověděl-li prof. Viczánik na tato suverénní slova čili nic, zdaliž pověděl p. ministru, že co děkan university a nikoli co Uher před ním stojí; nevíme, zdaliž dovolil si p. Viczánik připome-nouti p. mm strovi, kterýž v čele stojí rak. vyučování, že, jakož potěšitelné jest, že J. Exc nej-hlíže trůnu vědu zastnpuje, tím potěšitelnější by bylo, aby i spravedlnost zastupoval, v jejichž očích by konštituční cit uherského národa a jeho nadšení pro zákon nevyhlíželo jako bláznovství (paroxismus) „M. O." vidí se těmito slovy zklamána v své naději, že bude p. min. Schmerling zastávali právo Uherska. — Soudnička konference rozhodla o záležitostech urbariálních, že, jelikož se zákony z r. 1836 a 1840 neprotiví zákonům z r. 1846, v platnosti zůstati mají v tomto ohledu zavedené nejv. rozkazy. — „Mag. Or.u se píše z N. K a p o s u, že sice pravda jest, že komisar stoliční při výslechu jistého obŽalovance užil násilí, že však za to od místožupana byl sesazen. Vídeňské listy, které pro takové věci vždy veliký pokřik tlělají, měly prý by také dodati, kterak hledí konštituční vláda nešvary ty odstraňovali, což ne vždy dělala vláda rakouská při neŠvařích starých úředníků. — Pešřanský „Nemzeti Kór" (národní spo'ek) vyvolil sekretáře anglické společnosti D u n 1 o p a za Čestného člena v uznávání vděčném sympatií, které prý Anglicko chová k národu uherskému. — Župa Zemunská zvolila komisi, která měla od berničného úřadu přijmonti sirotčí peníze. Této žádosti však protivil se kontrolor berničného úřadu, pravě, že neuznává komisi za úřad, alebrž jen za osobu soukromou. Jelikož si dovolil ještě jiných urážlivých slov, dal jej úrad stoliční zfltknputi a obžaloval ho u soudu, protože se byl protivil nařízením stolice. — „Mag. Or.a horlí proti BPr.,w která přinesla telegram, že prý župa Záhřebská přetrhla úřední spojení s Peští. „M. O." myslí, že to bylo zastupitelstvo města Záhřeba, za jehož skutek nemůže být odpovědna Záhřebská Supa — Politické zprávy zahraničné. Itálie. (Koraná občanská králi Vikt. Emanuelovi. — Věci v Římě. — Ricasoti a Sauli.) — Depntace měšťanů Turínských, v jichž Cele byli ryt. Cavario, podala dne 25. února králi Viktoru Emanuelovi zlatou občanskou korunu. Koruna ts je věnce z dvou prutů vavřínových propletených liatím dubovým. V prostředku je diamantová hvězda. Věnec ten nese v předu nápis: „Victorio Emanuelo li. imperii Italici re-atitutori civis Taurini." — V ftfmě očekávají se co nejdříve převraty. Gen. (ioyon horle na oko proti Římanům popuzuje je proti sobě svou nápadnou dvomoBtí a ůalužností ke králi Františkovi H, která se mu vykládá ve zlý smysl, jakoby byl nepřítel spojené Itálie. Vůbec zdá se, že Napoleon odhodlal se k jakémus určitému Činu a Goyonovi v tom smyslu rozkazy dal. Římané chtějí Viktora Emanuela, jakmile hnde od parlamentu prohlášen za krále italského, též sami o sebe provolat! za svého pána a pozvati jej, aby si obral své sídlo v metropoli Caesarů. — Ricasoli složí definitivně guber-nérství Toskány a odstoupí zcela z dějiště politického, na jeho místo nastoupí mark. Sauli. Francie. Par&, 2fi. února. (Odpovéd Dupan-loupova, Bonrbonové, vojvoda z Valmy.) Odpověd Dupanloupa, biskupa Orleánskeho na brožuru Lagué-ronniérovu vyšla již. Jeť to spiB tak příliš urputný a hrozivý, že i zastáncové papežství Želí jeho vyjití. Jistý duchaplný deputovaný prohlásil se o tom: P. Dnpanloup zapomněl, Že hovoře tak stranně, je pro papeže příliS obhájcem trůnu a nedosti obhájcem oltáře ! Hlavně D. se obořil na výroky Laguéronniě-rovy, že katolické hnuti je dílem několika náčelníků strannických že římský dvůr bvůj osud musí hlavně tomu přičítati, že nechtěl oprav povolíti a že vpád Sardinských byl toliko přímým útokem na reakci v Kímě. Slyšme o tom brožuru: „Bitva u CastelGdarda prokázala nám velkou službu, opatřila podniky sardinské pravým znakem. Áno, od Castelfidarda doGaety nabylo to, co bylo jménem hnutí národního zdobeno, opět pravého jména svého, jef to dobytí, vpád nepřátelský. Počítejte, pane vicomte, pumy a hlasy: Sardinsko metalo více pum, než sebralo hlasů 1 — A kdy měl papež povolíti opravy V Když vzpoura, placená BwainsktM, ju»u odňala prevweii. Tíži se císaře sama: Kdyby byla vzpoura v Nanteaa, Lyoně neb Štrasburku vypnkla, by] by v té chvíli svohl k dekretu od 24. listopadu? Opravy.' Nejedaá se tn téru o opravy, nýbrž o krádež korun." Podobně jizlivým spůsohem odbývá prudký prelát jiné námitky. Návrh, aby král Sardinský byl náměstkem papežovým, zamítá otázkou, zdali by císař chtěl prince z Joinville učinit! náměstkem v Alžíru:- Ve všech těch pletkách je prý jedině Garibaldi poctivý, pově-děv aspoň upřímně: „Třebať zničili úhlavní vadu Itálie, papežství, třebaí provolatí B výše Quirinalu italské království!" Pravili jame již svrchu, Že urputný prelát tímto spisem bvou vlastní stranu spiše než nepřítele ranil. Jeho soudruh v tomto znamenitém boji, Louis Veuillot, nemůže nalezli tiskaře, kterýž by se na vydání jelio brožury odvážil.— Rod Bour-bonů čítá nyní (aneb čítal aspoň před nedávnem) 74 žijících ělenů, vesměs potomků Ludvika XIV., z nichž 55 žije n vyhnanství a sice 26 Bourboaů neapolských, 3 ze Spaněl, 6 francouzských BourbonŮ z větve starší a 20 z větve Orleánske. Táto čísla mluví lépe než sáhodlouhá pojBdnanl. — Vojvoda z Valmy vydal spia: „Církev a stát v XIX. věku," v němž jedná o otázce rímske velmi nestranně, uznávaje, že hnntí duchú v celém světě a odmladnutí Itálie vyžadují přetvoření moci papežské. Vojvoda z Valmy přiznává se k náhledu, aby světská moc papežova byla zachována, ale v obmezené míře. Konečně navrhuje svolání obecného sněmu církevního, kterýž by co zastupitel církve, pravdivé panovnice Btáťu římských, mohl zákonně přijmonti narovnání. Tento návrh, ač je podobně nesnadný jako ondy návrh kongresu, mohl by přece aapofi k objasnění poměrů při-Bpěti a protivníky, nyní o svrchovanou moc v Římě Be hádající, objevili v pravém světle a podstatě jejich V rozhodných dobách, jako je nynější, musí se i to výhodon nazvati. OoiuúeJ zprávy. — (Zpěváčky spolek akademický.) Předevčírem (27. února) večer sešel se valný počet Studentů universitních v Karolíně, by rokovali o stanovách spolku zpěváckého, jehož zařízení c. k. české místodržitelství povolilo. Shromáždění toto, jemuž byl přítomen pan děkan jnrid. fakulty prof. dr. Brinz a později též pan rektor maguifikus prof. dr. Tuna, bylo nad očekávání bouřlivé a ačkoliv jsme připraveni bytí na dosti tuhé půtky od zastavatelů rozličných stanovísk na universita, přece jsme nemile překvapeni bylí vášnivostí, s jakouž se někteří pánové národnosti německé opírali proti provedení rovnoprávnosti. Jíž při samém počátku, když po zahájení německém Člen výboru zatímního, pan til. Jedlička také česky osloviti chtěl Četně shromážděné ätndenty české, povstalo proti tomu se strany německé sycení a reptání, t když Čechové na to Žádali, by ticho bylo, vzbudil jeden pán nešetrným výrokem svým, „že Němci oprávněni jsou, Žádati, by se jen německy mluvilo," všeobecnou nevoli a bouřlivé osvědčení nespokojenosti. Zdálo se, že při takovém smýšlení německých kollegfl nelze pmyestí zdárné spoluúčinkovaní, an jim již první osvědčení, že se bude fietřiti rovnoprávnosti v skutku, tak nerázne mysl pobouřilo. Hluku učinil konec pan prof. Brinz, který delší řečí své Bpolukmenevce napomínal, aby k vůli dobré věci a z ohledu na spravedlivost byli snášelivějši; načež teprva možno bylo panu Jedličkovi pokračován* v řeči své, v níž tklivým způsobem ee dovolával lásky Cechů k hudbě i naději vyslovil, že spolek v skutku zaražen bude. Uluěný potlesk byl odměnou řečníkovi, jenž první ve valném shromáždění jazyka českého užil; po něm již nejen návrh stanov Be četl v obou jazycích, ale i rokování najmě o důležitějších záležitostech se dělo jazykem národním i německým, tak sice, že jeden pan výbor vždy českou řeč přetlumočil. Ovšem i proti tomu brojili někteří přemrčtěnci němečtí, ano když se jkdosi zmínil o tom, že času je na "krátce, prohodil jiný pán, že prý hlavně oním česko-nčmeckým předčítáním stanov nejvíce času se zmaří. Kdyi konečne tak luzným jc-cInAni pana děkana i bouře z těchto slov vzniklá sc utišila, a jakýs takýs pořádek v jednání zaveden byl, pokračováno v rokováni o stanovách. Mnoho bylo debatto-váno o návrhu, aby i technikové přistoupili směli k spolku co řádní ůdové, poněvadž mohou také členy obou Čtenářských spolků bytí; návrh ten vsak věčši-nou jen několika hlasů zavržen byl. Druhý návrh, který po dlouhém rokování zvítězil, směřoval kn změně §. 6., aby ůdové při volbě výboru nebyli obme-zeni na jistě fakulty, nýbri aby volba byla zcela svobodna. Že rokování již pŕilič dlouho trvalo, odloženo pokračováni na včerejší večer. — Všeobecného uznáni došla zajisté vlídnot Jeho Magnif. ctěného pana rektora dr. Tuny, který přívětivým domlouváním obě proti sobě stojící strany upokojili se snažil, což se mu aspoíi z části (n Studentů českých) podařilo. — Ve včerejSím mnohem Četnějším shromáždění však hned při §. 8., který o starostovi jedná, rozcházeli Be hlasové obou stran: študenti Češti stáli pevnffi na 'tom, že starosta obou jazyku mocen býti musí; němečtí pak to prohlašovali za nešetření rovnoprávnosti, an prý pak Němcům toto důstojenství nepřístupným se stává. Když sjednocení obou stran, z nichž žádná ustoupiti nechtěla, se nemožným býti vidělo, když ze strany německých študentů hlasoví se ozývali, volajíce, aby Němci raději odešli, než by toho trpěli: — prohlásil pan děkan dr. Brinz shromáždění celé, ovšem bouřlivější předešlého, za rozpustené. Ostatně věru nepochopujeme, proč Be přání Cechů vybověti nechtělo, kteří Žádali, aby se o návrhu, že má předseda obou zemských jazyka mocen býti, hlasováním rozhodlo ? Snad proto, poněvadž se zdálo, jakoby Češi obdrželi majoritu? Těžko předvídat!, zdali v takých okolnostech zpěváčky spolek universitní vůbec n život vstoupí; čí však vina, necbf posoudí obecenstvo samo. Ostatně toho litovali nebudeme, nebof myslíme, že našim českým Študentům lépe poslouží, když si samt zazpívají ušlechtujlcí naše písně národní, nežli když si zamilujou písně, jejichž morálka jest: „nbi bene ibi patria." — Příspěvky na pomníky: pp. Fišer, P, Pechar, J. Blažek z Karlina na pomník Havlíčkův onhruem 2 zL Několik vlastimilá v Trho-Svinech na pomník Hankův 8 zl. 40 kr., p. Ferdinand Schulz, vychovatel v domě p. hraběnky Kaonicové na pomník Jluigwannův 2 zl., na pvmoík Ceíakovského 2 zl., p. Pat. J. EL a p. D. Mayer, kupec, obá v Liboc h o vících po 1 zl. na pomník Hankův, dále přislíbil pan D. Mayer, kupec v Libochovicích 40 zl. na akademii českou ve čtyřech ročních lhůtách příepívati. — Na pomník Haukúv pp. Ed. F. Riess, J. Paris, V. Seidanpo 2 zL, onhruem 8 zl, — Z Německého Brodu 73 zl. 80 kr. a sice na Hankou nadaci 30 zL 30 kr., na Hankfiv pomník 15 zl. 70 kr., ua pomník Havlíčkův 27 zl. 80 kr. K tomn přispěli: P. T. pp. Šrámek, c. k. podkrajský 2 zl. na nadaci Hankovu, František Facek, a k. adjunkt 2 zl. na nadaci Hankovu, Jan Kopečný, c. k. adjunkt 1 zl. na nadaci Hankovu, Vojtěch Weidenhoffer m&šCan 2 zL na nadaci, 2 zl. na pomník Hnnkův a 2 zl. na pomník Havlíčkův, Ant. Kalina, mČšfsn 60 kr. na nadaci, 50 kr. na pomník Haukův a 1 zl. na pomník Havlíčkův^ A. Křečan, sládek v Okrouhlici 1 zl na pomník Havlíčkův, Adam Švejda, měštan 30 kr. na nadaci Hankovu, Ferdinand MenŠik, měštan 60 kr. ua nadaci Hankovu a 1 zl. na pomník Havlíčkův, W. Burian, meéťan, W. Dvořák, sládek po 1 zl, na pomník Havl čfcňv, Jos. Síolz, měšťan I zl. na nadaci, 1 zL na pomník Hankův a 1 zL na pomník Havlíčkův, Pater Vrabec, ředitel hl. školy 2 zl. na nadaci, 1 zL na pomník Hankův a 1 zl. na pomník Havlíčkův, dr. Karl Šindelář, ředitel gymnasia 2 zl. na nadaci, 1 zl. na pomník Hankův a 1 zl. tu pomník Havlíčkův, Pater Ferdinand, Pater Lukas, Pater Konstantin, Pater Daihascen, profesoři na zdejším gym- • nasin po 1 zl. na nadaci Hankovu, po 1 zL na pomník Hankův a po 1 zl. na pomník Havlíčkův, Pater Bohuslav, profesor na zdejším gymnasiu 50 kr. na nadaci, 50 kr. ua pomník Hankův a 50 kr. na pomník Havlíčkův, Pater Karel Seifert 1 zl. na nadaci Hankovu, Josef Kaheláč, měšťan 1 zl. na nadaci Hynkovu, Šalamon Vondfirfer, med. dr. 1 zl. na nadaci Hankovu a 1 zl. na pomník Havlíčkův, J. HrdUčka, med. dr. 1 zl. na pomník Hankův, p. Frant. Judmann, měštan 1 zL na nadaci Haukovu, Jos. Fetter, měšťan 60 kr. na pomník Havlíčkův, J. Eaihouský, c. k. aktnar 50 kr. na nadaci Hankovu, Krabi, c. k. bernični, Zahel, c. k. berničuí kontrolor po 50 kr. na pomník Hankův, Frant. Srnka, purkmistr, Jan hubert, městský důchodní po 50 kr. na nadaci Hankovu, Adolf Sotiuster, měšťan 50 kr. na pomník Hankův a 50 kr. ua pomník Havlíčkův, Adolf SchmiLt, měšťan 40 kr. na nadaci, 30 kr. na pomník Hankův a 30 kr. na pomník Havlíčkův, Vojt, Nieder-môrtel, měšťan 40 kr. na nadaci, 30 kr. na pomník Hankův a 30 kr. na pomník Havlíčkův, Ant Singer, měšťan 50 kr. na nadaci Hankovu, Pater Černý, kaplan 1 zl. na nadaci Hankom, A. Brtnický, měšťan 40 kr. na pomník Havlíčkův, Josef Fetter, poštovní praktikant 50 kr. na pomník Havlíčkův, JRd. Brzorid, J. U. Dr. 2 zl. na nadaci, 1 zl. na pomník Hankův a 1 zl. na pomník Havhčkúv, Adolf Laznička, právník 1 zl. na pomník Havlíčkův, J. Vašata, měšťan 30 kr. na pomník Havlíčkův, Ig. Zacharlas, měšťan 40 kr. na nadaci, 30 kr. na pomník Hankův a 30 kr. na pomník Havlíčkův, W. Zdeborský, měšťan 50 kr. na pomnik Hankův, V. Kadeřávek, městský rada 40 kr, na nadaci, 30 kr. na pomník Hankův n 30 kr. na pomník Havlíčkův, Čeněk Heklik, hostinský 30 kr. na pomník Havlíčkův, Nedbal, sJ;M«k 30 kr. na nadaci Hankovu, Frant. Seifert, metají l zl., JanŠkri-bany, měšťan 50 kr., J. Bukovský, měšťan 20 kr., J. GrocH, mlynař 30 "kr., Jos. Hallik, měšťan 1 zl. na pomník Havlíčkův, Jan Spurný, měšťan 1 zl. na nadaci Hankovu a 1 zl. na pomník Havlíčkův, Ant. ííařánek, Josef Kotík, učitelové na zdejší hlavní škole po 50 kr. na pomník Havlíčkův, Jos. Satrapa, učitel na zdejší hlavní školo 50 kr. ua nadaci, 50 kr. na pomník Hankův a 50 kr. na pomník Havlíčkův, Jan Seifried, měšťan 1 zl. na. pomnik Havlíčkův. — Na národní kryptu přispěli pp. mlynáři z Tábora 6 zl. i— P. Pavel____v Praze 3 zl. Někteří žáci IV. třídy Malostranského gymnasia 3 zl. 50 kr. * — Ka pomník Máchův odebráním lístků dálě přispěli v redakci „NArodnich Listů" pan Josef Kolář 2 zlv p. Tenner 2 zl., p. F. T. 2 zl., p. V. F. 2 zl., p. E. 2 zL, p. E. 2 zl., p. V. R 2 zl., p, Z. 2 zl.ř p. B. 2 zl., p. li, 2 zl., p. B. ľ zl. fbez bstkú), p. Hanns H. 2 zl., p. N. N. 2 zl., p. Leopold Mechúra 5 zl. (bez lístků), p. J. II. Dr. Karel S. 3 zL — Z Králové Dvora. Y.— (Náhodou opožděno.) Předešlý týden byla schůzka v hostinci n p. Ant Kopa. Tam se uradili o něčem s na to udělali zápaluou oběr: odnesli totiž Vídenskou „Prcsse* do — kamen a p. redaktorovi „Presse" psali, že siee jsou ježte na půl měsíce předplaceni, že mu ale ostatní články odpouštějí; zbývající Čísla aby laskavě zasílal uo Frankřirtu. Zda p. redaktor již tak udělal, posnd jsme se uspřesvěčíli.. -— Sbor obecních staršicb učinil o předmětech k poradě včerejší ustanovených následující nálezy. Záporná vyřízení rady městské na čtyry reklamace v příčině budoucích voleb obecních byly ztyrzeny. Tím ukončeny v hlavní části přípravní práce k volbám bodoucím, které se dne 11. března vykonávali budou a ku kterým nyní pan purkmistr jmenovati bude potřebné komisaře, prO kteréž instrukce již připraveny jsou. Obsah sešitku připraveného od rady městeké o uejdůležitějšícb výBledcich v hospodářství obecním za deaet roků vzat by] naprosto k vědomosti a vysloveno přání, aby tato zpráva do všech domů rozdána byla. Rovněž nouze k vědomosti vzato bylo poděkování sboru pražských ostrostřetců za věnovaný příspěvek 1000 zl. k odbývání SOOleté slavnosti. Čtvrtý a pátý předmět programu, totiž prodej obec mho pole před novou branou a jmenování nového magistrátního radního byl odkázán k vyřízeni na budoucí městské zastupitelstvo. V té příčině bylo zvláště vytknuto, aby pole toto, jinak též poprnvíště řečené, zachováno bylo obci, kdyby je tato při budoucím rozšíření nádraží pražského v prospěch lepši