31. MORAVSKÝ LANDFRÝD 7. R. 1440. Důležitým prostředkem k zajištění pokoje a právního pořádku, k odstranění či alespoň k zamezení zhoubných feudálních rozbroja v zemi byly zemské míry — „landfrýdy". Jsou právní institucí, jež vznikla původně ve středověké německé říši a záhy — ve 13. stol. — se ujala i v českém feudálním státě, kde se vyvíjela však zcela samostatně. Zemský mír byl v podstatě zápis nebo smlouva mezi hlavními politickými a mocenskými složkami p zemi, představovanými obvykle stavy a panovníkem. Tato smlouva, která měla pouze dočasnou platnost, zavazovala smluvní strany k zachovávání právního řádu v zemi, přičemž si účastníci landfrýdu navzájem slibovali poskytování pomoci. Svou formou byl tedy landfrýd smlouvou, jež ve svém úvodu obsahovala obvykle jména těch, kdož ji uzavírali, dále důvody, pro které se k uzavřeni smlouvy přikročilo a výčet opatření, jež měla být podniknuta. Na konci pak byl uveden závazek smluvních stran, že budou zachovávat ustanovení landfrýdu a na důkaz toho byly k listině, obsahující autentický text smlouvy, přivěšeny pečeti účastníků. K landfrýdu mohli i po jeho uzavření 180 po celou dobu platnosti přistupoval i další účastnící, a to zvláštními listy, jež se nazývaly přiznávací. Mnohdy byla tato účast vynucována, a ti, kdož odmítli připojili se k tandfnjdu, byli považováni za odbojníky a zhoubce země a hledělo se na nějako na veřejné nepřátele. Lan d [r i,dy se nejdříve objevily v Cechách, avšak nenabyly zde vyjma období husitského a pohusitského takového významu jako na Moravě, kde se staly zvláště v 15. století pravidelným zjevem. Obsah moravských landfrýdů se pak v 16. století stal hlavním podkladem kodifikace moravského šlechtického práva. Moravský landfrýd z 28. ledna 1440, jejž otiskujeme, je jedním z politicky nejdůleži-tějších. Vznikl v době bezvládí po smrti krále Albrechta, a to téměř současně s významným landfrýdem českým z 29. ledna 1440, klerý zakotvil výsledky dlouhého a složitého politického jednání mezi stranou podobojí vedenou Ptáčkem z Pirkenštejna a katolickým táborem a měl zároveň vytvořit předpoklady pro volbu nového krále. Příprava volby nového krále pak je i hlavním obsahem landfrýdů moravského. Z literatury: R. RAUSGHER: Zemské míry na Moravě, Praha 1919, J. KALOUSEK: České státní právo, II. vyd., str. 330—332. Fr. ČADA: Zemské zřízeni moravské z r. 1535, Praha 1937, zvi. str. XVIII—XXVI Úvodu. R. URBÁNEK: České dějiny, díl III., část 1, Praha 1915, str. 468—473. V. URFUS: Zašlí v Čechách v polovině 15. století, Právně historické studie IIi., Praha 1957. Ve jméno božie amen. My Pavel božie milosti biskup Olomúcký, i všeehni opati a preláti zeme markrabstvie ir oravského, a my Jan z Ciniburka a z Tovačova, hajtman niarkrabstvie moravského, Jan z Lt n nice. Jan z Lichtenburka a z Šoršteina, Albrecht z Šternberka a z L i: k rva, Dobeš z Meziříčí a z Trnávky, Kryštofor z Lícht-štaina, Jan z Krajku a z Yranštaina, Rajmprecht z Ebrstorfu a z Ostroha, Jiřík z Kravař a z Strážnice, Jan z Hradce, Petr z Konice, Heralt z Kunštáta a z Lišíc, Lacck z Šterirbeika, Jan z rczkovic a z Lúky, Jan a Miroslav bratřie z Gimburka, Beneš a Vaněk bratřie z Ľozkovic, Henyk z Valšteina, Boček a Kuna z Kunštáta, Zdeněk z Valšteina, Sčepán z Yartncva, Pavel a Yok z Sovince, Heralt z Sovince a z Dubravice, Milota z T\ číkova, Proček z Kunštátu a z Opatovic, Jošt z Rosic, Mikuláš z Tvorkova, Protek z Vilu těrka, Jaroslav z Šelmberka, Smil z Moravan, Mikuláš z Vlašimě; a my Yácslav z Kukvic, podkomořie markrabstvie moravského, Jan Kužel z Žeravic a z Quasic, Markvart ze Zvole, Boček z Otoslavic, Jan z Opatovic a z Dlúhej Vsi, Ozvald Cncigar z Hrádku, Čeněk z Mošňova, Zdeněk z Švábenic, Markvart z Dubňan, Mikuláš z Milonic, Petr Roman z Vítovic, Blažek z Borotína, Beneš z Vonovic, Jan Raczek z Mrdic, Jan Tlačisvět z Bystřice, Mikuláš Cigaň z Račic, Petr Nebojsie z Sehradic, Stibor z Hluku, Ondřeji z Bukovic, Bohunek a Konrád bratřie z Miroslavě, Gewl z Hrušová, Nyklas Hun t z Dunajovic, Franěk z Hartmano-vfi, Jan Tub ze Zdětína, Jan Svinka z Šardic, Mendlík z Gryííenberka, Jindřich Huse z Podhradí, Ješek z Spytiňova, Mírek z Dražejovic, Závise z Kunčic, Protívec a Heřman bratřie z Pavlovic, Levík ze Slezan, Jan K opy na ze Zvole, Mikuláš z Nevojic, Yácslav z Drhotína, Sčepán z Pavlovic, Hynek z í/jezdeze, Brslav z Ochab, Mešek z Kostelce, Pavlík z Litenčic, Jan z Skrbeně, Žigmund z Kajspurka, Ondřej Valach z Přestavlk, Bohuška z Bictova a z Sokolník, Jakoubek z Maršová, Jan z Kateři-nic, Jan a Hynek bratřie z Rokytnice, Vácslav z Žeravic, Aleš z Vrahovic, Zich z Volfmperka, Arkleb Víczkovec z Víczkova, Bohdal z Dědkovic, Jindřich z Ba- 181 řic, Stach z Kokor, Stibor z Hofeříc, Mladota z Prusínovie, Jan z Potštátu, Milota z Morko vie, Arkleb z Kunkovic, Raczek z Czetochovie, Beneš Zástřil, Phiiipp z Újez-da, Jindřich Čihuvka, Jindřich Jaromířka, Drslav z Nákla, "Vácslav Papiš, Ondřej a Jan bratřie z ChvaIkovicä Jan Kužel mladšie z Žeravic, Bušek z Melič, Arkleb z Pač-slavic, Arkleb z Kunovic, Prokop z Domamyslic, Slávek z Stichovic, Žigmund Vajt-minar, Stephan z Slavikovic, Jan z Košník, Jan z Opolr.ěšic, Blažek z Přečkova, Hanuš z Valdíkova,Smil a Jan bratřie z Nemotic, Sčepán z Dobročkovic, Kryštof or z Za-rušek, Jakub z Drieňového, Petr ze Zvole; a my purgmistři a rady měst Olomúce, Brna, Znojma, Jihlavy, Hradisče, Uničova, Litovle, Ejvančic,'vyznáváme tiemto listem všeckni ze spolku přede všemi, ktož jej čtúc slyšeti budú, jakož pro naše hříchy a z dopuščenie božieho tato naše země po smrti najjasnejšieho kniežete a pána krále Albrechta, slavné paměti, Římského, Uherského, Českého, Dalmátskeho, Gtaar-vatského etc. krále, kniežete Rakúskeho,pána našeho milostivého, jest osiřela, a by vidúce a znamenajíc záhuby a škody, kteréž se dějí od některých v téjto zemi i také do jiných zemí, chtíce rádi, aby ty záhuby nynější e i budúci, ač by které vznikly ukroceny a staveny byly. I učinili jsme byli sněm obecnie, svolání prelátuov, zeman i měst markrabstvie moravského v městě Brně den svatéj Lucie panny, na kterémžto sněmu darem božiem všichni společně vstúpili jsme v jednotu a jednostajně smluvili jsme sě za jeden člověk a slíbili jsme sobě tu jednotu drželi a zachovati ctně, věrně a křesťansky, tak abychom hrdly i statky svými jednali a skutečně pomáhali pokojili země tejto, tak aby každý na svém dosti měl až do přijetí pána budúcieho, kteréhož ze spoika přijíti máme s bohem řádně, právě a spravedlivě a s našie ctí, a tak učiniti máme a chceme bez zmatku. A jsúc v tej jednotě, učinili jsme druhý sněm obecnie země téjto v Brně na den svatých Šebestiána a Fabiána mučedlníkuov božiech, na kterémžto sněmu potvrdili jsme a mocí tohoto listu potvrzujeme téj svrchupsanžj jednoty, a slibujemy v téj jednotě stati a skutečně pomáhati každý z nás vedle svého moženie tuto sirů zemi pokojiti, aby každý v svých rádiech a v právích zóstal. A ty všecky věci svrchupsané slibujemy každý z nás a společně sobě držeti ctně a věrně a křesťansky svú dobrú čistú věru jako dobří lidé. Pakli by který z nás toho neučinil, čehož pane Bože nedaj, tehdy ten nemá jmieti žádného práva a žádnéj svobody v téjto zemi. A slibuj cm sobě na takého ze spoika pomoci hrdly i statky svými. Á tato svrchu-psaná jednota a ustavenie i zjednání tak, jakož sě svrchu píše, j má trvati a slibujem v těm stati až do budúcieho pána, kteréhož se spolku j mám e řádně přijití tak, jakož sě svrchu píše. Také ktož by chtěl v téjto zemi v tuto jednotu a ustavenie k nám vstúpili, ješto by jeho jméno nebylo vepsáno v tomto listu, ten jmá lisl svuoj otvorili s svú pečetí v městě v Brně na rathúsi položití v moc purgmistra a rady tiem obyčejem, jakož jest připiš od nás vydán, přiznávaje sě, že v téjto jednotě a ustavenie podle nás stojí. A to jmá tam mocno býti, jako by jeho jméno v tomto listu bylo vepsáno a pečeť jeho přivěšena. A jestliže by která ta pečeť nedošla k tomuto listu, ješto jeho jméno napsáno jest v tomto listu, to tomuto listu a téjto jednotě a zjednání nemá škodno býti, než proto tento list jmá v svéj plnej moci zuostati, jako by všecky pečeti při něm byly. A toho všeho, což v tomto listu svrchupsáno jest, na svedomie a jistotu naše vlastnic pečeti přivěsili jsme k tomuto listu. Jenž jest dán a psán v Brně, léta od na-rozenie syna božieho tisícíeho čtyřstčho čt.yřcátého počítajíce, v ten čtvrtek po hodu svatého Pavla na vieru obrácení. Otištěný text je převzat z knihy B. Brslholzs, Moravský zemský archiv. Brno 1908, tafa. X. 182