Dokument je převzat ae Sb. z* a tt. 5. 12i/20 , plné® znení. Ústavní listina Československé republiky x^ Hla první § 1. ' Lid je Jediný zdroj veškeré státní moci v republice Československé*. Ústavní listina určuje, kterými orgány svrchovaný liä ai dává zákony, uvádí je va skutek a nalézá právo * Ona také vytyčuje meze, jichž tyto orgány nesmějí překročit, aby ae nedotkly ústavně zaručených svobod občanských. I 2. Stát československý je demokratické republika, jejíž hlavou je volený presidenti, § 3. Území Československé republiky tvoří jednotný a nedílný celek, jehož hranice mohou být aěněny jon ústavním zákonem (čl.I.uvoz.zák.). Nedálnou součásti tohoto ealku Je a to na r.áklsdě dobrovolného připojení podle smlouvy mezi hlavními a přidruženými mocnostmi a československou republikou v Saínt Germanien-laye ze dne 10. září 1919 samosprávné území Podkarpatské Rusi, které bude vypraveno nejširží autonomií, slučitelnou s jednotností republiky Československé. Podkarpatské Rus má vlastní sněm, který si volí předsednictvo, SflŠBt Podkarpatské Husi ,p příslušný usnášet ae o zákonech ve všech ja-»3&:ových,'vyučovacích, náboženských, místní správy, jakož i v jiných věcsch, které by naň přenesly zákony československé republiky* Zákony usnasens' snS-Btas Podkarpatské Rusi, projevi-ii president republiky s nlal.souhlas svým podpisem, vyhlašují se ve zvláštní sbírce a. podepisuje je také guvernér. . x/ "Pro potřeby studia byla do sborníku zařazeny pouze Ústavní listina Československé republiky s reku 1920ř nejsou proto uváděny další zákony, které Jseti součástí■ústavního vývoje republiky do 29. září 1958. Ustavní listina sehrála významnou rcli při obnovení samostatnosti CSR a 3 řadou změn platila až do 9» května 1948, . , Národní shrainéMBrd Českosloven«vé republiky přl.lalo ústavu dne 29« února 1920, zákonem č. 121 Sb.z. a n.č. - 4 - Podkarpatská Bis budíš v lárodním ehroBážaění Československé republiky ssastoapôna přiměřeným počtem poslanců (senátorů) podle pfísluänýeh velebníeh řádů československých, T čela Podkarpatské Bani je guvernér jmenovaný presídaríieni Ceskoslov&nské republiky k návrhu vlády a odpovědny taká sněmu Podkarpatské Buši. Funkcionáři Podkarpatské Bosi budou podle možnosti vybíráni s jejího obyvatelstva* : Podrobnosti, zvláStě s právu volit a o volltslnostl do sněmu upravují svléětní ustanoveni* Zákon Národního shromážděni, který urfií hranice Podkarpatské Basi, tvi-jf-í soufiást i5.atavní liatiny, § 4, ! Státní občanství v Československé republice je Jediné-a jednotné* Poáiínky nabývání, účinku a sanita státního občanství Československo republiky určuje zákon. "' Břislušník cisiho státu nemůže být zarcveá příslušníkem Ceskosloven*^ £ republiky, § 5, Hlavním městem republiky Československé je Praha* Barvy republiky jsou bílá, červená a modrá. Státní znak a vlajky upravují zákony. Hlava druhá Moc zákonodárná. Složení a posobnost Národního shromážděni a ,1eho obou sněmoven. § 6. Moc sákonodárnou vykonává pro celé uzení Československé republiky Nátfoo-al shromáždění, skládající se z© dvou sněmoven; sněmovny poslanecké a eei>á'c«» § 7. zákonodárné a správní činnost zemských sněmů sanikla* Pokud zákon Kérodním shromážděním usnesený neustanovuje JiRak, plat-1 pro celé území Československé republiky. § 8. Sněmovna poslanecké ná ?00 členů, kteří se volí podle všeobecného, *• siného, přímého, tajného práva hlasovacího podia zásady poměrného zaatoupes.. >' Volby konají se v nedělí* § 10. § 11. tolební y tr?á 6 let* § 12, . n i" * - *» voleb obaátoaje f é«3 -vo>~ § 15. lovu^l ostal § 15* . ,-r t . „* i ^.^ ..,.,„ .i. .i. .j;.,*.., rozdílu pohla-i, „ ' . ''í*. ^ . * * . /m« < i , i ^.íii ff«^ cinkám zákona 5 16 B Imla'bM obflobi senátu trvá 8 1st» ' § 17, , , . ŕ -> '-t../. -j •* -«o.'v-a veleb obsáhaje I 13* ... ' -v-ň cxeneai odou s»éaicre-9S* - 6 - § 19, 0 " ' ' - s i ác aeuáiu TúmůůxQe volební soud* Podrobnosti upravuje sálcon. § 20, Vykonal-lí r-asaě -« . » - a . t. ; , shromáždění, slib ř- < *- w w, cleníj, na dovolenou, w> auh« »c u ->-i • . i -1 - , přídavek místní nebo * o".» . , v ^ «-v * . -< profesoři sají nárok >\ : • - «•,* „ , / . , totéž, co o ostatníc! „-•* < . _ j . ,. Jiní veřejní zansšatnanci, pokud jsou Členy Kfccoaníhe ahrossáMSní márek xia dovolenou* agaašstnaij < * • :> v '- - h í,m \' o-"-., , , K " - . - , ( • rolcct v. přt o'- (•', f ' ■% kteří bylí -Aů • >- » , - 4,< n ~ polnic! ZŮBtaiiou íf iíWua.^ yuyra SAtAiiuy s Cleny ústa «1.»' fi\ -« -i- 1 _ f § a. Členové obou sněmoven mohou se kdykoliv vzdát svého mandátu. S 22, členové Márodiíího shromáždění vykonávají svůj mandát osobné; nesaějí od nikoho přijímat přfkaaťu Nesměji ,s© ob.*'- *~ >e1-,'<• » , , iu3« r.+ Toto ustanovení ne* " * „ J " * <• ' <- ti*- ~ * , ^u- sáfeí-oČ ování k úřaíu jti- !<, ,„ . »ř _u ■ •<„'• ~j< >' V první »chús. , <-ru ~v í~ '-i a. - < >j. í. ^ * - *« ní slibu nebe slil: Olez, - z , » - - - - vání ve s%i-''i" í - i - ■ * c. ' , _ koná míiíídír • > «->^ n jc í < ^ _ _ - 7 - § 24» M f-j „líhání 5 lan a Má:re-íinírie přis'J.uäíié éSiiô-'*- ,ř " ' - * « . . u "d^ > '$&noetr kterou úIaii Károu-" § 25, ■ » A i v > 1 a ísatěsn při trestném <. «. , ' 1 1 j j<' x- "•hned oznámit satčení ^.** * m f .7« ,«sv.-ii *b. nebo nezasedé-li Kár' ij ť ° ' " $ ode dne aatíení sou- - f-» ť\ *a -i^ o.i* výbor s dalSi vazbou, rozhodne ' ' ď( -« f- 1..y- r?>■ !„ v, ;-i + í« § 26, ^">Č««< "-"^ --n,'" 1 - " - ""fv -*'ědeatví Q věcech, které jím - , 'Íl t t l . , xay lény jejích hftt přestali8 í, - /.Cí (.v • .»•» ' „•* i. Tt6i'é sněmovny k gsigulítí § 27. iíwen iiišji nárok na náhradu, jejíi výši stanoví zákon. § 28. ^ > í !r» * * » 1 • í >' **<' i. ■. Jarní musí se začít i v hí-emsi^ . " -^--V t „kSIq potřeby k zasedáním mimořádným. ř>',uvv" í' _*,.«' 'ví-Vá olšina Slénů sn&sovny poslanecké nebo' se-t1'1/ ' ;»-v "„.. |IkJifiŠt i lu.'i £ ti» íZ iit je povinen svolat «' .1; i * J , ode c t, («tvi v»-.ti{ kdyby toho nesu- - i - ^ c^ «■ ■>«." - * ;o äalíi ' . vyvání avýoh předsedů* u.„. y .viuirt rušaeno zasedání aspoň 4 měsíce, president. <- •>íre--, ž- '/-t- i aspoň dvě pětiny některé sněmovny (.odst« « 4 a, »-9*. > ye>ly ä© 14 dnô ode dne podané žádosti. zároveň äo dal&ieh 14 dnů k ^ysvárií § 29, ou sněmoven se začíná a končí vždy zároveň. § 50. 'President republiky prohlašuje zasedáni sněmoven za ukončené. Může je oäroäitl nejdéle na jeden měsíc nejvýše jednou ¥ roce. § 31.* President republiky aá právo rozpouštěti sněmovny. Práva tohoto nesmi užiti posledních šest měsíců svého volebního období. Vo uplynuti volebního období, jakož i rozpuštění některé sněmovny jest, pro-festi nové volby do 60 dnô» Bospouátění senátu nestaví trestního řízení zahájeného před senátem podle §§ 67 a 79. § 52. Každá sněmovna jest spůsobiié usnášet! se - pokud není v tomto zákoně jí Rak stanoveno - aa přítomnosti aspoň třetiny všech členů. Ku platností usnesení je třeba nadpoloviční většiny přítomných. § 3% K usnesení o vypovědění války, ke směně této ústavní listiny a jejieh součástí je třeba třípětinové vět Siny všech ôlenô v každé sněmovně • § 34« Usnesení poslanecké sněmovny na obžalobu presidenta republiky, předsedy vlády a Sieno vlády maže se stéti toliko větSinou dvou' třetin za přítomnosti dvou třetin poslancu» Řízení před senátem jako trestním soudem upravuje zákon* § 35. Každá sněmovna zvolí si sama své předsednictvo a ostatní funkcionáře, § 36, Scfnize poslanecké sněmovny i senátu jsou veřejné* schůze neveřejné mohou 80 konati Jen v p.ľlpadech stanovených jednacím řádem. § 37. Základni zásady jednání a styky obou sněmoven mezi sebou, jakož i a vládou a na vsnek vůbec, upravují se v rámci předpisů ústavních ssvláStním sako-nem. Svoje vnitřní poměry upravuje každá sněmovna jednacím řádem, který vydá ve vlastní působností. Dokud se sněmovna, ooslanečka a senát neusnesou na novém jednacím řédé, platí pro ně jednací řád usnesený dosavadním Národním shroniáMěrilia. . *. ,<..- j-l, < Z žádosti .* t, osobně čte sohúse. Jinak se aul© raka. i . aaSmc^aS poslanecké* Senát je pov-.--^ . stě s í co * Sněmovna senátea» do tří měsíců, li) ;. • ,-ak president republiky svého práva tamže uvedeného, zákon * » -i ^uv-r " v-jmi všedních dnô po té, kdy opětné usnesení Národního >ylo vládě oznámeno. § 50, V každém %äk.mň sluší uvésti, kterému členu vlády se "ukládá jeho prove* § 51 e i ' '.^ u- m> » r-t-i.i republiky, předseda vlády a ministr výkonem » ľ vň" ,v in - t '.-VH ii-ásáiiěný nebo churavý president náměstka, podV ,\"LV «1 - Předseda vlády je při podpisování zákonů zastupován způsobem určeným v § 71* § 52* Každé sněmovna je oprávněna interpelovat předsedu a členy vlády ve věcech jejich působnosti, zkoumat správní úkony vlády, volit výbory, jimí ministerstva poskytuj' informace, usnášet se na -adresách a rezolucích* Předseda a členové vlády jsou povinni odpovídat na interpelace členů § 53« V 1 --í-r-^- ;ľ -.U hospodářství finančního a státního dluhu vpravo j e zákoru § 54» 1} ? době od rozpuštění některé snŘasovny nebo od uplynutí jejího volebního obäobí až do opStíiáhc sejití sněnscven. dále po dobu, po kterou zasedání jň:jjch je odročeno nebe £ neodjelaôná opatření, i když by k niss Jinak bylo třeba zákon; na moc vládní a výkonnou 24 členný výbor, do něhož zvolí a.~----,..„ —„Ü a tolikéž náhradníků sněmovna poslanec ké a 8 Sleiul a tolikéž náhradníku senát vždy na jeden rok. Náhradník se volí pro určitého Člena* Z) První volby vykonají se ihned, jakmile s® obě sněmovny ustaví. Členové předsednictva v obrn sněmovnách hlasují. !%£ byly vykonány volby do někte Té sr^wovny, volí se v nově ustanovené sněmovně členové výbom, i TrdvŽ <«dno» roční doba dosavadních členů neuplynula. -Ji Volí se podle zásady poměrného zastoupení. Sdružování stran je přípustné. Dohodnou-11 se všechny strany, koná se volba výboru z pléna. Odpor nejvýše 20 poslanců uebo 10 senátorů není tomu na překážku* 4) Členové výboru podrží své funkce, až noví budou zvoleni• Náhradníci nastupují za členy, kteří trvale nebo přechodně své funkce nemohou vykonávat. Uoude-li některý člen nebo náhradník ve volebním období, konají se za ně-za zbytek období volby doplňovací * Nově zvolený člen musí náležet téže skupině jako člen ubyly, leč by 'skupina ta bud" nenavrhla kandidáta nebo odepřela voleb se účastnit! ř 5) Clen vlády nemůže být členem nebo náhradníkem výboru* . 6) Jakmile výbor byl zvolen, zvolí předsedu a druhého místopředsedu z členů zvolených sněmovnou poslaneckou a prvního místopředsedu z členů zvo-1 ený ch senát eis. 7) Pro členy výboru platí ustanovení §§ 2'5 až. 27'ustavní listiny. 8) výbor je příslušný ve vSech věcech náležících do zákonodárné a správní pôsobnosti Národního shromáždění, ale není oprávněn: a) volit presidenta republiky nebo jeho náměstka, b) .měnit zákony ústavní £31« 1» uvoz. sák.,,) a příslušnost úřadu, leč by šlo o rozšíření působností úřadů už zřízených novými úkoly; c) ukládat svými opatřeními nové trval© finanční povinnosti občanům a rozšiřovat brannou povinnost, trvale zatěžovat státní finance nebo zcizovat státní majetek; d) dávat souhlas k vypovědění války. 9) K opatření, k- němuž by jinak bylo třeba zákona, nebo má-li být schváleno vydání nebo úhrada mimo rozpočet, je třeba souhlasu nadpoloviční většiny členů* 10) Ve všech ostatních případech stačí k usnášení přítomnosti polovice členů výboru a nadpoloviční většina všech přítomných. Předseda hlasuje jen při rovnosti hlasů, 11) Neodkladná opatření, k nimž by jinak bylo třeba zákona, json pří-pustna jen k návrhu vl-žuy schváleném presidentem republiky. - 15 - 12) Opatření výboru v předešlém odstavci uvedená maji prozatímní platnost zákona, jbusí být vyhlášena s poukazem na § 54. Ústami listiny to Sbírce zákonů a nařízeni, a podepisuje je president republiky, předseda vlády nebo jsfco náměstek, a aspoň polovice ministrů* Opatření, kterým president republiky odepřel souhlas, aelse vyhlásit. - > *~1 fs tá*<» ^'ľin vztahuje s@ na opatření, k nimž by jinak t • -' 'v* s « * •* • idou předložena zároveň s vyhlášení® ve ^ " ^ - « **rf %crv(. fa .» "a soudu náleží, aby rozhodl, zda-li opatře- s < - j , * ty>urnj C 't 8 lit .b). -14) předseda výboru a jeho nésěstek podávají v nejbližšf schůzi poslanecké sněmovny a senátu zprávu o činnosti výboru a to, i když členy poslanecké sněmovny nebo senátu, být přestali* H 1 a v a třetí § 55« Nařízení vydávat lze jen ku provedení určitého, zákona a v jeho mezích. President republiky ■ I. § 56, President republiky je volen Náro&nísi shromážděním í§ 38). Volen může být státní občan československé republiky, který je volitelný do sněmovny poslanecké a dosáhl. 35 let věku (§ 6?)* § 5?« Ku. platnosti volby je třeba přítomnosti nadpoloviční většiny úhrnného počtu členů sněmovny poslanecké i senátu y Sas volby a třípétinové většiny přítomných. Sevedla-li dvojí volba k cíli, koná se užší volba sszl těmi. kandidáty, kteří obdrželi nejvíce hlasů., Zvolen je, kdo 'obdržel nejvíce hlasů. Jinak, '.rozhoduje los. Podrobnosti upravuje sákon. § 58. Volební období počítá se ode an», My nově svolený president vykonal slib podle § 65* Volební období trvé. sedm let. roibu presidenta^ y\ r-% -f v* ŕi T* A tC* ".f * B: II, I 64« .-t,,* • í «i jde 'ľ--: / ' ->? -v . *;* , - irohlašuje »* '«»' ~ "• .»í«h/ j? zákony . " ' • - {"l ?,> , a^j'.rii ucedníky a dus- ' «-.■» 'ň-- .(br, sákony Česko-.«>• / <- -i1 výslovne shi'caaáidiniffi (§ 58 J rm ©vou lidu a Šetřit ústavních a senátem na obžalobu - tíí >iřaou prssiúentskáho t" ^ - , .-j * if'< 'i i- k svá plat- § 69» fledy. Sáäa I 70. § 71- § 72« *uští f nt T- Presíáeat rspaibliky Btanwí, který" ä Slanú vlády řídi jednotlivá ffiii:;istárst"paí, § 75« Šetŕltí ústavních a jiných ssékonů. § ?4. ?cft tipe § 75. a vyslovit! nedůvě-poslancô, iaaäpolo- § 76, ' ' Návrh na vyslovení nedůvěry musí být podepsán nejméně ste poslanci . a přikáže se výboru, který es něm podá zprávu, nejdéle do osmi dnů.* § 77, Vláda může podat i v poslanecké sněmovně' návrh na vyslovení důvSvv*. 0 návrhu tom ae jedná, ani ž byl přikázán výboxvu § 78, Vyslovila-li poslatiecM sněmovna vládě nedivena anebo zamítla--! i vláda návrh na vyslovení M-^vy,' sausí vláda, podati demisi do rukou presidenta - 17 - republikyy který urěuje, kdo vede vládní věd, pokud nové vláda nebude ustavena* Bošlo-ií k demisi vlády v době,kdy _*iení ani presidenta ani jeho náměstka, rozhoduje o demisi vlády a Siní opatření, o prozatímním vedení vládních věcí výbor uvedený v § 54» § 79« Porušl-li předseda nebo členové vlády úmyslně nebo z hrubé nedbalosti v oboru své úřední působnosti ústavní nebo jiná zákony, jsou trestně odpovědni. • Právo k obžalobo přísluší sněmovně poslanecká (§ 54)* Trestní řízení provádí senát. Podrobnosti upravuje zákon* § SO, Vláda rozhoduje ve sboru, který je schopen usnášet1 se, je~li přítomna mimo předsedu nebo jeho náměstka Czástupce) nadpoloviční většina ministrů. § 81. Vláda rozhoduje ve sboru zejména: a) o vládních předlohách pro Národní shromáždění, o vládních nařízeních (§ 84)', jakož 1 o návrzích, aby president republiky užil svého práva podle § 47 i b) o všech věcech politické povahy f c) o jmenování soudců, státních úředníků a důstojníků od VIII. třídy, pokud přísluší ústředním úřadům nebo o návrzích na jmenování funkcionářů, které jmenuje president republiky C§ 64 2« 8)« § 82. President republiky má právo býti přítomen a předsedati schůzím vlády, vyžádat! si od vlády a jednotlivých jejích členů písemné zprávy o každé věci, která náleží od oboru jejich působnosti* . • § 85* President republiky má právo pozvat! vládu nebo její členy k poradě. § 84. Každé nařízení vládní podpisuje předseda vlády nebo jeho náměstek (zástupca) a ministři pověření jeho provedením, nejméně však polovina ministra. § ee» § 90, Složení a působnost twaaů „ř*m\ k,\ uprawjí svléštaí aékonye § 92:« račí za skočte apňsobenoa ne«áltonsfHi výkonem veřejné ísoa: - la - H 1 a ir a 6 t v r t é § 94» .-f v,viiet¥Í vykonává s© státními soudy; zákon stanoví jsjish organizaci, >y~ ošt věcnou i místní, jakož i Masní před nimi, i nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Jen v řízení trestním mohou býti zavedeny soudy výjimečná a to pouze v případech zákonem předem stanovených a na dobu obnezenou. § 95* Soudní moc v civilních právních věcech přísluší soudcům civilním a to bací řádným anebo mimořádným a rozhodčím, soudní moc v záležitostech trestních přísluší občanským soudcům trestním, pokud není zvláštním zákonem přikázána trestním soudům vojenským, anebo pokud věci tyto nemají být podle všeobecných předpisů projednávány v trestním řízení policejním nebo finančním. Pro celé území československá republiky zřízen jest jediný nejvySSÍ soude Příslušnost poroty může býti na Sas zastavena v případech zákonem stanovených* . ' Pravomoc soudů vojenských může být! rozSířena na obyvatelstvo civilní podle zákonných ustanovení jen v době války a to jen pro Siny spáchané v této době <, § 96* Soudnictví jest ve věech stolicích odděleno od správy* Ěešsal spořil © příslušnost mezi soudy a úřady správními upravuje zákon. § 97. Zákon stanoví podmínky nutné k dosažení úřadu soudce z povolání. Služební poměry soudců upraví svláětní zákon* § 96. Veškeří soudcové vykonávají svůj úřad neodvisle, jsouce vázáni jen zákonem* Přísahou služební soudcové přisllbtež, že budou zachovávati zákony. § 99. Soudcové'z povolání jsou ustanovováni na svá místa vždy trvale; proti své vůli mohou být i přeloženi, sesazeni nebo do výslužby dáni jen v případech nové organizace soudní po dobu zákonem stanovenou nebo na základě právoplatného disciplinárního nálezu; do výslužby mohou býti dáni na základě právoplatného nálezu také, když dosáhnou stáří zákonem stanoveného. Podrob- - 20 nagti ustanovuje zvláštní zákon, jenž též stanoví, za jakých podmínek mohou bytí soudcové suspendováni a úřadu. Senáty u sborových soudô I. a II* stolice jsou po celý rok stálá; výjimky stanoví zákon* § 100, Soudcové z povolání nesmějí zastávat! jiných funkcí placených stálých neb občasných, pokud zákon nestanoví výjimky. § 101« Rozsudky vyhlašuji se jménem republiky. Líčení před soudy jest ústní a veřejnáf rozsudky ve věcech trestních prohlašuji se vždy veřejně f veřejnost při přelíčení má býti vylouděna jen v případech zákonem stanovených. V řízení před soudy trestními platí zásada obžalcvací. § 102. Soudcové aají právo, řešíce určitou právní věc, zkoumati platnost na-řízení, při zákoně jen zkoumati, byl-li řádně vyhlášen {§ 51)» § 103. Presidentu republiky přísluší právo udíleti amnestii, přemijeti nebo zmírňovat1 tresty a právní následky odsouzení trestními soudy, zvláště též ztrétu volebního práva do Národního shromáždění a jiných zastupitelských sborů, jakož i - s vyloučením trestních Činů soukromožalobních - nařizovat!, aby soudní trestní řízení nebylo zahajováno nebo nebylo v něm. pokračováno. Tato práva nepříslušejí presidentovi republiky, jde-li o členy vlády obžalované nebo odsouzené podle § 79. § 1C4. Jak ručí stát a soudcové za náhradu 5kody, kterou tito způsobili tím, že porušili právo a konání svého úřadu, stanoví zvláštní zákon. § 105. Ve všech případech, ve kterých úřad správní podle zákonů o tom vydaných rozhoduje o nárocích soukromoprávních, volno jest straně tímto rozhodnutím aotčené po vyčerpání opravných prostředků dovolévati se nápravy pořadem práva. Podrobností upravuje zákon. - 21 - E O ¥ íl O 3 t 5 106. Výsady pohlaya VMehiii obýval jako státní občané <-ť »<*».. -A * - . ho života i své avob«*d / .-Iu'*-> noeti, jazyka, rasy »^»» r* •.>*">•'».« >, v jen pokud právo mejirot*"*.*! _\ »r » Tituly smějí býti uvedeny jen, pokud označují tiřaá nebo povolání. Toto ustanovení netýká se akademických hodností* >i J".-» i t .r\ '„.1 Svoboda ohební a i a j e t k o ? á i 10?» Svoboda osobní se zaručuje« Podrobnosti upravuje aékon jákc součást této Ustavní listiny* Omezení nebo c^.eH . * , - <~ * jen na základě zákt-- . - • .....«-i • w f *, . Každý státní obfian Cesl Československá republiky, nt j činnost v mezích věeobeenýci Omezení tohoto práva j« Soukromá vlr«- Vyvlastnení není nebo nebude ■u vs- átí na kterémko" *• .wf « rykonévati výd§3k šm na základě zákona* § 109* . U J , {, .jo- *.\ § 110. Právo vystěhovatl se do ciziny maže foýti omezováno jen zákonem. § lil. Daně s veřejné dévfcy ^ůtsec nnohou se ukládat! jen na sákladě zákona.. Rovněž jen na základě zákona možno tresty hrotili a je ukiááati* Svoboda domovní § 112.' Právo domovní je neporušitelné. Podrobnosti upravuje zákon jako součást této ústavní listiny, £ v ob od a tisku , právo ahromaždovací a spol.kové § 113. Svoboda tisku, jakož i právo klidně a beze zbraně se shromažďovat! a tvořiti spolky jsou zabezpečeny. Jest proto v zásadě nedovoleno podrobovat! tisk předběžné cen auře. Výkon práva spolčovacího a ariromažaovacího upravují zákony. Spolek může býti rozpuštěn jen, když jeho činností byl porušen trestní zákon nebo veřejný pokoj a řád. Zákonem mohou se zavěsti omezení zvláště pro shromáždění na místech sloužících veřejné dopravě, pro zakládání spolků výdělečných a pro účast cizinců v politických spolcích. Tímto způsobem se může stanovití, jakým omezením podléhají zásady předcházejících odstavců za války nebo tehdy, vypuknou-li uvnitř státu události ohrožující zvýšenou měrou republikánskou státní formu, úatavu nebo veřejný klid a pořádek. § 114. Právo spolčovací k ochraně a podpoře pracovních (eatněstnaneckých) a hospodářských poměrů se zaručuje. Všeliké činy jednotlivců nebo sdružení, jež se jeví úmyslným rušením tohoto práva, jsou zakázány. Právo petiční § 115.. Právo petiční přísluší každému j právnickým osobám a sdruženímjen v mezích jejich působnosti. ■ Tajemství listovní . § 116. Tajemství listovní je zaručeno. Podrobnosti upravuje zákon. S v o b o d a ii č e n í a s i? e á o ra í S v o b o c a p r o j s v u a í n i a í § 1.1?* Každý muž© ¥ mezích zákona pvojevovatí mínění slovem, písmen*, tiskem, obraaem apod* Totéž platí o právnických osobách v íaeisíeh jelíeh působnosti. Tykon "tohoto práva nesmi nikomu býví na ujmu v jeho pracovním nebo zaměstnaneckém poměru* § 118,. Těůeeké bádání a hlásání jeho výsledky jakož i umění jest svobodné, pokud neporušuje trestního zákona* § 119* Veřejné vyučování budiž aríae.no tak., aby neodporovalo výsledkom vedeckého bádání* " § 120«, Srisovati soukromé vyučovací a vychovávací. ústavy je dovoleno jen v mezích zákonů* Státní správě přísluší vrchní vedení a dozor na veškeré vyučování a vychovávání, § 123.6 Svoboda svědomí a vyznání jest zaručena* § 122. Všichni obyvatelé republiky československé sají v stejných mezích .jako státní občané republiky Československé právo vykonávat1 veřejně i soukromě jakékoli vyznání, náboženství nebo víru, pokud výkon ten není v neshodě s veřejným pořádkem a řádem, nebo s dobrými mravy* § 123« Nikdo nesmí bytí ani přímo ani nepřímo nucen k účastina jakémkoli náboženském úkonu s výhradou práv plynoucích•z moci otcovské nebo poručenské• § 124, Všecka náboženská vyznání jsou si před zákonem rovoa. § 125, Vykonávat! určíte- náboženské úkony může býti aakázáno, odpcrují-li veřejnému pořádku nebo veřejné mravnosti* - 24 - M a n ž g 1 s t v í a r- o d í a e § 126* Manželství, rodina a mateřství jsou pod • zvláštní ochranou zákerní, Branná p e ¥ i n a. o s t § 127» Každý spôsobilý státní občan republiky Československé je povinen podrobit! ss vojenskému výcviku a upoeléchnoutl výssvy k obraně státu• ■ Podrobnosti upravuje zákon. Hlava šesté § 128«. Všichni státní občané republiky Československé jsou si před zákonem plně rovni a požívají stejných práv občanských a politických nehledíc k tomu, jské jsou rasy, jazyka nebo náboženství. Rozdíl t náboženství, víře, vyznání a jazyku není žádnému státníma občanu republiky Československé v mezích všeobecných zákonů na závadu, zejména pokud jde o přístup do veřejné služby, k úřadům a hodnostem, anebo pokud jde o vykonávaní jakékoli živnosti nebo povolanie Státní občané republiky Československé mohou v mezích všeobecných zákonů volné užívat! Jakéhokoli jazyka ve stycích soukromých a obchodních, ve věcech týkajících se náboženství, v tisku a jakýchkoli publikacích anebo ve veřejných shromážděních lidu* Tím však nejsou dotčena práva, jež státní® orgánům v těchto směrech příslušejí podle pietnych nebo budoucně vydaných zákonů z důvodů veřejného pořádku & bezpečnosti státní i účinného dozoru* § 129. Zásady jazykového práva v republice Československé určuje zvláštní zákon, tvořící součást této ústavní listiny. § 130. pokud státním občanům přísluší podle vSeobecnýcb zákonů právo zakláda-ti, říditl. a spravovat! vlastním nákladem ústavy lidumilné, náboženské a sociální, školy a jiné ústavy výchovné, jsou státní občané, nehledíc k národnost i > jazykuř náboženství a řase, sobi rovni a mohou v těchto ústavech volně používat! svého jazyka a vykonávat! svoje náboženství. *• «W* ..->ov zlomek: státních Sroärtí-Ei a jazy-' ' "j.3rsťví nebo lidu- '•"O i t- ,vví %v obecných nebo .»..v2<. ,'sef-becných predpl" M x^'ľ.'T* p používání. vymezení pojmu "značného zlomku" t-,u- :0tTtmí této