Právní klinika diskriminace a rovné zacházení II Diskriminace v oblasti přístupu ke zdravotní péči a jejího poskytování, 5. 5. 2015 Hana Puzoňová, Kancelář veřejného ochránce práv © Copyright Veřejný ochránce práv, 2015 Právní úprava – bezplatná zdravotní péče z pohledu ústavněprávního © Copyright Veřejný ochránce práv, 2015 •Čl. 3 LZPS – „Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení“. •Čl. 31 LZPS – „Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon“. • Právní úprava – zákonné limity zdravotní péče © Copyright Veřejný ochránce práv, 2015 •Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění •§ 2 - osobní rozsah zdravotního pojištění (vymezení pojištěnců) •§ 11 – vymezení práv a povinností pojištěnce (právo na výběr pojišťovny, výběr poskytovatele zdravotních služeb a zdravotnické zařízení, časová a místní dostupnost hrazených služeb,…) • •Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách •§ 2 – definice zdravotních služeb, zdravotní péče •§ 5 – druhy zdravotní péče, § 6 – formy zdravotní péče •§ 28-30 – práva pacienta •§ 48 – kdy může poskytovatel zdravotní péče odmítnout přijmou pacienta do péče/péči ukončit •§ 50 – kdy může zdravotnický pracovník neposkytnout zdravotní služby (odst. 1), či odmítnout poskytnout zdravotní služby (odst. 2) • Právní úprava – antidiskriminační právo © Copyright Veřejný ochránce práv, 2015 •Směrnice 2000/43/ES •upravila zásadu rovného zacházení a zákaz diskriminace na základě rasy a etnického původu mj. v oblasti zdravotní péče • •Směrnice 2004/113/ES •upravila zásadu rovného zacházení a zákaz diskriminace na základě pohlaví při poskytování veřejně dostupného zboží a služeb (zdravotní péče jako speciální typ služby) • •Antidiskriminační zákon („AdZ“) •jde nad rámec evropského práva – zákaz diskriminace v oblasti přístupu ke zdravotní péči a jejího poskytování se vztahuje na všechny zakázané diskriminační důvody uvedené v § 2 odst. 3 AdZ Právní úprava © Copyright Veřejný ochránce práv, 2015 •AdZ nedefinuje pojem „zdravotní péče“ •Zákon o zdravotních službách v ustanovení § 2 definuje pojem „zdravotní služby“, kterým se mj. rozumí: •poskytování zdravotní péče - odst. 2. písm. a) •zdravotnická záchranná služba - odst. 2 písm. d) •specifické zdravotní služby podle zákona o specifických zdravotních službách, zdravotní služby podle zákona upravujícího transplantace nebo zákona upravujícího umělé přerušení těhotenství - odst. 3 Právní úprava © Copyright Veřejný ochránce práv, 2015 •Zdravotní péčí se rozumí (§ 2 odst. 4 zákona o zdravotních službách): •a) soubor činností a opatření prováděných u fyzických osob za účelem •1. předcházení, odhalení a odstranění nemoci, vady nebo zdravotního stavu (dále jen „nemoc“), •2. udržení, obnovení nebo zlepšení zdravotního a funkčního stavu, •3. udržení a prodloužení života a zmírnění utrpení, •4. pomoci při reprodukci a porodu, •5. posuzování zdravotního stavu, •b) preventivní, diagnostické, léčebné, léčebně rehabilitační, ošetřovatelské nebo jiné zdravotní výkony prováděné zdravotnickými pracovníky Právní úprava - antidiskriminační právo © Copyright Veřejný ochránce práv, 2015 •AdZ tedy pokrývá činnosti vymezené jako „zdravotní péče“ (dle ustanovení § 1 odst. 1 písm. h) •Dále se AdZ vztáhne i na zdravotní služby, které nejsou zdravotní péčí – vztahuje se totiž i na oblast poskytování služeb obecně (dle ustanovení § 1 odst. 1 písm. j) – tedy i na oblast zdravotních služeb •Mezi oběma oblastmi je tenká hranice Případová studie 1 – nevidomá dárkyně krve © Copyright Veřejný ochránce práv, 2015 •Otázky k případu 1.Co byste na místě paní Anny namítali? Došlo k porušení práva paní Anny na darování krve? 2. Lze darování krve považovat za zdravotní péči? Pokud ano, o jaké argumenty byste takové posouzení opírali? 3. Mohlo se v daném případě jednat o diskriminaci? Jestliže se domníváte, že ano, kvalifikujte její formu a uveďte diskriminační důvod. 4. Může být jednání nemocnice ospravedlnitelné? Pokud ano, vysvětlete. Pokuste se provést test diskriminace. 5.Máte zkušenost s podobným odmítnutím ve zdravotnickém zařízení? • Právní úprava odběrů lidské krve a jejích složek © Copyright Veřejný ochránce práv, 2015 •Ustanovení § 31 a 32 zákona o specifických zdravotních službách •Pro tyto účely krev nelze odebrat (ust. § 31 odst. 2): a)nezletilým osobám (ledaže odběr nelze nahradit odběrem od zletilé osoby) b)osobám umístěným v policejní cele, ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody, zabezpečovací detenci c)osobám umístěné ve školském zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy nebo v zařízeních sociálních služeb, byla-li nařízena ústavní výchova, popř. uložena ochranná výchova d)osobám při nařízené izolaci, karanténě nebo v rámci výkonu lůžkového ochranného léčení e)hospitalizovaným osobám - bez jejich souhlasu •(Zákaz dle písm. b) – e) se nepoužije při dárcovství mezi příbuznými + u autotransfuze, apod.) •Krev lze odebrat jen osobě, která k tomu udělí písemný souhlas (ust. § 31 odst. 3) Kazuistika - případy řešené VOP © Copyright Veřejný ochránce práv, 2015 •1. Odmítnutí nevidomé ženy jako dárkyně krve (161/2011/DIS) – reálný případ, ze kterého vycházela případová studie 1 •I. Paušální odmítnutí zájemců o dárcovství krve z důvodu zdravotního postižení představuje přímou diskriminaci v oblasti zdravotní péče. Posuzování způsobilosti dárce by mělo probíhat individuálně a s důrazem na vyloučení dárců, kde objektivně existuje zdravotní riziko pro příjemce krve nebo pro ně samotné. • Kazuistika - případy řešené VOP © Copyright Veřejný ochránce práv, 2015 •1. Odmítnutí nevidomé ženy jako dárkyně krve (161/2011/DIS) – reálný případ, ze kterého vycházela případová studie •II. Bezpečnost dárce, ochrana zdraví příjemce krve či personální a časové zatížení zařízení transfuzní služby jsou cíli, které by mohly rozdílné zacházení ospravedlnit, neboť jsou legitimní. Prostředky užité k jejich dosažení (paušální odmítnutí celé skupiny lidí se zdravotním postižením) však nejsou přiměřené ani nezbytné, a tudíž vylučují ospravedlnění rozdílného zacházení na základě zdravotního postižení (§ 7 odst. 1 antidiskriminačního zákona). Zpochybňování mentální kompetence nevidomého dárce zhodnotit rizika spojená s darováním krve umocňuje zásah do jeho důstojnosti. Kazuistika - případy řešené VOP © Copyright Veřejný ochránce práv, 2015 •2. Odmítnutí zařadit muže do programu dárcovství krevní plazmy pro jeho sexuální orientaci (75/2011/DIS) •I. Při hodnocení vhodnosti dárce krve, resp. krevní plazmy, je nezbytné odlišovat sexuální orientaci jednotlivce a jeho sexuální chování. Sexuální orientace nepodmiňuje rizikové sexuální chování. •II. Vyloučení zájemce z dárcovství krve s odkazem na jeho sexuální orientaci lze proto považovat za přímou diskriminaci ve smyslu § 2 odst. 3 antidiskriminačního zákona. Pokud ovšem pro vyloučení jednotlivce hovoří jeho objektivně rizikové sexuální chování, lze jeho nepřijetí pro dárcovství krevní plazmy vnímat jako legitimní. Případová studie 2 – asistenční psi v lázních © Copyright Veřejný ochránce práv, 2015 •Otázky k případu 1.Vztáhne se na lázně ust. § 30 odst. 3 zákona o zdravotních službách? Odůvodněte. Pokud ano, postupují lázně v souladu s tímto ustanovením? 2.Mohl pan Adam řešit situaci i jinak? Napadá Vás, kam jinam by se mohl v této věci obrátit? 3.Může se jednat o diskriminaci? Pokud ano, určete oblast diskriminace a uveďte, o kterou formu (či formy) diskriminace se mohlo jednat. 4.Může být jednání lázní ospravedlnitelné? Pokud ano, vysvětlete. Pokuste se provést test diskriminace. • Právní úprava © Copyright Veřejný ochránce práv, 2015 •Ustanovení § 30 odst. 3 zákona o zdravotních službách: •„Pacient se smyslovým nebo tělesným postižením, který využívá psa se speciálním výcvikem, má právo s ohledem na svůj aktuální zdravotní stav na doprovod a přítomnost psa u sebe ve zdravotnickém zařízení, a to způsobem stanoveným vnitřním řádem tak, aby nebyla porušována práva ostatních pacientů, nestanoví-li jiný právní předpis jinak; to neplatí, jde-li o osoby ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence. Psem se speciálním výcvikem se pro potřeby věty první rozumí vodicí pes nebo asistenční pes.“ Kazuistika - případy řešené VOP © Copyright Veřejný ochránce práv, 2015 •3. Odmítnutí pacientů na základě etnicity v zubní ordinaci (67/2012/DIS) •I. Lékař má právo odmítnout pacienta či pacientku pouze z důvodů vymezených zákonem, nemůže se přitom rozhodnout až při osobním kontaktu s pacientem či pacientkou, zda je přijme k registraci. •II. Jako důkaz v soudním řízení lze použít nahrávky jednání s lékařkou i záznam telefonického hovoru při vyjednávání o možné návštěvě, neboť se nejedná o projevy osobní povahy. Kazuistika - případy řešené VOP © Copyright Veřejný ochránce práv, 2015 •3. Odmítnutí pacientů na základě etnicity v zubní ordinaci (67/2012/DIS) •III. Protože diskriminace z důvodu etnicity představuje značný zásah do důstojnosti, má oběť právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích, a to i v případě, že se na možné diskriminační jednání připravila a na místě si opatřila, v rámci realizace situačního testingu, důkaz ve formě audiovizuální nahrávky. Kazuistika - případy řešené VOP © Copyright Veřejný ochránce práv, 2015 •4. Odmítnutí registrace nenarozeného dítěte dětskou lékařkou z důvodu matčina postoje k povinnému očkování dětí (4/2013/DIS) •I. Světonázor, jakožto zakázaný diskriminační důvod (§ 2 odst. 3 antidiskriminačního zákona), je komplementární ke kategorii víra a náboženství, a proto zahrnuje zejména absenci víry v metafyzické síly či bytosti (ateismus). V širším pojetí světonázor splývá se životní filosofií, tedy představami o fundamentálních aspektech lidské existence. Světonázor proto musí mít náboženský, jinak spirituální, filozofický, či etický kontext, jinými slovy jde o komplexní pohled na otázky bytí a jsoucna. Samotné odmítání očkování, aniž je projevem širší filosofie či víry, není chráněným světonázorem. Kazuistika - případy řešené VOP © Copyright Veřejný ochránce práv, 2015 •4. Odmítnutí registrace nenarozeného dítěte dětskou lékařkou z důvodu matčina postoje k povinnému očkování dětí (4/2013/DIS) •II. Účelem institutu výhrady svědomí (§ 50 odst. 2 zákona o zdravotních službách) je poskytnout ochranu svědomí a náboženskému vyznání lékaře. Výhradu svědomí proto lékař může uplatnit pouze ve vztahu ke konkrétní zdravotní službě (zákroku), nikoliv proti dlouhodobé činnosti, např. péči o pacienta. Kazuistika - případy řešené VOP © Copyright Veřejný ochránce práv, 2015 •4. Odmítnutí registrace nenarozeného dítěte dětskou lékařkou z důvodu matčina postoje k povinnému očkování dětí (4/2013/DIS) •III. Nenarozené dítěte je až do porodu součástí těla matky, a proto se nejedná o pacienta ve smyslu zákona o zdravotních službách (§ 3 odst. 1). Nenarozené dítě nemá právo na volbu lékaře [§ 28 odst. 3 písm. b) zákona o zdravotních službách] a ani nemůže být lékařem registrováno. Rodičem vybraný lékař se z těchto důvodů ani nemůže dopustit některého ze správních deliktů sankcionujících lékaře v souvislosti s nepřijetím pacienta do péče [§ 117 odst. 3 písm. a) a písm. c) zákona o zdravotních službách]. © Copyright Veřejný ochránce práv, 2015 Děkuji za pozornost! Nezapomeňte na www.eso.ochrance.cz !!! Choose logo color wisely