Případová studie 2

                   5. 5. 2015, Právní klinika diskriminace a rovné zacházení II


Pan Adam chtěl absolvovat měsíční lázeňský pobyt v lázních L. Protože je osobou se zdravotním
postižením a s úkony každodenního života mu pomáhá asistenční pes, v elektronické komunikaci
s lázněmi upozornil na to, že používá jako kompenzační pomůcku asistenčního psa. Vedoucí lékař
lázní mu odpověděl, že pobyt asistenčního psa je možný v souladu s vnitřním řádem lázní. Dále
vedoucí lékař v e-mailu uvedl, že by pan Adam mohl být společně s asistenčním psem ubytován na
vybraném pokoji pavilonu E.


Pan Adam se na webových stránkách lázní dočetl, že pavilon E je označen čtyřmi hvězdičkami a
poskytuje ubytování v pokojích kategorie „superior“. Klienti ubytovaní na těchto pokojích tedy musí
zaplatit příplatek za nadstandardní pokoj ve výši 100,- Kč/osoba/den. Dále se zde dočetl, že
příplatek za psa činí 200,- Kč/den.


Ve vnitřním řádu, zveřejněném na webových stránkách lázní, se pan Adam dočetl, že „pacientovi se
smyslovým nebo tělesným postižením, který využívá psa se speciálním výcvikem je umožněn jeho pobyt
v případě, že nenaruší práva ostatních pacientů a pacient si sám prostřednictvím další osoby
zajistí běžnou péči o psa (strava, venčení, apod.)“. Dále zde bylo uvedeno, že lázně „umožní
přítomnost asistenčního psa pouze na léčebném pavilonu, kde nejsou přítomni pacienti, u kterých
hrozí zvýšené riziko infekčních komplikací rány. Asistenční pes nemá přístup do prostor, kde
probíhají léčebné procedury nebo diagnostická a ošetřovatelská péče a hromadné stravování pacientů.
V případě, že pes bude porušovat vnitřní řád lázní (štěkání, rušení klidu, ohrožování personálu
nebo pacientů), bude mu další pobyt ve zdravotnickém zařízení znemožněn“.


Pan Adam si spočítal, že při pobytu v celkové délce trvání 30 dnů by kvůli asistenčnímu psu
zaplatil 3.000,- Kč za nadstandardní pokoj a 6.000,- Kč za příplatek za psa. Celkově by tak musel
zaplatit navíc 9.000,- Kč, proto se nakonec rozhodl absolvovat lázeňský pobyt bez asistenčního psa.
S celou záležitostí se ovšem obrátil na veřejného ochránce práv, jelikož se domníval, že se stal
obětí diskriminace.


                                         Otázky k případu

1)    Vztáhne se na lázně ustanovení § 30 odst. 3 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a
podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)? Odůvodněte. Pokud ano, postupují
lázně v souladu s tímto ustanovením?


2)    Mohl pan Adam řešit situaci i jinak? Napadá Vás, kam jinam by se mohl v této věci obrátit?


3)    Může se jednat o diskriminaci? Pokud ano, určete oblast diskriminace a uveďte, o kterou formu
(či formy) diskriminace se mohlo jednat.


4)      Může být jednání lázní ospravedlnitelné? Pokud ano, vysvětlete. Pokuste se provést test
diskriminace.