Český statistický úřad - AK Český statistický úřad je ústřední orgán státní správy České republiky, který vykonává státní statistickou službu1 , tedy získává, vytváří, šíří a zveřejňuje statistické informace o vývoji České republiky a jejích jednotlivých částí. Součástí statistické služby je také „zajišťování srovnatelnosti statistických informací a plnění závazků z mezinárodních smluv v oblasti statistiky, kterými je Česká republika vázána.“2 Stručná historie statistiky Statistika má svůj slovní základ v latinském slově „status“, což znamená stav. Statistikou se již od jejího vzniku rozuměla činnost spočívající ve zjišťování stavu země či státu. Ačkoliv samotný pojem se začal používat až v 16. století, počátky statistiky lze vysledovat do dávné historie. 3 Důvody pro vznik a využívání statistiky souvisely ve většině případů s výběrem „daní“. V období raného středověku začala starost o evidenci přebírat církev. Za vůbec nestarší dochovanou písemnost statistického rázu na českém území je považován soupis majetku litoměřického kostela z roku 1058, který je součástí zakládací listiny knížete Spytihněva II. Postupně začaly vznikat tzv. urbáře a městské berní knihy. Urbáře sloužily majitelům panství a statků k evidenci platů a dávek, které jim plynou z poddanských usedlostí, a kromě toho lze z urbáře vyčíst i rozsah pozemkového vlastnictví šlechty a církve. Městské berní knihy a berní rejstříky obsahovaly výčet poplatníků, jejich nemovitý majetek a výši odvedených daní. Od 14. století se v Evropě objevují první církevní matriky. Za období velkých společenských změn je považováno 16. století, do kterého se datují počátky moderních vědních disciplín. Jak už bylo zmíněno, právě v této době byl poprvé použit pojem statistika, a to v roce 1589 Italem Giralamo Ghilinim. Anglie 17. století obohatila statistiku o první výzkumy časových řad, propojila ji s počtem pravděpodobnosti. Za významnou osobnost evropské statistiky se považuje belgický matematik, statistik a astronom Adolphe Lambert Quetelet (1796 – 1874), který na základě velkého souboru dat vypočítal rozměry „průměrného člověka“ a odchylky jednotlivců od tohoto průměru, čímž položil základy moderních sčítání lidu.4 V Českých zemích jsou počátky statistiky spojeny se jménem Josefa Antonína rytíře Rieggera (1742 – 1795), který za podpory císaře Josefa II. mohl organizovat statistická 1 Zákon 89/1995 Sb., o státní statistické službě, § 3, odst. 1. 2 Zákon 89/1995 Sb., o státní statistické službě, § 1, odst. 1. 3 Např. v Egyptě je od roku 2850 př. n. l. pravidelně jednou za dva roky prováděn soupis dobytka, od roku 200 př. n. l. se vybírá rovná daň z hlavy. Propracovaný systém evidence, census, měl starověký Řím. Jednalo se původně o soupis nemovitého majetku, později i otroků a dobytka, na jehož základě byla vypočtena výše daně pro jednotlivé občany. – viz Žák, Libor. Historie statistiky a pravděpodobnosti. [online]. ÚM FSI v Brně, 14. 11. 2006 [cit. 2013-11-01] Dostupné z 4 Žák, Libor. 2006, op. cit. šetření a vytvářet pro ně metodiky. Rytíř Riegger je považován za zakladatele organizované statistické služby u nás. Za počátek státem organizované statistiky bývá označováno zasedání Ústředního výboru pro statistiku polního a lesního hospodářství Čech, které se konalo 30. listopadu 1856. Ve Vídni vznikla c. k. ústřední statistická komise (k.k. Statistische Zentralkommission) v roce 1863, měla na starosti statistické otázky zejména pro rakouskou část monarchie. Výkonné orgány místní samosprávy v jednotlivých zemích byly reprezentovány zemskými sněmy. V Českých zemích nejprve fungovala statistická kancelář jako samostatné pracoviště financované z podpory zemského sněmu, až v roce 1897 byl zřízen zemský statistický úřad Království českého. Později vznikly i zemské statistické úřady pro Moravu a Slezsko. Zemské statistické úřady rozvíjely svou činnost až do první světové války, a to včetně publikování nejdůležitější statistických dat.5 Po vzniku samostatného Československa byla Dobroslavem Krejčím navržena koncepce prvního československého zákona o statistice – 28. ledna 1919 byl přijat jako zákon č. 49 o organizaci statistické služby. Na základě tohoto zákona byl v roce 1919 založen Státní úřad statistický (SÚS) jako nový orgán pověřený celostátními statistickými šetřeními. Jeho prvním předsedou se stal právě Dobroslav Krejčí, který bývá někdy i označován za „otce české statistiky“. Druhým předsedou úřadu, v letech 1920 – 1929, byl František Weyr, který vystudoval práva a mimo jiné patřil k zakladatelům Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Rok 1920 byl pro SÚS významný z toho důvodu, že pro zpracovávání statistických údajů byly na zkoušku pořízeny první děrovací a třídící stroje. Začátkem 20. let 20. století byl Státní úřad statistický považován za dobře fungující instituci s více než 800 zaměstnanci. Také následující předseda Státního úřadu statistického, Jan Auerhan, byl absolventem práv. Od samotného vzniku SÚS byl Jan Auerhan jeho zaměstnancem, později přednostou odboru a viceprezidentem. Jako předseda působil v úřadu mezi lety 1929 a 1939. Vydal celou řadu publikací, ve kterých dokazoval, že statistika nemá být jen řečí suchých dat.6 Během 2. světové války se statistická činnost omezila a odpovídala válečným podmínkám i postavení Čech a Moravy. Jan Auerhan byl donucen odejít do trvalé výslužby, v roce 1942 byl zatčen gestapem a zastřelen. Mnozí další pracovníci SÚS byli popraveni nebo zemřeli v koncentračních táborech. Hned po skončení války byl zřízen Státní úřad statistický s celostátní působností, přičemž po roce 1948 se zabýval zejména národohospodářskou evidencí a kontrolou plnění státních plánů. Předpoklady pro objektivní, nestrannou a nestranickou státní statistickou službu byly obnoveny v roce 1989 po pádu komunistického režimu. Český statistický úřad (ČSÚ) 5 Závodský, Prokop. 85 let od vzniku státní statistické služby na území České republiky. Statistika. [online]. 2003, č. 1, s. 254 – 262. [cit. 2013-11-02]. Dostupný z 6 Statistika: Od historie po současnost. Informační brožura. [online]. Český statistický úřad. [cit 2013-11- 02]. Dostupné z vznikl se vznikem České republiky k 1. 1. 1993, jehož postavení a úkoly byly upraveny zákonem č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě.7 Činnost Českého statistického úřadu Právní rámec činnosti Českého statistického zajišťuje zmiňovaný zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů. Dlouhodobý rámec činnosti je poté určován vizí ČSÚ a soustavou strategických cílů, které jsou dále rozpracovávány do podoby klíčových priorit. Působnost a činnosti ČSÚ jsou upraveny především § 4 zákona o státní statistické službě. Český statistický úřad podle něj „zabezpečuje získávání a zpracování údajů pro statistické účely a poskytuje statistické informace státním orgánům, orgánům územní samosprávy, veřejnosti a do zahraničí. Zajišťuje vzájemnou srovnatelnost statistických informací ve vnitrostátním a mezinárodním měřítku.“8 S tím souvisí stanovení metodiky, sestavení programu a samotné provádění statistických zjišťování. Mezi hlavní oblasti činnosti Českého statistického úřadu patří vývoj národního hospodářství a jeho částí, sestavování národních účtů, vypracovávání makroekonomických analýz, sestavování statistiky obyvatelstva, provádění konjunkturálních průzkumů, zpracování výsledků voleb. Kromě toho Český statistický úřad9 : shromažďuje zahraniční statistické informace, zejména pro účely porovnání úrovně sociálního, ekonomického, demografického a ekologického vývoje státu se zahraničím, vydává Statistickou ročenku České republiky, další odborné publikace a časopisy, zajišťuje vývoj nových statistických metod, koordinuje státní statistickou službu, kterou vykonávají ministerstva, je správcem základního registru osob. Mise, vize a priority ČSÚ Obecně se dá říci, že mise (často je také používán pojem poslání) vyjadřuje rozsah aktivit, na který jsou zaměřené činnosti organizace, zatímco vize udává směr či záměr organizace do budoucnosti, a to bez určení časového horizontu. Mise Českého statistického úřadu byla zformulována následovně: „Na základě získaných údajů vytvářet a poskytovat důvěryhodný konzistentní obraz o stavu a vývoji společnosti v návaznosti na vyvíjející se potřeby všech uživatelů služeb státní statistiky v podmínkách měnícího se prostředí. Za tím účelem koordinovat státní statistickou službu v České republice.“10 7 Statistika: Od historie po současnost, op. cit. 8 Zákon 89/1995 Sb., o státní statistické službě, § 4, odst. 1. 9 Zákon 89/1995 Sb., o státní statistické službě, § 4, odst. 2 – 4. 10 Mise, vize a priority ČSÚ. Klíčové dokumenty. [online]. Český statistický úřad. [cit 2013-11-02]. Dostupné z Vizí Českého statistického úřadu11 je stát se a být moderní uživatelsky zaměřenou institucí, která:  respektuje základní etické hodnoty (profesionalita, nezávislost, nestrannost, otevřenost),  poskytuje vysoce kvalitní služby širokému spektru uživatelů na principu rovného přístupu k informacím,  je základním pilířem pro rozvoj národního systému státní statistické služby a jeho harmonizaci v mezinárodním měřítku,  trvale snižuje zatížení respondentů zvyšováním výkonnosti a implementací inovací,  opírá se o vysoce motivované kvalifikované odborníky, pro které vytváří odpovídající pracovní podmínky,  podílí se na rozvoji statistiky jako vědní disciplíny. Z mise a vizí ČSÚ dále vyplývají strategické cíle, tedy jakési dlouhodobé a koncepční cíle úřadu. Tyto strategické cíle bývají vždy poměrně obecné, jejich plnění je zajišťováno postupně plněním jednotlivých priorit, které ze strategických cílů vycházejí, svým způsobem strategické cíle konkretizují. Prioritní úkoly vedení ČSÚ stanovuje každoročně, a to s cílem vyzdvihnout nejvýznamnější aktivity z hlediska dalšího vývoje úřadu. V roce 2012 byly od ročních prioritních úkoly odvozeny i klíčové priority pro střednědobý horizont do roku 202012 :  Podpora e-governmentu a aktivní implementace administrativních zdrojů dat do statistického systému.  Přechod resortních statistik na ČSÚ.  Aktivní účast v procesu budování systému registrů ČR.  Sjednocení technického a technologického prostředí pro sběr, zpracování, uchovávání a publikování statistických dat a informací.  Příprava a strategie postupu pro cenzus 2021.  Kontinuální hodnocení a směrování vývoje obsahu statistických zjišťování s přihlédnutím jak k národním, tak i mezinárodním podmínkám. Sledované oblasti statistiky Statistických informací, které Český statistický úřad shromažďuje, zpracovává a šíří (mimo jiné prostřednictvím internetové stránky www.czso.cz), je celá řada, lze je však tématicky rozdělit do několika základních oblastí. Těmito oblastmi jsou zejména:  Životní prostředí, zemědělství a lesnictví – informace týkající se druhů pozemků, chráněných území, emisí základních znečišťujících látek vypouštěných do ovzduší, investic na ochranu životního prostředí, stavu hospodářských zvířat či těžby dřeva.  Práce a sociální statistiky – např. příjmy a výdaje domácností, spotřeba domácností, zaměstnanost, nezaměstnanost, průměrné mzdy, počet vyplácených sociálních dávek a důchodů, průměrná výše důchodu, počet škol, vývoj počtu žáků a studentů, vybrané ukazatele z kultury. 11 Mise, vize a priority ČSÚ, op. cit. 12 Mise, vize a priority ČSÚ, op. cit.  Obyvatelstvo – např. počet obyvatel, porodnost, rozvodovost, kojenecká úmrtnost.  Makroekonomika – hrubý domácí produkt (HDP), investice, základní finanční ukazatele podniků.  Zahraniční obchod – dle pohybu zboží i se službami.  Ceny a inflace – spotřebitelské ceny, ceny výrobců, ceny nemovitostí a jejich vývoj.  Průmysl a stavebnictví – např. tržby z průmyslové činnosti, nové průmyslové zakázky, energetika, stavební produkce, stavební práce.  Služby – obchod, ubytování a stravování, cestovní ruch, doprava a spoje, finanční zprostředkování, věda a výzkum. Důležitou oblastí činnosti ČSÚ je tzv. volební statistika. Český statistický úřad je jediným zpracovatelem všech voleb a referend konaných na území ČR. Pro zveřejňování výsledků hned po jejich sečtení provozuje samostatnou internetovou stránku www.volby.cz. Kromě jmenovaných oblastí Český statistický úřad vydává ročenky a souborné publikace13 , provádí různé analýzy a konjunkturální průzkumy (zjišťuje názory podnikatelů a spotřebitelů ohledně očekávaného vývoje hlavních oblastí ekonomiky v nejbližší budoucnosti), provádí a vydává případové studie zaměřené na aktuální téma i na témata metodického či teoretického charakteru. Metodika jako taková je také důležitou činností úřadu. Je hlavně důležité, aby metodika byla v souladu se standardy Evropské unie. V rámci jednotné metodiky vydává ČSÚ statistické klasifikace (např. odvětvová klasifikace ekonomických činností OKEČ nebo klasifikace zaměstnání KZAM). V rámci oblasti týkající se obyvatelstva má velmi silné postavení sčítání lidu, domů a bytů (tzv. cenzus), které probíhá jednou za 10 let a protože se týká skutečně všech obyvatel, je spojené s poměrně náročnou přípravou i následným zpracováním. Dá se říci, že sčítání patří mezi nejstarší statistické akce. Za předchůdce současného sčítání lidu je možné považovat sčítání provedené v roce 1754, ačkoliv bylo poměrně neúspěšné – obavy ze zvýšení daní a odpor šlechty proti centralistickým snahám dvora vedly ke značnému zkreslení. První československé sčítání proběhlo 15. února 1921, které je obecně považováno za úspěšné, a to z pohledu organizace, úplnosti a správnosti zjištění, ale i zpracováním. Následující československá sčítání probíhala v letech 1930, 1950, 1961, 1970, 1980 a 1991. Plánováno bylo sčítání i v roce 1940, ale jeho konání bylo českými politiky a demografy zabráněno zejména s úmyslem neposkytnout okupační mocnosti spolehlivé podklady pro válečné hospodářství. Sčítání lidu, domů a bytů České republiky navázalo v roce 2001 a 2011.14 Struktura Českého statistického úřadu Strukturu ČSÚ je možné považovat za liniově štábní, v roce 2012 měla struktura pět úrovní liniového řízení. V čele ČSÚ stojí předseda, kterého na návrh vlády jmenuje prezident republiky. Předseda bezprostředně řídí jednotlivé sekce a odbory (např. sekce 13 Např. v roce 2012 bylo vydáno celkem 130 publikací. 14 Statistika: Od historie po současnost, op. cit. makroekonomických statistik, sekce ekonomická a správní, odbor mezinárodní spolupráce). V hierarchii úřadu je důležitý i místopředseda, kterého jako svého zástupce jmenuje předseda úřadu a který zodpovídá za tzv. Krajské správy, které byly zřízeny v roce 2012.15 Obrázek 1: Organizační struktura ČSÚ k 31. 12. 2012 Zdroj: Výroční zpráva za rok 2012, http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/vyrocni_zpravy Jako svůj poradní orgán zřizuje ČSÚ Českou statistickou radu. „V čele rady je předseda Českého statistického úřadu. Členy jmenuje a odvolává předseda Českého statistického úřadu z řad odborníků statistické teorie a praxe. Rada má nejvýše 25 členů. Funkce člena rady je čestná.“16 Česká statistická rada projednává program statistických zjišťování. Blíže Českou statistickou radu upravuje Statut České statistické rady z roku 199517 . Statut mimo jiné určuje i nejnižší počet členů, a to 11. Jednání rady svolává předseda podle potřeby, nejméně však jednou ročně. Jednání rady je obvykle neveřejné. Usnesení mají charakter doporučení, stanovisek nebo návrhů. Česká statistická rada může zřizovat odborné komise, které připravují podklady pro jednání. V současné době má Česká statistická rada 20 členů včetně předsedkyně a místopředsedy, tři odborníci jsou k jednání trvale přizváváni. Zajímavostí je, že členy rady jsou všichni předsedové ČSÚ od roku 1990 (doc. Ing. Eduard Souček, CSc., Ing. Edvard Outrata, doc. Ing. Marie Bohatá, CSc. a Ing. Jan Fischer, CSc.)18 . Mezi další stálé poradní orgány předsedkyně ČSÚ patří Kolegium, Porada vedení, Vrcholový štáb voleb a Krizový štáb. Kolegium předsedkyně projednává zejména 15 Výroční zpráva za rok 2012. Výroční zprávy. [online]. Český statistický úřad. [cit 2013-11-05]. Dostupné z 16 Zákon 89/1995 Sb., o státní statistické službě, § 6, odst. 2. 17 Statut České statistické rady. [online]. Český statistický úřad, červen 1995. [cit 2013-11-05]. Dostupné z 18 Složení České statistické rady. [online]. Český statistický úřad. [cit 2013-11-05]. Dostupné z strategické materiály, které podstatným způsobem ovlivňují činnost, řízení nebo strukturu ČSÚ. Porada vedení je nástrojem operativního řízení, projednává tedy především konkrétní úkoly a postupy. Vrcholový štáb voleb připravuje a realizuje zpracování výsledků voleb a jejich veřejné prezentace. A krizový štáb se zaměřuje na řešení situací souvisejících s vyhlášením nouzového stavu, stavu ohrožení nebo jinými závažnými situacemi.19 Funkci předsedy ČSÚ v současné době zastává prof. Iva Ritschelová, CSc., která byla na návrh vlády jmenována prezidentem v roce 2010. Jako místopředseda ČSÚ působí Ing. Stanislav Drápal. Co se týká celkového počtu zaměstnanců, v roce 2012 se jejich počet snížil na 1433 ze 1472 v roce 2011 (přičemž v roce 2010 měl ČSÚ 1756 zaměstnanců). Úřad klade důraz především na motivaci a vzdělávání zaměstnanců.20 Záruky nestrannosti a etický kodex Českého statistického úřadu Český statistický úřad je nezávislý na vládě a politických stranách. Nestrannost, spolu s apolitičností, je základní charakteristikou funkce předsedkyně ČSÚ, což zaručuje maximální objektivnost a důvěryhodnost statistických dat produkovaných úřadem. K zárukám nestrannosti se vyjadřuje i zákon o státní statistické službě, a to tak, že „Český statistický úřad a) při výkonu státní statistické služby se řídí zákony a ostatními právními předpisy, uplatňuje odborná hlediska, požadavky na praktické využití a profesionální etiku a používá vědecké metody statistické práce. b) je nezávislý při vytváření statistických informací. Při získávání údajů a zpracování a vyhodnocování statistických informací postupuje tak, aby nebyla narušena objektivita informací a nebyly omezeny nebo zkresleny zveřejňované údaje.“21 Důvěru veřejnosti v Český statistický úřad, potažmo v celou veřejnou správu, chce úřad vytvářet, udržovat a prohlubovat i pomocí etického kodexu. Etický kodex směřuje zejména k budování a udržování dobrých mezilidských vztahů mezi zaměstnanci ČSÚ a veřejností, ale i mezi zaměstnanci navzájem. Zaměstnanci jsou nabádáni k dodržování stanovených etických zásad, aktivní podpoře etického jednání a podílu na vytváření protikorupčního prostředí. Zásady zaměstnance jsou v etickém kodexu shrnuty do jednotlivých tzv. článků22 :  Zákonnost – při plnění veškerých úkolů postupují zaměstnanci pouze v souladu se zákony a ostatními právními předpisy.  Profesionalita – znamená nejen vysokou odbornou úroveň, prohlubovanou průběžným studiem, ale také její propojení se slušností, porozuměním, ochotou a úctou.  Nestrannost, nezávislost, transparentnost – využívání metod práce, které vedou k získání objektivních výsledků, neuvádění vědomě v omyl ani veřejnost ani zaměstnance úřadu. 19 Výroční zpráva za rok 2012, op. cit. 20 Výroční zpráva za rok 2012, op. cit. 21 Zákon 89/1995 Sb., o státní statistické službě, § 5. 22 Etický kodex zaměstnance Českého statistického úřadu. Klíčové dokumenty. [online]. Český statistický úřad. [cit 2013-11-02]. Dostupné z  Včasnost a efektivita – odpovědná práce bez zbytečných odkladů, aby nevznikaly zbytečné výdaje.  Střet zájmů – předcházet situacím, které by mohly vést ke střetu soukromého zájmu a zastávané funkce.  Protikorupční jednání – zákaz přijímat či vyžadovat dary, služby či jiná zvýhodnění.  Nakládání se svěřenými prostředky – efektivně a hospodárně.  Mlčenlivost – ochrana důvěrnosti údajů tak, jak to stanovují obecné i zvláštní zákony.  Informování veřejnosti – poskytovat pravdivé a úplné informace a zdržet se vyjadřování osobních názorů a komentářů při komunikaci se sdělovacími prostředky.  Veřejná činnost – politická nebo jiná veřejná činnost zaměstnance nesmí ohrožovat záruky nestrannosti státní statistické služby.  Reprezentace – používání oděvu vhodného pro zachování dobrého jména a vážnosti úřadu.  Dodržování zásad kodexu – dbát na dodržování kodexu je povinností každého vedoucího zaměstnance. Financování Českého statistického úřadu Český statistický úřad je financován ze státního rozpočtu České republiky, jedná se o rozpočtovou kapitolu 345. Příjmy úřadu, tedy rozpočtové kapitoly 345, jsou z naprosté většiny tvořeny příjmy z rozpočtu Evropské unie a jinými transfery (v roce 2012 byly ve výši 165 215,46 tis. Kč, což činilo 96,54 % všech příjmů). Zbylé příjmy představují tržby z vlastní činnosti (které klesají z důvodu zveřejňování většiny výstupů na internetových stránkách ČSÚ) a jiné příjmy (např. v roce 2012 ještě ČSÚ prodal část kapitálového majetku, což se na celkových příjmech podílelo 0,06 %). Celkové výdaje Českého statistického úřadu jsou mnohonásobně vyšší, za rok 2012 činily 1 205 632,54 tis. Kč. Nejvýznamnější položkou celkových výdajů jsou osobní výdaje (tedy platy, odstupné, zákonné pojištění a příděly do fondu kulturních a sociálních potřeb). Osobní výdaje v roce 2012 představovaly 61,89 % celkových výdajů (průměrná mzda zaměstnance úřadu se zvýšila na 30 645 Kč). Značnou část výdajů ČSÚ také tvoří tzv. věcné výdaje, tedy např. nákup materiálu, energií a služeb (25,31 % v roce 2012).23 Více o Českém statistickém úřadu Zákon 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů Internetové stránky ČSÚ – www.czso.cz Použitá literatura 23 Výroční zpráva za rok 2012, op. cit. Zákon 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů Žák, Libor. Historie statistiky a pravděpodobnosti. [online]. ÚM FSI v Brně, 14. 11. 2006 [cit. 2013-11-01] Dostupné z Závodský, Prokop. 85 let od vzniku státní statistické služby na území České republiky. Statistika. [online]. 2003, č. 1, s. 254 – 262. [cit. 2013-11-02]. Dostupný z Statistika: Od historie po současnost. Informační brožura. [online]. Český statistický úřad. [cit 2013-11-02]. Dostupné z Mise, vize a priority ČSÚ. Klíčové dokumenty. [online]. Český statistický úřad. [cit 2013-11-02]. Dostupné z Výroční zpráva za rok 2012. Výroční zprávy. [online]. Český statistický úřad. [cit 2013-11-05]. Dostupné z Statut České statistické rady. [online]. Český statistický úřad, červen 1995. [cit 2013- 11-05]. Dostupné z Složení České statistické rady. [online]. Český statistický úřad. [cit 2013-11-05]. Dostupné z Etický kodex zaměstnance Českého statistického úřadu. Klíčové dokumenty. [online]. Český statistický úřad. [cit 2013-11-02]. Dostupné z