Procesní aspekty postavení osob v civilním procesu Mgr. Miloslav Hrdlička Procesní subjekty - pojem nSubjekty řízení, které mohou svými procesními úkony působit ke změně, vzniku, zániku civilněprocesních vztahů Procesní subjekty – členění nRozhodující orgány n nÚčastníci řízení n nZvláštní procesní subjekty n nNutné odlišit od osob zúčastněných na řízení Osoby zúčastněné na řízení nJedná se o takové subjekty, které nelze označit za účastníky celého řízení a nejsou to ani subjekty řízení n nMají v procesu právem upravené postavení n nNemohou ale vykonávat vliv na průběh procesu n nPříklad: svědek, znalec, tlumočník n nNěkdy jsou tyto subjekty označovány též jako účastníci pro určitý úsek řízení n Obecně k pojmu soudnictví a soudní moc Pojem soudnictví nSoudnictví je specifická činnost státu, která je vykonávána nezávislými a nestrannými orgány(soudy) a směřuje k poskytování ochrany subjektivním právům a právem chráněným zájmům nMožnost státního(mocenského) donucení Druhy soudnictví nCivilní soudnictví ØRozhodování soukromoprávních věcí nSprávní soudnictví ØRozhodování o ochraně veřejných subjektivních práv – často proti rozhodnutí správních org. nTrestní soudnictví ØRozhodování o vině a trestu – trestné činy nÚstavní soudnictví ØZajištění ústavních práv Pravomoc a příslušnost soudů Pravomoc civilních soudů n Pravomoc soudů nSouhrn oprávnění a povinností, které zákon přiznává soudům k jejich činnosti nJedná se vlastně o meze možného chování subjektů(v našem případě civilních soudů) nJe to okruh věcí, které mohou projednat a rozhodnout soudy nTento okruh je upraven zejména v § 7 o.s.ř.: nV občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z poměrů soukromého práva, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány Příslušnost n Příslušnost soudů nVymezení okruhu působnosti mezi soudy navzájem nPříslušnost je možné dělit: ØA) Věcná ØB) Funkční ØC) Místní n Věcná příslušnost soudů nKterý druh soudu bude v konkrétní věci rozhodovat v I. stupni. nVymezení rozsahu působnosti mezi soudy navzájem nVymezuje, který článek bude rozhodovat nOkresní soudy - § 9 odst. 1 o.s.ř. nKrajské soudy - § 9 odst. 2 o.s.ř. nNejvyšší soud – ANO - § 9 odst. 3 o.s.ř. nPro určení rozhodné podmínky při zahájení řízení Místní příslušnost soudů nVymezuje, který konkrétní soud (v rámci jednoho článku) bude ve věci rozhodovat nUpraveno v § 84 a násl. o.s.ř. nRozlišujeme: nObecná místní příslušnost – Obecný soud žalovaného nZvláštní, kterou je možné členit na ØA) Výlučnou(obligatorní) - § 88 o.s.ř. ØB) Fakultativní – § 87 o.s.ř. n Obecná místní příslušnost n§ 84 - § 86 OSŘ n§ 4 ZZŘS – příslušný je obecný soud osoby, v jejímž zájmu se řízení koná n nTzv. Obecný soud žalovaného (§ 84 OSŘ a násl.) nFyzická osoba – podle místa bydliště nFyzická osoba podnikatel – ve věcech týkajících se jeho podnikatelské činnosti – podle sídla nPrávnická osoba – sídlo nStát – podle sídla organizační složky státu Fakultativní místní příslušnost n§ 87 OSŘ n nJe možné zvolit vedle obecného soudu – volba na žalobci n nNapř. podle místa, kde má stále pracoviště žalovaný nebo kde došlo ke skutečnosti, která zakládá právo na náhradu újmy, atd. n n Obligatorní místní příslušnost n§ 88 OSŘ n nJe nutné vždy využít tato pravidla (pokud se jedná o situaci uvedenou v § 88 OSŘ) n nNapř. soud v jehož obvodu je nemovitá věc, týká-li se řízení práva k ní, atd. Funkční příslušnost nVymezuje, který soud může rozhodnout o opravném prostředku. n§ 10 OSŘ nOdvolání – vyšší článek soudní soustavy n§ 10a OSŘ nDovolání – Nejvyšší soud nŽaloba na obnovu řízení a pro zmatečnost – obvykle soud, který vydal napadené rozhodnutí n Organizace soudní soustavy ČR Vymezení základních pojmů článek a instance nČlánek ØOrganizační postavení soudu ØMísto soudu v organizační struktuře soustavy soudů nInstance(stupeň) ØProcesní pojem ØProcesní vztahy při rozhodování o řádném opravném prostředku ØSoustava soudů ČR je dvouinstanční Soustava civilních soudů v ČR nObecné soudy – 4 články: ØNejvyšší soud ØVrchní soudy ØKrajské soudy ØOkresní soudy Okresní soudy nNejnižší článek soudní soustavy nSoudy I. stupně – nestanoví-li zákon jinak(§9 o.s.ř.) nÚzemní obvody – příloha č. 3 k zákonu o soudech a soudcích nÚzemní členění státu nemusí odpovídat členění organizace a sídel soudů! nPobočky – příloha č. 7 k zákonu o soudech a soudcích ØNapř. Okresní soud v Karviné – pobočka v Havířově nV Brně – působnost okresních soudů Městský soud v Brně nV Praze – působnost okresních soudů Obvodní soud pro Prahu … Krajské soudy nDruhý článek soustavy soudů nMohou rozhodovat: Øa) jako soudy I. stupně – viz. § 9 o.s.ř. Øb) Jako soudy II. stupně – rozhodnutí o opravném prostředku proti rozhodnutí okresního soudu nMohou rozhodovat i ve věcech správního soudnictví nObvody – příloha č. 2 k zákonu o soudech a soudcích nPobočky – přílohy č. 5 a 6 k k zákonu o soudech a soudcích nV Praze – působnost krajských soudů Městský soud v Praze Vrchní soudy nTřetí článek soudní soustavy nV Praze a Olomouci nVystupují jako soudy II. stupně nObvody - příloha č. 1 k zákonu o soudech a soudcích n Nejvyšší soud nČtvrtý článek soudní soustavy nNejvyšší článek soudní soustavy nČinnost: ØRozhoduje o dovoláních ØSjednocování judikatury nSídlo – Brno n Ústavní soud nStojí mimo soustavu obecných soudů nPrávní základ: ØÚstava ØZákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů nHlavní náplní je ochrana ústavnosti nAutonomně koncipovaný soud – z hlediska organizační struktury soudů Účastníci řízení Způsobilost být účastníkem řízení a procesní způsobilost Společný výklad – způsobilost účastníků n nU účastníků řízení je možné rozeznávat: nZpůsobilost být účastníkem řízení nProcesní způsobilost nPředpokladem účastenství ve sporném řízení není věcná legitimace!! nV obou případech se jedná o procesní podmínky (§ 103 OSŘ) na straně účastníků n nObecně OSŘ odkazuje do sféry hmotného právo nPozor: nNěkdy speciální úprava v OSŘ (např. § 23 OSŘ) nNOZ zavádí nové instituty, které ovlivní i např. procesní způsobilost n Způsobilost být účastníkem nZpůsobilost být nositelem procesních práv a povinností n nPrávní úprava: § 19 OSŘ - odkazuje do sféry hmotného práva - způsobilost být účastníkem má každý, kdo má právní osobnost (§ 15, 23, 118 NOZ) (jinak jen ten, komu ji zákon přizná) ØFyzické osoby – od narození do smrti ØPrávnická osoba – od okamžiku vzniku ØStát – je považován za právnickou osobu – má způsobilost být účastníkem nNěkdy zákon přiznává způsobilost být účastníkem i subjektům, které nemají obecně samostatnou právní subjektivitu (např. správce daně – § 10 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu) n Procesní způsobilost nZpůsobilost činit samostatně procesní úkony, neboli způsobilost před soudem samostatně právně jednat n nPrávní úprava - § 20 OSŘ – každý v rozsahu, v jakém je svéprávný (§ 15, 30 NOZ) („výjimka“ – možný postup podle § 23 OSŘ) n n Zvláštní úprava v OSŘ n§ 23 OSŘ – soud může rozhodnout(vyžadují-li to okolnosti), že i osoba, která nemá plnou svéprávnost, musí být zastoupena svým zákonným zástupcem nebo opatrovníkem i v případech, kdy by podle hmotného práva mohla jednat sama nSoud rozhoduje usnesením, proti kterému je přípustné odvolání n Nové instituty NOZ dopadající na procesní způsobilost nZejm. § 37 NOZ – Přiznání svéprávnosti soudem nPokud bude svéprávnost přiznána – osoba bude mít plnou procesní způsobilost n n n Účastníci civilního soudního řízení Definice účastenství nKdo je účastníkem řízení? n nVzhledem k diferenciaci nalézacího řízení není možná jediná definice n n nV procesním právu lze okruh účastníků vymezit podle tří různých definic n Definice účastenství - přehled nSporné řízení nTzv. 1. definice účastenství n§ 90 OSŘ nŽalobce a žalovaný nNesporné řízení (pozor definice již obsaženy v ZZŘS) nTzv. 2. definice účastenství n§ 6 odst. 1 ZZŘS nNavrhovatel a ten, o jehož právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno nTzv. 3.definice účastenství n§ 6 odst. 2 ZZŘS nNavrhovatel a ten, kterého zákon za účastníka označuje n Ochrana spotřebitele v rozhodčím řízení n Základní otázky rozhodčího řízení nMožnost přenést oprávnění rozhodnout věc z civilního soudu na rozhodce rozhodčí smlouvou, která může mít formu: nSmlouva o rozhodci nRozhodčí doložka nArbitrabilita sporu: n1) Majetkový spor n2) Existence civilní soudní pravomoci è soukromoprávní spor n 3) Možnost uzavření smíru è dispoziční volnost stran n n Rozhodčí smlouva nPožadavky na rozhodčí smlouvu (§3 odst. 3-6 ZORŘ): nNutné sjednat rozhodčí doložku samostatně pod sankcí absolutní neplatnosti – již nemůže být součástí VOP nPovinnost podnikatele podat spotřebiteli vysvětlení o účincích rozhodčí doložky n§3/5 ZORŘ – nutné náležitosti rozhodčí smlouvy(úplné a pravdivé informace o): na) rozhodci nebo o tom, že rozhoduje stálý rozhodčí soud, nb) způsobu zahájení a formě vedení rozhodčího řízení, nc) odměně rozhodce a předpokládaných druzích nákladů, které mohou spotřebiteli v rozhodčím řízení vzniknout a o pravidlech pro jejich přiznání, nd) místu konání rozhodčího řízení, ne) způsobu doručení rozhodčího nálezu spotřebiteli a nf) tom, že pravomocný rozhodčí nález je vykonatelný n n Průběh řízení nRozhodcem u sporů se spotřebitelem může být pouze rozhodce, který je zapsaný v seznamu ministerstva spravedlnosti - § 4/4 ZORŘ n nTento seznam upraven v nových ustanoveních § 40a – 40d ZORŘ n40b ZORŘ – požadavky na osobu rozhodce – mimo jiné nutné právnické vzdělání v magisterském (navazujícím magisterském) programu n Průběh řízení II. n§ 8/3 ZORŘ – informační povinnost rozhodce – zda v posledních 3 letech byl rozhodcem ve sporu, kde vystupuje jeden z účastníků n§ 25 ZORŘ – rozhodčí nález (ve spotřebitelských věcech) musí vždy obsahovat odůvodnění a poučení o možnosti podat návrh na jeho zrušení soudem n§ 25 ZORŘ – vždy nutné použít právní předpisy obsahující ustanovení o ochraně spotřebitele (resp. použít tato ustanovení) – vyloučení obecné možnosti rozhodovat podle zásad spravedlnosti? Zrušení rozhodčího nálezu soudem n§ 31 ZORŘ – vloženy nové ustanovení – písmena g) a h) ng) rozhodce nebo stálý rozhodčí soud rozhodoval spor ze spotřebitelské smlouvy v rozporu s právními předpisy stanovenými na ochranu spotřebitele nebo ve zjevném rozporu s dobrými mravy nebo veřejným pořádkem, nh) rozhodčí smlouva týkající se sporů ze spotřebitelských smluv neobsahuje informace požadované v § 3 odst. 5, popřípadě tyto informace jsou záměrně nebo v nezanedbatelném rozsahu neúplné, nepřesné nebo nepravdivé, nebo“. nJedná se tedy o zakotvení možnosti meritorního přezkumu rozhodčího nálezu soudem! (a zrušení tohoto rozhodčího nálezu) Postup po zrušení návrhu soudem nZměny v § 32 ZORŘ – nutnost zkoumat důvody odložení vykonatelnosti rozhodčího nálezu i bez žádosti spotřebitele n§ 32/3 ZORŘ – Pokud návrh na zrušení rozhodčího nálezu podá spotřebitel, soud přezkoumá, zda nejsou dány důvody pro odložení vykonatelnosti rozhodčího nálezu podle odstavce 2, aniž by o to spotřebitel žádal. O odložení vykonatelnosti rozhodne soud do 7 dnů od podání návrhu; po tuto dobu nelze rozhodčí nález vykonat. n nZměna v § 34 ZORŘ – n§34/1 ZORŘ – n Zruší-li soud rozhodčí nález z důvodů uvedených v § 31 písm. a), b), g) nebo h), pokračuje k návrhu některé ze stran po právní moci rozsudku v jednání ve věci samé a tuto věc rozhodne. Věc již nelze projednat v rozhodčím řízení. Řízení ve věcech fyzických osob n Obecné otázky nUpraveno zejména v zákoně č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „ZŘS“) n nTypicky se jedná o řízení nesporné povahy n nSpeciální právní úprava dle typu řízení n nVybraná řízení: n Řízení o některých podpůrných opatřeních n§ 31 a násl. ZŘS nV řízení soud rozhoduje zejména o na) splnění podmínky v předběžném prohlášení, nb) změně nebo zrušení předběžného prohlášení, nc) schválení smlouvy o nápomoci, nd) odvolání podpůrce, ne) schválení zastoupení členem domácnosti. nO schválení smlouvy o nápomoci lze rozhodnout jen na návrh podporovaného nebo podpůrce nSmlouva o nápomoci musí být přiložena k návrhu, nebo její obsah v návrhu nU schválení zastoupení členem domácnosti je třeba nařizovat jednání jen tehdy, navrhne –li to účastník, nebo je-li to nezbytné Omezení svéprávnosti n§ 34 a násl. ZŘS nNávrh může podat též zdravotní ústav nNávrh na zrušení nebo změnu rozhodnutí o omezení ve svéprávnosti může podat i osoba omezená ve svéprávnosti nSoud může rozhodnout, že toto právo osobě po určitou dobu (nejdéle 6 měsíců) nepřísluší Omezení svéprávnosti II. nSoud musí v řízení vyslechnout posuzovaného (může od toho upustit v případě, že nelze tento výslech provést vůbec, nebo bez újmy pro zdravotní stav posuzovaného nMusí jej však vždy zhlédnout nSoud musí v řízení zvažovat mírnější formy opatření nSoud rozhoduje rozsudkem, kde vymezí rozsah omezení nSoud rozsudek zruší v případě, že později vyjde najevo, že pro omezení nebyly podmínky Řízení ve věcech opatrovnictví člověka n§ 44 a násl. ZŘS nPříslušný soud v jehož obvodu má opatrovanec bydliště nSoud spojí s řízením o omezení ve svéprávnosti (pokud probíhá) nSoud dohlíží, zda plní opatrovník své povinnosti Řízení o prohlášení člověka za nezvěstného n§ 50 a násl. ZŘS nŘízení lze zahájit pouze na návrh nÚčastníkem je pohřešovaný a ten, kdo je podle OZ oprávněn k podání návrh na zahájení řízení nSoud vyzve pohřešovaného vyhláškou nebo jiným vhodným způsobem vyzve, aby soudu podal do 3 měsíců zprávu(popřípadě každého, kdo o pohřešovaném ví) Řízení o prohlášení člověka za mrtvého nV případě domněnky smrti je možné prohlásit osobu za mrtvou jen na návrh nSoud rozhoduje rozsudkem – zde určí i datum smrti osoby nV případě zjištění, že osoba žije soud rozhodnutí zruší Řízení ve věcech vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení ve zdravotním ústavu n§ 66 a násl. ZŘS nÚčastníkem i zdravotní ústav n nK posouzení zdravotního stavu nutné jmenovat znalce n nOdvolání nemá odkladný účinek Řízení ve věcech právnických osob n Obecné otázky nPrávní úprava n nZŘS - § 85 – § 97 nZejména zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících fyzických a právnických osob (dále jen „ZVR“ - § 75 a násl. – řízení ve věcech veřejného rejstříku nVybrané aspekty: n Řízení dle ZŘS n§ 85 a násl. nJedná se o řízení: na) řízení ve statusových věcech právnických osob, včetně jejich zrušení a likvidace, jmenování a odvolávání členů jejich orgánů nebo likvidátora, přeměn a otázek statusu veřejné prospěšnosti, n nb) řízení o jmenování znalce, n nc) řízení ve věcech právnických osob, nejde-li o řízení podle písmene a), vyplývá-li ze zákona, že je lze zahájit i bez návrhu, n nd) řízení ve věcech opatrovnictví právnických osob. Řízení dle ZVR nŘízení ve věcech zápisu do veřejného rejstříku nObecně krajské soudy nŘízení se zahajuje obecně na návrh, ale v ZVR (dosažení shody mezi zapsaným a skutečným stavem lze zahájit i bez návrhu) nNávrh v listinné nebo elektronické podobě nÚčastníkem je osoba, která podala návrh na zahájení řízení ke kterému je oprávněna podle ZVR nebo jiného předpisu a osoba, která je zapsaná v rejstříku n Řízení dle ZVR II. nSoud odmítne návrh na zápis v případech, kdy (§ 86 ZVR): na) byl podán osobou, která k návrhu není oprávněna, nb) nebyl podán předepsaným způsobem, nc) neobsahuje všechny předepsané náležitosti, nd) je nesrozumitelný nebo neurčitý, ne) k němu nebyly připojeny listiny, jimiž mají být podle tohoto nebo jiného zákona doloženy údaje o zapisovaných skutečnostech, nebo nf) účel zakládané právnické osoby je v rozporu s ustanovením § 145 občanského zákoníku. nSoud obecně rozhoduje v řízení usnesením n Děkuji za pozornost…