Seminář č. 2 (příklady) sem. sk. R. Rubana 1 Kontraktace mezi podnikateli, využití obchodních podmínek, typické obchodní smlouvy typové a inominátní, taktika smluvního jednání Teoretická část 1) Kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti? (Zaměřte se zejména na situace, kdy si oferent a akceptant ofertu a akceptaci zasílají poštou.) Příklad 1 Obchodní společnost Brouk pytlík, s. r. o. je společností, která má celou řadu živnostenských oprávnění a zabývá se prodejem a poskytováním služeb (mj. i výrobou a prodejem kancelářských potřeb nebo krejčovstvím). Nový bankovní dům TRIO bank, a. s. se rozhodl změnit stejnokroje svých zaměstnanců, s čímž souvisí také změna délky kalhot. Pracovník pověřený marketingem a PR tedy napíše do společnosti Brouk pytlík, s.r.o. následující e-mail: „Zdvořile žádám o sdělení kapacity pro objednávku: 3.000 ks záložek pro naše zaměstnance.“ Odpovědí mu je: „Jsme schopni zajistit do jednoho týdne.“ Pracovník TRIO bank, a. s. se zaraduje, vymění si se společností Brouk pytlík, s.r.o. ještě několik zpráv ohledně ceny zakázky a obě strany obchod uzavřou. O to větší je překvapení TRIO bank, a. s., když po týdnu čekání přijde zásilka obsahující 3.000 ks papírových záložek do šanonů. 1) Byl první z e-mailů pracovníka TRIO bank, a. s. nabídkou? Změnila by se nějak situace, pokud by pracovník TRIO bank, a. s. svojí první zprávou reagoval na „nabídku“, kterou má společnost Brouk pytlík, s.r.o. ve svém internetovém katalogu (kdo by v tomto případě byl oferentem a kdo potenciálním akceptantem)? 2) Použijte výkladových pravidel ObčZ a celou situaci rozeberte. 3) Změní se nějak situace, pokud spolu strany již dříve obchodovaly a kdykoli předtím se hovořilo o „záložkách“, byl obchod směřován k dodání kancelářských záložek do šanonů? 4) Změní se nějak situace, pokud byla součástí původního e-mailu od TRIO bank, a. s. příloha v podobě obrázku rozkreslujícího způsob úpravy kalhot zaměstnanců? 5) Má na výklad právních jednání nějaký vliv skutečnost, že oba subjekty jsou podnikateli? 6) Skutkový stav mírně modifikujme. Předpokládejme, že korespondence obou zaměstnanců probíhala následovně: TRIO bank, a. s.: „Zdvořile žádám o sdělení kapacity pro objednávku: 3.000 ks záložek pro naše zaměstnance. Je-li z Vaší strany dodání tohoto počtu zobží v termínu do 7 dnů přijatelné, rádi bychom u Vás toto zboží zakoupili.“ Brouk pytlík, s.r.o.: „Zboží expedujeme v předepsaných balíčcích. Nejnižší možný počet dodaných záložek činí 5.000 ks.V tomto počtu zboží dodáme.“ 7) Jak budete reagovat na situaci, v níž na prvotní e-mail zaměstnance (ad 6) společnost Brouk pytlík, s. r. o. nijak nezareaguje. Pouze po dvou dnech dodá 3.000 ks záložek. TRIO bank, a.s. se zdráhá dodávku převzít (došlo totiž ke změně názoru vedení, které již změnu stejnokrojů nepodporuje). Byla vůbec daná smlouva uzavřena (a pokud ano, ke kterému okamžiku)? Je TRIO bank, a. s. povinna zboží převzít? Seminář č. 2 (příklady) sem. sk. R. Rubana 2 Příklad 2 1) Smluvní strany (podnikatelé) ve smlouvě odkázaly na obchodní podmínky. V jednom z odstavců smlouvy se však smlouva dostává s obchodními podmínkami do rozporu. Součástí smlouvy je rovněž doložka o tom, že obchodní podmínky mají před textem smlouvy přednost. Kterého dokumentu se tedy na danou záležitost použije (smlouvy, nebo obchodních podmínek)? 2) Předchozí situaci modifikujme v tom směru, že jedna ze stran zaslala druhé ofertu a odkázala (přiložila) své obchodní podmínky. Druhá ze stran odpověděla, že nabídku přijímá a přiložila své (odlišné) obchodní podmínky. Mezi oběma dokumenty jsou přitom značné rozdíly. Došlo k uzavření smlouvy? Které z obchodních podmínek mají přednost? Jak celou situaci řešit? Co je podstatou doktrín last shot a knock-out? 3) Smluvní strany (podnikatelé) do jedné listiny vtělily současně smlouvu o dílo a licenční smlouvu autorskoprávní. Dohodly se přitom, že všechny závazky vyplývající z této listiny se budou posuzovat společně a že jsou na sobě nezávislé. Jedna ze stran po čase namítá neplatnost autorskoprávní licenční smlouvy a tím tedy i neplatnost smlouvy o dílo. Druhá strana argumentuje tím, že neplatná je jen ta smlouva, které se neplatnost týká (licenční). Kdo má pravdu? Příklad 3 Jako klient za Vámi přichází pan Cimrman. Říká, že je vlastníkem ve společnosti Cimrman, spol. s r.o. Pan Cimrman by společnost rád prodal svému známému, Josefu Švejkovi. Jaké informace je nezbytné od pana Cimrmana získat, abyste mu s prodejem společnosti mohli pomoci? Připravte komplexní řešení klientova požadavku včetně prvotního (věcného) návrhu převodní smlouvy. Byť jde o skutkový stav smyšlený, vyjděte z veřejně dostupných materiálů reálně existující společnosti (identifikační číslo osoby: 44960140).