Seminář č. 6 (příklady) sem. sk. R. Rubana 1 Kupní smlouva Teoretická část 1 1) Vymezte kupní smlouvu proti jiným smluvním typům (zejména smlouvě o dílo). Příklad 1 Pan Kladívko (kupující) a pan Hřebíček (prodávající) uzavřeli kupní smlouvu (oba dva jsou podnikateli a vznik závazkových vztahů z této smlouvy se týká jejich podnikatelské činnosti). 1) Předmětem kupní smlouvy je starožitný stůl z pravé slonoviny, který by si kupující rád umístil do své pracovny. Smluvní strany si sjednaly, že stůl má být dodán „ihned poté, co tato smlouva nabude účinnosti, přičemž slovem ihned se míní dodání do 24 (slovy: dvacetičtyř) hodin.“ Prodávající stůl dodal po třech dnech od uzavření smlouvy. Byl prodávající v prodlení? 2) Ve smlouvě je stanoveno, že starožitný stůl ze slonoviny má být dodán ze zásob, které má prodávající ve skladu ve městě Dakar (stát Senegal). Kupující na dodání stolu marně čeká několik dní, když mu od prodávajícího přijde výzva k tomu, aby si stůl v Dakaru nejpozději do pěti dnů převzal. Jinak bude prý stůl prodán jinému kupujícímu. Mimo to výzva obsahuje vyčíslení nákladů, které prý vznikly tím, že je kupující v prodlení a že stůl byl na jeho náklady uskladněn u třetí osoby. Z toho je kupující značně rozladěn a hodlá prodávajícího žalovat. Má šanci na úspěch? 3) Ve smlouvě bylo mimo klauzule uvedené výše (ad 1), že „prodávající je povinen odeslat zboží“. Prodávající tedy ihned po uzavření smlouvy (do dvou hodin) připravil stůl k expedici a předal jej smluvenému dopravci. Protože však stůl putoval ze skladu prodávajícího nedaleko města Kiruna (sever Švédska), zboží dorazilo až za dva dny od účinnosti kupní smlouvy. Byl prodávající v prodlení? 4) Ve smlouvě je stanoveno, že stůl má být dodán podle předlohy/vzoru, jímž je stůl císaře Františka Josefa I. ze slonoviny (klů) slona indického. Ve smlouvě samotné je však zboží vymezeno jako stůl ze slonoviny (klů) slona afrického. V jaké jakosti má prodávající plnit, aby plnil řádně? Teoretická část 2 1) V jakých případech hovoříme o vadách zboží? Příklad 2 Pan Kladívko (kupující) a pan Hřebíček (prodávající) uzavřeli kupní smlouvu (oba dva jsou podnikateli a vznik závazkových vztahů z této smlouvy se týká jejich podnikatelské činnosti). Předmětem smlouvy je zbrusu nová lokomotiva. 1) Při přechodu nebezpečí škody je lokomotiva kupujícím důkladně zkontrolována a nevykazuje žádné vady. Kupující se tedy nezdráhá podepsat předávací protokol. Při zkouškách soupravy však dojde k prasknutí osy. Dle vyjádření odborníků kupujícího se jedná o chybu v odlitku osy. Jedná se v tomto případě o vadu zboží, nebo ne? Seminář č. 3 (příklady) sem. sk. R. Rubana 2 2) Jednou z „jakostních kvalit“ lokomotivy měla být maximální rychlost stroje 160 km/h (lokomotiva má sloužit na tratích s vysokou rychlostí zejména jako tažný stroj pro mezinárodní rychlíky – tato skutečnost je prodávajícímu dobře známa, je rovněž vyjádřena ve smlouvě). V průběhu testování se však ukázalo, že lokomotiva dosahuje nejvýše rychlosti 80 km/h. Čeho se může kupující na prodávajícím dožadovat? 3) Kupující zaslal prodávajícímu písemné oznámení o vadě zboží, ve kterém namítá nízkou nejvyšší rychlost lokomotivy. V oznámení však nevymezil, jaký nárok uplatňuje. Prodávající tedy kupujícímu dodal novou lokomotivu. To se kupujícímu nelíbí, protože vadnou lokomotivu již opatřil nákladným antikorozním nátěrem. Může se kupující proti postupu prodávajícího nějak bránit, resp. je kupující povinen vadnou lokomotivu vrátit prodávajícímu? 4) Vadou lokomotivy je v tomto případě prasklé čelní sklo (prasklina dlouhá 20 cm). Kupující na vadu v průběhu provádění zkoušek přišel a tentokrát již jasně specifikoval, že se domáhá odstranění vady. Prodávající s opravou otálí a celý spor se dostane až před soud. Argumentem prodávajícího je, že kupující neprovedl prohlídku zboží po přechodu nebezpečí na zboží a že tedy jeho nárok není oprávněný. Jak má soudce rozhodnout? 5) Za stejných okolností, jaké jsou vymezeny v předchozím případě (ad 4), se kupující rozhodl od smlouvy odstoupit. To je prodávajícím rozporováno, neboť má stejně jako v předchozím případě za to, že se jednalo o vadu zjevnou, kterou by býval byl kupující odhalil, kdyby provedl prohlídku lokomotivy při přechodu nebezpečí škody. Kdo má pravdu? 6) Je situace popsaná v předchozím případě (ad 5) porušením podstatným, nebo nepodstatným? Svůj závěr patřičně zdůvodněte. Teoretická část 3: 1) Musí okamžik přechodu nebezpečí na zboží splývat s okamžikem převodu vlastnického práva? 2) Co jsou doložky INCOTERMS? Pro účely kurzu ObchP postačuje jen hrubá znalost (odpověď na otázku „co to je“), netřeba jít do detailů. (Detaily však již znáte z MPS :-) Příklad 3 1) Vraťme se k prodejci, který předal zboží dopravci v severošvédské Kiruně, aby mohlo být přepraveno kupujícímu. Kamion převážející zboží po cestě havaroval a došlo ke zničení stolu. Kdo nese nebezpečí škody na zboží? 2) Jak se Vaše odpověď změní, pokud si strany sjednali tzv. výhradu vlastnictví (objasněte rovněž, v čem ona výhrada spočívá). 3) Kupující uzavřel s prodávajícím 15. 3. kupní smlouvu. Zbožím bylo 250 000 t ropy, které v době koupi již byly na cestě z Perského zálivu do Hamburku. Již 10. 3. však z lodi pomalu začala unikat ropa. Závada byla zprvu tak zanedbatelná, že si jí nikdo nemohl povšimnout. Do oceánu však uniklo 3 000 t ropy, což posádka zjistila až 16. 3. Kdo nesl nebezpečí škody na zboží mezi 10. 3. a 15. 3.?