Seminář č. 10 (příklady) sem. sk. R. Rubana 1 Obchodní komise, mandát, zasílatelství, přeprava, provoz dopravního prostředku, úschova a skladování, konsignační sklady Příklad 1 Pan Mrkvička by rád pověřil pana Okurku, aby pro něj obstaral jistou obchodní záležitost. Pánové jsou oba vzdělanci, a tak před uzavřením smlouvy vyrazili do knihovny a vypůjčili si učebnici Kurz obchodního práva - Obchodní závazky. Již při pohledu do obsahu se však oba naprosto vyděsili, kdy zjistili, že mezi „smlouvy příkazního typu“ je řazeno hned několik smluv. 1) Vymezte základní pojmové znaky smlouvy příkazní, smlouvy komisionářské, smlouvy zprostředkovatelské a smlouvy o obchodním zastoupení. K jednotlivým smluvním typům vymyslete příklady skutkových okolností, za nichž byste jednotlivé smluvní typy využili. 2) Pan Mrkvička s panem Okurkou uzavřeli příkazní smlouvu. Pan Mrkvička (příkazce) uložil panu Okurkovi (příkazník), aby jej zastupoval při uzavření kupní smlouvy s třetí osobou. Mandatář (příkazník) se k obchodní záležitosti postavil odpovědně a dělal, co mohl, aby smlouva byla uzavřena. Okolnosti na straně třetí osoby však obchod zhatily a k uzavření kupní smlouvy nedošlo. Příkazník se nyní hlásí o vyplacení úplaty. Příkazce se však s výplatou zdráhá, kupní smlouva nakonec uzavřena nebyla, tak proč by platil. Je úvaha příkazce korektní? 3) Předchozí situaci modifikujme následovně: ona obchodní záležitost spočívala v uzavření dvou na sobě závislých smluv, po uzavření první má být započato s vyjednáváním podmínek druhé, která má být uzavřena do dvou měsíců od uzavření první z nich. Protože však nedošlo k uzavření první smlouvy, je již vyjednávání o druhé ze smluv zcela bezpředmětné. Příkazce se při krachu první smlouvy navíc tak rozčílí, že příkazní smlouvu v celém rozsahu vypoví. Příkazník se přesto dožaduje části úplaty. Je jeho nárok oprávněný? 4) Příkazník kromě úplaty požaduje rovněž úhradu nákladů, které vynaložil, když musel v rámci procesu kontraktace několikrát absolvovat cestu z Brna do Aše. Jak se má příkazník postavit k tomuto nároku příkazce? 5) Pokuste se postihnout význam ust. § 2444 ObčZ. O jaká „jiná ustanovení zákona“ by se mohlo jednat? 6) Odhlédněme od předchozího zadání a situaci upravme v tom směru, že pánové neuzavřeli smlouvu příkazní, nýbrž smlouvu komisionářskou. Pan Okurka (komisionář) se zavázal zařídit pro pana Mrkvičku (komitenta) obchodní záležitost, která spočívá v organizaci školícího semináře. Vymezte komisionářskou smlouvu proti smlouvě zprostředkovatelské, resp. smlouvě o obchodním zastoupení. 7) Podobně jako výše u mandátní smlouvy komitent vynaložil příslušné úsilí, aby byl seminář zorganizován, avšak kvůli obtížím na straně třetí osoby příslušná sada smluv, která by realizaci semináře garantovala, uzavřena nebyla. Má komitent nárok na úplatu? 8) Je komisionářská smlouva smlouvou úplatnou? Musí být úplata ve smlouvě sjednána? 9) Situaci modifikujme do té míry, že onou obchodní záležitostí, kterou se komisionář zavazuje pro komitenta obstarat je tzv. komisní prodej. Komitent tedy předá komisionáři předmět, který má být prodán. Kdo je po předání vlastníkem tohoto předmětu? Zakoupí-li si předmět třetí osoba, mezi kým bude uzavřena kupní smlouva? Seminář č. 10 (příklady) sem. sk. R. Rubana 2 Kdo odpovídá za škodu vzniklou na předmětu komisního prodeje, která vznikne po předání předmětu komisionáři? Teoretická část 2 1) Objasněte rozdíl mezi smlouvou o zprostředkování a smlouvou o obchodním zastoupení. 2) Jmenujte evropský předpis, který se dotýká obchodního zastoupení (předpis nastudujte). 3) Která ustanovení smlouvy o obchodním zastoupení jsou kogentní a která dispozitivní? 4) Jaký je vztah úpravy konkurenční doložky u obchodního zastoupení (§ 2518 ObčZ) a obecné konkurenční doložky (§ 2975 ObčZ)?