Seminář č. 11 (příklady) sem. sk. R. Rubana 1 Distribuce, obchodní zastoupení, zprostředkování, kontrolní činnost, franchising, tichá společnost Příklad 1 Standa Šlupka se dohodl s Jardou Mrkvičkou, že pro Jardu svým jménem ale na Jardův účet za mírnou úplatu obstará přepravu zboží z Brna do Prahy. 1) Objasněte, v čem má spočívat úsilí Standy? Co je podstatou uzavřené smlouvy? Má snad Standa zboží sám převézt? 2) Standovi se nedaří najít žádného dopravce, který by pro Jardu zásilku přepravil. Osloví proto Toma Broka − svého kamaráda, který má se spedicí značné zkušenosti − a požádá ho o obstarání přepravy. To se Jardovi příliš nelíbí. Zavázán byl přeci Standa. On tedy měl přepravu zajistit. Je použití „mezizasílatele“ přípustné? 3) Ani pomoc Toma Broka nepomohla. Standa stále nemůže najít nikoho, kdo by pro něj na Jardův účet zboží přepravil. Aby tedy dostál svým závazkům, rozhodne se zboží převézt sám. Smí tak učinit, i přesto, že jeho závazek tkví v „obstarání“? 4) Při přepravě dojde k poškození zboží. Jarda se velmi zlobí a ptá se, zda Standa zboží pojistil. Měl Standa tuto povinnost? 5) Situaci mírně upravme a mějme za to, že Standa přepravce (společnost Šup Šup Transport, s.r.o.) našel. Uzavřel s ním příslušnou smlouvu (o přepravě věci). Při dopravní nehodě se však ukázalo, že namísto banánů − jak tvrdil Jarda − je v bednách nebezpečný toxický odpad, který se v průběhu jízdy odpařoval, čímž poškodil vozidlo a zapříčinil nehodu. Šup Šup Transport, s.r.o. nyní žaluje Standu, s nímž přepravní smlouvu uzavřela. Má Standa vůči Jardovi regres? 6) Standa je při hledání úspěšný. Přepravu zboží dohodne se společností Šup Šup Transport, s.r.o., s níž uzavře smlouvu o přepravě věci. O den později však přichází zpráva od Jardy. Jarda v ní uvádí, že si to rozmyslel. Že zboží v Praze nepotřebuje a že celý kontrakt ruší. Smí tímto způsobem Jarda postupovat? Příklad 2 Standa Šlupka se dohodl s Jardou Mrkvičkou, že pro Jardu za úplatu přepraví dodávku zboží z Brna do Prahy. 1) Mějme za to, že předmětem přepravy (zbožím) je nebezpečná ropná látka. Ve smlouvě přitom nebyla ujednána doba realizace přepravy (dokdy má být do místa určení přepraveno). Jarda trvá na tom, že přeprava měla začít probíhat den následující po dni uzavření smlouvy. Standa však kontruje, že pro přepravu takto nebezpečné látky vyžadují veřejnoprávní předpisy potvrzení výrobce látky o jejím přesném složení. A proto, že mu Jarda tento dokument nepředal, nemůže doprava probíhat. Vyhodnoťte celou situaci. Kdo má pravdu (kdo je v prodlení)? 2) Podobně jako v předchozím případě u spedice zaslal Jarda Standovi zprávu o tom, že své dřívější příkazy ruší, že má být přeprava přerušena a že se má zboží vrátit do jeho skladu. Je k tomu Jarda oprávněn? Pokuste se vymyslet důvod, který mohl Jardu k takovému příkazu vést? 3) Součástí závazku Standy je také to, že od příjemce (který je kupujícím zboží) přijme peněžitou částku (kupní cenu), která kryje převod vlastnictví ke zboží. Je takové vedlejší ujednání možné? Kdy nabývá příjemce vlastnické právo k věci? Seminář č. 11 (příklady) sem. sk. R. Rubana 2 4) Jarda Standovi ne a ne zaplatit dohodnutou úplatu. Standa se tedy obrací na příjemce zboží. Uvádí přitom, že příjemce je ručitelem Jardy. Má pravdu? Objasněte detailněji kontury daného ručitelského vztahu. 5) Mějme za to, že zbožím, které je přepravováno, je voda. Protože však přeprava probíhá v průběhu parného léta, polovina zásilky se odpaří (typ vozu, v němž mělo být zboží přepravováno, byl ve smlouvě dohodnut, ze strany dopravce nedošlo k žádnému pochybení). Příjemce zásilky dodávku reklamuje. To Jardu přirozeně rozlítí a žádá po Standovi náhradu škody, která na zboží (zásilce vody) vznikla. 6) Mějme dále za to, že při přepravě došlo ke ztrátě přepravovaného zboží. Standa se ke svým povinnostem dobrovolně hlásí a je smířen s tím, že vzniklou škodu musí uhradit. Oba kamarádi si však nejsou jisti, jaká má být výše hrazené škody. Zboží totiž v průběhu přepravy značně ztratilo na ceně (mějme za to, že šlo o zlatou cihlu a cena zlata se na světových trzích v posledních dnech výrazně propadla). Má být výše škody určena k okamžiku odeslání, k nejpravděpodobnějšímu okamžiku ztráty či k okamžiku, v němž mělo být dodáno? 7) Co je to náložní list? Jakých forem může tento cenný papír nabývat? Jaká práva jsou s náložním listem spojena? Příklad 3 Standa Šlupka uzavřel s Jardou Mrkvičkou smlouvu o skladování. 1) Oba kamarádi si však nejsou jistí, co je to tzv. skladištní list a zda jej musí obligatorně využít. Napovězte. 2) Jaké právo je se skladištním listem spojeno? 3) Je smlouva o skladování smlouvou reálnou, nebo konsenzuální? Jaký následek bude mít, pokud skladovateli ani po roce od účinnosti smlouvy není předmětná věc předána? 4) Skladovatel se po ukladateli dožaduje uhrazení nákladů na pojištění uložené věci, a to nad rámec skladného. Je jeho nárok oprávněný? 5) Smlouva byla sjednána na 5 let. Uschovatel se však domáhá vydání uložené věci již po 2 letech. Schovatel se věc zdráhá vydat. Je povinen ji vydat, nebo má trvat na tom, že vydáno může být jen po 5 letech?