Zadání žalobce: Stavebního bytového družstva mladých Plzeň žalovaný: Sebastian Fousek žaloba: o vyklizení bytu Skutkový stav Okresní soud Plzeň - město rozsudkem ze dne 17. ledna 2012, č. j. 30 C 646/2009-112, zamítl žalobu Stavebního bytového družstva mladých Plzeň (dále jen „bytové družstvo“) o vyklizení bytu č. 18 v obytném domě č. p. v ulici Hubálkova, v katastrálním území Přimda, (dále jen „družstevní byt“), [výrok I.] a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.). Soud prvního stupně vyšel z toho, že: 1) Okresní soud Plzeň - město rozsudkem ze dne 30. srpna 2006, č. j. 16 C 210/2006-51, uložil žalovanému jakožto tehdejšímu členu bytového družstva a nájemci družstevního bytu zaplatit žalobci 9.417,- Kč s poplatkem z prodlení. 2) Žalovaný uhradil bytovému družstvu 19. září 2007 toliko jistinu (9.417,- Kč), dlužný poplatek z prodlení však ani přes výzvu nezaplatil. 3) Okresní soud Plzeň - město usnesením ze dne 11. prosince 2008, č. j. 73 Nc 14596/2008-9, které nabylo právní moci 19. března 2009, nařídil proti žalovanému exekuci k vymožení poplatku z prodlení (jenž činil 27.685,- Kč; dále jen „pohledávka“), a nákladů exekuce a nákladů oprávněného (bytového družstva) předběžně stanovených v exekučních příkazech. 4) Z exekučního příkazu soudního exekutora Mgr. Ing. Jana Papouška (dále jen „soudní exekutor“) ze dne 16. ledna 2009, č. j. 134 EX 00081/09-012, se podává, že pro vymožení pohledávky se exekuce provede postižením jiných majetkových práv povinného, a to jeho členských práv a povinností v bytovém družstvu. 5) Podle exekučního příkazu soudního exekutora ze dne 20. března 2009, č. j. 134 EX 00081/09-050, měla být exekuce pro vymožení pohledávky provedena též srážkami z jiných příjmů (důchodu žalovaného). 6) Dne 5. ledna 2010 zaniklo ve smyslu § 51 písm. c) zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekučního řádu) a o změně dalších zákonů, pověření soudního exekutora k provedení exekuce, neboť pohledávka, včetně jejího příslušenství a nákladů exekuce byla vymožena (a to zčásti dobrovolným splněním vymáhané povinnosti žalovaným a zčásti srážkami z jiných příjmů žalovaného). 7) Žalovaný požádal dne 4. února 2010 soudního exekutora o zastavení exekuce. 8) Ze sdělení soudního exekutora ze dne 29. listopadu 2011 vyplývá, že o návrhu žalovaného na zastavení exekuce záměrně nerozhodl, ani jej nepostoupil soudu, s odůvodněním, že jeho pověření k provedení exekuce zaniklo tím, že pohledávka, její příslušenství a náklady exekuce byly vymoženy. Soud prvního stupně úvodem konstatoval, že v důsledku nabytí právní moci exekučního příkazu, kterým byla postižena členská práva a povinnosti žalovaného v bytovém družstvu, zaniklo členství žalovaného v bytovém družstvu (§ 231 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, dále jen „obch. zák.“) a nájem družstevního bytu (§ 714 věta první zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, dále jen „obč. zák.“). Soudní exekutor však podle soudu nerespektoval jeden ze základních principů exekučního řízení, a to princip přiměřenosti. Vzhledem ke skutečnosti, že s žalovaným byl dohodnut splátkový kalendář, který byl žalovaným dodržován, se soudu prvního stupně jevilo postižení členských práv a povinností žalovaného v bytovém družstvu nepřiměřeným, a to především s ohledem na výši vymáhané částky, která navíc představovala toliko kapitalizovaný poplatek z prodlení z jistiny, kterou žalovaný dobrovolně uhradil. S ohledem na uvedené soud prvního stupně - jsa si vědom toho, že dle § 231 odst. 2 obch. zák. dochází k obnovení členství v družstvu pouze pravomocným zastavením exekuce - uzavřel, že je v projednávané věci „namístě postupovat na základě analogie a považovat účinky skončení exekuce ve smyslu ustanovení § 47 odst. 5 ve spojení s ustanovením § 51 písm. c) exekučního řádu za účinky pravomocného zastavení exekuce ve smyslu ustanovení § 231 odst. 2 obch. zák., dle kterého pak dochází k obnovení členství v družstvu ex lege. Opačný závěr by byl v příkrém rozporu s dobrými mravy, jejichž ochrana je zakotvena v ustanovení § 3 obč. zák.“ Podle názoru soudu prvního stupně bytové družstvo již dosáhlo uspokojení své pohledávky a žaloba o vyklizení „je nepochybně vedena vidinou dalšího zisku“. Nelze pak pominout ani to, že žalovaný se domáhal vydání usnesení o zastavení exekuce (byť až poté, co byl vyrozuměn o zániku pověření soudního exekutora vymožením pohledávky) a že návrh na zastavení exekuce měl být postoupen soudu, který by o zastavení rozhodl, k čemuž nedošlo. K odvolání bytového družstva Krajský soud v Plzni ve výroku označeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (výrok první) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok druhý). Odvolací soud označil závěr soudu prvního stupně, podle nějž s ohledem na zjištěné skutečnosti došlo k obnovení členství žalovaného v bytovém družstvu a tím i k obnovení nájemního vztahu mezi účastníky řízení, za správný, a ztotožnil se s názorem, že jiný výklad by byl v rozporu s dobrými mravy. Žalovanému svědčí k bytu právo, které nepřipouští vyklizení, zákonné podmínky § 126 obč. zák. pro vyhovění žalobě proto nejsou splněny. Skutkový stav vychází z úpravy účinné před 1. 1. 2014. Pro naše účely však v není právní úprava až tak důležitá [vizte § 610 písm. j) ZOK]. Judikatura, která je k řešení případu připuštěna * usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. srpna 2008, sp. zn. 29 Cdo 339/2008 * usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. dubna 2011, sp. zn. 29 Cdo 3646/2010 * usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. srpna 2011, sp. zn. 29 Cdo 1413/2010 Instrukce ke zpracování * studenti „A“ zastupují žalobce, Stavebního bytového družstva mladých Plzeň * studenti „B“ zastupují žalovaného, Sebastiana Fouska * studenti „C“ budou o případu rozhodovat Studenti „A“ a „B“ mohou zjištěný skutkový stav mírně (!) „dotvořit“. Nevnášejte však prosím zcela nové skutečnosti (skutečně jen dotvářejte příběh kolem těch, které máte k dispozici).