Jana Dudová
 Zákonodárná
 Soudní
 výkonná
 Každý
 Děti a mládež
 Obyvatelstvo
 Politické strany
 Místní samospráva
 Nevládní organizace, zájmové skupiny , spolky
 Podnikatelé, investoři
 Finanční instituce
 Vědecká komunita
 Odborníci, znalci
 Média …
…uplatnit
 Právo na život – právo na ochranu zdraví –
právo na příznivé životní prostředí
 Právo shromažďovat se
 Právo sdružovat se
 Právo podílet se na správě věcí veřejných
 Právo podávat petice
 Právo postavit se na odpor
 Právo na právní ochranu …
 Odborníci, znalci, poradci, vědci
 Státní politika
 Investoři, podnikatelé, banky, pojišťovny
 Politické kampaně
 Média …
 Nástroje právní, politické, morální…
 Medializace ekologických problémů a
otázek
 Vzájemné vazby
 Střety názorů a zájmů
 Mezinárodní souvislosti
 Vliv EU a judikatury
 Vliv nadnárodních organizací a korporací
 Priority vlády
 Environmentální koncepce?
 Resortní priority
 Odpadové hospodářství
 Zelená úsporám
 Adaptace na změny klimatu
 Ochrana občanských práv
 Stát – ekologické aspekty politiky
 Ministerstvo životního prostředí
 Ostatní ministerstva
 Na komunální úrovni: obec a kraj v
samostatné i přenesené působnosti
 Specializované orgány
 Veřejný ochránce práv
 Česká inspekce životního prostředí
 Krajské hygienické stanice
 Česká informační agentura životního
prostředí – CENIA
 Agentura ochrany přírody
 Český hydrometeorologický ústav
 Státní zastupitelství
 Policie …..
 Sdružení osob (právnická osoba)
 Sdružování v politických stranách a v politických
hnutích
 Výkon některých politických práv občanů, zejména
práva účastnit se politického života společnosti a
participovat na utváření zákonodárných sborů a
volených orgánů územní samosprávy
 Přímá aktivní účast v politické soutěži
 Srov. spolky
 Registrace
 Písemný návrh, petice s podpisy, stanovy
 Veřejnoprávní kontrola
 Vysoká míra odlišnosti a problematická
transparentnost jednotlivých stran a hnutí v politických
programech
 Před 1.1.2014 Občanská sdružení, obecně
prospěšné společnosti, zájmová sdružení
právnických osob
 Dle NOZ spolky (např. Český svaz ochránců
přírody, Arnika, Děti Země, Greenpeace CZ,
Hnutí Duha, Nesehnutí, Frank Bold (EPS)…
 Blíže viz http://www.mzp.cz/cz/nevladni_a_neziskove_organizace
 Aarhuská úmluva sjednána 25. června 1998 v
dánském městě Aarhus na konferenci ministrů
životního prostředí regionu Evropské ekonomické
komise OSN
 vstoupila v platnost 30. října 2001
 ČR ji ratifikovala na podzim roku 2004
 Stranami Úmluvy jsou všechny členské státy i EU
 přístup k informacím
 účast v rozhodovacích procesech
 ochrana a vymáhání práv
 http://www.unece.org/env/pp/ratification.html
Veřejnost jako partner veřejné správy s
právem:
 I.získávat srozumitelné informace o životním
prostředí,
 II. účastnit se rozhodování a
 III. mít zajištěnu právní ochranu.
 Právo vědět
 Informace o životním prostředí - stav životního prostředí a jeho
složek: vzduchu, vody, půdy, krajiny, přírodních stanovišť, atd.
 Vlivy na životní prostředí, např. u chemických látek, hluku,
záření, radiace, emisí, atd.
 Plány, programy, implementované politiky, právní předpisy,
ekonomické analýzy
 Stav lidského zdraví, veřejné bezpečnosti a životních podmínek
 Stav kulturních památek a budov, které mohou být ovlivněny
stavem životního prostředí
 Aktivní i pasivní zpřístupňování informací
 Odmítnutí poskytnutí informací
 Vymezené okruhy případů
 Poskytování včasných, přesných a správných
informací k zaujetí postoje
 Účast veřejnosti od počátku rozhodovacího
procesu
 Možnost vyjádřit se
 Předem stanovený časový rámec
rozhodovacího procesu
 Zohlednění postojů veřejnosti v konečném
rozhodnutí nebo zdůvodnění nezohlednění
 Domáhání se prosazování práv u nezávislého a
nestranného orgánu
 Právní ochrana přístupu k informacím
 Právní ochrana účasti veřejnosti
 Právní ochrana životního prostředí „obecně”
Zajištění
 Přístupnosti soudní ochrany
 Přiměřené a účinné nápravy
 Čestnosti, spravedlivosti a včasnosti přezkumných
postupů
 Možnosti obrany bez vysokých nákladů
 Rozhodnutí v písemné formě a veřejně dostupných
 Informovanosti o možnostech právní ochrany
 Veřejností se rozumí jedna nebo více fyzických či
právnických osob (alt: , jejich sdružení, organizací či
skupin).
 Zainteresovaná (dotčená) veřejnost je veřejnost, která je
nebo může být dotčena ve svých právech, povinnostech či
zájmech činností (alt. výkonem veřejné správy) orgánů
ochrany životního prostředí podle tohoto, případně
zvláštního zákona.V případě občanských sdružení a
obecně prospěšných organizací , jejichž předmětem
činnosti je ochrana životního prostředí nebo udržitelný
rozvoj (dále jen “nevládní organizace”) se má za to, že
jsou činností (alt.: výkonem veřejné správy) orgánů
ochrany životního prostředí dotčeny ve svých zájmech.
 dosavadní soudní interpretace vylučovala z
okruhu subjektů práva na příznivé životní
prostředí právnické osoby, tj. i ekologické
nevládní organizace (ekologické spolky).
Ústavní soud v r. 1998 judikoval, že právnické
osoby nemohou být ovlivněny stavem
životního prostředí a proto nemohou být
nositeli hmotného práva na příznivé životní
prostředí, ale pouze příslušných procesních
práv.Tento způsob výkladu byl následován
ostatními českými soudy
 Nerovný přístup fyzických a právnických osob do
správních a soudních řízení s environmentálním
obsahem. Ekologické nevládní organizace mají
především díky zákonu č. 114/1992 Sb., o ochraně
přírody a krajiny, přístup do řady správních řízení
týkajících se zájmů ochrany přírody (a to i do řízení
vedených podle jiných zákonů, než zákona č. 114/1992
Sb.). Na druhou stranu ostatní, zejména fyzické
osoby, se zpravidla mohou stát účastníky řízení pouze
na základě dotčenosti svých vlastních subjektivních
práv.Tato dotčenost subjektivních práv se vykládá
převážně restriktivně, tj. obvykle je uznána pouze u
vlastníků nemovitostí ležících v místě, kterého se
řízení týká.
 v ČR je velký počet ekologických nevládních
organizací, které jsou ochotny a schopny
vystupovat na ochranu životního prostředí,
ale nemnoho jednotlivců, kteří by byli ochotni
(např. v roli vlastníků pozemků) podstupovat
dlouhotrvající a náročná správní a soudní
řízení ve prospěch ochrany životního
prostředí.
 Nejvyšší správní soud v několika případech počínaje r.
2010 přiznal ekologickým nevládním organizacím
postavení subjektu .
 Průlomový je nález Ústavního soudu I. ÚS 59/14 ze
dne 30. 5. 2014, který řeší otázku aktivní žalobní
legitimace ekologických spolků k podání návrhu na
zrušení opatření obecné povahy, v daném případě
územního plánu.Ta doposud v českém právu nebyla
přiznávána, přestože takový požadavek vyplývá z tzv.
Aarhuské úmluvy, která se týká účasti veřejnosti v
rozhodování o otázkách životního prostředí a kterou
je ČR vázána.
 V tomto judikátu se Ústavní soud vyjádřil rovněž k otázce subjektů
ústavního práva na příznivé životní prostředí. Konstatoval, že
 "Skutečnost, že občan dá přednost prosazování svého zájmu
formou sdružení se s jinými občany, nelze přičítat k jeho tíži. S
ohledem na výše popsaný vývoj mezinárodních závazků České
republiky, unijního práva i na zákonnou úpravu postavení spolků
zaměřených na ochranu přírody a krajiny lze považovat za
překonanou starší praxi Ústavního soudu ve vztahu k aktivní
legitimaci spolků zastupovat zájmy svých členů na ochraně jejich
práva na příznivé životní prostředí, vyjádřenou v usnesení ze dne
6. 1. 1998 sp. zn. I. ÚS 282/97. Fyzické osoby, pokud se
sdruží do občanského sdružení (spolku), jehož
účelem podle stanov je ochrana přírody a krajiny,
mohou své právo na příznivé životní prostředí,
zakotvené v čl. 35 Listiny, realizovat i
prostřednictvím tohoto spolku."
(odst. 26)
 docenění role ekologických spolků v občanské společnosti:
 "[S]právní soudy posoudily případ jen z hlediska (obecně pojaté)
aktivní legitimace navrhovatele a opíraly se mj. o judikaturu, jež
vnímá občanská sdružení s účelem spočívajícím v ochraně
přírody a krajiny jako "ekologické iniciativy".Takové označení,
nepostrádající pejorativní nádech, mylně implikuje pouhou
aktivistickou a vedlejší roli, kterou by snad občanská sdružení
tohoto typu měla ve vztahu k soudním řízením sehrávat.
Občanská sdružení (spolky), jež jsou rovnocenným
subjektem práva, však jsou též významným a navýsost
demokratickým prvkem občanské společnosti. Není korektní
odsoudit spolek k neformální, potřebná oprávnění
postrádající, roli při prosazování jeho zájmů. Je naopak
nejen legitimní, ale i legální, aby měl možnost brát se i v
řízení o návrhu na zrušení územního plánu za ty společné
zájmy občanů, které považuje za oprávněné."
(odst. 28-29)
 Veřejnost má zájem se podílet na
rozhodování o trase dálnice, příp. vyjádřit
svůj nesouhlas s touto aktivitou…
Právo na informace
Postavení veřejnosti při tvorbě ÚP
Posuzování vlivů na ŽP
Pozice účastníka správního procesu
Ostatní možnosti…