Případová studie 3


V rámci gynekologické ordinace MUDr. Nováka se aktuálně zabývají dvěma případy.


První pacientka, paní Eva má 30 let a je matkou jednoho dítěte. Další dítě už neplánovala, a proto
si přeje podstoupit umělé přerušení těhotenství. Bohužel by se jednalo už o druhý takový zákrok
v časovém úseku posledních šesti měsíců. MUDr. Novák proto odmítá provedení tohoto výkonu, protože
paní Eva nesplňuje podmínky podle zákona o umělém přerušení těhotenství, resp. podmínky podle
prováděcí vyhlášky. Paní Eva se domnívá, že se jedná o diskriminaci.


Druhá pacientka, paní Martina, má 38 let a dosud podstoupila dosud dva procesy umělého oplodnění.
Při druhém pokusu nedošlo k přenosu vzniklého embrya do jejího těla, protože embryo zaniklo ještě
před přenosem. Při prvním pokusu byly přeneseny dvě embrya, ale bez úspěchu. Zdravotní pojišťovna
tvrdí, že oba pokusy považuje za kompletní a proto paní Martině zbývá podle zákona o veřejném
zdravotním pojištění pouze jeden pokus hrazený ze zdravotního pojištění. Navíc si musí pospíšit,
protože proces umělého oplodnění lze hradit pouze do věku 39 let. Paní Martina považuje tyto
podmínky za diskriminační.



                                         Otázky k případu

1)    Jaké jsou kontraindikace k provedení umělého přerušení těhotenství?


2)    Považujete tyto podmínky za diskriminační? Pokud ano, z jakého důvodu?


3)    Bude situace paní Evy jiná, pokud by se na území České republiky zdržovala pouze přechodně
jako cizinka, občanka jiného státu Evropské unie?


4)    Je paní Martina diskriminována? Pokud ano, z jakého důvodu?


5)    Kolik pokusů umělého oplodnění, které hradí zdravotní pojišťovna, absolvovala paní Martina?
Má ještě nárok na další plně hrazený pokus?