PR 7/2014 CLANKY V Szabo / Energetická soustava v ObčZ s ohledem na ochrannou funkci mzdy je omezeno do výše poloviny mzdy zaměstnance. Započtení ze strany zaměstnavatele je rovněž omezeno stejně jako srážky ze mzdy, neboť dle § 148 odst. 2 ZPr smí být provedeno jen za podmínek stanovených v úpravě výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy v občanském soudním cádu.53 XI. Předsmluvní odpovědnost a neúměrné zkrácení V rámci subsidiárního použití občanského zákoníku nelze v tuto chvíli jednoznačně určit míru použití jeho ustanovení na pracovněprávní vztahy. Toto bude záviset až na právní interpretaci a aplikaci jeho ustanovení na pracovněprávní vztahy. Nelze tak s jistotou vyloučit v pracovním právu použití ustanovení týkajících se např. předsmluvní odpovědnosti nebo nelíměrného zkrácení. Předsmluvní odpovědnost nelze vyloučit v případě, kdy jedna ze smluvních stran při uzavírám pracovní smlouvy, např. zaměstnanec, sdělí v rámci výběrového řízení zaměstnavateli, že disponuje jistým vzděláním, praxí, schopnostmi nebo kvalifikací, přičemž následně není schopen takové tvrzení doložit, resp. při výkonu jeho práce je zjištěn opak. Zaměstnavatel by se tak mohl domáhat náhrady takto vzniklé škody.kterou prokáže. Dalším případem by mohla být situace, kdy v rámci jednání o uzavření pracovní smlouvy jedna ze smluvních stran vzbudí u strany druhé oprávněné očekávání, že pracovní smlouva bude z její strany uzavřena, a následně bez vážných důvodů takovou smlouvu neuzavře. Opět by se zde poškozená strana mohla domáhat náhrady škody, která jí tímto mohla vzniknout. V případě zaměstnavatele by se mohlo jednat o náklady vynaložené na konání výběrového řízem, hledání vhodného zaměstnance, naopak na straně zaměstnance o ztrátu času vynaloženého na účast na výběrovém řízení, případně i škodu vzniklou z odmítnutí jiné nabídky zaměstnám. Přiznání práva na náhradu škody i její výše bude nepochybně záviset na posouzení ze strany judikatury, která zohlední zvláštní povahu pra-covněprávních vztahů, stejně jako jejich zásady,zejména zásadu zvláštni zákonné ochrany postavení zaměstnance. S ohledem na skutečnost, že začátek pracovněprávního vztahu bývá zpravidla velmi prekérní, včetně možnosti jeho jednoduchého a rychlého rozvázání ve zkušební době, nelze očekávat přiznání vysoké náhrady škody. Zcela vyloučit nelze ani aplikaci 5 1793 ObčZ, který upravuje institut neúměrného zkrácení. Třebaže předmětné ustanovení obsahuje mnoho omezení, která možnost aplikace v pracovněprávních vztazích výrazně sníží, nelze v tuto chvíli vyloučit, že by nemohlo přicházet v úvahu např. tehdy, kdy zaměstnavatel sjednal se zaměstnancem v pracovní smlouvě, že jeho mzda se bude řídit vnitřním mzdovým předpisem, resp. mzdovým výměrem. Zaměstnavatel následně poskytne zaměstnanci mzdu v určité výši, načež ji jednostranně zaměstnanci mzdovým výměrem sníží, aniž by pro to existoval objektivní věcný důvod spočívající v povaze práce, resp. v pracovních výsledcích zaměstnance (viz § 110 ZPr). V takovém případě by se zaměstnanec patrně mohl domáhat dorovnám výše mzdy do předchozí úrovně. S ohledem na povahu pracovní smlouvy a zásad v oblasti pracovního práva nebude mít zaměstnanec možnost požadovat zrušení smlouvy, jak obecně stanoví § 1793 odst. 1 ObčZ. Tento institut naopak nebude možné aplikovat v případě, kdy mzda je smluvně sjednána, nebo kdy dochází k její změně dohodou, stejně tak jako nelze poměřovat výši této smluvní mzdy u více zaměstnavatelů navzájem. B 33) Obdobné Bezvuška, ľ, Piecbawtcmvá, L. Nový otonský zákoník, nejdůleřjtějšt změny. Praha : Anag, 2014, s. 268. Energetická soustava v novém občanském zákoníku Mgr. Viktor Szabo, Brno* Problematika věcných práv v energetice je vzhledem k různosti vztahů, vznikajících při zřizování a užívání energetických zařízení, a zmenám právní úpravy složitou oblastí Na dosavadní vývoj navazuje od ledna 2014 nový kodex civilního práva. Praktickým otázkám věcněprávního vztahu energetických soustav k pozemkům a úpravě služebnosti inženýrské sítě v novém občanském zákoníku se věnuje i tento článek- I. Inženýrská síť Pojem inženýrská síť se v českém občanském právu poprvé objevuje v souvislosti s přípravou návrhu nového občanského zákoníku v ustanoveních o služebnosti inženýrské sítě.] S příklonem nové právní úpravy k zásadě superficies solo cedit, podle níž je stavba součástí pozemku, nový občanský zákoník ale v § 509 uvádí, že na případ inženýrských sítí se uvedené pravidlo neaplikuje.2 Citované ustanovení demonštratívne uvádí, že inženýrskou sítí se rozumí zejména vodovody, kanalizace, energetické nebo jiné vedení. Obsah a rozsah pojmu tak zůstává pro adresáty právní normy nejasný.11 Podle E. Ka-belkové4 se inženýrskou sítí rozumí stavba vytvářející infrastrukturu určitého území a lze pod ní rozumět zejména elektrické kabely, telefonní kabely, vodovodní, kanalizační nebo plynové potrubí. Při vymezení pojmu nelze vycházet z právních předpisů veřejného práva.,ifi !l Autor působí na Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Specializuje se na právní úpravu v energetických odvětvích. 1) Siov. § 1267 a 1268 ObčZ. 2) Viz také § 3061 ObčZ. 3) Uvedenému problému čelil i předkladatel pozměňovacího návrhu k zákonu přijatému jako zákon č. 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím rekodifikace soukromého práva, poslanec Marek Benda. Viz Benda, M. in Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2010-2013. Pozměňovací návrh k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění některé zákony y souvislosti s přijetím re kodifikace soukromého práva - sněm. tisk č. 930. http://www.psp.cz/ [cit. 12. 12. 2013]. Srov. § 104 odst. 10 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů („EIKom"). 4) Viz Kalyelková, E. Věcná břemena v novém občanském zákoníku Komentář. Praha : C. H. Iíeck, 2013. s. 117. 5) Srov. § 1 větu druhou a 5 3029 odst. 2 ObčZ. 6) Není proto možné mechanicky vycházet např. z vymezení veřejné infrastruktury 15 2 odst. 1 písm.k) zákona č. 183/2O0Ó Sb., o územním plánování a stavebním rádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisu („Stavil")], nebo dopravní, vodní nebo energetické infrastruktury (§ 1 zákona č.416/2009 Sb.,o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů). 240 V. Szabo / Energetická soustava v ObčZ CLANKY PR 7/2014 V technické praxi představuj í in ženýrské sítě zvláštní inženýrské stavby7 a podstatný prvek technického vybavení území.6 Vyznačují se liniovýni tvarem9 a teritoriální rozsáhlostí.10 Svou základní skladbou představují vedení technického vybavení, vedení technicko-technologického vybavení a dálkovody.L1 Podle svého účelu se člení na elektrická vedení silová, telekomunikační vedení (včetně potrubní pošty), vodovody, plynovody, tepelné sítě, stoky (včetně drenáží),produktovody, rozvody tlakového vzduchu, rozvody pomocných látek, vedení signalizační a regulační, vedení k odstraňování odpadů a jiná technologická vedení.12 Záldadníni principem inženýrské sítě je existence zdroje,13 z něhož nebo směrem k němuž je pro-střednicNÍm inženýrské sítě rozváděno médium ve směni rozdílu potenciálu14 do místa spotřeby. Inženýrské sítě plní dvě významné funkce. Sítě, které hmotnost nebo elektrický náboj rozvádějí z jednoho místa, kde se hmotnosti nebo elektrickému náboji zvyšuje potenciál, do míst, kde se spotřebovává, se označují jako rozvodné.^ Sítě, které z míst, kde se hmotnost uvouiuje, tuto odvádějí do místa, kde se předává jinému systému, se označují jako sběrné.16 Sítě, které mají část rozvodnou i sběrnou, mají povahu sítí kombinovaných.17 1K V souladu s technickým chápáním inženýrské sítě naznačuje podmínku existence zdroje rovněž dikce § 509 ObčZ.19 Vodovody, kanalizace či energetické vedení, které citované ustanovení výslovně uvádí, uvedený předpoklad splňují. Ve smyslu výkladových pravidel pojmů vymezených pouze demonstrativním výčtem by proto měly mít uvedený znak také prvky ve výčtu právní normy výslovně neuvedené.20 V praktické rovině vynětí některých inženýrských staveb ze zásady superficies solo cedit se ale načrtnuté řešení může jevit jako nedostatečné. Ve vztahu k energetickým vedením by jeho přijetí znamenalo aplikaci § 509 ObčZ pouze na oblast přenosu a distribuce elektřiny, přepravy a distribuce plynu a rozvodu tepelné energie/chladu. Některé podobné případy energetických vědem v části výroby21 a spotřeby by mohly zůstat opomenuty. V sektoru plynárenství by se užší výklad dotkl právního vztahu těžebních plynovodů, výrobců plynu a provozovatelů podzemních zásobníků plynu. Těžební plynovody vedou přes cizí pozemky z podzemních nalezišť plynu nebo jeho zásobníků zpravidla do centrálních areálů provozovatelů. Obdobné problémy se týkají případného vzájemného propojení zásobníků plynu22 potrubním vedením. Výrobny elektřiny, plynu nebo tepla bývají na příslušné rozvodné soustavy napojeny energetickým vedením, které nemusí být považováno za prvek rozvodné soustavy. V oblasti spotřeby energií jsou uvedené problémy tlumeny chápáním přípojek elektřiny, plynu a tepla jako samostatných věcí v právním smyslu. Na úrovni spotřeby ale vznikají i situace, kdy energetické vedení přechází přes cizí nemovitosti a nepředstavuje energetickou přípojku.23 Lze se proto přiklonit k názoru, že výmezem inženýrské sítě v energetice nelze chápat bezvýjimečne jako vědem mezi oblastí výroby a spotřeby, ve smyslu obchodních a odběrných míst mezi jednotlivými účastníky. Ve vztahu k vymezení pojmu inženýrská síť je nutno odpovědět na otázku, zda je pro její existenci potřeba, aby naplňovala účel, k němuž byla zřízena. Řešení se dotýká vztahu staré energetické infrastruktury k pozemkům, tj. zdali se nestanou jejich součástí. S dožívající energetickou ínířastrukturou budovanou zejména od poloviny minu- lého století roste počet energetických vedení, jež jsou s ostatriími částmi energetické irifrastrtiktury propojena -svému účelu ale neslouží. Některé úseky kdysi fungujícího energetického vedení nesplňují již ale podmínku svého propojení s dosud fungující částí.24 Odmítnutí aplikace výjimky ze zásady, že stavba je součástí pozemku, by v uvedených případech znamenalo, že úseky bývalých energetických vědem se stanou součástí pozemku. Věcné břemeno jejich zřízení a provozování by ale zřejmě trvalo i nadále.25 Aplikace obecných pravidel o řešení stavby postavené na cizím pozemku20 se pro vlastníky zatížených nemovitostí jeví jako nepřiměřená. Z hlediska potřeb praxe v energetických odvětvích je proto nezbytné přiklonit se k závěru, že § 509 ObčZ dopadá také na vedení, která svému účelu nadále neslouží. 7) Pojmy inženýrská síť a inženýrská stavbu nelze ztotožňovat. inženýrskou stavbou se obyčejně označují stavby silniční, železniční, mostní, tunelové, vodní, stavby sloužící vodnímu hospodářství, vodovodní, kanalizační, meliorační, siavby měst a podzemní konstrukce a stavby, jejichž navrhování a provádění vyžaduje vědecké způsobilosti teoretické, praktické a hospodářské. V první Československé republice sc inženýrskými stavbami ve smyslu právním rozuměly stavby, k jejichž navrhování, řízení a provádění byly oprávněni úředně autorizovaní civilní inženýři stavební, kulturní a lesní (Teysslet; V, Kotyška, V. Technický slovník naučný: ilustrovaná encyklopedie věd technických. Praha : Borský a Šulc, 1930, s. 915). 8) Viz Srytr, P, a kol. Městské inženýrství 1. Praha : Academia. 1998, s. 93- 9) Liniová stavba je stavba, u níž podstatně převládá jeden rozměr -délka nad šířkou a výškou (Technický slovník naučný. Praha :Encyklo-pedický dům, 2003, s. 381). V českém právním řádu není limová stavba legálně vymezena. Komparativně viz 5 139 odst. 3,4 zákona Slovenské republik)' č. 50/ ] 976 Zb., o územ nom plánovaní a stavebnom poriadku (stavebný zákon), ve zněm pozdějších předpisů. 10) Viz Srytr, P a kol, op. cit. sub 8, s. 98. H) Tamtéž, s. 94,95. 12) Tamtéž, s. 95. 13) V případe rozvodné inženýrské sítě se jedná např. o elektrárny, v případě sběrné inženýrské sítě typicky o čistírny odpadních vod. 14) Tzn. z vyšší hladiny do nižší. 15) Např. elektrizační nebo plynárenská soustava. 16) Např. kanalizace. 17) Typicky dálkový rozvod tepla nebo chladu. 18) VizBeranejfe,y.aRo/-Inženýrskésítě. Brno : Vysoké učení technické. Fakulta stavební, 2004; a Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava. Inženýrské sítě, téma I. Úvod do inženýrských sítí. ■ http://liomen.vsb.cz/ [cit. 12.12. 2013]. 19) U výrazů technických nebo jiných zvláštních odborných výrazů, které mají ustálený odborný význam a nejsou předpisem definovány, nutno vycházet z významu, který mají v příslušně zvláštní oblasti (zvláštním odborném jazyce) (T6l.ec, 1. Metodika výkladu právních předpisů: právně hermeneutická technika. Brno : Doplněk, 2001, s. 20). 20) Srov. Melzer, li Metodologie nalézání práva: úvod do právní argumentace. Praha : C. ti. Beck, 2011, s. 141-143. Ústavní soud se ve svém nálezu z 22.3.2005, sp. zn.PI.ťJS 21/02, vyjádřil k neurčitému pojmu veřejné prostranství tak, že „[djejinici veřejného prostranství, obsaženou u f 54 zákona o obcích, nelze, podle názoru Ústavního soudu, považovat za příliš širokou, jak konstatoval Senát ve svém vyjádření, se kterým, se ztotožňuje i Ústavní soud, slova ,a další prostory přístupné bez omezení' obsažená v tomto ustanovení je nutné vykládal lak, že nejde v jakékoliv prostory, tj. Jiné prostory', ale že jde o prostranství, mající obdobný charakter jako ,nániěsií, tržiště, silnice, místní komunikace, parky a veřejná zeleň'," 2 1) V plynárenství se jedná fakticky o těžbu plynu. 22) Resp. centrálních areálů zásobníků plynu. 23) Názorným příkladem jsou poměrně rozsáhlá vedení pouličního veřejného osvetlení. Analogie ke sloupu elektrického vedení je v uvedené situaci problematická. V případě veřejného osvětlení plní sloup funkci hlavní, u elektrického vedení nikoliv, 24) Jedná se např. o sloupy elektrického vedení „bez vedení" nebo fyzicky odpojené části tepelných rozvodů. 25) Blíže viz pojednání v části IV3. 26) Viz § 1083 až 1086 ObčZ. 241 PR 7/2014 H. Vecněprávní povaha energetické soustavy CLANKY V. Szabo / Energetická soustava v ObčZ Dosavadní občanskoprávní úprava neobsahovala zvláštní ustanovení tykající se problematiky věcných práv v energetických odvětvích. Na tyto právní vztahy se proto aplikovala obecná ustanovení o věcných právech. Není mi známo rozhodnutí českého soudu, jež by se zabývalo posouzením věcněprávního statusu určité energetické soustavy.27 Nejvyšší soud ale v několika svých rozhodnutích28 vyslovil, že jednotlivá zařízení, která určitou energetickou soustavu tvoří, mohou mít povahu samostatné věci v právním smyslu. Z uvedených závěrů se v právní praxi energetických odvětví obvykle dovozuje, že jednotlivé energetické soustavy netvoří jedinou věc v právním smyslu.29 Navzdory obecně platnému konstatování, že nový občanský zákoník přináší do právního řádu početné a významné změny, právní úprava dopadající na posuzování věcněprávního statusu energetických soustav zůstává ve své podstatě i nadále obdobná. Ustanovení § 120 odst. 1 ObčZ 1964, podle něhož Nejvyšsí soud dovodil, že energetickou soustavu mohou tvořit jednotlivá energetická zařízení zachovávající si navzdory tomu právní samostatnost, nachází téměř doslovné vyjádření v § 505 ObčZ. Součástí věci je tak nadále všechno, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být od ní odděleno, aniž by se tím vec znehodnotila. Na základě uvedeného ustanovení by bylo možné konstatovat, že energetická soustava si i po nabytí účinnosti nové občanskoprávní úpravy zachová dosavadní právní status. Nový občanský zákoník ale ve větě druhé analyzovaného § 509 stanoví, že se má za to, že součástí inženýrských sítí jsou i stavby a technická zařízení, která s nimi provozně souvisí. Podle § 498 odst. 1 věty druhé ObčZ rovněž platí, že pokud stanoví jiný právní předpis, že určitá věc není součástí pozemku, a takovou věc nel2e současně přenést z místa na místo bez porušení její podstaty považuj e se tato věc za nemovitou. Z kontextu obou ustanovení se většinou v právnických diskusích^0 dovozuje závěr, že např. distribuční soustava elektřiny představuje podle nové úpravy soukromého práva jedinou nemovitou věc v právním smyslu. Uvedená kvalifikace energetické soustavy se rozpadá na posouzení a) věcněprávního statusu energetické soustavy, a b) její povahy jako věci movité či nemovité. Vymezeným otázkám věnuje pozornost následující analýza. /. Energetická soustava jako samostatná věc Primární problém kvalifikace energetické soustavy jako věci v právním smyslu spočívá v obsahu a rozsahu pojmu inženýrská síť ve smyslu § 509 ObčZ. Podle tohoto ustanovení je inženýrskou sítí inter alia energetické vědem. Nový občanský zákoník uvedený pojem blíže nespecifikuje a ponechává jeho vymezení právní teorii a praxi. Z výše provedené analýzy technického významu pojmu inženýrská síť vyplývá, že jejím základním definičním znakem je existence vedení, které zajišťuje přenos příslušného média mezi jeho zdrojem a místem spotřeby. V sektoru energetiky splňuje uvedenou podmínku elektrizační soustava, plynárenská soustava a soustava zásobování tepelnou energií.31 Energetické vedení spojující místo výroby a spotřeby jednotlivých soustav lze navzdory výše popsaným problémům považovat za inženýrskou síť. Právní regulace energetického zákona uvedená vedení z různých důvodů dále člení.V případě elektroenergetiky rozlišuje energetický zákon přenosovou soustavu a distribuční soustavy. V plynárenství se energetické vedení člení na přepravní soustavu a distribuční soustavy. Provozování přenosových/přepravních a distribučních soustav zajišťují odlišné právní subjekty, které potřebují k jejich užívání určitý právní titul. Tím bývá zejména existence vlastnického práva k provozovaným zařízením. Ve smyslu evropské legislativy třetího Iiberahzačního balíku v kontextu s národní legislativou32 jsou provozovatelé přenosové a přepravní soustavy povinni mít k nim vlastnické právo obligatórne. Na přenosovou a přepravní soustavu navazují regionální^ distribuční soustavy, na něž mohou navazovat lokální distribuční soustavy. Provozovatelé uvedených soustav je užívají zejména titulem vlastnického práva k zařízením, jež je společně vytváří. Směrují-Ii tedy některé výkladové tendence § 498 odst. 1 věty druhé v kontextu s § 509 větou druhou ObčZ ke kvalifikaci energetické sítě, resp. energetického vedení, jako samostatné věci v právním smyslu, je třeba nutně odpovědět na otázku, který z uvedených provozovatelů bude jejím vlastníkem. Ve smyslu jednoty a bezrozpornosti právního řádu by bylo potřeba říci, že vlastníkem energetického vedení zahrnujícího část přenosu/přepravy a distribuce je provozovatel přenosové, resp. přepravní soustavy. Kvalifikaci elektrizačního nebo plynárenského energetického vedení jako jediné věci ve vlastnictví jediného subjektu ovšem odporuje možnost vyjmutí tzv. nové infrastruktury z vlastnického režimu provozovatele přepravní soustavy na základě rozhodnutí regulačního orgánu.34I když právo EU nemá zásadně přímý vliv na vnitrostátní úpravu věcných práv jednotlivých členských států, v dané situaci kvalifi-kaci energetického vedení jako jediné věci v právním smyslu vylučuje. Závěru o energetické soustavě jako jediném objektu vlastnického práva nenasvědčuje ani poměřovaní argumentů svědčících v jeho prospěch s ústavními principy ČR. Pokud bylo výše konstatováno, že energetickou soustavu mohou tvořit jednotlivá energetická zařízení ve vlastnictví různých subjektů, znamenalo by připuštění 27) Pojem obecně zahrnuje přenosovou a distribuční soustavu v elck-trocnergetice, přepravní a distribuční soustavu v plynárenství a soustavu zásobovaní teplem. 28) Viz např. rozsudek NS z 27. 4. 2000, sp. zn. 22 Cdo 2548/98; usnesení NS z 26. 2- 2008, sp. zn. 22 Cdo 1118/2007; a analogicky také rozsudek NS z 10. 12. 2009, sp. zn. 22 Cdo 944/2007. 29) K této problematice viz blíže Szabo, V Vlastnictví energetických zařízení. Revue pro právo a technologie, 2013, č. 7, s. 52-110. http://revLie.law.muni.cz/ [cit. 17. 9- 2013]. 30) V případě vodovodů viz analogicky Bohuslav, M, Horaček, Z. Pět nej výraznějších momentů nového občanského zákoníku ve vztahu k oboru vodovodů a kanalizací, http://www.vakinfo.cz/ (cil. 17. 9.2013]. 31) Viz § 2 odsi. 2 písni, a) bod 4, písm. b) bod 7 a písra. c) bod 14 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů („EnerZ"). 32) Ze sektoru elcktroenergeiiky viz či. 17 odst. 1 písm. a) směrnice Evropského pariamentu a Rady 2009/72/ES zc dne 13.7.2009 o spoleČ-ných pravidlech pro vnitrní trh s elektrinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES, ve spojem s § 24a odst. 2 písm. a) EnerZ V oblasti plynárenství viz čí. 17 odst. 1 písm.a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13.7.2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES, ve spojení s S 58h odst. I písm. a) EnerZ. Obě směrnice viz http://eur--lex.ctrropa.eu/ [cit. 18. 9. 2013]. 33) Viz 5 2 písm.x) zákona é. 165/2012 Sb.,o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 34) Srov. čl. 36 směrnice 2009/73/ES. V. Szabo / Energetická soustava v ObčZ CLANKY PR 7/2014 vykladu energetické soustavy jako jediné věci, že nabytím účinnosti nového občanského zákoníku dosavadní vlastníci toto vlastnické právo pozbývají. Takovýto výklad by byl v rozporu s obecnou zásadou ochrany nabytých práv (tura quesita), již zdůrazňuje nový občanský zákoník v § 3028 odst. 2. Právní úpravou nového občanského zákoníku se podle citovaného ustanovení řídí pouze práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. V terminologii právní teorie se jedná o tzv. nepravou retroaktivitu, jíž se zabýval Ústavní soud také v kontextu právní lípravy v energetických odvětvích. V plenárním nálezu z 25.1.2005, sp. zn. PÍ. ÚS 25/04, týkajícím se otázky kontinuity věcných břemen vzniklých podle předchozích právních předpisů, konstatoval obecnou platnost zásady zákazu retroaktivity pro oblast soukromoprávních vztahů. Z té vychází úprava soukromého práva na našem území až na nepatrné výjimky od zrušení obecného zákoníku občanského z r. 1811. Jde-li o práva k vécem, tak podle Ústavního soudu Jakýkoliv zásah do těchto prav, který se neopírá o svobodné rozhodnuti nositele práva nebo ústavně souladný zákon, by byl porušením práva vlastnit majetek, které je zakotveno v čl. 11 Listiny". Z těchto důvodů nelze souhlasit s názory, podle nichž je třeba považovat od 1.1.2014 energetickou soustavu za jedinou věc v právním smyslu. Na tomto závěru nic nemění ani argument, že součástí inženýrských sítí jsou stavby a technická zařízení, která s nimi provozně souvisí, pouze tehdy, není-li prokázán opak.35 Energetická zařízení jednotlivé energetické soustavy sama tvoří, nemohou s nimi proto pouze provozně souviset - tj. být k nim v určitém vzdálenějším funkčním vztahu. Ustanovení § 509 věty druhé ovšem není a nemůže být bez jakéhokoliv praktického významu. Na jeho základě nebudou za součást pozemku považovány v elek-troenergetice např. systémy měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky,30 jež s provozováním energetické soustavy souvisí.37-38 Tato zařízení samotné energetické vědem podle § 509 netvoří, ale s jeho provozováním zpravidla souvisí a jsou pro ně nezbytná. Tvoří-li tedy určitou energetickou soustavu vícero právně samostatných věcí, nic se na tomto stavu nemění ani účinností nové občanskoprávní úpravy. 2. Energetická soustava jako (ne)movitá věc Závěr o zachování povahy energetické sítě jako sou-^r- boru právně samostatných věcí vylučuje kvalifikaci ener- getické soustavy jako jediné věci movité či nemovité. Pro úplnost je ale vhodné vyjádřit se také k této otázce. Zastánci názoru, že energetická soustava je jedinou nemovitou věcí, dospívají k tomuto řešení odkazem na % 498 odst. 1 větu druhou ObčZ. K tomu, aby mohla být věc podle citovaného ustanovení považována za nemovitou, je potřeba, aby a) ji nebylo možné přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, a b) jiný právní předpis musí stanovit, že není součástí pozemku. Splnění podmínky nepřenositelnosti může být aíe v některých případech problematické. Určité části zejména distribučních soustav elektřiny, jako např. podzemní vedení nebo vedení na jednodříkových stožárech, nesplňují podmínku, že je nelze přenést z místa na místo bez porušení jejich podstaty. Výjimku ze zásady superficies solo cedit ^ stanoví ve prospěch inženýrských sítí rovněž samotný nový občanský zákoník, nikoliv jiný právní předpis. Vůle zákonodárce vyjádřená v požadavku, aby tak stanovil jiný právní předpis, zůstala navzdory přijetí pozměňovacího návrhu, jenž dnes tvoří § 509 ObčZ, nedotknutá. Je proto nutné ji respektovat. Názor na povahu energetické soustavy jako nemovité věci bývá argumentačně podporován odkazem na zdánlivou existenci vůle zákonodárce,údajně vyjádřenou v důvodové zprávě.39 Ustanovení § 509 ObčZ bylo přitom schváleno jako pozměňovací návrh. Důvodová zpráva k předloženému návrhu zákona, jenž byl přijat jako dnes platný nový občanský zákoník, o jeho účelu pojednávat nemůže. Pojem aktualizované důvodové zprávy, resp. jejího konsolidovaného znění,40 legislativní pravidla vlády ČR neznají. Text, na který se nepřesně odkazuje jako na důvodovou zprávu, má povahu doktrínarruho výkladu kolektivu pod autorským vedením K. Eliáše/1 III. Služebnost inženýrské sítě Soukromoprávní úprava občanského zákoníku 1964 nevěnovala věcným břemenům vznikajícím v souvislosti se zřizováním a provozem inženýrských sítí zvláštní pozornost. Řešení této problematiky ponechávala na obecné úpravě věcných břemen. Nový občanský zákoník uvedenou linii dále nenásleduje a tradiční katalog pozemkových služebností doplňuje o právo zřídit na cizím pozemku nebo vést přes cizí pozemek inženýrské sítě a udržovat je. Právní úprava se skládá z obecné části (S 1257 až 1266 a § 1299 až 1302) a zvláštních ustanovení o služebnosti inženýrské sítě (§ 1267 a 1268). Služebnost inženýrské sítě zakládá právo vlastním nákladem a vhodným i bezpečným způsobem zřídit na služebném pozemku nebo přes něj vést vodovodní, kanalizační, energetické nebo jiné vedení, provozovat je a udržovat. Nový občanský zákoník dále upravuje právní vztahy, jež s umístěním a provozováním inženýrské sítě na služebném pozemku souvisí. Podle důvodové zprávy se jedná o tzv párová soukromoprávní ustanovení k četným veřejnoprávním úpravám42 s obdobným obsahem/3 Pojem párových ustanovení teorie práva nezná. Lze mít ovšem za to, že jde o právní normy upravující stejnou materii, aniž tím byl vyjádřen jejich vzájemný vztah obecnosti a speciality. Za normu obecnou je potřeba považovat takovou, která „upravuje určité poměry jen v zásadě, aniž zatím přihlíží na podrobnosti, jež se v jednotlivých vztazích objeví, po 35) K opačnému názoru viz Kabelkovä, E„ op. cit. sub 4, a. 11 9- 36) Viz § 2 odst. 2 písm. a) body 1,4 a 10. 37) Tato zařízení lze zřejmé považovat za potřebné obslužné zařízení ve smyslu § 12Ó7 odst. 2 ObčZ. 38) V sektoru telekomunikací bude možné za takovéto provozně související stavby a technická zařízení považovat např. elektrické přípojky .související s vedením veřejné komunikační sítě [§ 104 odst. 1 písm. a) ĽIKorn] nebo elektronické komunikační zařízení související s nadzemním komimikačním vedením (§ 104 odst. 9 ElKom). 39) Srov. důvodovou zprávu k vládnímu návrhu občanského zákoníku z května 2011. http://www.psp.cz [cit. 17. 9. 2013]. 40) Viz důvodovou zprávu k novému občanskému zákoníku (konsolidovaná verze), http://obcanskyz.1ko11ik.justice.ez/ [cit. 19.9. 2013]. 4 l) Viz Eliáš, K. a kol Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstříkem. Ostrava : Sagit, 2012. 42) Napr. v energetickém zákone, zákone o vodovodech a kanalizacích, zákone o pozemnícli komunikacích nebo zákoně o elektronických komunikacích. 43) Podle § 3029 odst. 2 ObčZ nestanoví-li tento zákon něco jiného, nejsou dotčena ustanovení právních předpisů z oboru práva veřejného, jakož i ustanovení jiných právních předpisů upravujících zvláštní soukromá práva. 242 243 PR 7/2014 CLAN K Y V. Szabo / Energetická soustava v ObčZ případě jsou již dány".u O povaze normy jako obecné či zvláštní rozhoduje vícero okolností - zejména počet povinnostních subjektů, rozsah povinností stanovených normou nebo rozsah její územní a časové platnosti. Nelze ovšem označit normu za obecnější jen proto, že jedná také o jiné věci než druhá.45 V souvislosti s právní úpravou věcných břemen v energetice je potřebné blíže analyzovat vztah jednotlivých právních norem energetického zákona k občanskoprávní úpravě služebnosti inženýrské sítě. Provozovatel energetické soustavy je podle energetického zákona povinen zřídit věcné břemeno umožňující zřízení a provozování soustavy na cizí nemovitosti nebo její části, a to smluvně s vlastníkem nemovitosti.46 Energetický zákon bližší ustanovení o vzniku a obsahu věcných břemen neobsahuje a omezuje se pouze na uložení povinnosti provozovateli energetické soustavy zřídit věcné břemeno s takovým obsahem, aby umožnilo zřízení a provozování soustavy. Právní titul zakládající právo vyplývající z věcného břemene, resp. služebnosti, se proto řídí výlučně obecnou občanskoprávní úpravou. V případě ustanovení ukládajících provozovatelům povinnost zřídit za určitým účelem věcné břemeno nelze tato ustanovení považovat za párová. A minori ad maíus se nemůže jednat o speciální ustanovení k soukromoprávní úpravě služebnosti inženýrské sítě.To ale neplatí v případě tzv. zákonných věcných břemen.i7 Zákonná věcná břemena vznikají přímo ze zákona nebo na jeho základě ve spojení s jinou právní skutečností.'18 Jejich obsah vymezuje právní norma. Původ jejich vzniku ve speciální právní normě ale nebrání aplikaci obecné úpravy nového občanského zákoníku v případech zvláštním právním předpisem neupravených. Do uvedené skupiny věcných břemen v energetice jako tzv. párových k příslušným ustanovením nového občanského zákoníku se zařazují: a) zákonná věcná břemena vzniklá podle předchozích právních úprav (párem jsou příslušná ustanovení 5 1267 a 1268 ObčZ podle jejich úpravy práv a povinností),49 b) oprávnění zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu energetické soustavy a k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů (párem je § 1267 odst. 2 ObÉZ),50 c) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním a provozováním energetické soustavy nebo za jiným zákonně vymezeným účelem (párem je § 1267 odst. 1 věta druhá a § 1268 ObčZ),51 d) vstupovat a/nebo vjíždět v souladu se zvláštními právními předpisy do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činností a služeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní irďormacní služby a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat do/na nemovitosti, kde jsou umístěna (zvláštní) zařízení telekomunikací, v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti (párem je § 1267 odst. 1 věta druhá a § 1268 ObčZV2 Výše vymezená práva, vyplývající ze zákonného práva věcného břemene,mají vůči příslušné úpravě nového občanského zákoníku povahu lex speciatís. Svou povahou upravují pouze takové inženýrské sítě, které jsou příslušnými energetickými soustavami podle energetického zákona. V případě naplnění jejich aplikačních předpokladů se proto použijí namísto obecné úpravy.53 Jiná oprávnění provozovatelů energetických soustav, vyplývající z energetického zákona, která mají povahu věcných břemen, nenachází paralelní úpravu v obecných občanskoprávních předpisech. Oprávnění provozovatelů energetických soustav odstraňovat porosty ohrožující bezpečný provoz energetické soustavy, pokud tak po předchozím upozornění neučinilpovinnýsubjekt,54 existuje jako lex specialis pouze ve vztahu k obecné úpravě věcných břemen, nikoliv však jako párové ustanovení k ustanoveriím o služebnosti inženýrské sítě. Veškerá ustanovení o služebnosti inženýrské sítě mají dispozitivní povahu. Lze se proto od nich smluvně odchýlit. Důvodová zpráva akcentuje možnost jiného řešení situací, v nichž se zpravidla zřizuje služebnost inženýrské sítě, a to zejména prostřednictvím zřízení práva stavby nebo nájemního vztahu. Podle J. Handrlici" nejsou citované postuláty důvodové zprávy Šťastné. Příslušné právní předpisy vyžadují, aby provozovatel inženýrské sítě, již tyto předpisy upravují, zřídil k dotčené nemovitosti věcné břemeno. V případě zvláštního ustanovení jiného právního předpisu, který vyžaduje zřízení věcného břemene, nebude moci provozovatel smluvní volností občanskoprávní úpravy využít. Pojem inženýrské sítě ve smyslu nového občanského zákoníku ale není jednoznačný a může zahrnovat také jiná vedení, na která se speciální právní úprava nevztahuje.56 Účastníkům těchto právních vztahů nic nebrání využít smluvní volnosti poskytované soukromoprávní úpravou. Při využívání smluvní svobody v souvislosti s řešením právních vztahů týkajících se energetických soustav je potřeba postupovat obezřetně.To platí i v případe řešení otázky, zda si účastníci právního vztahu vyplývajícího ze 44) Viz Weyr, F Lex generalis a lex speciaJis. Brno : Nákladem autora, 1940, s. 3. 45) Tamtéž, s. 8. 46) Srov. § 24 odst. 4, § 25 odst. 4, $ 58 odsL 2, § 59 odst. 2 a § 7ó odst. 7 EnerZ. 47) K diskusi o povaze tzv. zákonných věcných břemen viz Fiala, J. Věcná břemena. Brno : UJEP, 1988, s. 42; Spáčil, J. Věcná břemena v občanském zákoníku. Praha : C. H. Beck, 2006, s. 12, pozn. 38; fíanárlica, J. Verejnoprávne obmedzenie vlastníckeho práva a tzv. zákonné (legálne) vecné bremená. Justičná revue, 2006, č. 12, s. 1837-1851; FHala, j. in Bradáč, A. a kol. Věcná bremena od A do Z. Praktická právní príručka. 4. vyd. Praha : Linde, 2009, s. 69,70; Knapp, V a kol. Občanské právo hmotné, l.díl. 5. vyd. Praha iWol-ters KJuwcr,20O9,s.4l5;£7íťíš, K., Psulka, J.Vecná bremena J 151n až § 151 r občanského zákoníku. Podrobný komentář k jednotlivým ustanovením včetně vybrané judikatury a komentáře k právni úprave této problematiky v oovem občanském zákoníku (zákon č. 89/ /2012 Sb.).Praha :Linde, 20\2,s.2S-50;Kobelkovä,K,op.cH.sub4, s. 122,123-Ve slovenském právním prostředí viz komparativně rozsudek NS SR z 31.5.2005, sp .m 1 Cdo 190/2004 (rozhodnutí nem dálkově dostupné). 48) Blíže viz Fiala, J. in Bradáč, A. a kol., op. cit. sub 47, s. 70. 49) Viz § 98 odst. 4 EnerZ a § 45 odst. 3 zákona Č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci, ve znění pozdějších předpisů. 50) Viz S 24 odst. 3 písm. a), § 25 odst. 3 písm. a), S 58 odst. I písm. c), § 59 odst 1 písm. d) a § 76 odst. 5 písm. g) EnerZ. 51) Viz J 24 odst. 3 písm. 0, § 25 odst. 3 písm. f), § 58 odst. I písm. e), § 59 odst. 1 písm. 0 « 5 76 odst. 5 písm. b) CnerZ. 52) Viz § 24 odst. 3 písm. ti), S 25 odsl. 3 písm. h), § 58 odst. 1 písm. g), § 59 odst, 1 písm. h) a § 76 odst. 5 písm. d) EnerZ. 53) Opačně viz Kubelková, iľ.,op.cit. sub 4, s. 144. 5-4) Viz § 24 odst. 3 písm. g), S 25 odst. 3 písm. g), S 58 odst. I písm. f), § 59 odst. 1 písm. g) a § 76 odst. 5 písm.c) EnerZ. 55) Viz llandrlica,]. Služebnost inženýrské sítě. Právní rozhledy, 2013, til, 8. 406-412. 56) Jako příklad lze uvést přípojky Inženýrských sítí, které nejsou provozovány příslušným držitelem licence, a vedení veřejného osvětlení. V. Szabo / Energetická soustava v ObčZ ČLÁNKY PR 7/2014 244 i zákonného věcného břemene mohou jejich obsah a rozsah upravit totožně i pomocí smluvního věcného břemene. K této problematice se v režimu dosavadní právní úpravy vyjádřil Krajský soud v Ústí nad Labem.57 Odpověděl na danou otázku záporně, neboť obsah a předmět smluvně zřízeného věcného břemene nemůže být identický s omezeními vlastnických práv, jež plynou přímo ze zákona. V takovém případě chybí i podle úpravy nového katastrálního zákona58 zákonný důvod k vkladu práva do katastru nemovitostí. Sjednání předmětné služebnosti ale podle mého mínění nelze považovat podle občanského zákoníku 1964 ani nového občanského zákoníku za neplatné. Lze je tak v konkrétním případě v souvislosti s náhradou za zřízení věcného břemene interpretovat jako ujednání o náhradě za případné omezení vlastnického práva vyplývající ze zvláštní právní normy.59 IV. Kritický pohled na právní úpravu služebnosti inženýrské sítě Právní úprava služebnosti inženýrské sítě v novém občanském zákoníku pozůstává z obecné úpravy služebnosti a zvláštních ustanovení § 1267 a 1268. Uvedenou skutečnost nelze při její kritické analýze opomenout. V následujícím textu bude proto věnována pozornost přínosům a problematickým aspektům právní úpravy služebnosti samostatně. Závěrem této analýzy se zaměříme na související problémy, které již v textu nového občanského zákoníku nenašly odezvu. 1. Obecná úprava Dosavadní právní úprava vycházela z římskoprávního rčení nemini res sua servit.m Podle § 1257 odst. 2 ObčZ ale může vlastník zatížit svůj pozemek služebností ve prospěch jiného svého pozemku. Spojeníni vlastnictví panující a služebné věci v jedné osobě služebnost nezaniká.61 Uvedená úprava má význam zejména pro předběžnou úpravu poměrů mezi jednothvými nemovitostmi, z nichž některá v budoucnu změní svého vlastníka. Podle důvodové zprávy se nová úprava může uplatnit např. u inženýrských sítí, jako jsou vodovody a kanalizace.Vlastník nemovitosti tak bude nepochybně oprávněn zatížit svůj přilehlý pozemek služebností ve prospěch vedení elektrické, plynovodní nebo tepelné přípojky. Zakotvením možnosti zřízení služebnosti k vlastní věci nový občanský zákoník reaguje na praktickou potřebu hospodářského života, jež se v nastíněném případě projeví při prodeji zatíženého pozemku. Obdobné potřeby sdílejí také vlastníci rozsáhlejších souborů energetických zařízení. Aplikace § 1257 ObčZ bude přínosem rovněž pro obce, které vlastní rozvodná tepelná zařízení. Zejména v případě menších soustav zásobovaní tepelnou energií obec jako vlastnili tepelných zařízení přenechává tento majetek do užívání jiného subjektu, který jej v rámci své podnikatelské činnosti provozuje. Obec je ve vymezeném území centralizovaného zásobování teplem zpravidla významným vlastniliem pozemků. Rozvodná tepelná zařízení vedou přes tyto pozemky, a proto by bylo přínosné aplikovat § 1257 odst. 2 také na energetické soustavy jako takové. Citované ustanovení ale mluví pouze o možnosti zřídit služebnost ve prospěch jiného svého pozemku.62 Může být předmětem posouzení, zda je obec oprávněna zřídit ke svým pozemkům služebnost inženýrské sítě nikoliv pouze ve prospěch jiného svého pozemku, ale také jako „osobni" služebnost.63 Existuje právní možnost zatížit jednotlivé pozemky ve vlastnictví obce, přes které vedou tepelné rozvody, ve prospěch jiného jejího pozemku. Řešení otázky, zda bylo úmyslem zákonodárce vyjádřit obecný odklon od zásady nemini res sua servit, nebo vyloučit z její aplikace pouze věcná břemena in rcm,u\\\zc být sporné.64 Podle § 1302 odst. 2 ObčZ nezaniká služebnost sloužící k provozu závodu převodem nebo přechodem závodu nebo takové jeho Části, která bude provozována jako samostatný závod. Zákonný přechod práv a povinnosti vyplývajících ze slu žebnosti in personam stírá rozdíly mezi služebnostmi in rem a in personam. I když právo ze služebnosti vykonává ve výše nastíněném případě nikoliv vlastník energetické soustavy, ale její nájemce, lze mít za to, že podmínka využívání služebnosti ve prospěch provozování závodu je splněna.65 Jakkoliv by měla služebnost zřízená ve prospěch obce povahu in personam,, nelze podle mého názoru upřít obci právo na zřízení uvedené služebnosti k vlastním nemovitostem pouze na základě formalistického výkladu práva.66 Právní úprava občanského zákoníku 1964 vycházela ve své původní koncepci ze striktního rozlišování věcných břemen in rem a in personam. Věcná břemena in rem^ na rozdíl od obdobných oprávnění zřízených ve prospěch určité osoby, s převodem vlastnictví věci nezanikají a přecházejí na její nabyvatele. Přidržování se tradiční občanskoprávní teorie způsobuje mnoho problémů. Navzdory tomu zůstala předmětná problematika s výjimkou některých speciálních67 či specifických68 řešení legislativou nepovšimnuta. Na uvedenou situaci reagoval v obecné rovině zákonodárce až novelou občanského zákoníku provedenou zákonem č. 443/2006 Sb.,69 jež stanovila, že věcná břemena zřízená v souvislosti s provozem podniku přecházejí pro Júturo při jeho převodu či přechodu na nabyvatele podniku.To platí obdobně v případě převodu nebo přechodu takové části podniku, která může být provozována jako samostatný podnik.7'1 Legislativně- 57) Blíže viz rozsudek KS v Ústí nad Labem z 22.9. 1998, sp. zn. 15 Ca 244/1998, in Vrcha, P. Kaiastrální (a související) judikatura Praha : Linde, 2001, s. 372,373. 58) Viz zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon). 59) Viz např. § 25 odst. 9 EnerZ. 60) Srov. S 151n odst. 1 ObčZ 1964. 61) Srov. g 1301 ObčZ. 62) Analogicky i jiné nemovité věci. 63) Energetická věcná břemena se nachází na pomezí věcných břemen in rem a in personam. 64) Viz blíže Janošek, V. Vlastníkova služebnost aneb když někomu slouží vlastní vec. hup://www.epravo.cz/ [cit. 19. 9. 20131- 65) K problematice užíváni věcného břemene osobami odvozujícími právní titul od oprávneného viz Spáčil, J., op. cit. sub 47, s. 46; a rozhodnutí NS Z 31.3.1928, sp. zn. K II 205/28 CVážný 7939). 66) K tomu srov. nálezy ÚS ze 4.2.1997,sp.zn-Pl.ílS 21/96; a ze 17.12. 1997, sp. zn.Pl.ÚS 33/97- 67) Viz § 104 odst. 10 ElKom. 68) Viz; či. II body 11, 12 a 13 zákona č. 670/2004 Sb, kterým k mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisu, ve znění zákona ě. 158/2009 Sb. 69) Viz zákon č. 443/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku České republiky a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku České republiky (zákon o zrušení Fondu národního majetku), a zákon č. 319/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. 70) Srov. 5 151p odst. 4 ObčZ 1964. 245 PR 7/2014 CLANKY V. Szabo / Energetická soustava v ObčZ -technické provedení novely ale vyvolávalo otázky, zda byla přijatá právní norma způsobilá úmysl zákonodárce zajistit.71 Právní úprava nového občanského zákoníku podobné úvahy ve vztahu k převodům a přechodům vlastnictví závodu nebo určité jeho části na jinou osobu nepřipouští. Služebnost,která slouží k provozu závodu,nezaniká podle § 1302 odst. 2 ObčZ převodem nebo přechodem závodu. Obdobné platí v případě převodu takové části závodu, která bude provozována jako samostatný závod. I když nová občanskoprávní úprava ponechává do budoucna úvahy o přechodu služebnosti, která slouží k provozu závodu, stranou, nelze přijaté řešení považovat za zdařilé a komplexní. Na rozdíl od předchozí úpravy § 15 lp odst. 4 věty druhé ObčZ 1964 ustanovení § 1302 odst. 2 ObčZ pouze stanoví, že vymezené služebnosti nezanikají. Podle dosavadní právní úpravy převod nebo přechod podniku rovněž neměly mít vliv na jejich další trvání. Takováto věcná břemena přecházela na nabyvatele podniku nebo jeho části. Obdobnou úpravu nový občanský zákoník neobsahuje. Nemá-li § 1302 odst. 2 ObčZ postrádat rozumný smysl, je třeba jej vyložit tak, že uvedené služebnosti přechází na nabyvatele podniku, resp. jeho části. Opačný výklad by připouštěl absurdní situaci,kdy je osobou oprávněnou ze služebnosti subjekt, který nemá nadále k energetickým zařízením přešlým při převodu/přechodu závodu na třetí osobu žádný právní vztah a zpravidla ani zájem na budoucím trvání služebnosti. Formulace § 1302 odst. 2 ObčZ přináší také formulační změnu podmínek, za nichž k přechodu služebnosti sloužící k provozování závodu dochází. V případě převodu nebo přechodu části závodu podle nového občanského zákoníku nestačí způsobilost části závodu, jež přechází na jiný subjekt, být provozována jako samostatný závod. Ustanovení § 1302 odst. 2 ObčZ stanoví, že vymezená služebnost přechází pouze v případě, že takováto část podniku bude provozována jako samostatný závod. Posouzení uvedeného problému je ale třeba provést v celé šířce změn, jež nový občanský zákoník přináší. Ustanovení § 502 ObčZ akcentuje při vymezení závodu vůli podnikatele. Bude-li si to podnikatel přát, může mít i více závodů.72 Zdůrazňuje-li nový občanský zákoník při vymezení závodu subjektivní stránku podnikatele, bylo by proti smyslu koncepce nové občanskoprávní úpravy nutit bez rozumného důvodu podnikatele, aby provozoval nabytou část závodu jako samostatný závod. Jak ale připomíná J. Handrlica,73 ani takovýto výklad nepostihne všechny případy převodů/přechodů energetických zařízení.74 V situacích, kdy dochází k převodům/přechodům energetických zařízení jiným právním titulem než přechodem závodu75 nebo jeho převodem,76 bude potřeba nadále zřizovat služebnost ve prospěch jejich nabyvatele nebo v případě podzemního vedení zřídit zcizitelnou a dědičnou služebnost?1 2. Zvláštní úprava Speciální ustanovení o služebnosti inženýrské sítě jsou obsažena v § 1267 a 1268 ObčZ. Koncepčně je lze členit na oprávnění týkající se a) zřizování a provozu inženýrské site a jejích obslužných zařízení,78 b) vstupu na služebnou věc,79 c) zpřístupnění dokumentace inženýrské sítě,80 a d) úprav inženýrské sítě.81 Této koncepce se budeme držet i v následujícím textu. 2.1 Zřizování a provoz inženýrské sítě a jejích obslužných zařízení Smlouvou spojenou s vkladem práva do katastru nemovitostí lze podle § 1267 odst. 1 ObčZ založit právo oprávněného ze služebnosti vlastním nákladem a vhodným i bezpečným způsobem zřídit na služebném pozemku nebo přes něj vést inženýrskou síť, provozovat ji a udržovat. Bude-li to výslovně ujednáno, zahrnuje služebnost právo zřídit, mít a udržovat na služebné věci také potřebné obslužné zařízení. Citovaná ustanovení jsou dispozitivní a rozsah práva služebnosti lze smluvně rozšířit nebo zúžit.V případě adresátů povinnostních norem obsažených ve zvláštních právních předpisech budou tito povinni zřídit příslušnou služebnost v rozsahu stanoveném v právním předpise lex specialis. J. Handrlica"2 uvádí, že rozsah, v jakém má být služebnost inženýrské sítě zřizována, neplyne v současnosti ani z veřejnoprávních předpisů.83 Vybrané subjekty jsou povinny toliko zřídit služebnost umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely zřízení a provozu příslušné inženýrské sítě. Služebnost inženýrské sítě by měla být podle Handrlici zřízena nunimálně v takovém rozsahu, aby umožnila průchod inženýrské sítě přes zatíženou nemovitost. S tímto výkladem obsahu povinnosti adresátů povinnostních norem v energetických odvětvích se nelze podle mého názoru ztotožnit. Ustanovení o služebnosti inženýrské sítě v § 1267 odst. 1 ObČZ přináší zejména pro subjekty, které nepůsobí v oblasti zřizování služebnosti inženýrské sítě jako profesionálové, příkladný výčet právních vztahů, na něž je potřeba při jejím zřizování pomýšlet. Odlišný přístup k této problematice zaujala speciální právní úprava, která požaduje vznik práva služebnosti v takovém rozsahu, aby umožnil na cizích nemovitostech příslušnou inženýrskou síť zřídit a provozovat. Lze proto konstatovat, že právní úprava energetického zákona se na rozdíl od nového občanského zákoníku přiklání 71) Novela občanského zákoníku provedená zákonem č. 443/2006 Sb. v čl. IV bodu 1 chybne stanovila. Že texi, podle něhož při převodu nebo přechodu podniku věcná břemenu zřízená v souvislosti s jeho provozem nezanikají, se vkládá na konec § 151 písm. p) odst. 4 (správně: 5 151 p odst.4).Napr.podle nakladatelství Sagit tak zůstává, text občanského zákoníku Z důvodu legislativné-technické nepro-veditelnosti beze změny (Srov: Občanský zákoník a související předpisy. Edice IJZ. 2013. Podle stavu k 8. 4. 2013, s. 29). 72) K diskusi na toto téma viz Dědič, J. K některým problémům smluv o prodeji podniku. Právní praxe: časopis České justice, 1993, č. 2, s.103 anásl.; KolářovaMůže mít podnikatel více podniků? Právní praxe; časopis české justice, 1993, č. 7, s. 431.; shodně Eliáš, K. in Eliáš, K. a kol. Kurs obchodního práva. Obecná část. Soutěžní právo. 5. vyd. Praha : C. H. Beck, 2007, s. 130. 73) Viz Handrlica, J. K některým aspektům stávající právní úpravy zřizování a provozu veřejné technické infrastruktury na cizích nemovitostech. Právní rozhledy, 2008, č. 18, s. 676, Handrlica, J., op. cit. sub 55, s. 412. 74) J.Trunečck proto navrhuje zavedení pojmu síťové stavby jako samostatného objektu práv s možností zřizování věcných břemen in rem vc prospěch vlastníka stavby (Truneček, J. Věcná břemena s veřejnoprávním prvkem. Praha : Leges, 2010, s. 125). 75) Viz zákon č, 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů. 76) Viz zejména $ 2175 a násl.ObčZ. 77) Srov. § 1265 odst. 3 ObčZ. 78) Viz § 1267 Odst. 1 větu první a odst. 2 ObčZ. 79) Viz 5 1267 odst. 1 větu druhou a § 1268 ObčZ. 80) Viz § 1267 odst. 3 ObčZ. 81) Viz § 1267 odst. 2 ObčZ. 82) Viz Handrlica, J., op. cit. sub 55, s. 411. 83) Viz § 24 Odst. 3 písm. e>, § 25 odst. 3 písni, c), § 58 odst. 1 písm. d), § 59 odst. 1 písm. e) a § 76 odst. 5 písm. a) EnerZ. PRAVIDELNÁ PRÍLOHA PRÁVNÍ ROZHLEDY 7/2014 • I t. DUBNA 2014 • STRANY I—IV _TEMA_ Vláda schválila přistoupení České republiky k tzv. fiskální smlouvě Po měsíční diskusi vláda B. Sobotky na svém jednání dne 24. 3. 2014 vyslovila souhlas s přistoupením ČR ke Smlouvě o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii, označované legislativní zkratkou jako „fiskálnísmlouva". Vláda tak uskutečnila první praktický krok, kterým zásadně mění politiku ČR vůči EU oproti předchozím osmi letům. Schvalování fiskální smlouvy („Smlouva") nebylo zdaleka jednoduché, byť bylo označeno v Programovém prohlášení vlády jako jedna z priorit, kterou stvrdily svými podpisy všechny koaliční strany. Samotná legislativní diskuse pak začala na úrovni vlády již 19. 2. 2014, kdy byla přerušena, aby byla možné návrh projednat v Radě. hospodářské a sociální dohody (což se stalo 17. 3. 2014). Vláda současně požádala o stanovisko ve věci sporného posouzení ústavní kvalifikace (ratifikačního procesu) Smlouvy i Legislativní radu vlády (která dne 6. 3. 2014 doporučila vládě návrh schválit ve znění jejího stanoviska). Přes složité projednávání Smlouvy, které je pouze na počátku s nikoliv zcela jistým koncem, lze minimálně s povděkem říci, že alespoň nějaké projednávání proběhlo a dáíe bude probíhat. Zvláště inspirující zde je vrátit se k projednávání a někdejším argumentům vlády P. Nečase, které mají potenciál najít nový výraz při jednání o Smlouvě v Parlamentu. Původně, tj. před dvěma lety, kdy Smlouvu schválila na svém jednání dne 30. 1. 2012 Evropská rada, totiž tehdejší premiér P. Nečas tento dokument odmítl v Bruselu podepsat, a to jako jeden z celkem dvou představitelů EU (vedle premiéra Spojeného království), aniž by toto bylo předtím Či potom siřeji prodiskutováno. Tehdejší argumentace vlády obsahovala celkem pět důvodů, proč P. Nečas odmítl Smlouvu podepsat, a to: 1. Procedurální aspekty: nejasná ratifikace a málo času k analýzám. Smlouvu není možné podepsat, dokud nebude rozhodnuto o způsobu její ratifikace a způsobu rozhodování o jejím vstupu v účinnost, tj. okamžiku přijetí eura v ČR. Dle P. Nečase musí vláda mil ještě zplnomocnění prezidentem republiky a rovněž by se k textu předem měly vyjádřit obě komory Parlamentu -což v obou případech chybělo. 2. Hlasovací kartel je masivní změnou fungování EU. Ve Smlouvě se nepodařilo prosadit, aby vedle kritéria rozpočtového schodku bylo závazně do čl. 7 zahrnuto i dluhové kritérium; čl. 7, neboli tzv. „hlasovací kartel", je sám o sobe změnou ve fungování EU, která zavazuje stát hlasovat pro návrhy Evropské komise i proti jeho vůli, 3. Podmínky účasti na eurosummitech jsou nedostatečné. Smlouva zajišťuje pouze omezenou účast nečlenů eurozóny na summitech EU, aniž stanoví, kdo bude témata jednání „určovat a předem interpretovat". 4. ČR je v jiné situaci než ostatní státy. Státy eurozóny jsou příjemci prostředků z Evropského nástroje finanční stability -EFSF a dalších mechanismů, avšak ČR, jako nečlen eurozóny, který o datu přistoupení zatím nehodlá ani rozhodnout, se má pak především podílet na její stabilizaci. 5. Úspěch ČR: ke Smlouvě se lze připojit později. Smlouva zůstává otevřena k podpisu všem členským státům i do budoucna, a to bez podmínky souhlasu stávajících smluvních stran, což se podařilo dojednat na žádost a z iniciativy ČR v rámci čl. 15. Uvedené, zásadně negativní stanovisko vůči Smlouvě, prosazené tehdejší vládou P. Nečase, na druhé straně nemohlo oslyšet její základní výzvu, a to zajistit právně vymahatelnými nástroji stabilitu veřejných financí. „Česká cesta" se pak ještě v temže roce (2012) našla v předložení vládního návrhu zákona o rozpočtové odpovědnosti, který se mohl odvolat ještě na Programové prohlášení vlády P. Nečase ze 4. 8. 2010 (čili před Smlouvou), které nicméně „obživlo" do podoby „české fiskální smlouvy" až usnesením vlády {Č. 253 z li. 4. 2012). Vláda jím uložila předsedovi vlády a ministru financí připravit návrh „zastřešujícího ústavního zákona 0 rozpočtové odpovědnosti a návrh zákona o pravidlech rozpočtové kázně, který by podléhal schválení podle čl. 40 Ústavy" (na základě něhož byl téhož roku předložen k projednání návrh ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti - jn. tisk č. 821). jehož účel se do značné míry překrýval s odmítnutou Smlouvou. Cesta návrhu pak skončila ve druhém čtení. Aktuálně se tak český legislativní proces ocitl svým způsobem na počátku r. 2012, kdy byla Smlouva schválena, následně pak 2.3. 2012 podepsána 25 členskými státy EU, aby vstoupila v platnost 1. 1. 2013. Jejími smluvními stranami jsou dnes všechny členské státy EU s výjimkou ČR, Chorvatska a Spojeného království. Jejím účelem je posílit hospodářskou a měnovou unii přijetím souboru pravidel ke zpřísnění rozpočtové kázně prostřednictvím rozpočtového paktu, jakož i posílit koordinací hospodářských politik Členských států a zlepšit správu eurozóny. Primárně je Smlouva určena zemím eurozóny. Pro stát mimo eurozónu (čili i ČR), který Smlouvu podepíše a ratifikuje, bude tato závazná až od okamžiku, kdy přijme euro, pokud se ovšem sám nerozhodne pro dřívější použitelnost hlav III (Rozpočtový pakt) a IV (Koordinace hospodářských politik a konvergence) Smlouvy nebo jejich částí. 1 Obnovený český legislativní proces v r. 2014 začal posouzením procedurálních aspektů ratifikace. Formálně-právně se vláda přiklonila ke stanovisku LRV, že jde o mezinárodní smlouvu prezidentské kategorie ve smyslu čl. 49 a 1 Oa Ústavy, kterou jsou přenášeny některé pravomoci orgánů ČR na mezinárodní organizaci nebo instituci. Vlastní důvody přistoupení ke Smlouvě ze sírany vlády B. Sobotky jsou tak přesným vyjádřením rozdílné politické orientace proti vládě P. Nečase. Přistoupením ke Smlouvě vláda především: a) splnila jeden ze závazků Programového prohlášeni vlády ČR; b) využila oprávnění Smlouvy k účasti na summitech eurozóny (za splnění podmínek dle čl. 12 odst. 3 Smlouvy); c) ratifikací a naplňováním Smlouvy zapojila ČR jako členský stát eurozóny (což je další programový cíl vlády) do programu finanční pomoci v rámci Evropského mechanismu stability. Nyní nastává náročný vnitrostátní ratifikační proces, v rámci něhož musí souhlas s přistoupením ČR ke Smlouvě vyslovit ústavní většinou obě komory Parlamentu, a následně musí prezident republiky podepsat listinu o přístupu. Není přitom stanoven žádný termín pro projednání. Na druhé straně však zůstává základní otázka, zda se ke schválení ratifikace najde v obou komorách Parlamentu ústavní většina, a v té souvislosti další otázka, jak ke Smlouvě přistoupit. Buď nebude ČR před přijetím eura vázána hlavou Hl a IV, anebo učiní oznámení ve smyslu čl. 14 odst. 5 Smlouvy, dle něhož by od okamžiku svého přistoupení ke Smlouvě byla předmětnými ustanoveními (a zvláště tam stanovenými rozpočtovými kritérii) vázána. 246 PR 7/2014 LEGISLATIVA Právo EU V návaznosti na uvedené Senát označil jasnou a kvalitní právní úpravu ochrany osobních údajů v EU za jeden z předpokladů efektivní spolupráce při regul aci datových toků s USA a současně připomenul své 614. usnesení z 24. 5. 2012 k novému rámci ochrany dat v EU (návrh obecného nařízení o ochraně osobních údajů a návrh směrnice o ochrane osobních údajů v souvislosti s trestním řízením), v němž: -podpořil snahu Evropské komise o zkvalitnění celoevropského rámce ochrany osobních údajů; - konstatoval, že právní úpravu je třeba přizpůsobit technologickému vývoji; avšak zároveň - vyjádři] výhrady k navrhované použitelnosti směrnice o ochrane osobních údajů v souvislosti s trestním řízením i na případy bez jakéhokoli přeshraničního prvku, což neodpovídá zvolenému právnímu základu, a k celkové koncepci navržených předpisů, která nepřináší vyjasnění a zjednodušení právní úpravy. Stav projednávání: Senát požádal vládu, aby jej informovala o způsobu, jakým zohlednila jeho stanovisko v dalších krocích. Na rozdíl od Senátu a jeho Výboru pro evropské záležitosti vzal Výbor pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny na schůzi dne 23. 1. 2014 svým usnesením (č. 12) dokument bez projednávání pouze na vědomí. PRAVO EU Vyber z právních předpisů a dokumentů vyhlášených v Úředním věstníku EU (Řada L a C) v období 1. 3.-15. 3. 2014 Číslo Název Řada Vyhlásení Platnost Účinnost 205/2014/EU Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 205/2014 ze dne 4. 3. 2014, kterým se stanoví jednotné podmínky pro provádění nařízení Evropskélio parlamentu a Rady (EU) č. 1260/2013 o evropské demografické statistice, pokud jde o členění údajů, lhůty a revize údajů (text s významem pro EHP) L 65 5. 3. 2014 25. 3. 2014 25. 3. 2014 206/2014/EU Nařízení Komise (EU) í. 206/2014 ze dne 4, 3. 2014, kterým se mění nařízení (EU) č. 601/2012, pokud jde o potenciál globálního oteplování pro skleníkové plyny jiné než C02 (text s významem pro EHP) L 65 5. 3.2014 6. 3. 2014 1. 1. 2013 Jednací řád Výboru regionů L 65 5. 3. 2014 5. 3. 2014 6. 3. 2014 208/2014/EU Nařízení Rady (EU) č. 208/2014 ze dne 5. 3. 2014 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině L 66 6. 3.2014 6. 6. 2014 6. 6. 2014 2014/115/EU Rozhodnutí Rady ze dne 2. 12. 2013 o uzavření Protokolu o změně Dohody o vládních zakázkách L 68 7. 3. 2014 2. 12. 2013 2. 12.2013 Protokol o změně Dohody o vládních zakázkách L 68 7. 3. 2014 2. 12.2013 2. 12. 2013 2014/123/EU Rozhodnutí Evropské centrální banky ze dne 4. 2. 2014, kterým se určují úvěrové instituce podléhající komplexnímu hodnocení (ECB/2014/3) L 69 8. 3. 2014 6. 2. 2014 6. 2. 2014 2014/124/EU Doporučení Komise ze dne 7. 3. 2014 o posílení zásady rovného odměňování mužů a žen prostřednictvím transparentnosti (text s významem pro EHP) L 69 8. 3. 2014 223/2014/EU Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 223/2014 ze dne 11. 3. 2014 0 Fondu evropské pomoci nejchudsím osobám L 72 12.3.2014 12.3.2014 1. 1. 2014 240/2014/EU Nařízení Komise v přenesená pravomoci (EU) č. 240/2014 ze dne 7. 1. 2014 o evropském kodexu chování pro partnerskou spolupráci v rámci evropských strukturálních a investičních fondů L 74 14. 3.2014 15. 3. 2014 15. 3. 2014 241/2014/EU Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014 ze dne 7.1. 2014 , kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde 0 regulační technické normy pro kapitálové požadavky na instituce (text s významem pro EHP) L 74 14. 3. 2014 5. 4. 2014 5. 4. 2014 2014/135/EU Doporučení Komise ze dne 12. 3. 2014 o novém přístupu k neúspěchu v podnikání a k platební neschopnosti (text s významem pro EHP) L 74 14. 3. 2014 2014/C 63/01 Rozhodnutí předsednictva Evropského parlamentu ze dne 29. 3. 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2004/2003 o statutu a financování politických stran na evropské úrovni C 63 4. 3. 2014 V. Szabo / Energetická soustava v ObčZ CLANKY PR 7/2014 k vymezení obsahu služebnosti jejím účelem.Vymezení služebnosti pouze v takovém rozsahu, aby umožnila průchod inženýrské sítě přes zatíženou nemovitost, se jeví v těchto případech jako nedostatečné. Nový občanský zákoník nově výslovně ukládá vlastníkovi zatížené věci povinnost zdržet se všeho, co vede k ohrožení inženýrské sítě. 2.2 Vstup na služebnou věc Vlastník služebné věci je v případě předchozího projednání povinen umožnit oprávněné osobě vstup na pozemek a) po nezbytnou dobu, b) v nutném rozsahu, a c) za účelem prohlídky nebo údržby inženýrské sítě. Nesnese-Ii záležitost při náhlém poškození inženýrské sítě odkladu, obstará její opravu oprávněná osoba i bez předchozího projednám.84 Dotčeným osobám v takovém případě oprávněný neprodleně oznámí provádění opravy její místo označí a zabezpečí. Po skončení prací uvede služebný pozemek na vlastní náklad do předešlého stavu a nahradí škodu způsobenou provedením prací. Citovaná právní úprava vstupu na služebnou věc má obecnou povahu a uplatní se pouze v případě, že speciální právní norma energetického zákona nestanoví jinak. 2.3 Zpřístupnění dokumentace inženýrské sítě Oprávněná osoba je povinna zpřístupnit vlastníku nemovitosti dokumentaci inženýrské sítě v ujednaném rozsahu, a pokud není ujednán, v rozsahu nutném k ochraně jeho oprávněných zájmů.85 Informovanost zejména o technických parametrech sítě, jejích komponentech, místě a hloubce uložení sítě představuje oprávněný požadavek, který umožňuje povinné osobě dostát své povinnosti zdržet se všeho, co by vedlo k ohrožení inženýrské síte,86 Energetický zákon neobsahuje o povinnosti zpřístupnění dokumentace inženýrské sítě zvláštní úpravu. Držitelé licence na podnikání v energetických odvětvích jsou proto povinni řídit se obecnou občanskoprávní úpravou. V důsledku úpravy nového občanského zákoníku dopadající na právní vztahy vznildé před jeho účinností může být předmětem posouzení, jestli je držitel licence jako oprávněný ze služebnosti povinen zpřístupnit dokumentaci vlastníkovi služebné věci pouze na jeho požádání, nebo lže z důvodu opatrnosti doporučit poskytnutí možnosti zpřístupnění dokumentace z vlastní iniciativy oprávněného. Ustanovení § 1267 odst. 3 ObčZ na tuto otázku výslovnou odpověď neposkytuje. Z dikce ustanovení ale vyplývá, že není-li rozsah zpřístupnění dokumentace mezi stranami ujednán, je povinen zpřístupnit ji vlastníkovi služebné věci v rozsahu nutném k ochraně jeho oprávněných zájmů. Citované ustanovení poskytuje nepřímo ochranu inženýrské síti oprávněného. Primárním účelem § 1267 odst. 3 ObčZ je poskytovat ochranu vlastníkovi služebné věci. Předmětné ustanovení je třeba interpretovat v souladu se zásadou vigilantibus iura seripta sunt v tom smyslu, že oprávněný ze služebnosti je povinen zpřístupnit vlastníku zatížené nemovité věci dokumentaci inženýrské sítě pouze na jeho žádost. 2.4 Úpravy inženýrské sítě Jedním z nejzávažnějších problémů, jenž je mezi právníky energetických společností v souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku diskutován, je otázka oprávněni provádět na inženýrské síti úpravy za účelem její modernizace nebo zlepšení její výkonnosti. Dosavadní právní úprava, a ve většině případů ani smluvní praxe, na tyto otázky nepomýšlela. Ustanovení § 1267 odst. 2 ObčZ stanoví, že služebnost zahrnuje toto právo, pouze bylo-li to výslovně dohodnuto. Chybějící právní úprava nezabránila vzniku sporu o oprávnění provádět rekonstrukci elektrického vedení distribuční soustavy. V r. 1951 bylo na zemědělských pozemcích postaveno elektrické vedení vysokého napětí 110 kV, k němuž vzniklo podle tehdejší úpravy elektrizačního zákona na základě povolení ke stavbě zákonné věcné břemeno stavět a provozovat na těchto nemovitostech elektrické vedení. Po změně právní úpravy87 zůstalo vzniklé věcné břemeno zachováno.8" Provozovatel vědem v letech 1998 a 1999 dřívější vedení z důvodu ukončení životnosti zrekonstruoval tak, že bylo nahrazeno modernějšími stožáry, sloupy a dalšími zařízeními. Na některých pozemcích bylo nové vedení vedeno ve stejné trase a jinde z ní vybočovalo o 0,5 m a 2,74-4,67 m.V jednom případě byl stožár vedení posunut o 10 m směrem k jinému stožáru téhož vedení. Bylo proto potřeba posoudit, zda věcné břemeno (stavět) a provozovat elektrické vedení zaniklo v důsledku zrušení tohoto vedení, resp. jeho rekonstrukce. Nejvyšší soud se při svém rozhodování89 ohlédl na právní úpravu zákona č. 79/1957 Sb.,TO platného v době vznilai věcného břemene. Podle jeho § 22 odst. 1 příslušelo energetickým podnikům oprávnění stavět a provozovat na cizích nemovitostech v rozsahu vyplývajícím z povolené stavby elektrická vedení s příslušenstvím, zejména zřizovat na nemovitostech podpěrné body přetnout nemovitosti vodiči a umisťovat v nich vedení. Věcná břemena podle § 22 odst. 3 elektrizačního zákona vznikala povolením ke stavbě vedení a zanikala zrušením vedení. Nejvyšší soud rozhodl, že jestliže oprávnění zřídit a provozovat elektrické vedení na cizím pozemku vzniklo pro vedení určitého napětí na vymezené trase, nelze § 22 odst. 3 elektrizačního zákona, který stanoví, že oprávnění zaniká zrušením vedení, vyložit jinak, než že jde o situaci.kdy vedení nemá již nadále vůbec v takto vymezené kvalitě a na této trase existovat. Samotná skutečnost, že na původní trase došlo k výměně elektrického vedení téhož napětí, zánik oprávnění zřídit a provozovat vedení na cizím pozemku způsobit nemohla. K uvedenému závěru dospěl Nejvyšší soud inter alia s odůvodněním, že v opačném případě by povolením stavby sice vzniklo věcné břemeno „nové," ale jinak zcela totožné. Nejvyšší soud rozhodl, že v případě odchylky od původní trasy 0,5 m věcné břemeno vzhledem k zemědělskému využití pozemků nezaniklo. V případě posunu vedení o 2,74-4,07 m oproti původní trase posoudil situaci již nikoliv jako rekonstrukci, ale stavbu nového vědem. Věcné břemeno v tomto případě zaniklo. 84) K problematice předchozího projednání vstupu oprávněného na služebnou věc viz blíže Kubelková, E., op. cit. sub 4, s. 136-138. 85) Blíže viz tamtéž, s. I íl. 142. 86) Srov. S 1267 odst. 1 větou druhou ObčZ. 87) Zákon č. 222/1994 Sb. nabyl účinnosti 1.1.1995. 88) Viz § 45 odst. 3 zákona č. 222/1994 Sb. 89) Viz rozsudek NS z 30.9. 2008, sp. zn. 22 Cdo 216/2006. 90) Viz zákon č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny (clektrisační zákon). IV 247 PR 7/2014 CLANKY V. Szabo / Energetická soustava v ObčZ I když se lze se závěry rozsudku Nejvyššího soudu ztotožnit,1'1 jeho odůvodnění nelze považovat za správné. Nejvyšší soud uvádí, že v daném případě nemohl být aplikován zákon Č. 79/1957 Sb., neboť tato právní úprava byla nabytím účinnosti zákona č. 222/1994 Sb. zrušena. Přípustnost dovolání na Nejvyšší soud byla dána zásadním právním významem, neboť otázka zániku věcného břemene provozovat elektrické vedení v důsledku zrušení tohoto vedení podle § 22 odst. 3 elektrizačního zákona nebyla judikaturou řešena.92 Odůvodnění přípustnosti dovolání ale nevysvětluje oprávnění Nejvyššího soudu aplikovat na daný případ nesprávný právní předpis. Ustanovení § 45 odst. 3 zákona č. 222/1994 Sb.93 stanoví, že oprávnění k cizím nemovitostem, jakož i omezení jejich užívání, která vznikla před účinností tohoto zákona, zůstávají nedotčena. Jde o ustanovení, které se dotýká soukromoprávních vztahů, pro které obecně platí zásada zákazu retroaktivity. Na uvedenou problematiku je podle názoru Ústavního soudu třeba pohlížet podle zásady nepravé retroaktivity.94- 95 V případě nepravé retroaktivity nový zákon nezakládá právní následky pro minulost, v minulosti nastalé skutečnosti však právně kvalifikuje jako podmínku budoucího právního následku nebo pro budoucnost modifikuje právní následky založené podle dřívějších předpisů.9697 Práva a povinnosti vzniklé podle dřívější právní úpravy se posoudí podle zákona tehdejšího a po nabytí účinnosti nové právní normy podle ní.98 Pro fu-turo se právní vztahy vyplývající z věcného břemene vzniklého podle minulé právní úpravy řídí novou právní úpravou.Vzhledem ke skutečnosti, že zákon č. 222/1994 Sb. otázku zániku věcných břemen neupravoval,bylo potřebné posoudit situaci podle příslušných ustanovení občanského zákoníku 1964.100 Občanský zákoník 1964 přiléhavou úpravu zániku věcných břemen neobsahoval a bylo nutno uvažovat o aplikaci % 151p odst. 2 nebo 3. Druhý z nich umožňuje zrušení věcného břemene rozhodnutím soudu za podmínky vzniku hrubého nepoměru mezi věcným břemenem a výhodou oprávněného. Posouzení jeho existence předmětem výše nastíněného sporu nebylo. Je proto třeba omezit se na výklad § 15 lp odst. 2 ObčZ 1964. Podle něj věcné břemeno zanikne, nastane-li taková změna, která je trvalá a současně v jejím důsledku nemůže nadále nemovitá služebná věc sloužit oprávněné osobě (věcné břemeno in personam) nebo panující věci (věcné břemeno in rem). K. Eliáš v této souvislosti připomíná,101 že „trvalost změny způsobující nemožnost služby zatížené věci potřebě oprávněné osoby nebo prospěšnějšímu užívaní panující nemovitosti musí být vykládána striktně sfavorizací možnosti věcné břemeno zachovat..." Ustanovení § 151p odst. 2 ObčZ 1964 reflektuje úpravu § 525 OZO.102 Podle práva rakouského, uznávajícího zásadu superficies solo cedit, služebnost bydlení v bytě nezaniká zkázou domu. Zatížen je pozemek, nikoliv dům, a při obnovení domu se obnovuje i věcné právo bydlení. Občanský zákoník 1964 se od římsko-právní superficiální zásady odchyloval a dům byl považován za samostatnou věc v právním smyslu. Je-li dům zbořen a následně postaven nový, vzniká nová věc. Pokud není při zřizování služebnosti dohodnuto jinak, věcné právo bydlení se neobnoví.103 Věcné břemeno zřízené v souvislosti s umístěním a provozováním energetické soustavy zatěžuje služebnou nemovitost. Zánikem vedení podle výše uvedeného výkladu věcné břemeno nezaniká. Obsah práva provádět na inženýrské síti úpravy za účelem její modernizace nebo zlepšení její výkonnosti právní úprava blíže nespecifikuje. Z vymezení těchto pojmu v právu veřejném vycházet nelze.101105 Podle E.Ka-belkové znamená pojem úpravy vždy změnu kvality sítě a pojem modernizace nebo zlepšení její výkonnosti představuje vylepšení činnosti inženýrské sítě - zvýšení její účinnosti. Nejde o pouhou údržbu, nýbrž o změnu kvality sítě.106 Vzhledem k absenci ustáleného obsahu uvedených pojmů lze doporučit jejich podrobné smluvní vymezení. Nebude-li právo provádět na inženýrské síti úpravy výslovně ujednáno, nelze je dovodit z její pouhé existence.107 J. Handrlica připomíná, že podle jeho mínění budou mít přednost ustanovení veřejnoprávních předpisů, která upravuj í provádění oprav inženýrských sítí.1 tlB Z oblasti energetiky uvádí jako příklad oprávnění držitelů licence vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti s obnovou,109 stavebními úpravami nebo opravami110 energetické soustavy. S uvedenou argumentací se nelze ztotožnit. Příslušná ustanovení energetického zákona opravňují držitele licence pouze ke vstupu a vjezdu na zatížené pozemky, nikoliv k samotné realizaci vyjmenovaných činností. Nelze přitom opomenout, že v případě držitele licence pro rozvod tepelné energie neobsahuje energetický zákon ani takovéto oprávnění."1,112 Uvedené ale neznamená, 91) Viz také Ľicbterová, K, in Hruda, O. 5. odborné sympozium Nejvyššího soudu CR: věcná práva a restituce v judikatuře NS. Bulletin advokácie, 2010, č. 7-8, s. 10-13- 92) Srov. § 237 odst. 1 písm. c) OSŘ, rationa temporis. 93) Obdobne viz S 98 odst. 4 linerZ. 94) Srov. nález ÚS z 25.1. 2005, sp. zn. Pl. tJS 25/04. 95) Srov. Zdvihal, Z. Sítě technické infrastruktury v elektrocnergetice - opravy, údržba, rekonstrukce, modernizace, výměna? Pár úvah nad 5 98 odst. 4 EnerZ, aneb možné konsekvence vyplývající z kontinuity oprávnění. Právní rozhledy, 201 1, č. 23, s. 840 96) Srov. nález ÚS z 15. 5. 2012, sp. zn. Pl. ÚS 17/11. 97) Srov. Handrlica, J. in Spáčil, J. a kol. Občanský zákoník. Komentář, IH,Věcná práva CS 976-1474). Praha : C. H.Beck, 2013, s.952, 953. 98) Viz Knapp, V Teorie práva. Praha : C. II. Beck, 1995,5. 1Ó2. 99) Viz nález ÚS z 25-1. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 25/04. 100) Podle J. I landrlici (in Spáčil, J. a kol., op. cit. sub 97, s. 953,964) se na tyto právní vztahy v zásadě aplikují vždy ta zákonná ustanovení, která byla platná a účinná v době vzniku právního vztahu. Ustanovení, na jejichž základě zákonná věcná břemena vznikla, zůstávají podle něj „účinná a aplikovatelná", a to i přes skutečnost, že byla pozdějšími předpisy zrušena.Ve smyslu citovaného nálezu ÚS ale nelze toto ustanovení vyložit ve smyslu intertemporální modality - ultraktivity (proaktivity). Aplikace ustanovení /.rušených právních předpisů se opírá o recepční teorii platnosti .subjektivních práv a povinností vzniklých na základe derivovaného zákona. lOOVizfňMí, K., Psutka,/., op. cit. sub 47,s.6l,62. 102) Srov. obecný zákoník občanský ve znění k 1.1.1904: „Zkázou pozemku služebného nebo panujícího služebnost se sice zastaví, jakmile však pozemek aneb stavení v pfvdvšlý způsob se uvede, nabude služebnost předešlé m.oci své." 103) Srov. také Spáčil, ]., op. cit. sub 47, s, 51, 52. 104) Srov. § 1 větu druhou a S 3029 odst. 2 ObčZ. 105) Nelze proto vycházel např. z ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. S tomu viz Zdvihal, Z., Op. cit. sub 95, s. 842,843- 106) Viz Kabelková, £\,op. cit. sub 4,s. 141. 107) Viz tamtéž, s. 140. 108) Viz Handrlica,]. in Spáčil J.a kol., op. cit. sub 97, s. 972. 109) Srov. § 24 odst. 3 písm.í) a § 25 odst. 3 písm.í) EnerZ. 110) Srov. S 58 odst. 1 písm. e) a § 59 odst. 1 písm. í) EnerZ. 111) Srov. § 76 odst. 5 EnerZ. 112) V závislosti na rozsahu pojmu inženýrské sítě vzniká podobný problém také v případě provozovatelů podzemních zásobníků plynu [§ 60 odst. 1 písm. c) EnerZ]. V. Szabo / Energetická soustava v ObčZ CLANKY 248 že právo provádět na inženýrské síti úpravy, např. za účelem její modernizace nebo zlepšení její výkonnosti, není implicitně obsaženo v právu služebnosti vzniklé do nabytí účinnosti nového občanského zákoníku. V případě opačného závěru by za současného právního stavu, kdy právo služebnosti nezaniká ani v případě odstranění zařízení energetické soustavy z nemovitosti nebo nevyužívání morálně a technicky zastaralé infrastrukUiry, postrádalo jakýkoliv rozumný smysl. Uvedený výklad podporuje také zvláštní oprávnění držitelů licence ke vstupu na zatížené nemovitosti, jehož se dovolává J. Handrlica. Vyžaduje-h § 12Ó7 odst. 2 ObčZ z důvodu zvýraznění ochrany vlastnického práva k zatížené věci pro nově vznikající služebnosti výslovné ujednání práva provádět úpravy inženýrské sítě, nevyplývá z citované právní normy obdobný požadavek pro služebnosti vzniklé do nabytí jeho účinnosti. 3. Nevyužitá příležitost aneb úvahy de lege ferenda krátce po přijetí nové úpravy Cílem tvůrců nového kodexu občanského práva bylo podle důvodové zprávy připravit podrobnější obecnou úpravu služebnosti inženýrské sítě. Ani nový občanský zákoník ale neposkytuje řešení všech významnějších problémů souvisejících s užíváním cizích nemovitostí v síťových odvětvích. Obecná úprava služebnosti inženýrské sítě neobsahuje právo oprávněného ze služebnosti odstraňovat porosty ohrožující bezpečný provoz energetického vedení. Uvedený nedostatek se projeví 2ejména v případě delších přípojek energetických vědem, jež nejsou provozovány subjektem, jemuž vyplývá takovéto oprávnění přímo ze zákona. Vlastník energetické přípojky, zpravidla neprofesionál, bude muset dohodnout vznik oprávnení k odstraňování porostů s vlastníkem zatížené nemovitosti smluvně.113 V souvislosti s ukončováním životnosti energetické infrastruktur)' budované od 50. let minulého stol. se stává v praxi aktuální otázka odstraňování tzv. staré infrastruktury. Skutečnost, že vedení není v určitém čase provozovatelem využíváno, nemá přitom automaticky za následek zánik věcného břemene.114 Řešení problematiky neobsahuje ani Zvláštní úprava energetického zákona. Zánikem věcného břemene zřízení elektrického vedení se zabýval Nejvyšší soud ČSR.115 Žalovaný dodával obci jako žalobkyni a jejím občanům elektrickou energii prostřednictvím elektrického vedení umístěného na základě práva věcného břemene na pozemcích obce. Žalovaný výrobce elektřiny oznámil obci ukončení dodávky elektřiny, a ta následně požadovala odstranění elektrického vedení z jejích pozemků z důvodu zániku práva věcného břemene. Nejvyšší soud poukázal v této situaci na § 525 OZO. I když podle názoru Nejvyššího soudu uvedené ustanovení na danou situaci přímo ne-dopadalo,neboť neslo ani o zkázu pozemku služebného ani pozemku panujícího, bylo potřebné aplikovat je analogicky. Podle § 484 OZO totiž nesmí být služebnosti rozšiřovány, nýbrž musí, pokud to povaha a účel ujednané služebnosti připouští, býti omezovány. V nastíněném případě ukončil žalovaný dodávku elektrické energie pouze obci a nikoliv všem jeho odběratelům (jednotlivým občanům obce). Podle Nejvyššího soudu tak účel věcného břemene nezanikl a právo trvalo na- dále. I když popsané rozhodnutí Nejvyššího soudu na námi analyzovanou problematiku přímo nedopadá, přináší do diskuse zajímavou právní argumentaci.Tehdejší právní úprava neposkytovala k řešení otázky zániku věcných břemen zřízených v souvislosti s posilovaním dodávek energií přiléhající právní normu. Obdobná byla situace ve výše analyzovaném rozsudku Nejvyššího soudu týkajícím se rekonstrukce elektrického vedení. Ustanovení § 151p odst. 2 ObčZ 1964 stanoví pro zánik věcného břemene dvě podmínky: a) nastoupení trvalých změn zatížené nebo oprávněné věci, a b) věcné břemeno v důsledku takovéto trvalé změny nemůže sloužit potřebám oprávněné osoby nebo prospěšnějšímu užívání její nemovitosti. Občanský zákoník 1 °64, na rozdíl od úpravy obecného zákoníku občanského, zásadu, že věcná břemena mají být spíše omezována než rozšiřována, výslovně neobsahuje.116 Podmínění zániku věcného břemene je částečně obsaženo v § 151p odst. 2 ObčZ 1964. Lze jej číst v tom smyslu, že věcné břemeno zanikne tehdy, nastanou-li takové trvalé změny, že věcné břemeno již nadále nemůže plnit účel, pro který bylo zřízeno,Teleologickou interpretací § 151p odst. 2,ObčZ 1964 resp. § 1299odst.l ObčZ, na problematiku věcných břemen zřízených v souvislosti s dodávkou energií by táli bylo možné analogicky117 dospět k závěru, že v případě trvalého odstranění energetického zařízení ze služebné věci by melo věcné břemeno zaniknout. Problematické může být podlej. Fialy,11* zda lze způsob zániku podle § 151p odst. 2 ObčZ 1964 aplikovat na případy, kdy sice nastanou trvalé změny, ale zatížená věc může i nadále sloužit potřebám oprávněného, nicméně odpadnou např. ekonomické důvody pro výkon práva odpovídajícího věcnému břemeni.V případě trvalého odstranění např. elektrického vedení distribuční soustavy lze teoreticky vždy využít zatíženou nemovitost ke zřízení a provozování elektrického vedení nadále. Absentující ekonomický nebo jiný zájem oprávněného nemá podle J. Fialy na zánik věcného břemene žádný vliv. Na takovýto případ podle něj příslušné ustanovení aphkovat nelze, neboť věc může nadále sloužit potřebám oprávněné osoby nebo prospěšnějšímu užívání její nemovitosti.119 Podle § 1299 odst. 1 ObčZ služebnost zaniká za splnění podmínek obdobných dosavadní úpravě § 15lp odst. 2 ObčZ 1964. K zániku služebnosti se vyžaduje vznik trvalé změny, pro kterou služebná věc nemůže sloužit panujícímu pozemku nebo oprávněné osobě. Podle výkladu J. Fialy pouhá absence zájmu oprávněného na výkonu práva služebnosti nemá vliv na jeho existenci.120 Pri trvalé změně vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné veci a výhodou panujícího pozemku nebo oprávněné osoby se vlastník služebné věci může L13) K promlčení viz § 632 ObčZ. 114) Viz Handrlica, J. in Spáčil, J. a kol., op. cit. sub 97, s. 956. 115) Viz rozhodnutí NS ČSR z 13. 5-1924, sp. zn. Rv D 797/23, in Vr-cba, P., op. cit sub 57, s. 385, 386. 116) Srov. také S 1258 část vety za středníkem ObčZ. 117) Srov. S 853 ObčZ 1964. 118) Viz Fiala,], in Bradáč, A. a kol., op. cit. sub 47, s. 86. 119) Situaci by podle J. Fialy bylo možné řešit domáháním se zrušení věcného břemene poille § 151p odst. 3 ObčZ 1964. V úvahu přichází také promlčení práva věcného břemene (§ 109 ObČZ 1964). 120) Viz Fiala,], in liradáč,A. a &o/.,op.cit. sub 47, s. 86. 249 PR 7/2014 CLANKY V. Szabo / Energetická soustava v ObčZ podle § 1299 odst. 2 ObčZ domáhat omezení nebo zrušení služebnosti za přiměřenou náhradu. Zjištěni hrubého nepoměru je otázkou skutkovou a její řešení je na uvážení soudu rozhodujícího konkrétní případ.121 Podle soudní praxe je pro úvahu, zda změnou poměrů vznikl hrubý nepoměr mezi věcným břemenem a výhodou oprávněného, rozhodující porovnání stavu mezi zatížením vlastníka a výhodou oprávněného v době, kdy bylo věcné bremeno zřízeno, se stavem v době rozhodování soudu.122 Umístění energetického vedení, které není využíváno ke svému účelu, nebo naopak jeho odstranění123 nemůže zatěžovat vlastníka služebné nemovitosti více než užívání vedení. Možno tak konstatovat, že vlastník zatížené nemovitosti nedisponuje účinnými právními nástroji směřujícími k zániku nevyužívaného práva služebnosti. V souvislosti s problémem odstraňování staré energetické infrastruktury lze proto zejména ze strany velkých pozemkových vlastníků očekávat menší ochotu uzavírat do budoucna smlouvy o zřízení služebnosti inženýrské sítě na dobu neurčitou124 nebo vázání jejího zániku na splnění rozvazovací podmínky. Komparativně lze odkázat na právní úpravu ve slovenském energetickém zákone125 a zákoně o tepelné energetice.uú Slovenský energetický zákon opravňuje vlastníka zatížené nemovitosti požádat regulační úřad127 o vydám rozhodnutí o zániku věcných břemen vzniklých ve prospěch držitele povolení na distribuci elektřiny.IZ!Í Úřad vydá rozhodnutí o zániku [správně zrušení] věcného břemene: a) neprokáže-li držitel povolení opodstatněnost zachování elektrického vedení nebo elektro-energetického zařízení z pohledu jeho prokazatelných současných nebo budoucích potřeb, b) elektrické vedení nebo elektroenergetické zařízení umístěné na nemovitosti dotčeného vlastníka není nejméně pět let využíváno na distribuci elektřiny do odběrných míst odběratelů k distribuční soustavě prostřednictvím předmětného elektrického vedení nebo elektroenergetického zařízení a současně c) dotčení odběratelé elektřiny ve lhůtě určené ve výzvě Úřadu na podání vyjádření neprokážou opodstatněnost přípojem svých odběrných míst.Věcné břemeno zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu.129 Pro odstraňování nevyužívaných tepelných rozvodů stanoví § 33 odst.6 zákona o tepelné energetice pravidlo, že vlastník soustavy tepelných zařízení nebo její části je primárně povinen nabídnout nevyužívanou soustavu nebo její část jiné osobě k provozování, do správy, nebo nabídnout převod jejího vlastnictví k účelu zajištění dodávky tepla na vymezeném území. Nedojde--li k žádnému z uvedených řešení do jednoho roku ode dne, kdy se soustava, resp. její část přestala používat ke svému účelu, je vlastník soustavy povinen dát ji na vlastní náklady odstranit.130 Narůstající problémy s odstraňováním starých energetických vedení spolu s různými požadavky velkých pozemkových vlastníků při zřizování práva služebnosti budou pravděpodobně po vzoru slovenské úpravy směřovat k přijetí normativního řešení. V. Závěr Návrat nového občanského zákoníku k superficiální zásadě spolu s nejasným vymezením pojmu inženýrská síť vytváří v energetickém sektoru nejistotu o rozsahu výjimky z právní úpravy součástí věci. Na straně druhé otevírá dikce § 509 ObčZ prostor pro judikatorní interpretaci pojmu inženýrská síť, která vyhoví praktickým potřebám současnosti. Navzdory nabízejícímu se výkladu o energetické soustavě jako jediné věci v právním smyslu je nutno tyto tendence s odkazem na ústavní limity a mezinárodní závazky CR odmítnout. Energetická soustava podle mého názoru představuje soubor právně samostatných věcí kontinuálně s dosavadní právní úpravou. Pro užívání cizích nemovitostí k provozu energetických zařízení bude jejich vlastník nebo provozovatel povinen zřídit právo služebnosti v rozsahu vymezeném zvláŠtriími právními předpisy. Subsidiárně k této úpravě se aplikují ustanovení nového občanského zákoníku o služebnosti inženýrské sítě a věcných břemenech obecně. Úprava nového občanského zákoníku usiluje o posílení práv vlastníka zatížené nemovitosti. Ani přísnější požadavky na omezení vlastnického práva stanovené novým občanským zákoníkem pro futura ale nemohou mít vliv na obsah práv a povinností vzniklých před nabytím jeho účinnosti. Právní úprava služebnosti inženýrské sítě nereflektuje veškeré požadavky praxe věcných práv v energetice. Na současné potřeby praxe tak bude muset odpovědět budoucí zákonná úprava. 121) Srov. rozsudek NS z 20. 5.2009, sp. zn. 22 Cdo 1926/2007. 122) Viz Fiala, J. in Bradáč, A. a. kol., op. cit. sub 47, s. 89. Podle rozhodnutí NS z 25. 1.2001,sp.zn.22 Cdo 1665/99, J když ke změně poměrů došlo a je dán i hrubý nepomer mezi věcným břemenem a výhodou oprávneného, nejsou podmínky pro zrušeni věcného břemene dány, pokud tento hrubý nepotněr existoval již před změnou poměrů". 123) V případě odstranění vedení může dojít k promlčení práva služebnosti. 124) Ke zřizování věcných břemen na dobil určitou viz nález ťíS z 13.10. 2004, sp. zn-HLtiS 104/04. 125) Viz zákon SR č. 251/2012 Z. z., O energetike, ve znění pozdějších předpisů. 126) Viz zákon SR č. 657/2004 Z. z., o tepelnej energetike, ve znění pozdějších předpisů, 127) Regulaci v energetice zajišťuje na Slovensku Úrad pre reguláciu sieťových odvetví. 128) Na otázku omezení aplikace uvedeného pravidla potíže na oblast etektroenergetiky a nikoliv také na plynárenství důvodová zpráva odpověď neposkytuje. 129) Srov. 5 11 odst. 13 až 15 zákona SR č. 251/2012 Z. %. 130) V případě inspirace českého zákonodárce slovenskou právní úpravou v teplárenství nutno upozornit na praktické zkušenosti, kdy sc roční lhůta na Odstránení tepelných sítí ukazuje jako nepřiměřeně krátká. V případě odpojení některých objektů od soustavy CZT se po ukončení technické životnosti vybudovaných individuálních, zdrojů teplu tyto objekty často opět připojují k centrálnímu zásobování teplem. Může být proto vhodné nastavit dobu nevyužívání tepelného zařízení v horizontu technické životností individuálního zdroje tepla. K. Svoboda / Postavení příbuzných osvojence DISKUSE PR 7/2014 DISKUSE Postavení příbuzných osvojence v novém řízení o osvojení JUDr. Karel Svoboda, Ph.D., Plzeň, Olomouc* I, Úvodem Z důvodové zprávy k novému občanskému zákoníku vyplývá, že nový režim osvojení má ve zvýšené míře respektovat nejen práva rodičů k nezletilému osvojenci, ale i pokrevní pouta osvojence k ostatním biologickým příbuzným.1 Pokusme se analyzovat, jak se tento záměr zákonodárce promítl do nové úpravy. Postavení rodičů osvojence v tomto příspěvku ponechávám stranou, protože jejich zájmy jsou dostatečně zabezpečeny tím, že jsou až na výjimky (§ 432 ZŘS2) účastníky řízení o osvojení (§ 431 ZŘS) a že bez Jejich souhlasu lze nezletilého osvojit jen ze zákonných důvodů, po provedení zvláštního řízení o tom, že souhlasu rodiče s osvojením není třeba (S 821 odst. 1 ObčZ). II. Následky aktivit blízkého příbuzného směřujících ke svěření osvojence do péče Jiní tzv. blízcí pokrevní příbuzní osvojence nejsou účastníky řízení o osvojení. Nicméně z § 441 odst. 2 a § 442 ZŘS je zřejmé, že mají jisté procesní instrumenty, jejichž prostřednictvím mohou ovlivnit výsledek řízem 0 osvojení tím, že dosáhnou jeho přerušení a zároveň 1 zahájení paralelního řízení o svěření osvojence do své péče. Zmíněná ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních je třeba vykládat v symbióze s § 822 ObčZ, který se rovněž zabývá právy blízkých příbuzných k osvojenci, ovšem akcentuje do jisté míry jiné právní skutečnosti.Dodejme,že § 831 ObčZ je obsoletní,protože § 441 odst. 2 ZŘS řeší tutéž situaci, ale podrobněji. Sděluje totiž, že návrh blízkého příbuzného na svěření osvojence do jeho péče je důvodem, pro který soud přeruší řízení o osvojení, zatímco § 831 ObčZ soudu pouze zapovídá o osvojení věcně rozhodnout, takže řízení by mohlo pokračovat, aniž by však soud o osvojení mohl vynést rozsudek o osvojení. /. Návrh na svěření osvojence do péče Ustanovení § 441 odst. 2 ZŘS řeší situace, kdy blízký příbuzný podal přímo návrh na zahájení řízení o svěření osvojence do své péče, a sděluje, že řízení o osvojení za takových okolností musí soud rozhodující usnesením přerušit. I na tyto situace dopadá § 822 odst. 1 ObčZ, podle něhož pokud k osvojení není třeba souhlasu rodičů (§ 818, 819 ObčZ: soud o tom rozhoduje ve zvláštním řízem podle § 821 odst. 1 ObčZ), má být návrhu pokrevríího příbuzného na svěření osvojence do péče vyhoveno, vylepší-li se takovým verdiktem zájmy dítěte ve srovnání s dosavadními poměry a jestliže příbuzný je schopen o dítě pečovat, Blízký příbuzný je za těchto okolností vůči osvojenci zvýhodněn. Je sice pravdou, že § 822 ObčZ ani žádné jiné zákonné ustanovení výslovně nesděluje, že svěření dítěte do péče blízkého příbuzného má před osvojením přednost. Nelze však přehlédnout, že iniciativa blízkého příbuzného směrující ke svěření dítěte do jeho péče vede k přerušení již probíhajícího řízení o osvojení, zatímco zahájení řízení o osvojení nevede k přerušení již probíhajícího řízení o svěření dítěte do péče blízkého příbuzného (§ 441 odst. 2 ZŘS, § 822 odst. 1 ObčZ). Soud, který rozhoduje o požadavku blízkého příbuzného na svěření dítěte do péče, návrhu vyhoví, je-li to v souladu se zájmy dítěte (ve srovnání se současným stavem) a je-li zjevné, že příbuzný je schopen o dítě pečovat.Jakmile jsou splněny tyto podmínky, soud podle zákona nemusí zkoumat, zda by ke zlepšení poměrů dítěte došlo více osvojením než jeho svěřením do péče příbuzného (§ 822 odst. 2 ObčZ).Toto pravidlo je přitom zařazeno přímo do ustanovení upravujících osvojení, nikoliv svěření dítěte do péče třetí osoby (§ 953 a násl. ObčZ). Je logické se dornnívat, že zákonodárce takové řešení zvolil proto, aby zdůraznil, že naplnění předpokladů pro svěření dítěte do péče blízkého příbuzného na základě iniciativy tohoto příbuzného vytváří překážku k osvojení dítěte. Preference zachování pokrevních příbuzenských vazeb před osvojením je tedy podle mého názoru zřejmá. Ustanovení § 822 odst. 2 ObčZ je však třeba vykládat systematicky a konstatovat, že smyslem jak řízení o osvojení, tak řízem o svěření dítěte do péče třetí osoby je zabezpečení zájmu dítěte s přihlédnutím ke všem okolnostem případu, včetně již probíhajícího řízení o osvojení (§ 953 odst. 1 ObčZ). Proto nelze zcela vyloučit, že namísto svěření dítěte do péče blízkého příbuzného dojde k jeho osvojení, jestliže příbuzný sice je ochoten a schopen se o dítě postarat, avšak osvojení zabezpečí zájmy dítěte výrazně lépe. Např. za situace, kdy osvojenec trpí závažnou poruchou zdraví a osvojitel např. z titulu své profese může o něj sám celodenně a odborně pečovat a podstatně tak zvýšit kvalitu jeho života, jsou naplněny zcela výjimečné okolnosti pro využití § 795 věty druhé ObčZ a konstatování, že před biologickými vazbami na blízkého příbuzného je třeba upřednostnit zájem osvojence na osvojení. Jestliže rodiče (nebo i jeden z nich v případě, že druhý z rodičů souhlas s osvojením nemusí dát) dali souhlas s osvojením třeba i bez vztahu ke konkrétnímu osvojiteli, § 822 odst. 1 ObčZ na tyto případy nedopadá a je nutné si vystačit s § 441 odst. 2 ZŘS, podle něhož soud rozhodující o osvojení musí řízení přerušit do doby rozhodnutí o svěření dítěte do péče blízkého příbuzného. Soud rozhodující o svěření osvojence do péče blízkého příbuzného tomuto návrhu vyhoví jen za podmínky dané § 822 odst. 2 ObčZ, tedy v případě, že svěření osvojence do péče blízkého příbuzného je v souladu se zájmy osvojence (a tedy je pro osvojence přínosnější než osvojení). Blízký příbuzný tedy není ve vztahu k osvojiteli za těchto okolností zvýhodněn, snad jen tím, že o jeho návrhu musí být rozhodnuto dříve než o návrhu na osvojení. Soud roz- ' Autor je soudcem Krajského soudu v Plzni, působí též na Právnické fakultě UP v Olomouci. 1) Důvodovou zprávu k zákonu č. 89/2012 Sto., občanský zákoník, lze nalézt např. na www.beck-online.cz. 2) Zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. 250 251