Finanční management ve veřejné správě Alena Kerlinová KFPNH, kanc. 304 Alena.Kerlinova@law.muni.cz Finanční management uGarantovat efektivnější vynakládání zdrojů a růst výkonnosti veřejného sektoru uZahrnuje zejména: uMetody rozpočtování a řízení rozpočtů uAlokaci zdrojů a zabezpečování veřejných služeb uAudity a finanční kontrolu uCílem veškeré řízení financí a měření výkonnosti uVyužití konceptu 3E Koncept 3E uUrčující kritéria pro hodnocení a kontrolu veřejných výdajů uZásady finančního managementu ve VS uHospodárnost uTakové použití veřejných prostředků k zajištění stanovených úkolů s co nejnižším vynaložením těchto prostředků, a to při dodržení odpovídající kvality plněných cílů uV ČR využíváno k výběru veřejných zakázek uEfektivnost uDosažení co nejlepšího vztahu mezi použitými prostředky a dosaženými výsledky uNákladová efektivnost x produktivita veřejných výdajů uÚčelnost uPoužití veřejných prostředků, které zajistí optimální míru dosažení cílů při plnění stanovených úkolů Koncept 3E uNutno brát v úvahu rizika, zejména: uPlýtvání uPřeplácení uPoužívání kvalitnějších zdrojů uNízká produktivita práce uVznik časových prodlev uNejasné cíle uNemožnost realizace uVyužívání může být diskutabilní uNěkteré přínosy měřitelné až po několika letech uVýkonnost VS nelze omezit na ekonomická kritéria uRozšíření na 6E uSpravedlnost uProstředí uEtika Rozpočet uPlní více funkcí: uAlokační uRedistribuční uStabilizační u+ autorizační, kontrolní a řídicí, informační uRozpočet jako: uplán / plánovací dokument unástroj kontroly upolitický a komunikační dokument – informuje o cílech, záměrech a aktivitách vlády Atributy veřejných rozpočtů uRozpočty reflektují možnosti, co vláda má a naopak nemá v plánu uV rozpočtech se odrážejí priority vlády uRozpočty představují silný nástroj zodpovědnosti vůči občanům, kteří chtějí vědět, jak vláda utrácí jejich peníze uRozpočet centrální úrovně ovlivňuje ekonomiku Rozpočtový proces uČtyři základní fáze rozpočtového procesu: uNávrh rozpočtu uSchválení rozpočtu uPlnění rozpočtu uKontrola rozpočtu uTrvání zpravidla 1,5 a 2 roky Přístupy k tvorbě rozpočtu uIdeálně – alokovat veřejné zdroje na základě kritéria veřejného zájmu uNabídkový přístup uBez ohledu na zjišťování poptávky občanů, poptávka je pouze předpokládaná uPoptávkový přístup uSnaha reagovat na veřejný zájem uZjišťování preferencí občanů po veřejných statcích a službách uVětší snaha o dodržení kritérií efektivnosti Metody rozpočtování uInkrementální (historický) přístup uTzv. přírůstkové rozpočtování uSnadný a rychlý proces uNevýhody – motivace k utrácení, neschopnost reakce na zásadní změny, vytváření prostoru pro tzv. historické chyby uUplatňování rozpočtové strategie: uPožaduj více zdrojů než potřebuješ, tvůj požadavek bude určitě krácen uUtrať všechny alokované zdroje do konce rozpočtového období, zejména v případech, kdy není možný transfer ušetřených zdrojů do následujícího období uLobuj po celé rozpočtové období za přidělení dodatečných zdrojů Alternativní metody rozpočtování uTvorba rozpočtu od nuly (ZBB) uSestavuje se tzv. na čistém papíru uPřesnost a reálnost x značná časová náročnost uProgramové rozpočtování uNa začátku určit cíle a aktivity (programy) k nim vedoucí uPřiřazování a hodnocení výdajů na jednotlivé programy uVýkonové rozpočtování uHodnotí se nejen výdaje/náklady na program, ale také dílčí výsledky, plnění vymezených cílů uDochází k pravidelnému hodnocení odchylek a efektivnosti uProgramové i výkonové rozpočtování – období delší než jeden rok! Brutto vs. netto rozpočtování uTýká se vztahu mezi příjmy a výdaji uBrutto rozpočtování uUplatňování striktního oddělení příjmové a výdajové stránky rozpočtu uNižší míra volnosti při využívání existujících nástrojů při řešení zjištěných problémů uNestimuluje odpovědné pracovníky k odpovědnému nakládání se zdroji a k racionálním úsporám uNetto rozpočtování uSystémová propojenost mezi příjmy a výdaji uUmožňuje přesuny mezi položkami uMotivace k úsporám Management rozpočtu uTýká se fáze realizace rozpočtu uKontrola aktuálnosti toku příjmů a výdajů uPorovnání plánovaných a skutečných příjmů a výdajů uIdentifikace trendů uŘešení a korekce vzniklých problémů uNástroje dosahování rovnováhy rozpočtu uPřesuny mezi rozpočtovými položkami uVyužívání dočasných pracovních poměrů, i využívání smluvní práce uDočasná redukce zaměstnanců uSnižování objemu zásob a jejich optimalizace uProdej majetku Management rozpočtu uPoužití nástrojů problematické při brutto inkrementálním rozpočtování – pak nejčastěji využíván prodej majetku uPoužití kapitálových příjmů na financování běžných výdajů uNetransparentnost při prodeji majetku uProdej majetku, který není nadbytečný uDoporučované techniky managementu rozpočtu uProfilování uSledování závazků uCash flow uKapitálové rozpočtování uDiskontování Řešení rozpočtového deficitu u3 základní možnosti: uProdej aktiv uPeněžní krytí uDluhové řešení uManagement veřejného dluhu uSouvisí se získáváním potřebných finančních zdrojů s ohledem na náklady a riziko, i s ohledem na případné další stanovené cíle uSnaha o vytvoření takové struktury dluhu, která by minimalizovala veškerá rizika Alokace zdrojů •Často se realizuje na základě politických a administrativních rozhodnutí •Uskutečňuje se na všech úrovních VS – zejména mezi ústřední státní správou a místními samosprávami •Problém: –Výše přidělených zdrojů vychází z výše výdajů za uplynulé rozpočtové období –Roli hraje vztah zástupců organizace k osobám rozhodujícím o výši přidělených zdrojů •Alternativou např. výkonové financování či financování podle vzorce Audit •= úřední přezkoumání a zhodnocení dokumentů (zejména účtů) nezávislou osobou •Cílem odhalovat odchylky od přijatých standardů a porušení principů zákonnosti, efektivnosti, účelnosti a hospodárnosti finančního managementu •Obvykle 3 základní úkoly: –Kontrola a validita přesnosti a integrity finančních postupů, záznamů a zpráv v organizaci –Kontrola, zda byly finanční prostředky jen na účel, pro který byly přiděleny –Kontrola, zda organizace vynakládá přidělené prostředky v souladu s předpisy, ale také efektivně, hospodárně a účelně Interní a externí audit •Externí audit –Realizován zvenku, nezávislým subjektem –Prováděn většinou na základě právních předpisů –Výsledky určeny i pro veřejnost, státní orgány, banky,... •Interní audit –Prováděn subjektem, který je součástí organizace –Výsledky určeny pouze pro potřeby dané organizace, nejsou zveřejňovány Předběžný a následný audit •Předběžný audit –Před vlastním uskutečněním správních opatřední či finančních transakcí –Může zabránit škodě před tím, než nastane –Spojen s nadměrným rozsahem práce a neurčitostí v odpovědnosti subjektů •Následný audit –Zda byly prostředky použity na plánované účely a zda nebyly překročeny výdajové limity a bylo dosaženo stanovených cílů –Může vést k náhradě způsobených škod Audit shody a audit výsledku •Audit shody –Soulad finančních operací s pravidly –Garantuje formální správnost vykonávaných operací –Zaměření na procedurální chyby •Audit výsledku –Prověření efektivnosti, účelnosti, hospodárnosti –Formy kontroly účinku realizovaných opatření: lPorovnání dvou skutečných stavů lPorovnání stavu vzniklého po provedení opatření se stavem, který by vznikl bez provedení opatření lSledování, jak byl naplněn zamýšlený výsledek se skutečným stavem Zákon o finanční kontrole ve VS •č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě –Hlavním cílem finanční kontroly prověřovat: lDodržování právních předpisů a opatření při hospodaření s veřejnými prostředky lZajištění ochrany veřejných prostředků proti rizikům, nesrovnalostem nebo jiným nedostatkům lVčasné a spolehlivé informování vedoucích orgánů veřejné správy o nakládání s veřejnými prostředky, o prováděných operacích, o jejich průkazném účetním zpracování lHospodárný, efektivní a účelný výkon veřejné správy Děkuji za pozornost! Alena.Kerlinova@law.muni.cz