Mezivládní organizace – jediná úroveň • State D State C State E State F State A State G State B Mezivládní organizace Nadstátní organizace – dvouúrovňová soustava • State D State C State E State F State A State G State B Nadstátní organizace Vývoj Evropských společenství a Evropské unie Vývoj základních smluvních dokumentů ES a EU - 1 •1. Pařížská smlouva (o zřízení ESUO) (1951/1952), •2.-3. Římské smlouvy (o zřízení EHS a Euratomu) (1957/1958), •4. Úmluva o společných orgánech (Slučovací smlouva) (1965/1967), •5. Jednotný evropský akt (1986/1987), •6. Maastrichtská smlouva o Evropské unii (1992/1993) ……. Vývoj základních smluvních dokumentů ES a EU - 2 •7. Amsterdamská smlouva (1997/1999), •8. Smlouva z Nice (2000/2003), •9. Smlouva o ústavě pro Evropu (Ústava EU)- podeps. 2004, nevstoupila v platnost, •10. Lisabonská smlouva (2007/2009). •K tomuto výčtu je ještě třeba doplnit smlouvy rozpočtové a smlouvy o přístupu nových členů (ČR: 2003/2004). •Letopočty: přijetí (podpis) dokumentu / vstup v platnost Přehled vývoje ES a EU - 1 •1952 - vznik ESUO, nadstátní organizace •1958 - vznik EHS a EURATOMu, nadstátních organizací •1993 - vznik EU –= zastřešení tří Společenství (tzv. I. pilíř - nadstátní) –+ další oblasti mezivládní spolupráce (tzv. II. a III. pilíř), –tři Společenství existují nadále, –EHS je přejmenováno na ES Přehled vývoje ES a EU - 2 •2002 - zánik ESUO, zbývá ES a EURATOM •2009 - ES zaniká, resp. přeměňuje se v novou EU, ta ztrácí charakter pouhého zastřešení a stává se nadstátní organizací, jakou bylo dosud ES. •EURATOM existuje nadále vedle EU. •(Letopočty = vstup v platnost příslušného dokumentu.) Přehled vývoje ES a EU (zjednodušené) •1952 vznik ESUO (nadstátní organizace) •1958 vznik EHS, EURATOM (nadstátní organizace) •1993 vznik EU jako pouhého zastřešení tří Společenství, EHS přejmenováno na ES, ostatní beze změny •2002 zánik ESUO •2009 přeměna ES na EU nové kvality (nadstátní organizace), EURATOM beze zm. Společná zahraniční a bezpečnostní politika Justice a vnitřní věci I. II. III. ES (EHS) EURATOM EU pilíř komunitární pilíře mezivládní (nadstátní) Tři pilíře Evropské unie podle Maastrichtu (do r. 2009) E U EU Evropská unie podle Lisabonské smlouvy (od 2009) K o m i s e R a d a Schéma principu nadstátnosti orgán EU orgán členských států rozhodování o návrhu povinný návrh R a d a E U Evropská k o m i s e Evropský parlament Soudní dvůr EU Účetní dvůr Evropská centrální banka Evropská rada Schéma organizační struktury EU Evropská komise •Pravomoci: •1. iniciativní •2. výkonná •3. kontrolní •4. zastupování ES (EU) navenek Rada EU •Složení: zástupci člen. států (ministři) •Předsednictví: po 6 měsících •Pravomoci: rozhodovací, legislativní •Hlasování: –vážené –kvalifikovaná většina nebo jednomyslnost •*COREPER Vážené hlasování v Radě EU •Francie, Itálie, Německo a Spojené království: 29 •Polsko a Španělsko: 27 •Rumunsko: 14, Nizozemsko: 13 •Belgie, ČR, Maďarsko, Portugalsko a Řecko: 12 •Rakousko, Bulharsko a Švédsko: 10 •Dánsko, Finsko, Irsko, Litva a Slovensko: 7 •Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Lucembursko a Slovinsko: 4 •Malta 3 臈 •CELKEM 345 Hlasování kvalifikovanou většinou •Návrh přijat: •1. pokud souhlasí většina členských států a •2. pokud je minimálně 255 hlasů – což je 73,9 % z celkového počtu hlasů z 345 •Členský stát může navíc požadovat ověření toho, zda hlasy vyslovené „pro“ představují alespoň 62 % celkového počtu obyvatel Unie. Bude-li zjištěno, že tomu tak není, rozhodnutí nebude přijato. Kvalifikovaná většina v Radě podle Lisabonu (od 2014) • •55% členských států a současně alespoň • •65% obyvatel EU (součet obyvatel ve státech hlasujících kladně) Evropský parlament •Složení: 736 poslanců (max. 751) – přímé volby –jednokomorový •Pravomoci: –spolurozhodování s Radou EU (legislativní činnost) –demokratický dohled nad Komisí (nedůvěra) –rozpočtová pravomoc •Sídlo: Štrasburk, Brusel, Lucemburk Evropský soudní dvůr podle Lisabonu Speciali- zované soudy Soudní dvůr EU: Soudní dvůr Tribunál Základní funkce Soudního dvora • •1. Klasické řešení sporů, ukládání sankcí • •2. ESD jako ústavní (správní) soud • •3. Sjednocování výkladu práva EU v členských zemích Právo EU jako integrační nástroj •* právo jako integrační nástroj nadstátního prostředí •* primární a sekundární právo EU •* orientace ve smlouvách ES, EU, Lisabon •* 2 metody úpravy: •- samostatná unijní úprava (primární, nařízení) – paralelně s vnitrostát. právem •- určování obsahu vnitrostátní úpravy (směrnice) •- zajímají nás směrnice? E U jednotlivec (osoba) členský stát podřízen EU podřízen členskému státu a EU E U jednotlivec (osoba) členský stát implementace směrnice prameny sekundárního práva v jednotlivých vztazích