Procesní aspekty postavení osob v civilním procesu Mgr. Miloslav Hrdlička Procesní subjekty - pojem nSubjekty řízení, které mohou svými procesními úkony působit ke změně, vzniku, zániku civilněprocesních vztahů Procesní subjekty – členění nRozhodující orgány n nÚčastníci řízení n nZvláštní procesní subjekty n nNutné odlišit od osob zúčastněných na řízení Osoby zúčastněné na řízení nJedná se o takové subjekty, které nelze označit za účastníky celého řízení a nejsou to ani subjekty řízení n nMají v procesu právem upravené postavení n nNemohou ale vykonávat vliv na průběh procesu n nPříklad: svědek, znalec, tlumočník n nNěkdy jsou tyto subjekty označovány též jako účastníci pro určitý úsek řízení n Obecně k pojmu soudnictví a soudní moc Pojem soudnictví nSoudnictví je specifická činnost státu, která je vykonávána nezávislými a nestrannými orgány(soudy) a směřuje k poskytování ochrany subjektivním právům a právem chráněným zájmům nMožnost státního(mocenského) donucení Druhy soudnictví nCivilní soudnictví ØRozhodování soukromoprávních věcí nSprávní soudnictví ØRozhodování o ochraně veřejných subjektivních práv – často proti rozhodnutí správních org. nTrestní soudnictví ØRozhodování o vině a trestu – trestné činy nÚstavní soudnictví ØZajištění ústavních práv Pravomoc a příslušnost soudů Pravomoc civilních soudů n Pravomoc soudů nSouhrn oprávnění a povinností, které zákon přiznává soudům k jejich činnosti nJedná se vlastně o meze možného chování subjektů(v našem případě civilních soudů) nJe to okruh věcí, které mohou projednat a rozhodnout soudy nTento okruh je upraven zejména v § 7 o.s.ř.: nV občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z poměrů soukromého práva, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány Příslušnost n Příslušnost soudů nVymezení okruhu působnosti mezi soudy navzájem nPříslušnost je možné dělit: ØA) Věcná ØB) Funkční ØC) Místní n Věcná příslušnost soudů nKterý druh soudu bude v konkrétní věci rozhodovat v I. stupni. nVymezení rozsahu působnosti mezi soudy navzájem nVymezuje, který článek bude rozhodovat nOkresní soudy - § 9 odst. 1 o.s.ř. nKrajské soudy - § 9 odst. 2 o.s.ř. nNejvyšší soud – ANO - § 9 odst. 3 o.s.ř. nPro určení rozhodné podmínky při zahájení řízení Místní příslušnost soudů nVymezuje, který konkrétní soud (v rámci jednoho článku) bude ve věci rozhodovat nUpraveno v § 84 a násl. o.s.ř. nRozlišujeme: nObecná místní příslušnost – Obecný soud žalovaného nZvláštní, kterou je možné členit na ØA) Výlučnou(obligatorní) - § 88 o.s.ř. ØB) Fakultativní – § 87 o.s.ř. n Obecná místní příslušnost n§ 84 - § 86 OSŘ n§ 4 ZZŘS – příslušný je obecný soud osoby, v jejímž zájmu se řízení koná n nTzv. Obecný soud žalovaného (§ 84 OSŘ a násl.) nFyzická osoba – podle místa bydliště nFyzická osoba podnikatel – ve věcech týkajících se jeho podnikatelské činnosti – podle sídla nPrávnická osoba – sídlo nStát – podle sídla organizační složky státu Fakultativní místní příslušnost n§ 87 OSŘ n nJe možné zvolit vedle obecného soudu – volba na žalobci n nNapř. podle místa, kde má stále pracoviště žalovaný nebo kde došlo ke skutečnosti, která zakládá právo na náhradu újmy, atd. n n Obligatorní místní příslušnost n§ 88 OSŘ n nJe nutné vždy využít tato pravidla (pokud se jedná o situaci uvedenou v § 88 OSŘ) n nNapř. soud v jehož obvodu je nemovitá věc, týká-li se řízení práva k ní, atd. Funkční příslušnost nVymezuje, který soud může rozhodnout o opravném prostředku. n§ 10 OSŘ nOdvolání – vyšší článek soudní soustavy n§ 10a OSŘ nDovolání – Nejvyšší soud nŽaloba na obnovu řízení a pro zmatečnost – obvykle soud, který vydal napadené rozhodnutí n Organizace soudní soustavy ČR Vymezení základních pojmů článek a instance nČlánek ØOrganizační postavení soudu ØMísto soudu v organizační struktuře soustavy soudů nInstance(stupeň) ØProcesní pojem ØProcesní vztahy při rozhodování o řádném opravném prostředku ØSoustava soudů ČR je dvouinstanční Soustava civilních soudů v ČR nObecné soudy – 4 články: ØNejvyšší soud ØVrchní soudy ØKrajské soudy ØOkresní soudy Okresní soudy nNejnižší článek soudní soustavy nSoudy I. stupně – nestanoví-li zákon jinak(§9 o.s.ř.) nÚzemní obvody – příloha č. 3 k zákonu o soudech a soudcích nÚzemní členění státu nemusí odpovídat členění organizace a sídel soudů! nPobočky – příloha č. 7 k zákonu o soudech a soudcích ØNapř. Okresní soud v Karviné – pobočka v Havířově nV Brně – působnost okresních soudů Městský soud v Brně nV Praze – působnost okresních soudů Obvodní soud pro Prahu … Krajské soudy nDruhý článek soustavy soudů nMohou rozhodovat: Øa) jako soudy I. stupně – viz. § 9 o.s.ř. Øb) Jako soudy II. stupně – rozhodnutí o opravném prostředku proti rozhodnutí okresního soudu nMohou rozhodovat i ve věcech správního soudnictví nObvody – příloha č. 2 k zákonu o soudech a soudcích nPobočky – přílohy č. 5 a 6 k k zákonu o soudech a soudcích nV Praze – působnost krajských soudů Městský soud v Praze Vrchní soudy nTřetí článek soudní soustavy nV Praze a Olomouci nVystupují jako soudy II. stupně nObvody - příloha č. 1 k zákonu o soudech a soudcích n Nejvyšší soud nČtvrtý článek soudní soustavy nNejvyšší článek soudní soustavy nČinnost: ØRozhoduje o dovoláních ØSjednocování judikatury nSídlo – Brno n Ústavní soud nStojí mimo soustavu obecných soudů nPrávní základ: ØÚstava ØZákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů nHlavní náplní je ochrana ústavnosti nAutonomně koncipovaný soud – z hlediska organizační struktury soudů Účastníci řízení Způsobilost být účastníkem řízení a procesní způsobilost Společný výklad – způsobilost účastníků n nU účastníků řízení je možné rozeznávat: nZpůsobilost být účastníkem řízení nProcesní způsobilost nPředpokladem účastenství ve sporném řízení není věcná legitimace!! nV obou případech se jedná o procesní podmínky (§ 103 OSŘ) na straně účastníků n nObecně OSŘ odkazuje do sféry hmotného právo nPozor: nNěkdy speciální úprava v OSŘ (např. § 23 OSŘ) nNOZ zavádí nové instituty, které ovlivní i např. procesní způsobilost n Způsobilost být účastníkem nZpůsobilost být nositelem procesních práv a povinností n nPrávní úprava: § 19 OSŘ - odkazuje do sféry hmotného práva - způsobilost být účastníkem má každý, kdo má právní osobnost (§ 15, 23, 118 NOZ) (jinak jen ten, komu ji zákon přizná) ØFyzické osoby – od narození do smrti ØPrávnická osoba – od okamžiku vzniku ØStát – je považován za právnickou osobu – má způsobilost být účastníkem nNěkdy zákon přiznává způsobilost být účastníkem i subjektům, které nemají obecně samostatnou právní subjektivitu (např. správce daně – § 10 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu) n Procesní způsobilost nZpůsobilost činit samostatně procesní úkony, neboli způsobilost před soudem samostatně právně jednat n nPrávní úprava - § 20 OSŘ – každý v rozsahu, v jakém je svéprávný (§ 15, 30 NOZ) („výjimka“ – možný postup podle § 23 OSŘ) n n Zvláštní úprava v OSŘ n§ 23 OSŘ – soud může rozhodnout(vyžadují-li to okolnosti), že i osoba, která nemá plnou svéprávnost, musí být zastoupena svým zákonným zástupcem nebo opatrovníkem i v případech, kdy by podle hmotného práva mohla jednat sama nSoud rozhoduje usnesením, proti kterému je přípustné odvolání n Nové instituty NOZ dopadající na procesní způsobilost nZejm. § 37 NOZ – Přiznání svéprávnosti soudem nPokud bude svéprávnost přiznána – osoba bude mít plnou procesní způsobilost n n n Účastníci civilního soudního řízení Definice účastenství nKdo je účastníkem řízení? n nVzhledem k diferenciaci nalézacího řízení není možná jediná definice n n nV procesním právu lze okruh účastníků vymezit podle tří různých definic n Definice účastenství - přehled nSporné řízení nTzv. 1. definice účastenství n§ 90 OSŘ nŽalobce a žalovaný nNesporné řízení (pozor definice již obsaženy v ZZŘS) nTzv. 2. definice účastenství n§ 6 odst. 1 ZZŘS nNavrhovatel a ten, o jehož právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno nTzv. 3.definice účastenství n§ 6 odst. 2 ZZŘS nNavrhovatel a ten, kterého zákon za účastníka označuje n Ochrana spotřebitele v rozhodčím řízení n Základní otázky rozhodčího řízení nMožnost přenést oprávnění rozhodnout věc z civilního soudu na rozhodce rozhodčí smlouvou, která může mít formu: nSmlouva o rozhodci nRozhodčí doložka nArbitrabilita sporu: n1) Majetkový spor n2) Existence civilní soudní pravomoci è soukromoprávní spor n 3) Možnost uzavření smíru è dispoziční volnost stran n n Rozhodčí řízení v případech, kdy je jednou ze stran spotřebitel nZákon č. 258/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o spotřebitelském úvěru – část sedmá – novelizace zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení n nÚčinnost od 1.12.2016 n nCo se změnilo? n Rozhodčí řízení v případech, kdy je jednou ze stran spotřebitel II. n§ 2 ZORŘ n nStrany se mohou dohodnout, že o majetkových sporech mezi nimi, s výjimkou sporů ze smluv, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel, sporů vzniklých v souvislosti s výkonem rozhodnutí a incidenčních sporů, k jejichž projednání a rozhodnutí by jinak byla dána pravomoc soudu nebo o nichž to stanoví zvláštní zákon, má rozhodovat jeden nebo více rozhodců anebo stálý rozhodčí soud (rozhodčí smlouva). n nRozhodčí řízení nelze konat u vztahů podnikatel – spotřebitel (smlouvy uzavírané po 1. 12. 2016) Rozhodčí řízení ve spotřebitelských sporech (rozhodčí doložky sjednané mezi podnikatelem a spotřebitelem do 30.11. 2016) nPřechodná ustanovení - čl. IX. zákona č. 258/2016 Sb.: n1. Platnost rozhodčí smlouvy se posuzuje podle zákona č. 216/1994 Sb., ve znění účinném v době uzavření rozhodčí smlouvy. n 2. Rozhodčí řízení zahájená na základě rozhodčích smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. n 3. Ustanovení § 40a až § 40d zákona č. 216/1994 Sb. se ve vztahu k rozhodcům zapsaným do seznamu rozhodců ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona použijí ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Rozhodčí smlouva nPožadavky na rozhodčí smlouvu (§3 odst. 3-6 ZORŘ): nNutné sjednat rozhodčí doložku samostatně pod sankcí absolutní neplatnosti – již nemůže být součástí VOP nPovinnost podnikatele podat spotřebiteli vysvětlení o účincích rozhodčí doložky n§3/5 ZORŘ – nutné náležitosti rozhodčí smlouvy(úplné a pravdivé informace o): na) rozhodci nebo o tom, že rozhoduje stálý rozhodčí soud, nb) způsobu zahájení a formě vedení rozhodčího řízení, nc) odměně rozhodce a předpokládaných druzích nákladů, které mohou spotřebiteli v rozhodčím řízení vzniknout a o pravidlech pro jejich přiznání, nd) místu konání rozhodčího řízení, ne) způsobu doručení rozhodčího nálezu spotřebiteli a nf) tom, že pravomocný rozhodčí nález je vykonatelný n n Průběh řízení nRozhodcem u sporů se spotřebitelem může být pouze rozhodce, který je zapsaný v seznamu ministerstva spravedlnosti - § 4/4 ZORŘ n nTento seznam upraven v nových ustanoveních § 40a – 40d ZORŘ n40b ZORŘ – požadavky na osobu rozhodce – mimo jiné nutné právnické vzdělání v magisterském (navazujícím magisterském) programu n Průběh řízení II. n§ 8/3 ZORŘ – informační povinnost rozhodce – zda v posledních 3 letech byl rozhodcem ve sporu, kde vystupuje jeden z účastníků n§ 25 ZORŘ – rozhodčí nález (ve spotřebitelských věcech) musí vždy obsahovat odůvodnění a poučení o možnosti podat návrh na jeho zrušení soudem n§ 25 ZORŘ – vždy nutné použít právní předpisy obsahující ustanovení o ochraně spotřebitele (resp. použít tato ustanovení) – vyloučení obecné možnosti rozhodovat podle zásad spravedlnosti? Zrušení rozhodčího nálezu soudem n§ 31 ZORŘ – vloženy nové ustanovení – písmena g) a h) ng) rozhodce nebo stálý rozhodčí soud rozhodoval spor ze spotřebitelské smlouvy v rozporu s právními předpisy stanovenými na ochranu spotřebitele nebo ve zjevném rozporu s dobrými mravy nebo veřejným pořádkem, nh) rozhodčí smlouva týkající se sporů ze spotřebitelských smluv neobsahuje informace požadované v § 3 odst. 5, popřípadě tyto informace jsou záměrně nebo v nezanedbatelném rozsahu neúplné, nepřesné nebo nepravdivé, nebo“. nJedná se tedy o zakotvení možnosti meritorního přezkumu rozhodčího nálezu soudem! (a zrušení tohoto rozhodčího nálezu) Postup po zrušení návrhu soudem nZměny v § 32 ZORŘ – nutnost zkoumat důvody odložení vykonatelnosti rozhodčího nálezu i bez žádosti spotřebitele n§ 32/3 ZORŘ – Pokud návrh na zrušení rozhodčího nálezu podá spotřebitel, soud přezkoumá, zda nejsou dány důvody pro odložení vykonatelnosti rozhodčího nálezu podle odstavce 2, aniž by o to spotřebitel žádal. O odložení vykonatelnosti rozhodne soud do 7 dnů od podání návrhu; po tuto dobu nelze rozhodčí nález vykonat. n nZměna v § 34 ZORŘ – n§34/1 ZORŘ – n Zruší-li soud rozhodčí nález z důvodů uvedených v § 31 písm. a), b), g) nebo h), pokračuje k návrhu některé ze stran po právní moci rozsudku v jednání ve věci samé a tuto věc rozhodne. Věc již nelze projednat v rozhodčím řízení. Řízení ve věcech fyzických osob n Obecné otázky nUpraveno zejména v zákoně č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „ZŘS“) n nTypicky se jedná o řízení nesporné povahy n nSpeciální právní úprava dle typu řízení n nVybraná řízení: n Řízení o některých podpůrných opatřeních n§ 31 a násl. ZŘS nV řízení soud rozhoduje zejména o na) splnění podmínky v předběžném prohlášení, nb) změně nebo zrušení předběžného prohlášení, nc) schválení smlouvy o nápomoci, nd) odvolání podpůrce, ne) schválení zastoupení členem domácnosti. nO schválení smlouvy o nápomoci lze rozhodnout jen na návrh podporovaného nebo podpůrce nSmlouva o nápomoci musí být přiložena k návrhu, nebo její obsah v návrhu nU schválení zastoupení členem domácnosti je třeba nařizovat jednání jen tehdy, navrhne –li to účastník, nebo je-li to nezbytné Omezení svéprávnosti n§ 34 a násl. ZŘS nNávrh může podat též zdravotní ústav nNávrh na zrušení nebo změnu rozhodnutí o omezení ve svéprávnosti může podat i osoba omezená ve svéprávnosti nSoud může rozhodnout, že toto právo osobě po určitou dobu (nejdéle 6 měsíců) nepřísluší Omezení svéprávnosti II. nSoud musí v řízení vyslechnout posuzovaného (může od toho upustit v případě, že nelze tento výslech provést vůbec, nebo bez újmy pro zdravotní stav posuzovaného nMusí jej však vždy zhlédnout nSoud musí v řízení zvažovat mírnější formy opatření nSoud rozhoduje rozsudkem, kde vymezí rozsah omezení nSoud rozsudek zruší v případě, že později vyjde najevo, že pro omezení nebyly podmínky Řízení ve věcech opatrovnictví člověka n§ 44 a násl. ZŘS nPříslušný soud v jehož obvodu má opatrovanec bydliště nSoud spojí s řízením o omezení ve svéprávnosti (pokud probíhá) nSoud dohlíží, zda plní opatrovník své povinnosti Řízení o prohlášení člověka za nezvěstného n§ 50 a násl. ZŘS nŘízení lze zahájit pouze na návrh nÚčastníkem je pohřešovaný a ten, kdo je podle OZ oprávněn k podání návrh na zahájení řízení nSoud vyzve pohřešovaného vyhláškou nebo jiným vhodným způsobem vyzve, aby soudu podal do 3 měsíců zprávu(popřípadě každého, kdo o pohřešovaném ví) Řízení o prohlášení člověka za mrtvého nV případě domněnky smrti je možné prohlásit osobu za mrtvou jen na návrh nSoud rozhoduje rozsudkem – zde určí i datum smrti osoby nV případě zjištění, že osoba žije soud rozhodnutí zruší Řízení ve věcech vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení ve zdravotním ústavu n§ 66 a násl. ZŘS nÚčastníkem i zdravotní ústav n nK posouzení zdravotního stavu nutné jmenovat znalce n nOdvolání nemá odkladný účinek Řízení ve věcech právnických osob n Obecné otázky nPrávní úprava n nZŘS - § 85 – § 97 nZejména zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících fyzických a právnických osob (dále jen „ZVR“ - § 75 a násl. – řízení ve věcech veřejného rejstříku nVybrané aspekty: n Řízení dle ZŘS n§ 85 a násl. nJedná se o řízení: na) řízení ve statusových věcech právnických osob, včetně jejich zrušení a likvidace, jmenování a odvolávání členů jejich orgánů nebo likvidátora, přeměn a otázek statusu veřejné prospěšnosti, n nb) řízení o jmenování znalce, n nc) řízení ve věcech právnických osob, nejde-li o řízení podle písmene a), vyplývá-li ze zákona, že je lze zahájit i bez návrhu, n nd) řízení ve věcech opatrovnictví právnických osob. Řízení dle ZVR nŘízení ve věcech zápisu do veřejného rejstříku nObecně krajské soudy nŘízení se zahajuje obecně na návrh, ale v ZVR (dosažení shody mezi zapsaným a skutečným stavem lze zahájit i bez návrhu) nNávrh v listinné nebo elektronické podobě nÚčastníkem je osoba, která podala návrh na zahájení řízení ke kterému je oprávněna podle ZVR nebo jiného předpisu a osoba, která je zapsaná v rejstříku n Řízení dle ZVR II. nSoud odmítne návrh na zápis v případech, kdy (§ 86 ZVR): na) byl podán osobou, která k návrhu není oprávněna, nb) nebyl podán předepsaným způsobem, nc) neobsahuje všechny předepsané náležitosti, nd) je nesrozumitelný nebo neurčitý, ne) k němu nebyly připojeny listiny, jimiž mají být podle tohoto nebo jiného zákona doloženy údaje o zapisovaných skutečnostech, nebo nf) účel zakládané právnické osoby je v rozporu s ustanovením § 145 občanského zákoníku. nSoud obecně rozhoduje v řízení usnesením n Děkuji za pozornost…