Monetární politika Hospodářská politika •Eva Tomášková •eva.tomaskova@law.muni.cz •Katedra finančního práva a národního hospodářství Netržní činnosti státu llegislativní lalokační ljedná se o snahu státu efektivně alokovat finanční prostředky lredistribuční ldosáhnout větší spravedlivosti v rozdělování lredistribuce se zajišťuje zejména: lnepřímo prostřednictvím progresivních daní lvyšším zdaněním některého zboží lpřímo prostřednictvím adresných peněžních transferů lregulační lstabilizační ljsou důsledkem makroekonomických příčin selhání trhu l Selhání hospodářské politiky lVládní selhání jsou označením stavu, kdy vládní rozhodnutí způsobují poruchy v přirozeném vývoji tržního mechanismu. l lZákladní oblasti vládních selhání: lzájmy a schopnosti politiků a byrokracie lčasová zpoždění v hospodářské politice linformační zpoždění lpolitická zpoždění lreakční doba lsouvislosti hospodářského a politického cyklu lvztah politiků k ekonomické teorii lnevyužití politického kapitálu l Podstata hospodářské politiky lHospodářská politika je konkrétní jednání státu, kterým je ovlivňována hospodářská situace v širokém národním měřítku. l lDříve: HP = dosažení maxima společenského blahobytu l lDnes: HP se utváří na základě střetu názorů politických stran a lobby, byrokracie a reakce na konkrétní hospodářskou situaci Oblasti hospodářské politiky lMakroekonomická hospodářská politika (stabilizační): lfiskální (rozpočtová) lměnová (monetární) lvnější hospodářská ldůchodová l lMikroekonomická hospodářská politika: lpolitika ochrany hospodářské soutěže lstrukturální politika lregionální politika lpolitika redistribuční a důchodová lsociální politika aj. l Nástroje hospodářské politiky lfiskální (rozpočtová) lsoustava veřejných rozpočtů lmimorozpočtové fondy lrozpočty vládních neziskových organizací, veřejných podniků ve veřejném sektoru lmonetární lprovádí ČNB lovlivňuje peněžní zásobu nebo úrokové sazby s cílem stabilizovat ekonomiku ldůchodová lzahrnuje různé formy regulace mezd lsociální politika lvnější měnová lsouvisí s zahraničním obchodem lpřímé nástroje (clo, kvóty, neviditelné překážky obchodu - hygienická nařízení, normy) lnepřímé nástroje (intervence na devizových účtech) l l Nástroje hospodářské politiky ljsou propojeny s cíli hospodářské politiky l lEuckenovo pravidlo - zabezpečení maximální stálosti hospodářské politiky tak, aby opatření státu byla pro ekonomické subjekty co nejvíce předvídatelná a průhledná a vyvolávala v nich důvěru l lTinbergenovo pravidlo - je nutné disponovat tolika nástroji, kolik cílů si daný stát v oblasti hospodářské politiky zvolí, neřeší ale problém přiřazení jednotlivých nástrojů k cílům l lMundellův princip - ke každému cíli přiřazený takový nástroj, který má na něj největší vliv l lMeadeho princip zodpovědnosti - požaduje, aby za každý makroekonomický cíl byla zodpovědná jediná státní instituce Cíle hospodářské politiky lzákladní cíl = maximalizace společenského blahobytu lzákladní společenské cíle ltradiční cíle hospodářské politiky: lvyvážený a stabilní ekonomický růst lnízká míra nezaměstnanosti lnízká a stabilní inflace lvnější rovnováha l lMagický čtyřúhelník Magický čtyřúhelník • • •Tempo růstu HDP (%) •Saldo obchodní bilance (%) •Míra nezaměstnanosti (%) •Míra inflace (%) •0 •7,3 •2,5 •1,5 •3,2 •5 •5 •5 •5 •0 •-1 •8,08 •3,3 •Rok 2010 •Rok 2012 Phillipsova křivka lsubstituční vztah mezi nezaměstnaností a inflací l linverzní vztah mezi vývojem nezaměstnanosti a vývojem mezd (pouze, je-li setrvačná inflace stabilní) l Typy hospodářské politiky lExpanzivní hospodářská politika lOživit ekonomický růst l lRestriktivní hospodářská politika lStabilizace ekonomiky lsnížit inflaci lodvrátit přehřátí ekonomiky lzastavit zadlužování státu Ekonomický růst lzvýšení reálného potenciálního produktu v čase l lHlavní zdroje ekonomického růstu: lrůst výrobních faktorů (zejména práce a kapitál), lrůst celkové produktivity výrobních faktorů, kterou zapříčiňují faktory jako vzdělání, inovace, technologie, úspory z rozsahu, vědecký pokrok apod. l Vztah zdrojů a potřeb Hrubý domácí produkt lHDP = souhrn veškeré finální produkce zboží a služeb vyrobené v určité zemi během jednoho roku. lHDP nezachycuje stínovou ekonomiku, produkci externalit, netržní produkci. lnominální HDP – měřený v běžných cenách lreálný HDP – měřený ve stálých cenách Hospodářský cyklus lpravidelné kolísání vzestupu a poklesu ekonomiky l lTeoretické přístupy: lMonetární teorie cyklu lPříčina: oscilace tempa růstu peněžní zásoby (úrokové sazby) l lReálná teorie cyklu lPříčina: investiční či inovační vlny Výkyvy ekonomiky z hlediska charakteru cyklu lStrukturální výkyvy (pouze některá odvětví) lzměna preferencí spotřebitelů lzměna vzácnosti ekonomických zdrojů lnové technologické poznatky l lCyklické výkyvy (hospodářské cykly) lcelkový pokles ekonomiky (produkce a zaměstnanosti) Výkyvy ekonomiky z hlediska času lKitchinovy cykly l30 – 60 měsíců ldůvod: zásoby l lJuglarovy cykly l10 – 11 let ldůvod: investice do fixního kapitálu a jejich amortizace l lKondratěvovy cykly lcca 50 let ldůvod: změny výrobních technologií, politické události Příčiny výkyvu ekonomiky lvnější lnárůst cen základních vstupů na světových trzích lnedostatečné informace lpoliticko-společenské příčiny lneadekvátně prováděná hospodářská politika vlády lnerovnoměrné tempo růstu obyvatelstva lpřírodní katastrofy lpsychologické příčiny aj. l lvnitřní lúspory mzdových nákladů podniků (zaostávání poptávky za nabídkou) lnestabilita investičních výdajů (výkyvy v agregátní poptávce) l Akcelerační x multiplikační princip lakcelerační princip investic lvzrůst poptávky po investicích je v rostoucí ekonomice vyšší než růst produktu lvzroste-li objem produkce, je nutné zvýšit fixní kapitál; dojde tedy ke zvýšení poptávky po investicích (tzv. indukované investice, opakem jsou restituční investice – nahrazující opotřebený fixní kapitál) l lmultiplikační princip investic lrostoucí investice vyvolají vyšší nárůst poptávky a produkce a díky tomu se zvýší i investiční výdaje, ovšem dochází ke kapacitnímu vyčerpání ekonomiky lza růstu produkce klesá poptávka po investicích, což vede k dalšímu snížení produkce – podniky přestanou obnovovat fixní kapitál a dojde k jeho znehodnocení lV případě zlepšení hospodářských podmínek se fixní kapitál snaží následně podniky obnovit – zahájí tak nákup investičních statků, což vede k růstu produkce a dojde k působení akceleračního efektu l l Hospodářský cyklus lFáze cyklu: lKonjunktura (expanze) lVrchol lKontrakce lDno (sedlo) l lRecese lpokles reálného HDP alespoň po 2 následující čtvrtletí lDeprese lpokles reálného HDP o více jak 10 % Konjunkturní indikátory lpředstihové indikátory lpočty přijatých zakázek lpočty vydaných stavebních povolení l lsoučasné indikátory lreálný HDP lmíra nezaměstnanosti lceny výrobců l lzpožděné indikátory lmzdy lspotřebitelské ceny Vývoj ekonomiky v ČR •Zdroj: ČSÚ Prognóza vývoje HDP •Zdroj: ČNB prognóza HDP - srpen 2016 - graf 3 Podstaty krize lPodstata krize je většinou stále stejná: lnadměrné žití na dluh l lnadspotřeba l lnadvýroba l lpřehřívání l lbubliny na trzích aktiv • • • • Velká (světová) hospodářská krize 1 lpříčina: propad akcií na americké burze l lUSA po 1. sv. válce: lpřehnaný optimismus – vzor správně fungující ekonomiky lodstranění zlatého standardu lmoderní – investice na burze (se ziskem) nadhodnocení firem a růstu jejich akcií nad reálnou hodnotu lvýrazný protekcionismus – USA nesplácely evropské úvěry hromadily měny a zlato ostatních zemí situace v USA se tak odrážela v ostatních zemích l l l1929: l Akcie dosáhly maxima a poté začaly mírně klesat l l l Akcionáři je začaly houfně prodávat l l l Zrychlování propadu akcií l l l Krach Newyorské burzy (25. října 1929) a dalších amerických burz, krach firem l l • • • • • • Velká (světová) hospodářská krize 2 lKrach firem (snížení výroby) l l lNárůst nezaměstnanosti l l lVypuknutí paniky – lidé se snažili vybrat si své úspory l l lKrach bank l l lSnížení platební schopnosti jednotlivců l l lSnížení výroby l l lOdraz v ekonomikách zaměřených na export (Československo – pasivní přístup) l l l • • • • • • Výsledek l1933: lhospodářský program New Deal (opuštění liberalismu a nastolení Keynesiánství), lvybudování státních zakázek a centrální banky l lkonec 30. let 20. stol. lúplné oživení – zbrojní průmysl l ldůsledek: lopuštění klasických ekonomicko-liberálních myšlenek, což vedlo k posilování státního vlivu lsnížení mezinárodní obchodu lšpatná ekonomická situace střední třídy a velmi špatná u spodní ekonomické vrstvy obyvatelstva lradikalizace obyvatelstva(fašisté a komunisté slibovali nastolení pevného řádu – kapitalismus pro ně skončil) l2. světová válka Ekonomická krize 2008 - 2010 lPříčiny vzniku: lAmerická hypotéční krize 2007 lVysoká cena ropy v první polovině 2008 (červenec 147 USD/barel, prosinec 40 USD/barel) lpříčina: spekulativní obchody (penzijní a hedgingové fondy nakupovaly komodity – snížení rizikového akciového portfolia) ldůsledek: pokles reálného HDP, růst spotřebitelských cen lslabý dolar lvysoká poptávka Číny (před olympiádou) l l lZávěr: ldlouhodobý souběh mnoha faktorů: luvolněná měnová politika, lnahromadění špatných úvěrů, lpodcenění rizik, lselhání finančních dohledů, lpolitické zájmy l l Americká hypotéční krize 2007 lpočátky již v roce 2006 l lPříčina: lneopatrné poskytování hypoték rizikovým zákazníkům (neschopným dostát svým finančním závazkům). l lTito dlužníci vytvořili finanční propast, což vedlo ke kolapsu největších amerických obchodníků s hypotékami a půjčkami l lDůsledek: lpropady burz v roce 2008 a následná ekonomická krize l lUSA: krach největší americké spořitelny Washington Mutual lVelká Británie: znárodnila hypotéční banku Bradford & Bingley lBenelux: záchrana finančního ústavu Fortis lNěmecko: záruka za úvěr pro banku Hypo Real Estate lIsland: převzetí kontroly nad bankou Glitnir lFrancie a Belgie: záchrana banky Dexia lIrsko: neomezená záruka za vklady v bankách a za dluhy finančních ústavů l Vývoj na komoditních trzích •Zdroj: ČNB Vývoj světových akciových trhů •Zdroj: Měšec.cz Specifika bankovního sektoru ČR lPřebytek likvidity (ČNB stahuje likviditu) lRelativní „izolovanost“ (dostatek zdrojů pro poskytování úvěrů z primárních vkladů) lTradiční konzervativní model (dostatek příležitostí k růstu) lNízký podíl nesplácených úvěrů lMalý objem úvěrů poskytovaných v cizích měnách lZanedbatelný podíl „toxických“ aktiv (méně než 1% aktiv) lVysoká ziskovost l lZdroj: ČNB Zisk v bankovním sektoru v ČR •Zdroj: ČNB Oživení hospodářské politiky lMakroekonomická opatření v době krize: l makroekonomické politiky, s akcentem na fiskální politiku l l monetární politika l použití standardních nástrojů měnové politiky, příp. jiné nástroje l l fiskální politika lstandardní nástroje fiskální politiky lexpanzivní fiskální politika - účinnost fiskálních balíčků ldaňová politika (období expanzivní politiky = snižování daní) lstabilita a zjednodušování legislativy lČR je v EU v časové náročnosti vyřízení daní na předposledním místě (poslední Bulharsko) lČR je ze 183 zemí na 171. místě v časové náročnosti vyřízení daní (podnik v ČR potřebuje 613 hodin, průměr v EU 232 hodin, v roce 2008 bylo v ČR potřeba průměrně dokonce 930 hodin) l lZdroj: ČNB Doporučená literatura lBLAŽEK, J., KERLINOVÁ, A. TOMÁŠKOVÁ, E. Ekonomika veřejné správy, 2016. lHOLMAN, R. Ekonomie. 5. vyd. Praha : C. H. Beck, 2011. lJUREČKA, V. a kol. Makroekonomie. Praha : Grada Publishing, a. s. 2010.