1
BM405K Vybrané otázky správního procesu
12. 5. 2017
Správní trestání - obecné otázky řízení před správními
orgány ve věcech správního trestání, soudní přezkum
rozhodnutí o správních deliktech, vztahy správního práva
trestního k trestnímu právu a k dalším právním odvětvím,
řízení o přestupcích, přezkum rozhodnutí o přestupku ze
strany správních orgánů, příklady z praxe, judikatura (dle zák.
č. 250/2016 Sb., zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o
nich)
JUDr. David Hejč, Ph.D.
Systematika správního práva
• SP organizační („KDO“) – organizace, postavení,
pravomoc a působnost
• SP hmotné („CO“) – normy upravující P+Po, úprava
jednotlivých oblastí a úseků veřejné správy
(ztotožňováno se zvláštní částí)
• SP procesní („JAK“) – úprava procesních postupů ve
veřejné správě, někdy zaměňováno se správním řízením
• SP trestní – stanovuje následky za porušení právních
norem, správně právní odpovědnost, oprávnění veřejné
správy trestat
Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 2
Právní odpovědnost
Uplatnění nepříznivých právních následků vůči porušiteli právní
povinnosti
1. Primární právní povinnost – zákaz či příkaz (stanovená rychlost 50
km/h)
2. Porušení právní povinnosti – jednáním či opomenutím,
DELIKT/PROTIPRÁVNOST
3. Sekundární sankční povinnost – ODPOVĚDNOST
• Aktivní koncepce odpovědnosti (perspektivní) – s existencí primární
právní povinnosti
• Pasivní koncepce odpovědnosti (retrospektivní) – v důsledku
porušení primární právní povinnosti, vznik (nového) sekundárního
sankčního právního vztahu (obsahem je mj. právo uložit sankci a
povinnost ji strpět a vykonat)
Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 3
Právní odpovědnost
• Funkce: reparační, satisfakční, retributivní, represivní,
preventivní, výchovná, signalizační
• Podle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 11.
2004, č.j. 10 Ca 250/2003 - 48, publikovaný pod č.
560/2005 Sb. NSS „preventivní úloha postihu nespočívá
jen v účinku vůči žalobci. Postih musí mít sílu odradit od
nezákonného postupu i jiné nositele stejných zákonných
povinností; tento účinek pak může vyvolat jen postih
odpovídající významu chráněného zájmu, včas a věcně
správně vyvozený. Jde-li o finanční postih, musí být
znatelný v majetkové sféře delikventa, tedy být nikoli pro
něho zanedbatelný, a nutně tak musí v sobě obsahovat i
represivní složku. V opačném případě by totiž postih
delikventa smysl postrádal“.
Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 4
Pojmy
• Správně právní odpovědnost (využívají jiná odvětví, než SP – FP, PŽP,
SocZab)* odpovědnost za porušení norem správního práva (jinými
odvětvími – TP, OP)
• SP trestní (soubor norem) upravuje správně právní odpovědnost;
stanovuje následky (tj. odpovědnost) za porušení právních norem
(správní delikt) v oblasti veřejné správy; je realizováno tzv. správními
orgány
• správně právní odpovědnost je odpovědností za SPRÁVNÍ DELIKTY
(předpokladem je správní delikt),
• oprávnění veřejné správy (správních orgánů) trestat – odrazem je
SPRÁVNÍ TRESTÁNÍ
• Systém správních deliktů a správního trestání (viz dále)
Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 5
Správní právo trestní
• Vztah správních deliktů a soudních deliktů (trestných
činů)
• Společné znaky: legalita, protiprávnost
• Rozdílné znaky (?): škodlivost, nebezpečnost,
závažnost sankcí a jejich povaha, evidence sankcí,
objekt protiprávního jednání, zavinění
(úmysl/nedbalost), subjekt, správní orgán/soud
Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 6
Vztah správních deliktů a trestných činů
 NSS (sp. zn. 6 A 126/2002, 461/2005 Sb. NSS) „také
trestání ze správní delikty musí podléhat stejnému
režimu jako trestání za trestné činy.“
 NSS (, že 8 Afs 17/2007, 1338/2007 Sb. NSS) „trestnost
správních deliktů se řídí obdobnými principy jako
trestnost trestných činů.“
 Analogie správních deliktů vůči trestným činům (jde
o trestání jako takové)
 Konkrétně se analogie projevila v případě tzv. absorpční
zásady (NSS, sp. zn. 6 As 57/2004, 772/2006 Sb. NSS), nebo
institutu zahlazení (NSS, sp. zn. 8 As 82/2010, 2291/2011 Sb.
NSS).
7
Správně právní odpovědnost
SPRÁVNÍ DELIKT – stávající stav (do 30. 6. 2017):
1. Přestupky (pojmenované a výslovně
označené) § 2 zákona č. 200/1990 Sb.
2. Tzv. jiné správní delikty (než přestupky)
a) Disciplinární delikty
b) Pořádkové delikty
c) (Jiné) správní delikty fyzických osob
d) Správní delikty právnických osob a
podnikajících fyzických osob (smíšené správní
delikty)
Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 8
Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 9
Disciplinární a pořádkové delikty
 Ponechány mimo dopad reformy správního trestání (§
112/1 a důvodová zpráva) – analogická aplikace nové
právní úpravy? – není vyloučeno
 Součást tzv. jiných správních deliktů
 Hmotněprávní úprava: zvláštní zákon (+ vnitřní
předpisy, služební předpisy)
 Procesní úprava: zvláštní zákon a správní řád
Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 10
Disciplinární a pořádkové delikty
 (veřejné) disciplinární (kárné, kázeňské) delikty
 FO, která je součástí organizačního uskupení (člen,
příslušník, státní zaměstnanec, student VŠ, …), v němž
jsou uplatňována vnitřní pravidla
 Sankcionování za porušení vnitřních předpisů
 Subjektivní odpovědnost
Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 11
Disciplinární a pořádkové delikty
 Advokáti (č. 85/1996 Sb., postup podle TŘ), notáři (x soudní exekutoři –
NSS)
 Lékaři, lékárníci, stomatologové, veterinární lékaři
 Daňoví poradci, auditoři, patentoví zástupci, …
 Studenti VŠ
 Vojáci z povolání (221/1999 Sb.) + „jednání mající znaky přestupku“
(osobní výluka z dopadu přestupků, ale … )
 Příslušníci bezpečnostních sborů (361/2003 Sb.) + „jednání mající
znaky přestupku“ (osobní výluka z dopadu přestupků, ale …)
 Státní úředníci v režimu tzv. státní služby (234/2014 Sb.)
 Jednání mající znaky přestupku – možný postih za toto jednání a v jeho
důsledku „souběžný“ postih za kárný/kázeňský/disciplinární delikt
Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 12
Disciplinární a pořádkové delikty
 Pořádkový delikt
 Zaviněné porušení procesních povinností či maření a
ztěžování průběhu (nejen) správního řízení
 FO
 Subjektivní odpovědnost - dovozeno judikaturou
 Donucovací prostředek
Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 13
Disciplinární a pořádkové delikty
 NSS, sp. zn. 5 As 76/2009, č. 2236/2011 Sb. NSS „O poměru speciality lze
hovořit tam, kde se jedná o právní ochranu týchž zájmů. Objektem ochrany
v § 62 odst. 2 správního řádu …je vlastní řízení, které probíhá u správního
orgánu, tzn. řízení, v němž rozhoduje, resp. činí relevantní úkony směřující k
vydání rozhodnutí oprávněná úřední osoba. Objektem, který je chráněn § 49
odst. 1 písm. a) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, je čest jednotlivce
napadená pachatelem přestupku. V tomto případě je dána mnohost
chráněných zájmů, stanovení vůči sobě nejsou a ani nemohou být ve vztahu
speciality. Pouhá skutečnost, že se jedná o veřejného činitele, sama o sobě
neznamená, že nelze použít zákona … o přestupcích. Úřední osoba, resp.
oprávněná úřední osoba z titulu výkonu své funkce neztrácí základní lidská
práva a svobody, deklarovaná Listinou základních práv a svobod (srovnej čl.
7 a čl. 10), a jakkoli je vztah občan – „úřadník“ v mnohém asymetrický, i zde
platí určitá všeobecná uznávaná slušnosti a občanského soužití; není proto
důvod, aby byl „úředník“ z ochrany garantované § 49 citovaného zákona
vylučován.
 § 5 odst. 1 písm. b) zákona č. 251/2016 Sb. – další forma ochrany
„úředníka“
Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 14
Disciplinární a pořádkové delikty
 Pořádková pokuta - § 62 spr. ř.
 Rozhodnutí – lze se odvolat
 Odkladný účinek nelze vyloučit
 první úkon v řízení (samostatné řízení)
 může navazovat, předcházet nebo v průběhu jiného
(správního) řízení či procesu (OOP, JÚ, …)
 Pravomocně uloženou pokutu lze snížit/prominout
Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 15
Disciplinární a pořádkové delikty
 Pořádkové pokuty lze ukládat opakovaně (může být maximální výše), tj.
neplatí ne bis in idem
 50.000,- Kč
 Závažné ztěžování postupu v řízení (NSS, sp. zn. 8 As 16/2012, č.
2890/2013 Sb. NSS, „pro uložení pořádkové pokuty podle § 62 odst. 2
správního řádu není třeba, aby byl hrubě urážlivým podáním současně též
závažně ztížen postup v řízení podle prvního odstavce tohoto ustanovení“)
a) Bez omluvy se nedostaví na předvolání (pokud je omluva, lze předvést,
ale ne pokutovat)
b) Navzdory předchozímu napomenutí ruší
c) Neuposlechne pokynu
 Učiní hrubě urážlivé podání (x střet s přestupkem; )
Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 16
Reforma správního trestání
 Příčina: roztříštěnost právní úpravy, není návaznost,
rezortismus, nedostatečnost právní úpravy, absence
vzájemných vztahů v oblasti správního trestání
 Řešení: v otázkách výslovně neupravených – vzájemná
inspirace („půjčování“ institutů) prostřednictvím analogie
(ve prospěch pachatele)
 Aplikace LZPS, EÚLP (č. 209/1992 Sb. – „trestní
obvinění“ a tzv. kritéria Engel) – nejen soudní přezkum,
ale i kvalita rozhodovacího procesu (spravedlivý proces)
Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 17
Reforma správního trestání
 Důsledek: obecná právní úprava správního trestání po
stránce hmotně právní a procesní, ponechána vazba
na správní řád
 1. 7. 2017
 Zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky
a řízení o nich
 Zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích
 Změnový zákon
Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 18
Reforma správního trestání
1. Přestupky (pojmenované a výslovně označené) § 5
zákona č. 250/2016 Sb.
2. Tzv. jiné správní delikty (než přestupky)
a) Disciplinární (kázeňské, kárné) delikty
b) Pořádkové delikty
 Přestupek je – původní přestupek, původní jiný správní
delikt a smíšený správní delikt
 Užší pojetí přestupku podle 200/1990 Sb.
 Širší pojetí přestupku podle 250/2016 Sb.
Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 19
Reforma správního trestání
 Zákon č. 250/2016 Sb. neobsahuje žádnou skutkovou
podstatu přestupků – lex generalis
 Zákon č. 251/2016 Sb., obsahuje některé skutkové
podstaty přestupků, které nebylo lze přesunout do
zvláštní zákona k povinnosti, která má být porušena (lex
specialis 1)
 Zvláštní zákony (správní delikty u nich musí být
„přejmenované“ na přestupky, případně § 112), lex
specialis 2, mohou vyloučit či modifikovat obecná
ustanovení z lex generalis
Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 20
Reforma správního trestání
21
Zákon č. 250/2016 Sb.
 Tento zákon upravuje podmínky odpovědnosti za
přestupek, druhy správních trestů a ochranných opatření
a zásady pro jejich ukládání, postup před zahájením
řízení o přestupku a postup v řízení o přestupku (§ 1)
 Lex generalis - odchylky od obecné úpravy by měly být
pouze výjimečné a vždy řádně odůvodněné
22
Systematika právní úpravy
Zákon č. 250/2016
 ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 - § 4)
 ČÁST DRUHÁ - ZÁKLADY ODPOVĚDNOSTI ZA PŘESTUPEK (§ 5 - § 59)
 HLAVA I - SPOLEČNÁ USTANOVENÍ PRO FYZICKOU OSOBU, PRÁVNICKOU
OSOBU A PODNIKAJÍCÍ FYZICKOU OSOBU (§ 5 - § 12)
 HLAVA II - ODPOVĚDNOST FYZICKÉ OSOBY ZA PŘESTUPEK (§ 13 - § 19)
 HLAVA III - ODPOVĚDNOST PRÁVNICKÉ OSOBY ZA PŘESTUPEK
(§ 20 - § 21)
 HLAVA IV - ODPOVĚDNOST PODNIKAJÍCÍ FYZICKÉ OSOBY ZA PŘESTUPEK
(§ 22 - § 23)
 HLAVA V - OKOLNOSTI VYLUČUJÍCÍ PROTIPRÁVNOST (§ 24 - § 28)
 HLAVA VI - ZÁNIK ODPOVĚDNOSTI ZA PŘESTUPEK A ODPOVĚDNOST
PRÁVNÍHO NÁSTUPCE (§ 29 - § 34)
 HLAVA VII - SPRÁVNÍ TRESTY A JEJICH UKLÁDÁNÍ (§ 35 - § 50)
 HLAVA VIII - OCHRANNÁ OPATŘENÍ (§ 51 - § 54)
 HLAVA IX - ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O MLADISTVÝCH (§ 55 - § 59)
 ČÁST TŘETÍ - ŘÍZENÍ O PŘESTUPCÍCH (§ 60 - § 102)
 ČÁST ČTVRTÁ - SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
(§ 103 - § 112)
23
Zákon č. 250/2016 Sb.
 Působnost časová:
zákaz retroaktivity - čl. 40 odst. 6 Listiny základních
práv a svobod: Trestnost činu se posuzuje a trest se
ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin
spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to
pro pachatele příznivější (pravá retroaktivita) –
srov. § 2 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb.
Přestupek je spáchán v době, kdy pachatel konal
nebo v případě opomenutí byl povinen konat. Není
rozhodující, kdy následek nastane nebo kdy měl
nastat.
Zákon č. 250/2016 Sb.
 Působnost časová:
Správní trest se ukládá podle zákona účinného v
době spáchání přestupku, ale uložit lze pouze takový
druh správního trestu, jehož uložení dovoluje zákon
účinný v době rozhodování o tomto přestupku (§ 2
odst. 6)
Ochranné opatření je ukládáno vždy podle
zákona účinného v době, kdy se o něm rozhoduje
(§ 2 odst. 7)
Úprava pro specifické situace (§ 2 odst. 3, 4, 5)
Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 24
Zákon č. 250/2016 Sb.
Působnost územní:
 přestupek byl spáchán na území ČR
jednal-li pachatel zcela nebo zčásti na území ČR
(následek kdekoliv) – zásada teritoriality
 přestupek spáchaný v cizině
pokud porušení nebo ohrožení zájmu chráněného
zákonem nastalo nebo mělo nastat zcela nebo zčásti
na území ČR - zásada teritoriality
 přestupek byl spáchán v cizině
FO – občan ČR, apatrida s TP v ČR
PO nebo podnikající FO se sídlem nebo výkonem
činnost anebo nemovitým majetkem v ČR, za
podmínek § 3 odst. 3 – zásada personality
Zákon č. 250/2016 Sb.
Působnost osobní:
Jednání, které má znaky přestupku, jehož se dopustila
osoba požívající výsad a imunit podle jiného zákona nebo
mezinárodního práva, nelze jako přestupek projednat.
 Prezidenta republiky nelze po dobu výkonu jeho funkce
zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný
správní delikt (Čl. 56 odst. 1 Ústavy ).
 Soudce Ústavního soudu nelze stíhat pro přestupek (§
4 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb.) – návrh na zrušení
ustanovení § 4 odst. 2 a § 133 odst. 2 zákona č.
182/1993 Sb. – navrhovatel sám Ústavní soud (předseda
kárného senátu Ústavního soudu) - Pl. ÚS 29/16.
 V případě soudců obecných soudů zrušeno zákonem č.
314/2008 Sb. (novela zákona o soudech a soudcích).
Zákon č. 250/2016 Sb.
 Podle tohoto zákona se projednávají přestupky, kterých
se dopustili poslanci a senátoři, pokud nepožádají
orgán příslušný k projednání přestupku o projednání
přestupku v disciplinárním řízení podle jiných zákonů.
 Čl. 27 odst. 3 Ústavy Za přestupky poslanec nebo
senátor podléhá jen disciplinární pravomoci komory,
jejímž je členem, pokud zákon nestanoví jinak.
 Členové Parlamentu volí, zda jejich protiprávní jednání
bude projednáno jako přestupek správním orgánem
nebo jako disciplinární delikt mandátovým a imunitním
výborem příslušné komory parlamentu – důsledky pro
soudní ochranu – viz dále
Zákon č. 250/2016 Sb.
 Pl. ÚS 17/14 ze 13. 1. 2015
Rozhodnutí, jimiž parlamentní orgány rozhodují v disciplinárním řízení o přestupcích
poslanců a senátorů, patří mezi ta rozhodnutí, která jsou výrazem autonomie Parlamentu
jako zákonodárného sboru a jež nepodléhají kontrole Ústavního soudu. Jinými slovy
řečeno, taková rozhodnutí nemohou být napadena ústavní stížností.
Orgány komor Parlamentu při výkonu disciplinární pravomoci nerozhodují v postavení
orgánů veřejné správy a jejich rozhodnutí nepodléhají soudnímu přezkumu podle čl. 36
odst. 2 Listiny. V tomto úsudku se Ústavní soud ztotožňuje se závěry, vyslovenými v
judikatuře správních soudů, které odmítají přezkum rozhodutí parlamentních orgánů
vydaných při výkonu jejich disciplinární pravomoci v systému správního soudnictví.
 srov. NSS 3 As 11/2012 ze 23. 5. 2012
Rozhodnutí Poslanecké sněmovny o odvolání proti usnesení mandátového a imunitního
výboru o uložení sankce za disciplinární provinění spočívající v urážlivých projevech
učiněných ve Sněmovně není rozhodnutím správního orgánu ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř.
s., a je tak vyloučeno z přezkumu ve správním soudnictví
28
Zákon č. 250/2016 Sb.
 Osobami požívajícími výsad a imunit podle mezinárodního
práva jsou především ty osoby, na něž se vztahují tzv. Vídeňské
úmluvy o diplomatických a konzulárních stycích a další
mezinárodní dokumenty a mezinárodní obyčejové právo.
 Podle jiných zákonů se projedná (jako disciplinární/kázeňský
delikt) jednání, které má znaky přestupku, dopustí-li se jej
a) příslušník bezpečnostního sboru (zákona č. 361/2003 Sb., o
služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů)
b) osoba podléhající vojenské kázeňské pravomoci (zákona č.
221/1999 Sb., o vojácích z povolání)
c) osoba během výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo
zabezpečovací detence (zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby,
zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, a zákona
č. 129/2008 Sb., o výkonu zabezpečovací detence) 29
30
Pojem přestupek
 § 5 a přestupek
 Přestupkem je společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za
přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovení zákonem,
nejde-li o trestný čin. (x Přestupkem je zaviněné jednání, které porušuje
nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno v
tomto nebo jiném zákoně, nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle
zvláštních právních předpisů anebo o trestný čin.)
 Pozitivní a negativní vymezení přestupku
 Formálně – materiální (společenská škodlivost) pojetí
NSS sp. zn. 5 As 104/2008: Pokud se k okolnostem jednání, jež naplní formální
znaky skutkové podstaty přestupku, přidruží takové další významné okolnosti,
které vylučují, aby takovým jednáním byl porušen nebo ohrožen právem
chráněný zájem společnosti, nedojde k naplnění materiálního znaku přestupku
a takové jednání potom nemůže být označeno za přestupek
Formální znaky skutkové podstaty přestupku
 objekt přestupku – obecný (zájem na řádném výkonu
veřejné správy); druhový (oblast či odvětví); individuální (dle
jednotlivých skutkových podstat)
 objektivní stránka – jednání, následek a příčinná souvislost
mezi jednání a následkem – jednání/opomenutí (§ 10)
 subjekt přestupku – osoba, která za delikt odpovídá. U
přestupků jí může být jak fyzická, tak právnická osoba, u
některých přestupků pak fyzická nebo právnická osoba ve
zvláštním postavení (přestupky se speciálním subjektem) +
spolupachatel (§ 12)
 subjektivní stránka – vnitřní psychický vztah pachatele k
protiprávnímu jednání - zavinění
31
ODPOVĚDNOST FYZICKÉ OSOBY ZA PŘESTUPEK
 FO může být subjektem, resp. pachatelem přestupku pouze osoba:
 odpovídajícího věku – den následující po 15. narozeninách(§ 18)
 příčetná X duševní porucha v době spáchání přestupku
neumožňující rozpoznat protiprávnost jednání nebo jednání
ovládat X ten, kdo se do stavu nepříčetnosti přivedl, byť i z
nedbalosti (§ 19)
 FO je pachatelem, jestliže svým zaviněným jednáním naplnila
znaky přestupku nebo jeho pokusu, je-li trestný (§ 13 odst. 1)
 nepřímý pachatel - k provedení činu užita jiná osoba fyzická osoba
(§ 13/2), která však nebude moci být odpovědná za přestupek
(nedostatek věku nebo pro nepříčetnost nebo proto, že jednala za
okolnosti vylučující protiprávnost) - tzv. „živý nástroj“ + „nástrojem“
může být i PO, která která není za přestupek sama odpovědná (§
13/3)
 Pachatelem další fyzické osoby (úmyslné jednání):
 organizátor; návodce; pomocník 32
ODPOVĚDNOST FYZICKÉ OSOBY ZA PŘESTUPEK
 K odpovědnosti fyzické osoby za přestupek se vyžaduje
zavinění – subjektivní stránka – formy zavinění:
 úmysl – přímý, nepřímý
 nedbalost – vědomá, nevědomá
 postačí zavinění z nedbalosti, nestanoví-li zákon
výslovně, že je třeba úmyslného zavinění
 Forma zavinění může mít význam při určení druhu
správního trestu a jeho výměry (§ 37)
33
ODPOVĚDNOST PRÁVNICKÉ OSOBY ZA PŘESTUPEK
 PO je subjektem, resp. pachatelem přestupku, jestliže:
 k naplnění znaků přestupku došlo jednáním FO, které
je přičitatelné PO
 byla porušena právní povinnost uložená PO (nebo
organizační složce nebo jinému útvaru, který je
součástí PO), a to:
- při činnosti PO,
- v přímé souvislosti s činností PO
- nebo ku prospěchu PO nebo v jejím zájmu;
Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 34
ODPOVĚDNOST PRÁVNICKÉ OSOBY ZA PŘESTUPEK
 Osoby, jejichž jednání je přičitatelné PO:
 statutární orgán nebo člen statutárního orgánu,
 jiný orgán PO nebo jeho člen,
 zaměstnanec nebo osoba v obdobném postavení při
plnění úkolů vyplývajících z tohoto postavení,
 FO, která plní úkoly PO,
 FO, kterou PO používá při své činnosti,
 FO, která za PO jednala, jestliže PO výsledku
takového jednání využila
35
ODPOVĚDNOST PODNIKAJÍCÍ FYZICKÉ OSOBY ZA
PŘESTUPEK
 Podnikající FO je pachatelem jestliže:
 k naplnění znaků přestupku došlo při jejím podnikání nebo
v přímé souvislosti s ním a
 byla porušena právní povinnost uložená FO/podnikající
= případ kdy jedná sama
 Podnikající FO je též pachatelem, jestliže:
 k naplnění znaků přestupku došlo jednáním FO, které je
přičitatelné podnikající FO
 byla porušena právní povinnost uložená FO/podnikající a
to:
- při podnikání FO,
- v přímé souvislosti s podnikáním FO, nebo
- ku prospěchu podnikající FO nebo v jejím zájmu
36
ODPOVĚDNOST PODNIKAJÍCÍ FYZICKÉ OSOBY ZA
PŘESTUPEK
 Osoby, jejichž jednání je přičitatelné podnikající FO:
 zaměstnanec nebo osoba v obdobném postavení při
plnění úkolů vyplývajících z tohoto postavení,
 fyzická osoba, která plní úkoly podnikající fyzické osoby,
 fyzická osoba, kterou podnikající fyzická osoba používá
při své činnosti, nebo
 fyzická osoba, která za podnikající fyzickou osobu
jednala, jestliže podnikající fyzická osoba výsledku
takového jednání využila.
 Obdobné použití právní úpravy odpovědnosti právnických
osob, s výslovnými výjimkami, zohledňujícími odlišné povahy
(podnikající) fyzické osoby a právnické osoby
 Odpovědnost nezaniká přestane-li FO podnikat (§ 23/2)
37
Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 38
ŘÍZENÍ O PŘESTUPCÍCH
 Část třetí – řízení o přestupcích § 60 až 102;
 Příslušnost § 60 až 64 (ObÚRP, přestupkové komise, zvláštní případ
tzv. systémové podjatosti v § 63;
 doručování § 66 a 67 (lze veřejnou vyhláškou a přímo účastníkovi pro
případ mj. obstrukce zmocněnců)
 Účastníci řízení § 68 až 72 (obviněný, poškozený a vlastník věci; § 71
osoba přímo postižená spácháním přestupku)
 Postup před zahájením řízení § 73 až 76 (oznamování a odložení
věci)
 Průběh řízení § 77 až 87 (zahájení – oznámení, náležitosti; § 80 ústní
jednání – na požádání obviněného, je-li to nezbytné k uplatnění jeho
práv; dokazování, záruka za splnění povinnosti, přeměny PO; zastavení
řízení, narovnání)
 Zvláštní druhy řízení § 88 až 92 (společné řízení, NŠ a BO, příkaz,
příkaz na místě, příkazový blok)
 Část třetí – řízení o přestupcích § 60 až 102;
 Rozhodnutí o přestupku § 93 až 94 (náležitosti výrokové části, lhůta
60 dnů pro vydání rozhodnutí, nelze-li bezodkladně)
 Náklady řízení § 95 (paušální částka)
 Řízení o odvolání § 96 až 98 (není koncentrace řízení, zákaz
reformace in peius, beneficium coahesionis)
 Zvláštní postupy po právní moci § 99 až 102 (nové rozhodnutí –
upuštění od výkonu zbytku správního trestu, přezkumné řízení, přezkum
příkazu na místě, přechod úhrady pokuty na právního nástupce)
Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 39
ŘÍZENÍ O PŘESTUPCÍCH
Věcná příslušnost § 60
 určuje typově orgán, který má vést řízení přestupku
 funkční příslušnost – určení, který z orgánů – článků vnitřní
organizační struktury věcně příslušného správního orgánu –
je příslušný správní řízení vést
 správním orgánem příslušným k řízení je obecní úřad obce s
rozšířenou působností, nestanoví-li zákon jinak (zpravidla
stanoví - jedná se tedy o úpravu zbytkové věcné příslušnosti
pro případy, kdy zvláštní zákon věcnou příslušnost
neupravuje)
 výslovně vyjmenované přestupky, které projednávají
(„běžné“) obecní úřady – přestupky (Zákon č. 251/2016 )
proti: a) pořádku v územní samosprávě,
b) proti veřejnému pořádku,
c) proti občanskému soužití a
d) proti majetku 40
Přenos příslušnosti na základě veřejnoprávní smlouvy
§ 105
 Obec může uzavřít veřejnoprávní smlouvu (tzv.
koordinařní) o přenosu příslušnosti k projednávání
přestupků
 pouze s obcí s rozšířenou působností nebo
 s obcí s pověřeným obecním úřadem, v jejímž
správním obvodu se obec nachází.
 Obec může veřejnoprávní smlouvou přenášet pouze
veškerou příslušnost k projednávání přestupků.
 v praxi frekventovaně využíváno
Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 41
Komise pro projednávání přestupků
 U obcí není funkčně příslušným orgánem pouze k řízení
o přestupcích pouze obecní úřad, ale rovněž komise pro
projednávání přestupků
 je zvláštním orgánem obce a její zřízení je fakultativní
– rozhodnutí starosty obce
 Komise může rozhodovat o všech přestupcích, k nimž je
podle zákona příslušná = přestupky proti pořádku ve
státní správě, proti pořádku v územní samosprávě, proti
veřejnému pořádku, proti občanskému soužití, proti
majetku + přestupky, o kterých to stanoví jiný zákon
 Při zřízení komise starosta určí, které ze shora
uvedených přestupků komise projednává namísto
obecního úřadu
Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 42
Komise pro projednávání přestupků
 kolegiální orgán (§ 134 SpŘ) - komise má lichý počet
členů - vždy nejméně 3
 starosta jmenuje a odvolává předsedu komise a další její
členy
 kvalifikační požadavky předsedy komise (§ 111) –
požadavky na oprávněnou úřední osobu vést řízení o
přestupku
 vysokoškolské magisterské vzdělání v oboru právo na
vysoké škole v České republice (vzdělání na
právnické fakultě) nebo
 bakalářské v jiné oblasti a prokázat odbornou
způsobilost splněním zkoušky
43
Místní příslušnost § 62
 určuje, který z věcně příslušných správních orgánů má z
hlediska své územní působnosti vést správní řízení
 místně příslušný správní orgán, v jehož správním obvodu
byl přestupek spáchán
 Nelze-li:
místo trvalého pobytu FO podezřelé z přestupku
místo sídla, výkonu činnosti, nebo nemovitého
majetku podnikající FO nebo PO.
• Nelze-li nebo je-li místně příslušných více
správních orgánů:
provede řízení správní orgán, v jehož správním
obvodu vyšel přestupek nejdříve najevo
 kompetenční spor - § 11 odst. 2 SpŘ
44
Vyloučení pro podjatost (§ 63)
 Obecná právní úprava - § 14 SpŘ:
 (1) Každá osoba bezprostředně se podílející na výkonu
pravomoci správního orgánu, o níž lze důvodně
předpokládat, že má s ohledem na svůj poměr k věci, k
účastníkům řízení nebo jejich zástupcům takový
zájem na výsledku řízení, pro nějž lze pochybovat o její
nepodjatosti, je vyloučena ze všech úkonů v řízení, při
jejichž provádění by mohla výsledek řízení ovlivnit.
 Zvláštní právní úprava - § 63
 z řízení vyloučen orgán územního samosprávného
celku, pokud má být obviněným tento územní
samosprávný celek (například obecní úřad nemůže
projednávat přestupek své vlastní obce)
 obdobně, je-li podezřelým z přestupku zastupitel obce
příslušné k jeho projednání.
45
Předání věci
 Správní orgán má povinnost bezodkladně věc předat i v
průběhu řízení, jestliže nastane některý ze zákonných
důvodů:
 orgánu činnému v trestním řízení, jestliže má podezření,
že je skutek trestným činem
 Kde důvod předání věci navazuje na úpravu osobní
působnosti zákona (disciplinární řízení poslance nebo
senátora, příslušníků bezpečnostních sborů )
 věcně a místně příslušnému správnímu orgánu, pokud
není věcně nebo místně příslušný – popř. kompetenční
spor - §133
 Předání věci je způsob ukončení řízení, které již bylo
zahájeno – nejde však o překážku dalšího řízení ve věci. O
předání věci se vydává usnesení, které se pouze46
Doručování (§ 66 - § 67)
 subsidiárně uplatní obecná úprava doručování obsažená v
části druhé SpŘ (§ 19 - § 26)
 zvláštní úprava zák. č. 250/2016 Sb., jen specifika pro:
 Doručování veřejnou vyhláškou (osobě poškozeného)
na úřední desku vyvěsí pouze oznámení o možnosti
převzít doručovanou písemnost X nikoliv samotná
písemnost srov. § 25 odst. 2 SpŘ + srov. výjimku § 70
odst. 1 (vyrozumění poškozeného)
• Doručování zmocněnci
Jestliže se nedaří doručovat zmocněnci účastníka
řízení, doručuje správní orgán pouze účastníkovi řízení
X správní orgán nebude takovému zmocněnci
doručovat veřejnou vyhláškou resp. ustanovovat mu
opatrovníka srov. § 33 odst. 4 SpŘ, 47
Účastníci řízení (§ 68 - § 70)
 obviněný
 poškozený v části řízení, která se týká jím uplatněného
nároku na náhradu škody nebo nároku na vydání
bezdůvodného obohacení
 vlastník věci, která může být nebo byla zabrána, v části
řízení, která se týká zabrání věci nebo náhradní hodnoty
48
Obviněný (§ 69)
 z podezřelého se stává obviněný, jakmile vůči němu
správní orgán učiní první úkon v řízení, tzn.:
 oznámení o zahájení řízení obviněnému (§ 78 odst.
2)
 vydáním příkazu jako prvním úkonem v řízení (§ 90)
 Presumpce neviny - Dokud není pravomocným
rozhodnutím o přestupku vyslovena vina obviněného,
hledí se na něj jako na nevinného.
 In dubio pro reo - V pochybnostech správní orgán
rozhodne ve prospěch obviněného.
49
Poškozený (§ 70)
 osoba, které byla spácháním přestupku způsobena
škoda nebo na jejíž úkor se obviněný spácháním
přestupku bezdůvodně obohatil, pokud tento svůj
nárok uplatnila
 o možnosti uplatnit nárok a o termínu ústního jednání
bezodkladně vyrozumí správní orgán společně s
poučením, kdy lze nejpozději uplatnit
 nejpozději lze uplatnit při prvním ústním jednání nebo
ve lhůtě určené správním orgánem, nebude-li ústní
jednání nařízeno.
 nelze uplatnit, pokud již v této věci probíhá nebo bylo již
rozhodnuto v jiném řízení (občanské soudní řízení) 50
Osoby zúčastněné na řízení
 Osoba přímo postižená spácháním přestupku (§ 71)
 soba, jejíž práva nebo oprávněné zájmy byly přímo
dotčeny jednáním nebo opomenutím, kterým byla
naplněna skutková podstata přestupku
 nejedná se o poškozeného – neuplatňuje nárok
 pokud je její souhlas podmínkou řízení o daném
přestupku – např. některé přestupky proti
občanskému soužití (§ 7 odst. 7 zák. 251/2016)
 Procesní práva:
 na vyrozumění o zahájení řízení, navrhovat důkazy a činit jiné
návrhy po celou dobu řízení, na poskytnutí informací o řízení
potřebných ke zpětvzetí souhlasu, vyjádřit v řízení své
stanovisko, nahlížet do spisu, účastnit se ústního jednání a být
přítomna při všech úkonech v řízení, vyjádřit se před vydáním
rozhodnutí k jeho podkladům a na oznámení rozhodnutí 51
 Zákonný zástupce a opatrovník mladistvého
obviněného a orgán sociálně-právní ochrany dětí
 pokud je obviněným z přestupku mladiství (§ 55), mají
tyto subjekty řadu procesních práv – viz § 72 odst. 1
 tato práva vykonává pouze orgán sociálně-právní
ochrany dětí, pokud:
1) za tentýž skutek obviněn také zákonný zástupce
nebo opatrovník a mladiství nemá jiné, nebo
2) Je důvodná obava, že zákonný zástupce nebo
opatrovník mladistvého obviněného nebude
řádně hájit zájmy mladistvého obviněného (např.
nepečuje o obviněného a nezajímá se o něj, jeho
zájmy odporují zájmům mladistvého)
52
Osoby zúčastněné na řízení
POSTUP PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ (§ 73 - § 76)
 úkony, které správní orgán činní dříve, než je správní
řízení o přestupku zahájeno
 účelem obecně zjištění, zda má být řízení zahájeno a
zajištění či usnadnění průběhu event. budoucího řízení
 obecná úprava ve SpŘ: přijímání podnětů k zahájení
řízení (§ 42); podání vysvětlení (§ 137); zajištění důkazu
(§ 138);
 zvláštní úprava zákona o přestupcích:
 oznamování přestupku; součinnost; odložení věci
Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 53
Oznamování přestupku (§ 73)
 Všichni vykonavatelé veřejné správy (srov. § 1 odst. 1
SpŘ) oznamovací povinnost - má-li důvodné
podezření, že byl spáchán přestupek, a není-li sám
příslušný k jeho projednání
 oznamovatel v oznámení uvede jemu známé a zjištěné
relevantní skutečnosti – zejména kdo je podezřelým z
přestupku, pokud je mu znám, popis skutku, ve kterém je
přestupek spatřován, místo a čas, kdy měl být přestupek
spáchán, zákonné ustanovení obsahující skutkovou
podstatu předmětného přestupku a důkazní prostředky,
které jsou mu známy
54
Oznamování přestupku orgánem policie ve zvláštních
případech (§ 74)
 v policie, nasvědčují-li okolnosti tomu, že byl spáchán
některý z přestupků uvedených v § 74 odst. 1
 nejen samotné oznámení, ale také související postupy
jako prošetřování přestupku:
 učiní nezbytná šetření ke zjištění osoby podezřelé ze
spáchání přestupku a k zajištění důkazních
prostředků nezbytných pro pozdější dokazování před
správním orgánem
 a vyřízení věci namísto oznámení přestupku:
 věc odloží - § 74 odst. 3
Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 55
Součinnost (§ 75)
 uplatní se nejen v rámci postupu před zahájením řízení,
ale také v rámci průběhu řízení a při provádění exekuce
 účelem zvýšení efektivity postupu správního orgánu
(srov. § 8 odst. 2 SpŘ správní orgány vzájemně
spolupracují v zájmu dobré správy)
 na žádost příslušného správního orgánu provede jiný
správní orgán potřebné úkony, pokud je k jejich
provedení příslušný
56
Odložení věci (§ 76)
 je-li věc oznámena nebo prošetřována a není-li důvod k
zahájení řízení nebo nelze-li řízení zahájit
 důvody pro odložení korespondují s důvody pro
zastavení řízení – kdy řízení již zahájeno bylo (§ 86 odst.
1)
 o odložení věci se vydá usnesení, které se pouze
poznamená do spisu
Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 57
Zahájení řízení (§ 78)
 Zásada oficiality – řízení z moci úřední zahajované z
iniciativy správního orgánu – obecná úprava viz § 46
SpŘ
 Zásada legality - správní orgán je povinen zahájit řízení
o každém přestupku, o němž se dozví
 Okamžik zahájení
 doručením oznámení o zahájení řízení podezřelému z
přestupku
 jeho ústním vyhlášením (na požádání potvrzení)
 Náležitosti oznámení (potvrzení):
 popis skutku a jeho předběžná právní kvalifikace
 právní kvalifikace může být v průběhu řízení o
přestupku změněna – obviněný se o tom vyrozumí 58
Zahájení řízení (§ 79)
 řízení lze zahájit a v již zahájeném řízení pokračovat
pouze se souhlasem osoby přímo postižené spácháním
přestupku, pokud to zákon výslovně stanoví
 jde o řízení z moci úřední – nutný souhlas dané osoby je
podáním podle SpŘ
 je-li těchto osob více postačí souhlas pouze jedné z nich
 souhlas musí být dát ve lhůtě (ne kratší 30 dnů)
 lze jej vzít zpět do PM rozhodnutí X poté však nelze již
opakovat
 poučení
 bez souhlasu lze vybrané přestupky, pokud je osobou
přímo postiženou spácháním přestupku osoba mladší
osmnácti let nebo byl přestupek důvodem pro vykázání
ze společného obydlí 59
Překážky řízení (§ 77)
 další situace, za jejichž existence nelze zahájit či vést
řízení
 ne bis in idem - zamezení dvojího potrestání
Nikdo nemůže být obviněn z přestupku za skutek, o
němž již bylo v jiném řízení proti téže osobě
pravomocně rozhodnuto
 překážka litispendence – probíhajícího sporu
Nikdo nemůže být obviněn z totožného přestupku za
skutek, o němž již bylo proti téže osobě zahájeno řízení
podle tohoto zákona nebo trestní řízení
Srov. § 48 SpŘ
 promítají se do důvodů pro odložení věci a pro zastavení
řízení 60
Průběh řízení
 řetězec úkonů respektujících logickou posloupnost
směřujících k vydání rozhodnutí ve věci
 Ústní jednání – fakultativní (může nemusí) X předchozí
právní úprava (obligatorní)
 nařídí vždy,
- pokud o to obviněný požádá + je-li to nezbytné k
uplatnění jeho práv – jinak usnesením zamítne,
nebo
- je-li to nezbytné pro zjištění stavu věci
(například výslechy svědků apod.)
- je-li obviněným mladistvý (prvostupňový SO)
- může být nařízeno i na žádost poškozeného, je-li to
třeba k rozhodnutí o jeho nároku - jinak usnesením
zamítne 61
Ústní jednání (§ 80)
 předvoláni všichni účastníci řízení (§ 68)
 lze bez přítomnosti obviněného konat jen pokud:
 jestliže byl řádně předvolán a souhlasí
 na předvolání nedostaví bez náležité omluvy nebo
bez dostatečného důvodu
včasnost omluvy je jedním z kritérií, která je třeba
hodnotit při posouzení, zda byla omluva náležitá.
62
Podklady pro vydání rozhodnutí
 V řízení navazujícím na výkon kontroly mohou být
skutečnosti zjištěné při kontrole jediným podkladem
rozhodnutí o přestupku (§ 81), včetně příkazu (§ 90)
 např. podle kontrolního řádu - upravuje postup při
vyhotovení protokolu o kontrole včetně nutnosti tento
protokol doručit kontrolované osobě a vyřizování
námitek proti obsahu protokolu
 Dokazování (§ 82)
 důkazy jsou jedním z podkladů pro vydání správního
rozhodnutí
 obecná úprava § 51 – 56 SpŘ (důkazní prostředky
demonstrativně
 zák. 250/2016 Sb. specifika: důkazní prostředek
výslech obviněného; právo účastníků řízení vyjádřit
se ke všem prováděným důkazům 63
Dokazování
 Výslech obviněného
 bude zásadně prováděn při ústním jednání
 provede se fakultativně (např. zjistit informace
relevantní pro řízení od obviněného)
 obligatorně, je-li to nezbytné k uplatnění práv
obviněného (např. pokud by se obviněný domáhal
svého výslechu za účelem prokázání vlastní neviny)
 obviněný má právo nevypovídat – poučení
 je zakázáno klást otázky jako při výslechu svědka - §
55 odst. 2 a 3 SpŘ
 Právo účastníků řízení vyjádřit se ke všem
prováděným důkazům (§ 82 odst. 3) 64
Záruka za splnění povinnosti (§ 83)
 patří mezi prostředky k zajištění řádného účelu a
průběhu správního řízení – obecně upraveny v § 58-63 a
§ 147 SpŘ
 princip nezbytnosti jejich užití - k zajištění průběhu a
účelu
 princip přiměřenosti – pouze v nutném rozsahu
 Záruku za splnění povinnosti § 147 SpŘ - uložit pouze v
případě, kdy to výslovně stanoví zákon - § 83 zák.
250/2016 Sb.
65
Záruka za splnění povinnosti (§ 83)
 usnadní vymáhání povinností uložených v rozhodnutí o
přestupku (typicky se bude jednat o zajištění pokuty)
 zvýší právní jistotu účastníků řízení (v případě záruky
směřující k možné náhradě škody nebo k vydání
bezdůvodného obohacení)
 zpravidla peněžitá, ale může být též nepeněžitá
 lze uložit i před zahájením řízení
 Podmínkou je důvodné podezření, že:
 se obviněný bude vyhýbat
• potrestání za přestupek nebo
• výkonu správního trestu nebo
 bude mařit či ztěžovat
• řízení o přestupku, výkon správního trestu nebo
• náhradu škody anebo vydání bezdůvodného
obohacení 66
Zákaz zrušení, zániku nebo přeměny obviněné
právnické osoby (§ 84)
 zvláštní zajišťovací prostředek
 pokud je důvodné podezření, že by se právnická osoba
mohla svým zánikem vyhnout potrestání za přestupek
nebo výkonu správního trestu nebo že by mohla zmařit
uspokojení nároku na náhradu škody nebo nároku na
vydání bezdůvodného obohacení
 správní orgán zakáže zrušení, zánik nebo přeměnu
obviněné právnické osoby, není-li takový postup
zjevně nepřiměřený vzhledem k povaze a závažnosti
přestupku, ze kterého je obviněna
 podrobnosti viz § 84
Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 67
Přerušení řízení (§ 85)
 přerušení má za následek stavění procesních lhůt
 možné využít obecné důvody přerušení řízení podle § 64
SpŘ
 zvláštní důvody § 85
 obligatorní - byla-li v téže věci podána kasační
stížnost
 Fakultativní
• obviněný není schopen chápat smysl řízení pro
přechodnou duševní poruchu, která nastala až
po spáchání skutku, který je předmětem řízení
• lze očekávat uložení trestu obviněnému za jiný
skutek v trestním řízení a trest za přestupek se
jeví jako bezvýznamný 68
Zastavení řízení (§ 86)
 má za následek ukončení řízení dříve, než je vydáno
meritorní rozhodnutí
 obligatorní – § 86 odst. 1, 4
 fakultativní - § 86 odst. 5
 forma usnesení, proti kterému lze podat odvolání,
pokud se nejedná o důvody podle § 86 odst. 2 – v
takovém případě se usnesení o zastavení řízení pouze
poznamená do spisu
Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 69
Narovnání (§ 87)
 alternativa k zastavení řízení
 tzv. odklon, tedy způsob vyřešení projednávaného
přestupku bez vyslovení viny a s tím spojených
negativních následků (zápis do evidence přestupků
vedené Rejstříkem trestů),
 avšak spojený s povinnostmi obviněného, aby byl
zachován preventivní, reparační a částečně též
represivní účel přestupkového řízení.
 „Přísné“ podmínky pro jeho uplatnění – mj. jen v řízení o
přestupku, kde je účastníkem řízení též poškozený Narovnání
spočívá v dohodě uzavřené mezi
obviněným a poškozeným za podmínek stanovených
zákonem – k podmínkám viz § 87
70
Zvláštní druhy řízení (§ 88 - § 92)
 zák. č. 250/2016 upravuje s ohledem na specifika
některých typů řízení:
 Společné řízení (§ 88)
• více přestupků nebo více podezřelých – pokud
spolu souvisí
• obecná úprava § 140 SpŘ, § 88 stanoví nutné
odchylky
• Řízení o náhradě škody a o vydání bezdůvodného
obohacení (§ 89)
• tzv. adhezní řízení – tj. řízení, které je součástí
řízení o přestupku
• podmínkou je spolehlivé zjištění existence škody
nebo bezdůvodného obohacení její výše a kauzální
nexus s protiprávním jednáním – jinak odkáže
poškozeného na jiný orgán veřejné moci 71
Příkaz (§ 90)
72
• Představuje zvláštní formu správního rozhodnutí ve věci - příkazní
řízení je typem zkráceného řízení, v němž může být o povinnosti
rozhodováno byť i na základě pouhého spisu
• obecná úprava v § 150 SpŘ
• může být vydán, považuje-li se skutkové zjištění za dostatečné;
• vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení
• …
• specifika v § 90 SpŘ
• nelze uložit trest „zveřejnění rozhodnutí o přestupku“ (§ 50)
• nelze rozhodnout ve věci přestupku podmíněného „souhlasem“
• nelze rozhodnout o nároku na náhradu škody nebo vydání
bezdůvodného obohacení
• nelze, má-li být trest uložen mladistvému (s výjimkou příkazu na
místě) nebo osobě s omezenou svéprávností
• je-li podán odpor, nesmí být následně uložen jiný druh trestu s
výjimkou napomenutí, ani vyšší výměra trestu – zákaz reformatio
in peius - to neplatí, pokud správní orgán v řízení změní právní
kvalifikaci skutku.
Příkaz vydaný na místě (§ 91-92)
 zvláštní formou příkazu
 obecná úprava § 150 odst. 5 SpŘ
 § 91 zvláštní úprava podmínek pro uložení pokuty nebo
napomenutí příkazem na místě – jiný druh trestu nelze
 pokud obviněný nebo osoba jednající za obviněného
(za PO nebo podnikající FO) souhlasí se: 1) zjištěným
stavem věci, s 2) právní kvalifikací skutku, s 3)
uložením pokuty a její výší a s 4) vydáním
příkazového bloku (netýká se napomenutí)
 lze uložit pokutu nejvýše 10 000 Kč, mladistvému
nejvýše 2 500 Kč, není-li podnikající fyzickou osobou
 kromě příslušného správního orgánu mohou i další
orgány podle § 91 odst. 2
73
Příkazový blok (§92)
 obdrží obviněný, pokud je ukládána pokuta nebo
peněžitá záruka za splněná povinnosti
 jeho podpisem se příkaz na místě stává pravomocným a
vykonatelným rozhodnutím
 nelze podat odpor
 přezkoumatelný v přezkumném řízení
 příkazové bloky (tiskovina) vydává Ministerstvo financí
 náležitosti příkazového bloku viz § 92 odst. 2 – vzor viz
následující strana
74
Vzor nového příkazového bloku
75
ROZHODNUTÍ O PŘESTUPKU § 93 - § 94
 správní rozhodnutí je cílem a účelem každého správního
řízení – individuální správní akt – akt aplikace práva
 obecná úprava správního rozhodnutí § 67 - § 76 SpŘ
 rozhodnutí o přestupku je správním rozhodnutím které je
deklaratorní (konstatování viny) i konstitutivní (uložení
sankce)
 rozhodnutí obsahuje výrokovou část, odůvodnění a
poučení účastníků.
 § 93 specifika výrokové části rozhodnutí o přestupku:
popis skutku s označením místa, času a způsobu jeho
spáchání, právní kvalifikace skutku, vyslovení viny, forma
zavinění u obviněného, který je fyzickou osobou…
 obdobně rozhodnutí o schválení dohody o narovnání X
ne výrok o vině 76
Aplikace správního uvážení
 Správní uvážení – možnost výběru vhodného řešení na
základě zákonného zmocnění
 NSS (sp. zn. 8 As 5/2005, 1062/2007 Sb. NSS), „Jakkoliv má
správní orgán při ukládání pokuty volnost správního uvážení,
je vázán základními principy správního rozhodování, včetně
povinnosti rozhodovat v obdobných případech obdobným
způsobem.“
 NSS (sp. zn 3 As 24/2004, 739/2006 Sb. NSS), „I když správní
orgán rozhoduje na základě … volné správní úvahy, musí být
jeho rozhodnutí přezkoumatelné a musí být zřejmé, že z mezí
a hledisek správního uvážení nevybočil. I v těchto případech
musí správní orgán respektovat stanovené procesní postupy i
elementární právní principy správního rozhodování“.
Aplikace správního uvážení
 výběr druhu sankce, výběr výměry sankce, upustit od
potrestání
 VS Praha (sp. zn. 6 A 82/93), nepostačuje, že stanovená výše
je v rozpětí, která zákon připouští; musí být přezkoumatelné
také v tom směru, zda a jak byla vzata v úvahu hlediska v
zákoně stanovená.
 Zákaz dvojího přičítání ! (jednou pro trestnost a poté totéž pro
sankci jako přitěžující okolnost)
 Požadavek řádného odůvodnění
Lhůta pro vydání rozhodnutí § 94
 Pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, vydá je správní
orgán nejpozději do 60 dnů ode dne zahájení řízení.
 § 71 odst. 3 SpŘ
Pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán
povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení
řízení, k nimž se připočítává doba
a) až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo
místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, někoho nechat
předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se
prokazatelně nedaří doručovat, nebo jde-li o zvlášť složitý případ,
b) nutná k provedení dožádání podle § 13 odst. 3, ke zpracování
znaleckého posudku nebo k doručení písemnosti do ciziny.
 pořádková lhůta/nečinnost/nezákonnost
79
Náhrada nákladů řízení § 95
 obviněnému, který byl uznán vinným, se uloží povinnost
nahradit náklady řízení paušální částkou
 § 6 vyhlášky č. 520/2005 - paušální částka činí 1 000 Kč, ve
zvláště složitých případech, nebo pokud byl přibrán znalec z
jiného oboru než psychiatrie, zvyšuje o 1 500 Kč. Pokud byl
přibrán znalec z oboru psychiatrie, zvyšuje se paušální částka
podle odstavce 2 500 Kč. Pokud bylo přibráno více znalců,
částky za znalce se sčítají. Paušální částka nákladů řízení po
zvýšení podle tohoto odstavce může činit nejvýše 6 000 Kč.
 paušální částku lze na požádání podle § 79 odst. 5 SpŘ snížit
(v případech hodných zvláštního zřetele)
 právo poškozeného na náhradu účelně vynaložených nákladů
(nebo jejich části) spojených s úspěšným uplatněním nároku
na náhradu škody nebo na vydání bezdůvodného obohacení
od obviněného. 80
Přezkoumání rozhodnutí o přestupku
 přezkoumáním rozhodnutí o přestupku se sleduje
možnost zjednání nápravy těchto rozhodnutí pro případ,
že jsou stižena takovými vadami, pro které je nutné je
změnit nebo zrušit
 řádné opravné prostředky – před PM (v dispozici)
 odvolání a rozklad
 mimořádné opravné prostředky – po PM (v dispozici)
 obnova řízení na návrh, specificky tzv. nové
rozhodnutí
 prostředky dozoru – ex officio
 obnova řízení z moci úřední a přezkumné řízení
 soudní přezkum
81
Odvolání (§ 96 - §98)
 Obecná úprava § 81 až 93 SpŘ
 V § 96 – § 98 zák. č. 250/2016 jsou upraveny odchylky
od obecné právní úpravy:
 osoby oprávněné podat odvolání:
obviněný v plném rozsahu + ostatní účastníci v části
projednávané věci, která se jich týká
 (ne)koncentrace řízení – srov. § 82 odst. 4 SpŘ
obviněný může v odvolání nebo v průběhu odvolacího
řízení uvádět nové skutečnosti nebo důkazy
ostatní účastníci – v rozsahu aktivity obviněného
 odkladný (suspenzivní) účinek odvolání
82
Správní přezkum
 obecná úprava § 94 až 99 SpŘ
 zvláštní úprava v § 100 zák. 250/2016 Sb. specifikum
 upravuje se postup pro řešení situace, kdy rozhodnutí
o přestupku brání vedení trestního stíhání o totožném
skutku – překážka věci rozhodnuté
 § 101 – zvl. úpr. přezkum příkazu na místě
 omezení, kdy lze nejpozději zahájit – do 6 měsíců PM
příkazu
 možnost podat podnět – do 30 dnů vyrozumí, pokud o
to podatel požádal
Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 83
Soudní přezkum
 v čl. 36 odst. 2 Listiny - kontrola veřejné správy soudní
mocí
 § 2 s.ř.s Ve správním soudnictví poskytují
soudy ochranu veřejným subjektivním právům fyzických i
právnických osob způsobem stanoveným tímto zákonem
a za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním
zákonem a rozhodují v dalších věcech, v nichž tak
stanoví tento zákon.“
 Krajské soudy, kasační stížnost NSS
 § 65 s. ř. s. žaloba proti rozhodnutí, odst. 3:
Rozhodl-li správní orgán o uložení trestu za správní delikt,
může se ten, jemuž byl takový trest uložen, žalobou
domáhat též upuštění od něj nebo jeho snížení v mezích
zákonem dovolených. –moderační právo(§ 78 odst. 2 SŘS)
 Ústavní soud 84
Děkuji za pozornost
Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 85