1
Vnější obchodní vztahy EU
Obecná část:
EU jako celní unie:
• pohled „dovnitř“ (opakování, připomenutí úpravy jednotného vnitřního trhu)
• pohled „ven“
Multilaterální regulace světového obchodu
• historie
• současný stav
• EU – účastník světového obchodu
Zvláštní část:
• Autonomní nástroje SOP
• Smluvní nástroje SOP
Související politiky:
• Zahraniční a bezpečnostní politika
Literatura ke studiu
• SEHNÁLEK, David. Vnější činnost
Evropské unie perspektivou práva
unijního a mezinárodního. Brno:
Masarykova univerzita, 2016
• ROZEHNALOVÁ, Naděžda a Vladimír TÝČ. Vnější obchodní vztahy
Evropské unie. Brno: Masarykova univerzita, 2006
• Studijní materiály v IS
• Eurlex – shrnutí právních předpisů
Zkouška
• Písemná a ústní část
• Okruhy otázek – odvozeny z otázek na
SZK předmětu Evropská unie a vnější
ekonomické vztahy (obor MPS)
2
Okruhy témat
10. Celní unie. Zákaz cel a dávek s obdobným účinkem uvnitř Evropské
unie. Jednotná celní politika navenek. Její limity v právu Světové
obchodní organizace. Výkon celní politiky členskými státy.
17. Společná obchodní politika Evropské unie. Vymezení, zásady
společné obchodní politiky, rozdělení pravomocí mezi EU a členské
státy. EU jako celní unie.
18. Společná obchodní politika Evropské unie. Problematika cel,
ochranná opatření při dovozu zboží do Evropské unie.
19. Společná obchodní politika Evropské unie. Smluvní nástroje,
přehled, smluvní vztahy Evropské unie k nejvýznamnějším obchodním
partnerům, vztahy k rozvojovým zemím, asociační a evropské dohody.
Okruhy - pokračování
20. Evropský hospodářský prostor, členská základna, právní povaha,
věcná působnost. Obchodní vztahy EU – Švýcarsko.
21. Společná obchodní politika Evropské unie. Dovolená omezení
mezinárodního obchodu, ochranná opatření ve zvláštních případech
(opatření proti dumpingu, opatření proti státním podporám). Omezení
vývozu z EU.
22. Obchod ČR se zahraničím: Právní postavení České republiky před
vstupem a po vstupu do Evropské unie. Srovnání právní úpravy
obchodu s členskými státy Evropské unie (přehled) a regulace
mezinárodního obchodu s nečlenskými státy, pravomoci České
republiky v oblasti mezinárodního obchodu.
EU jako forma hospodářské integrace
(opakování)
• Vnitřní integrace EU:
– Celní unie (S)
– Společný trh (S)
– Jednotný vnitřní trh (S)
– Hospodářská a měnová unie (S)
• Vnější integrace EU:
– Preferenční režimy (A)
– Zóny volného pohybu (S)
– Celní unie (S)
– Částečné rozšiřování JVT (S)
3
Jednotný vnitřní trh
• JVT = prostor, ve kterém platí tzv. čtyři základní svobody, a to volný
pohyb:
1. Zboží;
2. Osob;
3. Služeb;
4. Kapitálu.
• Tzv. konvergence svobod!
• zajištěna ochrana hospodářské soutěže
• regulována státní pomoc
• Základní zásada JVT: zákaz diskriminace na základě původu nebo
státní příslušnosti, adresátem – státy i jednotlivci
• Zajištění volného obchodu:
– Odstraněním překážek
– Harmonizací standardů
– Povinností uznávat cizí neharmonizované standardy
• POZOR! shora uvedené vystihuje pouze vnitřní obchod v rámci EU!
Vnější činnost Evropské unie
1.společná zahraniční a bezpečnostní politika,
včetně politiky obranné;
2.politika rozvojové spolupráce a humanitární
politika;
3.otázky týkající se ochrany a prosazování
lidských práv na mezinárodní úrovni;
4.společná obchodní politika;
EU je navenek činná též v dalších oblastech,
má-li pravomoc vnitřní
Právní zakotvení obchodu EU
(srovnání „dovnitř“ a „vně“)
vnitřní obchod
• čl. 28 (23) SFEU : EU = CU 
zákaz cel a poplatků mezi čl.
st.
• čl. 30 (25) SFEU : zákaz cel
• čl. 34 (28) SFEU : zákaz kvót
• čl. 45 (39) SFEU : pracovníci
• čl. 49 (43) SFEU : usazování
• čl. 56 (49) SFEU : služby
• čl. 63 (56) SFEU : kapitál
• čl. 110 (90) SFEU : daňová
nediskriminace
• atd.
vnější obchod
– čl. 28 (23) SFEU: EU = CU 
přijetí spol. cel. sazebníku ve
vztahu ke 3. zemím
– čl. 206 (131) SFEU : cíle SOP
– čl. 207 (133) SFEU :
• zásady SOP
• pravomoci EU v oblasti SOP
• postup sjednávání smluv v
oblasti SOP
– atd.
– zásady:
• Asimilace (čl. 28/2 SFEU )
• Jednoty (čl. 207/1 SFEU )
– Význam má i SEU o vnější
činnosti EU - (čl. 21 SEU)
4
• čl. 28 SFEU (23 SES):
• 1. Unie zahrnuje celní unii, která pokrývá veškerý obchod zbožím a která
zahrnuje jak zákaz vývozních a dovozních cel a všech poplatků s
rovnocenným účinkem mezi členskými státy, tak i přijetí společného
celního sazebníku ve vztahu ke třetím zemím.
• 2. Článek 30 a kapitola 3 této hlavy se týkají výrobků, které pocházejí z
členských států, jakož i těch výrobků pocházejících ze třetích zemí, které
jsou v členských státech ve volném oběhu.
• čl. 206 SFEU (131 SES)
• Vytvořením celní unie v souladu s články 28 až 32 přispívá Unie ve
společném zájmu k harmonickému rozvoji světového obchodu, k
postupnému odstranění omezení mezinárodního obchodu a přímých
zahraničních investic a ke snižování celních a jiných překážek.
• čl. 207 SFEU (133 SES)
• 1. Společná obchodní politika se zakládá na jednotných zásadách,
zejména pokud jde o úpravy celních sazeb, uzavírání celních a
obchodních dohod týkajících se obchodu zbožím a službami, obchodní
aspekty duševního vlastnictví, přímé zahraniční investice, sjednocování
liberalizačních opatření, vývozní politiku a opatření na ochranu obchodu,
jako jsou opatření pro případ dumpingu a subvencování. Společná
obchodní politika je prováděna v rámci zásad a cílů vnější činnosti Unie.
• …
čl. 21 SEU - zásady
• požadavek demokracie, právního státu,
univerzálnosti a nedělitelnosti lidských
práv a základních svobod, úcty k lidské
důstojnosti, zásady rovnosti a solidarity a
dodržování zásad Charty Organizace
spojených národů a mezinárodního práva
Článek 21 SEU - cíle
Činnost EU by měla směřovat k:
• ochraně svých hodnot, základních zájmů, bezpečnosti, nezávislosti a celistvosti;
• upevnění a podpoře demokracie, právního státu, lidských práv a zásad
mezinárodního práva;
• zachování míru, předcházení konfliktů a posilování mezinárodní bezpečnosti v
souladu s cíli a zásadami Charty Organizace spojených národů, jakož i v souladu se
zásadami Helsinského závěrečného aktu a s cíli Pařížské charty, včetně těch, které
se týkají vnějších hranic;
• podpoře udržitelného rozvoje v hospodářské a sociální oblasti a v oblasti životního
prostředí v rozvojových zemích s hlavním cílem vymýcení chudoby;
• povzbuzování zapojení všech zemí do světové ekonomiky, včetně postupného
odstraňování překážek mezinárodnímu obchodu;
• k vypracování mezinárodních opatření pro ochranu a zlepšení kvality životního
prostředí a udržitelné hospodaření se světovými přírodními zdroji, aby se zajistil
udržitelný rozvoj;
• pomoci lidem, zemím a regionům čelícím přírodním nebo člověkem způsobeným
pohromám; a
• podpoře mezinárodního systému založeného na posílené mnohostranné spolupráci a
na řádné správě věcí veřejných v celosvětovém měřítku.
5
členské státy a vnější obchod
(z jejich pohledu)
• obchod v rámci EU
– pravidla JVT 
nadstátnost
– Intraunijní
(intrakomunitární)
pohyb - fakticky se
nejedná o mezinárodní
obchod
• obchod s 3. státy
– pravidla společné
obchodní politiky 
nadstátnost
– výlučnost pravomocí
EU
– aktérem SOP nikoliv
čl. st., ale EU!
Vztahy EU vs. čl. státy v oblasti MO
• Výlučná pravomoc v oblasti SOP
• z povahy věci nezbytná – projev např. v členství EU (má právní
subjektivitu!) v MO a hlasování
• Limity:
– v oblasti administrace – EU hlava bez těla a údů
• kde konkrétně tedy EU má výlučnou pravomoc? Např:
– Stanovení celních sazeb;
– Uzavírání dohod týkajících se obchodu
• zbožím a službami;
• obchodních aspektů duševního vlastnictví;
• přímých zahraničních investic;
– Určování vývozní politiky
– Realizace opatření na ochranu obchodu (antidumpingu a antisubvence)
• Závěr: EU do značné míry nahrazuje stát v oblasti
mezinárodního obchodu
EU - sjednávání dohod
• úprava v čl. 218 SFEU (300 SES)
• Komise (doporučení)  Rada (zmocnění + „výbor čl.
207“ (dříve 133))  Komise (jednání + konzultace s
výborem)  Rada (rozhodnutí o podpisu)
• KV – pravidlo, 1myslně - investice, obchod kulturními
a audiovizuálními službami, obchod sociálními,
vzdělávacími a zdravotnickými službami
• EP se přijímání MS z oblasti SOP účastní omezeně –
formou konzultace (vyjma dohod o přidružení, kde je
nutný jeho souhlas)
• Posudky SD EU
6
Ochrana práv jednotlivce
• Právo EU reguluje také situace, kdy se s
ním obchodník dostane do rozporu
1.Žaloba na neplatnost
2.Řízení o předběžné otázce (SKOMA-Lux)
3.Náhrada škody
EU a „okolí“
• EU – neexistuje ve vakuu  interakce s
jinými státy a jinými MO
• EU – v globálním pohledu jsou jen „jedním
z mnoha“
• EU – nadstátnost jen vůči čl. státům – vůči
3. státům – právně rovné postavení*
•  nutnost reflexe existence jiných států a
mezinárodních organizací
* = při zohlednění skutečnosti, že jsou mezinárodní organizací a ne státem
Příklady mezinárodních hospodářských
organizací
• regionální:
– EU (není tedy v tomto výlučné!)
– ESVO
– MERCOSUR
– ASEAN
– NAFTA
– CEFTA
• zájmové:
– OPEC
– OECD
– Mezinárodní organizace práce
– Rada Evropy
– WTO a další…
7
Globální rámec mezinárodního obchodu -
historie
• Nutné si uvědomit charakter MPV – státy rovné postavení – řešení možné
jen dohodami  prostředek regulace - mez. smlouva
• různá východiska:
– bilaterální vs. multilaterální metoda regulace?
– protekcionistický vs. liberální přístup?
• vybrané milníky vývoje - akcentován pohled EU a ČR
– do 2WW - konflikt protekcionistických vs. liberálních přístupů
– po 2WW – převaha liberálních tendencí a multilaterální metody, bilat. stále
významné (např. viz ESVO a další)
– 1947 – GATT
– ES - 1952/1958
– 1994/1995 – WTO (GATT 1994, GATS, TRIPS) – ES člen
– ČR – do 1990 – monopol MO
– ČR – do 30.4.2004 – samostatná VOP
– ČR – od 1.5.2004:
• obchod s ES/EHP (JVT)
• obchod s 3. zeměmi – součást SOP
Připomenutí WTO – úkoly, zásady, hlavní
pilíře
• Cíle zvyšování životní úrovně, zaměstnanosti a příjmů atd.
• úkoly WTO:
– liberalizace mezinárodního obchodu
– sledování dodržování pravidel MO
– organizace obchodních jednání
– urovnávání sporů mezi státy
– spolupráce s ostatními mezinárodními organizacemi
• principy WTO:
– odstranění diskriminace
– volnější obchodování bez bariér
– předvídatelnost systému bariér
– příznivější režim pro rozvojové státy
• pilíře:
– GATT
– GATS
– TRIPS
– a další …
GATT - připomenutí
• Úkol - liberalizace mezinárodního obchodu
zbožím
• Základní výstavbové principy viz. předchozí slide
– uskutečňovány prostřednictvím doložek
– nejvyšších výhod
– národního zacházení
• regulace:
– výjimky z principu (zóny volného obchodu a celní
unie, antidumping, rozv. státy, bezp.) ***
– tarifikace a omezování tarifních sazeb,
– zákaz kvantitativních restrikcí
*** EU je takovou výjimkou
8
GATS + TRIPS - připomenutí
• GATS
– cíl - liberalizace mezinárodního obchodu službami
– pokrývá všechny služby
– 4 mody poskytování služeb: Obchod službami tak je definován jako
dodávka služeb:
1. z území jednoho smluvního státu GATS (dále jen „člen“) na území
kteréhokoli jiného člena = přeshraniční dodávka
2. na území jednoho člena spotřebiteli služby kteréhokoli jiného člena
= spotřeba v zahraničí
3. dodavatelem služby jednoho člena prostřednictvím komerční
přítomnosti na území kteréhokoli jiného člena = komerční
přítomnost
4. dodavatelem služby jednoho člena prostřednictvím přítomnosti
fyzických osob člena na území kteréhokoli jiného člena = přítomnost
fyzické osoby
• TRIPS
– cíl - zajištění ochrany duševního vlastnictví v mezinárodním obchodu
EU a WTO?
• ano, ale…!
• členem WTO:
– EU (důsledek výlučnosti SOP)
– členské státy EU také!
– Stanovisko ESD č. 1/94
• rozhodování na půdě WTO
– oblast výlučných pravomocí – EU namísto čl.
států
EU - Regulace SOP
WTO
Primární právo
Mez. smlouvy s 3.
státy a MO
Sekundární právo
non WTO
Primární právo
Mez. smlouvy s 3.
státy a MO
Sekundární právo
Legenda: červeně  „autonomní nástroje“ SOP; modře  „smluvní nástroje“ SOP
Přímo ovlivněno
závazky přijatými ve
WTO!
9
účinek mezinárodních smluv v unijním
právu
1. dovolatelnost mezinárodních smluv:
1. možnost uplatnění nároku jednotlivce (PÚ)
2. prohlášení neplatnosti aktu SP
• PÚ? – obecně ano (Bresciani v. Amministrazione Italiana delle
Finanze, Kupferberg), ale…
• WTO (komplex mez. smluv):
– závazné pro čl. stát i pro jednotlivce
– součást práva EU, přednost před sek. pr.
– ale - lze se jich dovolat, mají přímý účinek?
• ESD:
– International Fruit:
• GATT do značné míry flexibilní, příliš výjimek, příliš obecná struktura,
absence reciprocity = nezakládá práva jednotlivcům
– Avšak…! Fediol vs. Komise
• Fediol – žaloba na nepl. rozhodnutí Komise o výkladu pojmu nekalé
obchodní praktiky obsaženému v nařízení ES – rozpor s GATT
• v nařízení odkaz na GATT!
Nástroje SOP
Cíl SOP = kontrola kvantity dovozu a maximalizace kvantity vývozu za
dodržení shodných podmínek pro všechny osoby podnikající na
území ES a v rámci závazků přijatých ve WTO.
Nástroje SOP:
1. tarifní vs. administrativní
2. smluvní vs. autonomní
3. zjevné vs. skryté
Autonomní nástroje I
Tarifní
Oblast dovozu
10
Autonomní nástroje
• Cílem Smluv = vytvoření celní unie, tj. prostoru, v jehož rámci se
obchoduje bez překážek (čl. 28 SFEU) a zároveň existuje jednotná
celní politika vůči třetím státům (společný celní sazebník – čl. 31
SFEU)
Provedeno předpisy :
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze
dne 9. října 2013 , kterým se stanoví celní kodex Unie
– resp. (nařízení 2913/92, celní kodex)
– sjednocení evropského a národního práva, jednotně definuje pojmy
• nařízení 2658/87, celní sazebník – jeden ze zákl.prvků systému,
možné odchylky nahoru (ochrana) i dolů (preference)
• nařízení 1186/2009 o systému Společenství pro osvobození od cla
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 978/2012 ze dne
25. října 2012 o uplatňování systému všeobecných celních
preferencí a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 732/2008
Celní kodex
• dopad: obchod mezi EU a 3. zeměmi
• aplikace na celním území EU (≠ území
členských států!)
• důležité pojmy:
– zboží Společenství (SIC)
– dovozní clo
– celní dluh
– celní režim
• a) propuštění do volného oběhu;
• b) zvláštní režimy;
• c) vývoz;
Celní projednání a celní
sazebník
Na jeho základě probíhá celní projednání
1. začlenění zboží pod položku celního
sazebníku
2. výpočet celní hodnoty
3. stanovení původu zboží
4. vyměření cla
– valorická (hodnotová)
– specifická
– smíšená
– pohyblivá – clo je závislé na ceně
• cla: smluvní vs. autonomní
• výše cla – celní sazebník
11
Všeobecný systém preferencí
• vůči rozvojovým státům (176!), v rámci WTO, na 10 let dopředu,
implementace nařízeními Rady
• vyloučeny některé zemědělské výrobky, textil, obuv, ocel (pro
rozvojové země nejzajímavější komodity).
• Produkty jsou rozděleny na:
– citlivé (zem.produkty) a
– necitlivé (prům. výrobky). Tyto jsou osvobozeny od cel, nebo je clo
omezeno.
• Režimy výhod:
1. Obecný režim
2. Zvláštní pobídkový režim pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí
veřejných (GSP+)
3. Zvláštní režim pro nejméně rozvinuté země (EBA)
Suspenze a kvóty
• Nařízení Rady (EU) č. 1344/2011 ze dne 19. prosince 2011 o
pozastavení všeobecných cel společného celního sazebníku
pro určité zemědělské produkty, produkty rybolovu a
průmyslové výrobky a o zrušení nařízení (ES) č. 1255/96
• suspenze/kvóta = výjimka z povinnosti platit cla
• částečná vs. úplná
• uplatňující se na určité množství zboží (kvóta) nebo na nelimitované množství
(suspenze)
• snaha o podporu zájmů výrobců z EU. Cíl = podpora ekon.aktivity,
podpora soutěže
• předmětem = suroviny, polotovary, součástky, které nejsou v ES
dostupné
• žádají členské státy jménem výrobců.
Autonomní nástroje II
Netarifní (administrativní)
Oblast dovozu
12
Dovozy zboží
• obecné pravidlo - neomezený dovoz ze 3. států,
• limity – závazky v rámci WTO (GATT a Dohoda
o ochranných opatřeních, případně i jiné mez.
smlouvy)
• možná omezení:
– EU: ochranná opatření
1. ochrana zájmů domácích podniků a hospodářství
– čl. st.: zákazy, množstevní omezení nebo kontrolní opatření,
1. ochrana veřejné mravnosti,
2. veřejného pořádku
3. veřejné bezpečnosti,
4. zdraví a života lidí a zvířat, ochrana rostlin,
5. národního kulturního pokladu, jenž má uměleckou, historickou nebo
archeologickou hodnotu, nebo
6. průmyslového a obchodního vlastnictví
Režimy dovozu a ochrany
• Aplikace jednotných dovozních pravidel!
• Režimy dovozu a ochrany:
1. Obecný nařízení Rady (ES) č. 260/2009 ze dne 26. února 2009 o společných
pravidlech dovozu (nahradil N č. 3285/94)
2. Specifický
1. obecný - nařízení Rady (ES) č. 625/2009 ze dne 7. července 2009 o
společných pravidlech dovozu z některých třetích zemí (nahradil N č.
519/94)
2. sektorový - nařízení Rady (ES) č. 517/94 o společných pravidlech
dovozu textilních výrobků pocházejících z některých třetích zemí, na které
se nevztahují dvoustranné dohody, protokoly nebo jiná ujednání ani jiná
zvláštní pravidla dovozu Společenství
3. Přechodný (Nařízení Rady (ES) č. 427/2003 o přechodném ochranném
mechanismu pro určité dovážené produkty pocházející z Čínské lidové
republiky a o změně nařízení (ES) č. 519/94 o společných pravidlech dovozu
z některých třetích zemí) - Datum konce platnosti: 11/12/2013
Obecný režim
zásada volného dovozu bez kvót
1.informační a konzultační postup Unie
– sdělení Komisi
– konzultace (fakultativní)
2.šetření Unie
3.kontrolní opatření
– zpětná vs. předchozí kontrola
4.ochranná opatření (viz. násl. slide)
13
Ochranné opatření
Člen WTO nečlen WTO
podmínky dovoz ve zvýšeném
množství a hrozí vážná újma
dovoz ve zvýšeném množství
nebo hrozí vážná újma
následek 1. omezení platnosti dovozních dokladů
2. zavedení regulovaného dovozu
délka 1. po dobu, která je nezbytná pro zabránění vážné újmě nebo
její nápravě a pro usnadnění přizpůsobení výrobců
Společenství
2. zpravidla nejdéle 4 roky, max. 8 let
území celé EU region/y EU
3. stát
podmínky dovoz ve zvýšeném množství nebo hrozí vážná újma
následek zavedení regulovaného dovozu
délka není stanovena
Dovoz z Číny – N 427/2003/ES
• Přístup Číny k WTO – vyjednání přechodného
období  Protokol o přistoupení Čínské
lidové republiky ke Světové obchodní
organizaci
• platnost do 2013
• kvóty na dovoz zrušeny v roce 2005
• ochrana:
– prozatímní opatření (cla/kvóty) - max. 200 dnů
– konečné opatření - max. 4 roky
Textil a oděvy
• velice citlivá oblast, zejména u dovozu z Asie.
• Dohoda o textilu a ošaceni – 1.1.2005 skončila platnost
 obecný režim GATT 1994
• Nařízení Rady (ES) č. 517/94 ze dne 7. března 1994
o společných pravidlech dovozu textilních výrobků
pocházejících z některých třetích zemí, na které se
nevztahují dvoustranné dohody, protokoly nebo jiná
ujednání ani jiná zvláštní pravidla dovozu Společenství
• režimy dovozu
1. obecný volný
2. zvláštní režim pro Severní Koreu s možností kvót
14
Autonomní nástroje III
Oblast vývozu
Regulace vývozu
• základní zásada – volný vývoz
• Nařízení Rady (ES) č. 1061/2009 , kterým se stanoví
společná pravidla pro vývoz (nahradilo N. 2603/69)
• maximalizace exportu
• omezení pouze tam, kde se projevují specifické zájmy.
zvláštní regulace pro :
– Kulturní předměty
– Zboží dvojího použití (civilní i vojenské)
– Předměty použitelné k mučení lidí
spadá zde i problematika podpory vývozu
Podpora vývozu
• podpora vývozu pouze v případě SZP
• úprava:
– v rámci SOP: Ø s výjimkou směrnice Rady 98/29/ES ze dne 7.
května 1998 o harmonizaci hlavních ustanovení týkajících se
pojištění vývozních úvěrů pro operace se střednědobým a
dlouhodobým krytím
– čl. státy – vlastní úprava; pozor – limity v čl. 107 – 109 SFEU
(dříve 87 až 89 SES)!!!
• formy:
– Přímá/nepřímá podpora ve formě subvencí
– Pojištění se státní zárukou
– Poskytování úvěrů s výhodnějšími podmínkami
15
Autonomní nástroje IV
Oblast dovozu
Ochranná opatření
Ochranná opatření při dovozech
• obecná ochrana proti překážkám obchodu (při porušení pravidel)
• Nařízení Rady (ES) č. 3286/94, kterým se stanoví postupy Společenství
v oblasti společné obchodní politiky k zajištění výkonu práv Společenství
podle mezinárodních obchodních pravidel, zejména pravidel sjednaných
v rámci Světové obchodní organizace
• překážka obchodu = jakékoli obchodní praktiky 3. země, proti nimž
přiznávají mezinárodní obchodní pravidla právo jednat (buď jejich
zákazem nebo přiznáním práva dotčené strany bránit se)
• ochrana proti:
1. nedovoleným překážkám obchodu
2. dumpingu
3. subvencím
Ochrana před dumpingem
• produkt je prodáván za nižší ceny, než je běžná cena výrobce na
domácím trhu
• antidumping = státem zajišťovaná ochrana domácích výrobců,
kterým dumping způsobuje újmu.
• nařízení 1225/2009, o ochraně před dumpingovými dovozy ze
zemí, které nejsou členy ES (nahradilo N 384/96). Dopad na
všechny státy – členy i nečleny WTO
• řešení dumpingu:
1. prozatímní: prozatímní clo ukládané Komisí (max. 6+3 resp. 9
měsíců)
2. konečné: antidumpingové clo ukládané Radou na návrh Komise (po
nezbytnou dobu, obecně max. 5 let)
• Otázka k zamyšlení: Je dumping skutečně pro spotřebitele
negativním jevem?
16
Podpory/subvence
• státní podpora pro výrobu či prodej výrobku
• nutno odlišovat od státní podpor regulovaných čl. 107 –
109 SFEU (dříve 87 až 89 SES)!
• Nařízení Rady (ES) č. 597/2009 o ochraně před
dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které
nejsou členy Evropského společenství (nahradilo N
2026/97)
• možnost přijetí vyrovnávacího cla, kdyby propuštění
takového výrobku do volného oběhu působilo újmu.
když se dva dohodnou, vše
může být jinak…
Smluvní nástroje SOP
Připomenutí a zdůraznění poměru
MS a sekundárního práva
WTO
Primární právo
Mez. smlouvy s 3.
státy a MO
Sekundární právo
non WTO
Primární právo
Mez. smlouvy s 3.
státy a MO
Sekundární právo
Legenda: červeně  „autonomní nástroje“ SOP; modře  „smluvní nástroje“ SOP
Přímo ovlivněno
závazky přijatými ve
WTO!
17
Smluvní nástroje společné obch.
politiky
Specifické vztahy EU udržuje s:
a. EHP a Švýcarskem (rozšiřování JVT)
b. V rámci východoevropských států a států Balkánu
c. Se státy severní afriky
d. Se zaostalými státy
Zbývající státy nepředstavují homogenní kategorii. Vztahy
k nim jsou upraveny specificky dvoustrannými smlouvami,
nebo jen obecně v rámci pravidel WTO.
ESVO vs. EU
• ESVO má nyní tyto členy: Island, Lichtenštejnsko,
Švýcarsko, Norsko
• ESVO je zóna volného obchodu
• 3 fáze spolupráce s EU (dříve ES):
1) Léta 1960-1973 - první bilaterální dohody o volném
obchodu s průmyslovými výrobky
2) Léta 1973-1989 - bilaterální se mění na
multilaterální spolupráci
3) Od 1992: Dohoda o Evropském hospodářském
prostoru mezi ES a ESVO (platnost od 1994) viz.
dále
EHP vs. EU
• mezi EU a ESVO (mimo Švýcarska)
– tzv. čtyři svobody JVT uplatňovány v omezené míře i na Norsko,
Island a Lichtenštejnsko
– úprava hospodářské soutěže, ochrany spotřebitele, životního
prostředí, výzkumu a vývoje apod.
• právo EU – částečně uplatňováno i v EHP
• EHP ≠ celní unie (autonomní celní tarify vůči 3. zemím)
• Švýcarsko odmítlo účast  regulace na bilaterální
úrovni
• orgány EHP:
– Společný výbor (stanovení závaznosti aktů sek. práva pro EHP)
– Rada EHP (politický orgán)
– Soud ESVO (přezkum rozhodnutí v hosp. soutěži a řeší spory
mezi čl. státy)
18
NÁVRH KOMISE
EP
ACQUIS PŘIJATÉ EVROPSKOU KOMISÍ,
RADOU EU
A EVROPSKÝM PARLAMENTEM
ROZHODNUTÍ
SPOLEČNÉHO VÝBORU EHP
VÝBORY
KOMITOLOGIE
ČLENSKÉ
STÁTY
KOMENTÁŘE
EFTA
NGOs
GREEN
PAPER
WHITE
PAPER
PRACOVNÍ
SKUPINA
EFTA
PODVÝBOR
STÁLÝ
VÝBOR
EFTA
IMPLEMENTACE
ISLANDU
IMPLEMENTACE
NORSKA
IMPLEMENTACE
LIECHTENŠTEJNSKA
DECISION-
SHAPING
DECISION-TAKING
EHP
NÁRODNÍ IMPLEMENTACE
EXPERTNÍ
VÝBORY
SOCIÁLNÍ
PARTNEŘI
Evropské dohody
• Označení od poč.90 let pro smlouvy uzavírané mezi EU
a středo- a východoevropskými zeměmi.
• Nyní je aktuální Balkán
• Zaručují oblast volného obchodu a další spolupráci s
perspektivou přijetí za člena EU
19
Proces rozšiřování
• Proces jednání:
1. Stanovení mandátu a rámce jednání
2. Screening a sledování
3. Uzavření jednání a smlouva o přistoupení
1. Volný pohyb zboží
2. Volný pohyb pracovníků
3. Právo usazování a volný pohyb
služeb
4. Volný pohyb kapitálu
5. Zadávání veřejných zakázek
6. Právo obchodních společností
7. Právo duševního vlastnictví
8. Politika hospodářské soutěže
9. Finanční služby
10. Informační společnost a média
11. Zemědělství
12. Bezpečnost potravin,
veterinární a fytosanitární
politika
13. Rybolov
14. Dopravní politika
15. Energetika
16. Daně
17. Hospodářská a měnová politika
1. Statistika
2. Sociální politika a zaměstnanost
3. Podniky a průmyslová politika
4. Transevropské sítě
5. Regionální politika a koordinace
strukturálních nástrojů
6. Soudnictví a základní práva
7. Spravedlnost, svoboda a
bezpečnost
8. Věda a výzkum
9. Vzdělávání a kultura
10. Životní prostředí
11. Ochrana spotřebitele a zdraví
12. Celní unie
13. Vnější vztahy
14. Zahraniční, bezpečnostní a
obranná politika
15. Finanční kontrola
16. Finanční a rozpočtová ustanovení
17. Orgány a instituce EU
18. Různé
EU a Turecko
• 1959 - žádost o přidružené členství v EHS
• 1963 – asociační dohoda
• 1970 - v Bruselu jsou podepsány dodatkový
protokol a druhý finanční protokol, které připravují
podmínky pro vytvoření celní unie
• 1987 - Turecko podává žádost o plné členství v
EHS
• 1995 – vytvoření celní unie (nepokrývá
zemědělské produkty, služby a veřejné zakázky)
• 1999 – status kandidátské země
• 2005 – zahájeny přístupové rozhovory
20
• 1.7.2013 - vstup
• 30. června 2011 – uzavření přístupových jednání – ratifikace v členských
státech a v Chorvatsku
• 12. února 2008 – Rada přijímá nové přístupové partnerství
• 18. října 2006 – ukončení tzv. screeningu;
• 12. června 2006 – na přístupové konferenci na úrovni ministrů je formálně
otevřena a prozatímně uzavřena první kapitola přístupových jednání
• 20. října 2005 – začíná tzv. screening
• 3. října 2005 – Chorvatsko spolupracuje s MTT při býv. Jugoslávii
• 1. února 2005 – v platnost vstupuje dohoda o stabilizaci a přidružení
• červen 2004 – Evropská rada Chorvatsku přiznává status kandidátské
země
• duben 2004 – Evropská komise vydává kladné stanovisko k chorvatské
žádosti o členství v EU
• červen 2003 – Evropská rada na svém zasedání v Soluni potvrzuje
perspektivu členství v EU pro země západního Balkánu včetně Chorvatska
• 21. února 2003 – žádost o členství v EU
EU a Chorvatsko
• Cíl: politicky a ekonomicky stabilní
sousedé EU
• Nevede k členství v EU
• Účast: Moldávie, Ukrajina a Bělorusko,
Gruzie, Arménie a Ázerbájdžán., Alžírsko,
Egypt, Izrael, Palestinská samospráva,
Jordánsko, Libanon, Libye, Maroko, Sýrie
a Tunisko.
• Mimo: záp. Balkán a Turecko
(samostatná regulace)
Evropská politika sousedství
Dohody s rozvojovými státy
1) Středozemní iniciativy
2) Státy karibské, africké a pacifické skupina
• Tři nejznámější dohody:
– Dohody z Yaoundé I,II,III
– Dohody z Lomé
– Dohody z Cotonou (obchod – politika – rozvoj)
• EPA – Dohody o ekonomickém partnerství (ZVO)
uzavírané mezi EU a regionálními uskupeními
zaostalých států
• http://en.wikipedia.org/wiki/Cotonou_Agreement
21
Economic partnership agreements –
zúčastněné státy
Vztahy vůči vyspělým a silným
ekonomikám
• ES a USA
– smluvní spolupráce na základě členství (WTO, IMF, OECD)
– problémy díky exteritorialitě amerických aktů
– TTIP – dohoda o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství
• ES a Kanada
- Dohody o rozšíření obchodu a investic
• ES a Japonsko
- Akční plán od 2001, mnoho oblastí spolupráce
• ES a Austrálie
- Řada dokumentů (snaha o rámcový dokument)
• ES a Nový Zéland
– Deklarace o vztazích EU a NZ
• ES a Čína
– Přístup Číny k WTO, zvl.nařízení pro obchod s Čínou
• EU a Jižní Korea - dohoda o volném obchodu mezi EU a Jižní
Koreou
22
Mezinárodní dohoda o kávě z roku
2007
• Spadá do oblasti rozvojové spolupráce
• Upravuje fungování Mezinárodní
organizace pro kávu
• Cíle je eliminace tarifních bariér obchodu
kávou
Společná zahraniční
a bezpečnostní politika
• 50. léta - Evropské obranné společenství (nebylo zřízeno)
• 70.léta - Evropská politická spolupráce – systém konzultací mimo rámec ES
• 90. léta – EU a SZBP, státy nad ní ale mají plnou kontrolu (mezivládní princip)
• 09 – reforma Lis. sml., jen částečně
• Charakteristika:
– Mezivládní charakter
– Omezená vynutitelnost – nutná dobrovolnost čl. st.
– Absence legislativy
• Nástroje:
– Rozhodnutí Evropské rady (vymezují obecné směřování SZBP a strategické zájmy a cíle)
– Rozhodnutí Rady (vymezují postoj)
• Instituce:
– Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku
• zastupuje Unii navenek v otázkách SZBP
• předsedá Radě pro vnější vztahy (bez hlasovacího práva)
• je místopředsedou Komise pro vnější vztahy
• vede Evropskou službu pro vnější činnost
– Evropská služba pro vnější činnost