Právní minimum pro překladatele a tlumočníky 2016/2017 Pracovní právo – Základní pojmy JUDr. Jaroslav Stránský, Ph.D. Pracovněprávní vztah vztah vznikající při výkonu a v souvislosti s výkonem závislé práce mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem Základní pracovněprávní vztah pracovněprávní vztah, v němž přímo dochází k výkonu závislé práce zaměstnance pro zaměstnavatele; jde o pracovní poměr a vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr Závislá práce je práce konaná v podmínkách nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a výlučně osobně zaměstnancem; musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, případně na jiném dohodnutém místě; závislá práce smí být vykonávána jen v základním pracovněprávním vztahu. Nelegální práce výkon závislé práce mimo základní pracovněprávní vztah (pokus zastřít základní pracovněprávní vztah jiným typem vztahu); za umožnění výkonu nelegální práce může být zaměstnavateli uložena pokuta až do výše 10 000 000 Kč. Zaměstnavatel osoba, pro kterou se fyzická osoba zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu; zaměstnavatelem může být fyzická i právnická osoba Zaměstnanec fyzická osoba, která se zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu; musela dosáhnout alespoň 15 let a mít ukončenou povinnou školní docházku Vedoucí zaměstnanec zaměstnanec, který na některém stupni řízení u zaměstnavatele řídí, organizuje a kontroluje práci podřízeným zaměstnancům, jimž může ukládat úkoly a dávat závazné pokyny Pracovní poměr závazkový vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, jehož předmětem je výkon závislé práce; zakládá se pracovní smlouvou nebo jmenováním Pracovní smlouva smlouva, jejímž uzavřením mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem se zakládá pracovní poměr; musí obsahovat druh práce, místo výkonu práce a den nástupu do práce a musí být uzavřena písemně Jmenování způsob vzniku pracovního poměru, který se uplatní u některých vedoucích zaměstnanců stanovených zákoníkem práce nebo zvláštním zákonem; jde o některá vedoucí místa u zaměstnavatelů veřejné (rozpočtové) sféry Vstupní lékařská prohlídka musí být provedena vždy pře vznikem pracovního poměru, za účelem zjištění, zda je uchazeč o zaměstnání zdravotně způsobilý k výkonu práce Zkušební doba doba, po kterou může zaměstnavatel i zaměstnanec rozvázat pracovní poměr z jakéhokoliv důvodu nebo i bez uvedení důvodu; musí být dohodnuta a může trvat nejvýše 3 měsíce, u vedoucích zaměstnanců 6 měsíců Pracovní poměr na dobu určitou pokud se tak zaměstnavatel a zaměstnanec dohodli, skončí pracovní poměr na dobu určitou uplynutím sjednané doby; smí být sjednán nejvýše na dobu 3 roků a sjednání doby určité může být nejvýše dvakrát opakováno (po prvním sjednání mohou následovat dvě opakování) Pracovní cesta časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce Dohoda o rozvázání pracovního poměru dvoustranné právní jednání, které směřuje ke skončení pracovního poměru; musí obsahovat den, kdy má pracovní poměr skončit Výpověď jednostranné právní jednání směřující ke skončení pracovního poměru; může být dána zaměstnancem (z jakéhokoliv důvodu) i zaměstnavatelem (pouze na základě některého ze zákonem stanovených důvodů) Výpovědní doba pracovní poměr skončí na základě výpovědi až v důsledku skončení výpovědní doby; nebyla-li smluvně prodloužena, trvá výpovědní doba dva měsíce a začíná v den prvního kalendářního měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém byla výpověď doručena Odstupné peněžitá kompenzace, na kterou zaměstnanci vznikne právo při rozvázání pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele nebo dohodou z organizačních důvodů nebo pro ztrátu zdravotní způsobilosti nastalou v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání Okamžité zrušení pracovního poměru jednostranné právní jednání směřující ke skončení pracovního poměru; zaměstnavatel a zaměstnanec mohou okamžitě zrušit pracovní poměr jen na základě zákonem stanovených důvodů; pracovní poměr končí ihned Pracovní doba doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat práci a doba, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce Doba odpočinku doba, která není pracovní dobou; zákoník práce stanovení minimální doby odpočinku mezi směnami a v týdnu Stanovená týdenní pracovní doba základní rozsah týdenní pracovní doby; činí 40 hodin týdně, ve zvláštních případech 38,75 nebo 37,5 hodiny týdně Kratší pracovní doba sjednaný nižší rozsah týdenní pracovní doby (tzv. kratší úvazek) Rozvrh pracovní doby vytváří podle svých provozních potřeb zaměstnavatel, který také určuje začátek a konec směn; zaměstnanec musí být s rozvrhem seznámen vždy alespoň dva týdny předem, nebylo-li dohodnuto jinak Práce přesčas práce konaná na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu mimo rámec rozvrhu směn Mzda přísluší za vykonanou práci zaměstnanci zaměstnavatele tzv. podnikatelské (soukromé) sféry Plat přísluší za vykonanou práci zaměstnanci zaměstnavatele veřejné (rozpočtové nebo též nepodnikatelské) sféry Odměna přísluší za vykonanou práci zaměstnanci pracujícímu ve vztahu založeném některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr Náhrada mzdy (platu, odměny) přísluší ve stanovených případech, kdy zaměstnanec nevykonává práci, jako kompenzace ušlé mzdy, platu nebo odměny Splatnost mzdy nastává nejpozději v kalendářním měsíci, který následuje po měsíci, ve kterém na ni vzniklo právo Srážky ze mzdy mohou být provedeny jen v případech stanovených zákonem, na základě dohody o srážkách ze mzdy nebo k úhradě členských příspěvků zaměstnance, který je členem odborové organizace