0§IZ1§IZ1§IZ1§IZ1§IZ1§IZ1 O^IZl§IZl§IZl^IZl§IZl§IZl §D§D§D§D§D§D§ § x -z. s □ § §D§D§D§D§D§D§ §D§D§D§D§D§D§ 0§IZ1§IZ1§IZ1^IZ1§IZ1§IZ1 §D|D§D§D§D§D§ 0§[Z]§[Z]§[Z]§[Z]§[Z]§[Z] §D§D§D§D§D§D§ §D§D§D§D§D§D§ § □ § □ § □ § □ ÍS □ §D§D§D§D§D§D§ §D§D§D§D§D§D§ 0§[Z]§[Z]§[Z]§[Z]§[Z]§[Z] §D|D§D§D§D§D§ 0§IZ1§IZ1§IZ1^IZ1§IZ1^IZ1 0§IZ1§IZ1§IZ1^IZ1§IZ1§IZ1 §D§D§D§D§D§D§ 0§[Z]§[Z]§[Z]§[Z]§[Z]§[Z] □ §□§□§□§□§□§□ §D§D§D§D§D§D§ §D§D§D§D§D§D§ MASARYKOVA UNIVERZITA PRÁVNICKÁ FAKULTA MP213Z Ústavní právo I ustavní pořádek cr Zuzana Vikarská MASARYKOVA UNIVERZITA www.law.muni.cz PRÁVNICKÁ FAKULTA Podmínka udělení zápočtu: získat 100b. účast na semináři 5b. x6 =30b. aktivita na semináři 5b. x6 =30b. ■ alt: záznam ze semináře <24h písemný úkol 5b. (4+1) x12 =60b. CELKEM: =120b ■ další možnost: „tutoriál" za 10b. ■ krátká esej (argumentace > forma) ■ tutoriál 2:1, příp. 3:1 ■ můžete i opakovaně ZV: jaro 2017, seminář č. 1: Ústavní pořádek ČR, materiální jádro Ústavy 2 MASARYKOVA UNIVERZITA www.law.muni.cz PRÁVNICKÁ FAKULTA Pojmy na zahřátí monolegalni vs. polylegalm ustáva monistická vs. dualistická koncepce vztahu MP & VP právní řád vs. ústavní pořádek referenční rámec vs. ústavní pořádek derogační důsledky vs. derogační pravomoc US ZV: jaro 2017, seminář č. 1: Ústavní pořádek ČR, materiální jádro Ústavy 3 MASARYKOVA UNIVERZITA www.law.muni.cz PRÁVNICKÁ FAKULTA Prameny českého (ústavního) práva ■ OJ: Jaká je hierarchie pramenu práva v CR? ■ Co je to „právní síla" a „aplikační přednost"? ■ Q2: Jaké jsou prameny českého ústavního práva? ■ Q3: Kde najdu definici „ústavního pořádku" ČR? ■ Co patří do ústavního pořádku ČR? ■ Q4: Jaké postavení v českém právním řádu mají mezinárodní smlouvy? (Úmluva, „Lisabonská smlouva") ■ Q5: Co se rozumí spojením „materiální jádro ústavy"? ■ Jaký je vztah tohoto pojmu a „podstatných náležitostí právního státu" v čl. 9 odst. 2 Ústavy? ZV: jaro 2017, seminář č. 1: Ústavní pořádek ČR, materiální jádro Ústavy 4 MASARYKOVA UNIVERZITA www.law.muni.cz PRÁVNICKÁ FAKULTA čl. 112: Ústavní pořádek ČR tvoří: ■ „tato Ústava" (ÚZ č. 1/1993 Sb.) ■ Listina základních práv a svobod (usn. č. 2/1993 Sb.) ■ ÚZ přijaté podle této Ústavy ■ č. 347/1997 Sb. (VÚSC), č. 110/1998 Sb. (bezp.), č. 69/1998 Sb. (zkrác), č. 300/2000 Sb. (bezp.), č. 395/2001 Sb. (EU), č. 448/2001 Sb. (ČNB), č. 515/2002 Sb. (EU ref.), č. 195/2009 Sb. (rozp.), č. 319/2009 Sb. (rozp.), č. 71/2012 Sb. (přímá volba prezidenta), č. 98/2013 Sb. (tr. stíhání) ■ + hranice: č. 74/1997 Sb. (SR), č. 74/2004 Sb. (Rak.), č. 633/2004 Sb. (SRN) ■ ÚZ NS, FS a ČNR upravující státní hranice ČR ■ ÚZ ČNR přijaté po 6. červnu 1992 ■ ÚZ č. 4/1993 Sb. a ÚZ č. 29/1993 Sb. ZV: jaro 2017, seminář č. 1: Ústavní pořádek ČR, materiální jádro Ústavy 5 MASARYKOVA UNIVERZITA www.law.muni.cz PRÁVNICKÁ FAKULTA Analýza judikatury (nejen) ÚS ■ 1. faktické pozadí ■ Co se stalo? Kdo je stěžovatelem? Proč se obrací na ÚS? ■ 2. rozhodnutí + argumentace ■ Jak rozhodl ÚS? (Kdo rozhodoval?) Jak argumentoval? ■ 3. význam ■ Proč je toto rozhodnutí důležité? Mění něco? ■ 4. osobní dojem ■ Souhlasím s rozhodnutím? Je přesvědčivé? A co disenty? ZV: jaro 2017, seminář č. 1: Ústavní pořádek ČR, materiální jádro Ústavy 6 MASARYKOVA UNIVERZITA www.law.muni.cz PRÁVNICKÁ FAKULTA PLUS 27/09 Melčák ■ 1. faktické pozadí ■ politická krize, ÚZ o zkrácení VO, úst. stížnost MM ■ 2. rozhodnutí + argumentace ■ vyhověl a ÚZ zrušil ■ 3. význam ■ ÚS může rušit i ústavní zákony (!!!) ■ 4. osobní dojem ■...................:-) ZV: jaro 2017, seminář č. 1: Ústavní pořádek ČR, materiální jádro Ústavy 7 MASARYKOVA UNIVERZITA www.law.muni.cz PRÁVNICKÁ FAKULTA PLUS 27/09 Melčák, část VI. „Jaké definiční, pojmové znaky vymezují dle Ústavy kategorii ústavních zákonu? Je bez dalšího ústavním zákonem zákon, jenž je takto Parlamentem ČR označen a je přijat procedurou dle čl. 39 odst. 4 Ústavy? Anebo musí splňovat i další podmínky: ■ podmínku kompetence (zmocnění) dle čl. 911 Úst. anebo dle jiného výslovného ústavního zmocnění..., ■ a podmínku stanovenou v čl. 9/2 Úst.?" ZV: jaro 2017, seminář č. 1: Ústavní pořádek ČR, materiální jádro Ústavy 8 MASARYKOVA UNIVERZITA www.law.muni.cz PRÁVNICKÁ FAKULTA PLUS 27/09 Melčák, část VI./a „Smyslem rozdělení státní moci na moc zákonodarnou, výkonnou a soudní je svěření všeobecné a prvotní mocenské regulace státu zákonodárství, odvozené všeobecné mocenské regulace a rozhodování o individuálních případech správě a výlučně jenom rozhodování o individuálních případech soudnictví. Požadavek všeobecnosti zákona je důležitou součástí principu panství zákona, a tím rovněž právního státu." ZV: jaro 2017, seminář č. 1: Ústavní pořádek ČR, materiální jádro Ústavy 9 MASARYKOVA UNIVERZITA www.law.muni.cz PRÁVNICKÁ FAKULTA PLUS 27/09 Melčák Senátor Michael Žantovský (1998), citován v nálezu ÚS: „Nebezpečnost navrhovaného zákona spočívá především v tom, ze vytvan precedens nejvyssi právni sily, precedens, který říká, že je možné z momentálních, utilitárních politických důvodů měnit základní zákon země. Je-li to možné jednou, je to možné pokaždé. Ze stejných důvodů by mohl Parlament suspendovat pravomoc ÚS, pokud rozhodnutí ÚS odporují momentální politické vůli, ze stejných důvodů by mohl suspendovat pravomoci prezidenta, pokud jsou v rozporu s momentální politickou vůlí, ze stejných důvodů by mohl suspendovat LZPS, pokud je překážkou naplnění politických cílů." ZV: jaro 2017, seminář č. 1: Ústavní pořádek ČR, materiální jádro Ústavy 10 MASARYKOVA UNIVERZITA www.law.muni.cz PRÁVNICKÁ FAKULTA PLUS 27/09 Melčák „Suverénní a autonomní postavení Parlamentu vyplývá z jeho silné demokratické legitimity, z toho, že je zastupitelem občanů ČR, kteří jsou v demokratickém státě nejvyšším suverénem. Požadavek, aby ústavodárce potřeboval k tvorbě jakýchkoli ústavních zákonů obecné nebo speciální zmocnění, které by uděloval sám sobě, pokládám za logický nonsens." odlišné stanovisko soudce Jana Musila ZV: jaro 2017, seminář č. 1: Ústavní pořádek ČR, materiální jádro Ústavy 11 MASARYKOVA UNIVERZITA www.law.muni.cz PRÁVNICKÁ FAKULTA PLUS 27/09 Melčák Casebook, str. 100-103 ■ OJ: verdikt ÚS ovlivnil pol. výsledek! ■ Q2: přijetí nového čl. 35/2; retroaktivita (Paroubek)? ■ Q3: Je možné, aby nález ÚS byl ultra viresl (+NSS) ■ Q4: Lze zrušit ÚZ pro jeho protiústavnost? (pl./dis.) ■ Q6: Jaký obsah má nadpozitivní právo v čl. 9/2? At? ■ Q.7: Kdo má být finálním strážcem čl. 9/2? ZV: jaro 2017, seminář č. 1: Ústavní pořádek ČR, materiální jádro Ústavy 12 MASARYKOVA UNIVERZITA vvvvw.law.muni.cz PRÁVNICKÁ FAKULTA PLUS 36/01 Konkursní nález ■ 1. faktické pozadí ■ návrh na zrušení zk., VS Praha, rozpor s čl. 9+26+28 List ■ 2. rozhodnutí + argumentace ■ vyhověl a zk. zrušil, rozpor s List & MPOPP, -> část VII. ■ 3. význam ■ vtažení MS-LP (zpět?) do ústavního pořádku ■ 4. osobní dojem ■...................:-) ZV: jaro 2017, seminář č. 1: Ústavní pořádek ČR, materiální jádro Ústavy 13 MASARYKOVA UNIVERZITA www.law.muni.cz PRÁVNICKÁ FAKULTA §□%□§□§□§□§□§ §D§D§D§D§D§D§ čl. 10 Ústavy ■ před Euronovelou: Ratifikované a vyhlásené mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách, jimiž je ČR vázána, jsou bezprostředně závazné a mají přednost před zákonem. ■ po Euronovele: Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je ČR vázána, jsou součástí právního řádu; stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva. ZV: jaro 2017, seminář č. 1: Ústavní pořádek ČR, materiální jádro Ústavy 14 MASARYKOVA UNIVERZITA www.law.muni.cz PRÁVNICKÁ FAKULTA čl. 87/1a Ústavy před Euronovelou: ■ po Euronovele Ústavní soud rozhoduje o zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10. Ústavní soud rozhoduje o zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním pořádkem. ZV: jaro 2017, seminář č. 1: Ústavní pořádek ČR, materiální jádro Ústavy 15 MASARYKOVA UNIVERZITA www.law.muni.cz PRÁVNICKÁ FAKULTA PLUS 36/01 Konkursní nález ■ Ustavní zakotvení všeobecné inkorporační normy, a tím překonání dualistické koncepce vztahu MP a VP, nelze interpretovat ve smyslu odstranění referenčního hlediska ratifikovaných a vyhlášených MS o lidských právech a základních svobodách pro posuzování vnitrostátního práva Ústavním soudem, a to s derogačními důsledky. ■ Proto rozsah pojmu úst. pořádku nelze vyložit toliko s ohledem na ust. čl. 11211 Ústavy, nýbrž i vzhledem k ust. čl. 1/2 Ústavy, a do jeho rámce zahrnout i ratifikované a vyhlášené MS o LP a ZS. ZV: jaro 2017, seminář č. 1: Ústavní pořádek ČR, materiální jádro Ústavy 16 MASARYKOVA UNIVERZITA www.law.muni.cz PRÁVNICKÁ FAKULTA PLUS 36/01 Konkursní nález Casebook, str. 81-82 ■ OJ: taxativní výčet v čl. 112 vs. otevřená množina ■ Q2: co tedy je a není součástí úst. pořádku? ■ Q3: procesní podmínky pro ÚZ vs. MS ■ Q4: ÚS není finálním interpretem (Úmluva: ESLP) ■ OJ5: jiné než lidskoprávní MS (např. EU smlouvy)? ■ +Q6: jaký je rozdíl mezi tím, že jsou MS-LP součástí úst. pořádku vs. že mají derogační účinky? ZV: jaro 2017, seminář č. 1: Ústavní pořádek ČR, materiální jádro Ústavy 17 MASARYKOVA UNIVERZITA www.law.muni.cz PRÁVNICKÁ FAKULTA PLUS 14/01 Jmenování guvernéra ČNB ■ 1. faktické pozadí ■ prezident VH jmenoval bez kontrasignace; premiér MZ ■ 2. rozhodnutí + argumentace ■ „že prezidentu republiky příslušelo vydat rozhodnutí" ■ 3. význam ■ ústavní zvyklosti jsou též pramenem ústavního práva ■ 4. osobní dojem ■...................:-) ZV: jaro 2017, seminář č. 1: Ústavní pořádek ČR, materiální jádro Ústavy 18 MASARYKOVA UNIVERZITA vvww.law.muni.cz PRÁVNICKÁ FAKULTA PLUS 14/01 Jmenování guvernéra ČNB „...ústavní zvyklosti, konvence, mají v ústavním státě velký význam právě tím, že komponují ústavu do funkčního celku a zaplňují prostor mezi strohým vyjádřením ústavních principů a institucí a variabilitou ústavních situací." IV: jaro 2017, seminář č. 1: Ústavní pořádek ČR, materiální jádro Ústavy 19 MASARYKOVA UNIVERZITA www.law.muni.cz PRÁVNICKÁ FAKULTA PLUS 14/01 Jmenování guvernéra ČNB „...pramenem práva obecně, jakož i pramenem práva ústavního, a to i v systému psaného práva, jsou rovněž základní právní principy a zvyklosti. Akceptace i dalších pramenů práva, kromě práva psaného, evokuje otázku jejich poznáteInosti... Pro vznik právního obyčeje je nutné obecné přesvědčení o potřebě dodržovat obecné pravidlo chování (opinio necessitatis) a dále jeho zachovávání po dlouhou dobu (usus longaevus)." odlišné stanovisko P.Holländera a V.Jurky IV: jaro 2017, seminář č. 1: Ústavní pořádek ČR, materiální jádro Ústavy 20 §D§D§D§D§D§D§ MASARYKOVA UNIVERZITA PRÁVNICKÁ FAKULTA vwvw.law.muni.cz Miloš Zeman, prezident České republiky "Především bych řekl, že pojem ústavní zvyklosti je naprosto idiotský, protože kdyby to byly opravdu ústavní zvyklosti, tak by nějakým způsobem byly zakotveny v ústavě. Jsou to jenom zvyklosti. Prezident, byť přímo zvolený, nemůže měnit ústavu, ale má samozřejmě svaté právo měnit zvyklosti, které nejsou zakotveny v ústavě." ZV: jaro 2017, seminář č. 1: Ústavní pořádek ČR, materiální jádro Ústavy 21 MASARYKOVA UNIVERZITA www.law.muni.cz PRÁVNICKÁ FAKULTA Jan Kudrna, ústavní právnik, PF UK "Ústavní zvyklosti jsou pravidla, podle nichž bylo postupováno v situacích, které Ústava přímo nepředpokládá, respektive dává více možností výkladu. Dalo by se také hovořit o precedentech. Jsou to tedy nepsaná pravidla, která usnadňují řešení opakujících se situací bez toho, že by muselo dojít k jejich zakotvení v Ústavě či jiném právním předpisu anebo že by o řešení muselo být znovu složitě vyjednáváno. Důležité jsou však následující skutečnosti: 1. Úst. zvyklost nemůže mít protiústavní/protiprávní charakter. 2. Pro úst. zvyklost je třeba splnění dvou podmínek - všeobecné (rámcové) shody o pravidlu a jeho dlouhodobé používání." ZV: jaro 2017, seminář č. 1: Ústavní pořádek ČR, materiální jádro Ústavy 22 MASARYKOVA UNIVERZITA www.law.muni.cz PRÁVNICKÁ FAKULTA Jan Kysela, ústavní právnik, PF UK "Ústavní konvence se vyskytují v každém ústavním systému v míře měnlivé podle stáří a detailnosti ústavy. Jejich podstatou je snížení nejistoty stran budoucích postupů tam, kde ústavy nabízejí více řešení. Aby se zkrátka nezačínalo stále znovu v bodu nula se všemi představitelnými scénáři, které jsou spojeny s rizikem nezdůvodněné odlišných postupů v obdobných situacích, tedy se svévolí. Konvence vycházejí z minulých precedentů nebo obecných ústavních principů, pomáhají kompletovat ústavní řád do významového celku. Popírat jejich existenci je poněkud neobvyklé, ba i škodlivé." ZV: jaro 2017, seminář č. 1: Ústavní pořádek ČR, materiální jádro Ústavy 23 MASARYKOVA UNIVERZITA www.law.muni.cz PRÁVNICKÁ FAKULTA Petr Drulák, politolog, Ústav mez. vztahů „Demokratické ústavy předpokládají, že nejvyšší funkce obsazují vyzrálé osobnosti, které chápou, že určité jednání může být nepřijatelné, i když ho žádný zákon nezakazuje. Podobně jako společenské zvyklosti umožňují a usnadňují společenský styk, ústavní zvyklosti umožňují a usnadňují politické jednání. Jsou tu proto, že nelze všechna pravidla politického jednání definovat zákonem. Mají proto menší závaznost než zákon, nicméně pokud je někdo porušuje s tím, že je chce měnit, měl by své jednání vysvětlit a obhájit. Pokus o změnu zvyklostí je legitimní, pokud se zásadně změní okolnosti, za nichž se zvyklosti ustavovaly." ZV: jaro 2017, seminář č. 1: Ústavní pořádek ČR, materiální jádro Ústavy 24 MASARYKOVA UNIVERZITA www.law.muni.cz PRÁVNICKÁ FAKULTA IV. ÚS 301 /05 Slovenské důchody VI ■ 1. faktické pozadí ■ důchody pro lidi, kteří pracovali ve slovenské části CS*R ■ 2. rozhodnutí + argumentace ■ judikatura ÚS je závazná, resp. je nutné ji reflektovat ■ 3. význam ■ vysvětlení závaznosti judikatury + možnosti odchýlení ■ 4. osobní dojem ■...................:-) ZV: jaro 2017, seminář č. 1: Ústavní pořádek ČR, materiální jádro Ústavy 25 MASARYKOVA UNIVERZITA vvvvw.law.muni.cz PRÁVNICKÁ FAKULTA IV. ÚS 301 /05 Slovenské důchody VI "Reflektovat znamená, že obecný soud rozhodl na základě úst. principů prohlášených ÚS v jeho nálezech a navíc je aplikoval rozumně, přičemž aplikovat rozumně neznamená ani otrocké opakování, ani bezduché kopírování názorů ÚS. "Reflektovat" (respektovat) ústavněprávní výklad ÚS znamená následovat ho ve skutkově podobných případech, anebo přednést seriózní argumenty, které vedou k závěru, že vzhledem k relevantním skutkovým rozdílům není vhodné aplikovat již vyslovený princip v tomto dalším případě." IV: jaro 2017, seminář č. 1: Ústavní pořádek ČR, materiální jádro Ústavy 26 MASARYKOVA UNIVERZITA www.law.muni.cz PRÁVNICKÁ FAKULTA IV. ÚS 301 /05 Slovenské důchody VI Casebook, str. 109-110 ■ Q.2: Jak přesně chápe normativní význam své judikatury ÚS? Za jakých podmínek připouští, aby se obecné soudy od jeho judikatury odchýlily? ZV: jaro 2017, seminář č. 1: Ústavní pořádek ČR, materiální jádro Ústavy 27 MASARYKOVA UNIVERZITA www.law.muni.cz PRÁVNICKÁ FAKULTA čl. 112: Ústavní pořádek ČR tvoří: ■ „tato Ústava" (ÚZ č. 1/1993 Sb.) ■ + její „nadpozitivní" materiální jádro podle čl. 9/2 ■ Listina základních práv a svobod (usn. č. 2/1993 Sb.) ■ ÚZ přijaté podle této Ústavy ■ ÚZ NS, FS a ČNR upravující státní hranice ČR ■ ÚZ ČNR přijaté po 6. červnu 1992 ■ ÚZč. 4/1993 Sb. a ÚZ č. 29/1993 Sb. ■ + mezinárodní smlouvy o LP a ZS (?) ■ + judikatura ÚS (?) ■ + ústavní zvyklosti (?) ZV: jaro 2017, seminář č. 1: Ústavní pořádek ČR, materiální jádro Ústavy 28 MASARYKOVA UNIVERZITA www.law.muni.cz PRÁVNICKÁ FAKULTA Řešení odpovědníku TO: ÚSTAVNÍ POŘÁDEK ČR ZV: jaro 2017, seminář č. 1: Ústavní pořádek ČR, materiální jádro Ústavy 29 MASARYKOVA UNIVERZITA www.law.muni.cz PRÁVNICKÁ FAKULTA Základní pojmy ústavního práva ■ Ústavní právo je odvětvím veřejného práva. ■ Typickým pramenem tzv. kontinentálního práva (v protikladu k právu anglosaskému) je zákon, tj. obecně závazný právní předpis vydaný zastupitelským sborem, parlamentem. ■ Ústava ČR byla přijata dne 16. 12. 1992. ■ ČI. 1 Ústavy definuje Českou republiku jako svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana. ZV: jaro 2017, seminář č. 1: Ústavní pořádek ČR, materiální jádro Ústavy 30 MASARYKOVA UNIVERZITA www.law.muni.cz PRÁVNICKÁ FAKULTA Prameny práva a jejich změny ■ Ke změně Ústavy je třeba současně: ■ souhlasu třípětinové většiny všech poslanců ■ souhlasu třípětinové většiny přítomných senátorů ■ Prameny práva podle jejich právní síly: ■ ústavní pořádek (včetně MS-LP) ■ zákony (a mezinárodní smlouvy podle čl. 10) ■ podzákonné právní předpisy ■ Jaké cizí prameny práva patří do úst. pořádku ČR? ■ jen lidskoprávní mezinárodní smlouvy ("MS-LP") ■ pozor: smlouvy podle čl. 10 Ústavy jsou součástí právního řádu, nepatří však do ústavního pořádku ZV: jaro 2017, seminář č. 1: Ústavní pořádek ČR, materiální jádro Ústavy 31 §D§D§D§D§D§D§ MASARYKOVA UNIVERZITA PRÁVNICKÁ FAKULTA www.law.muni.cz Prameny práva (pokračování) ■ Vláda ČR: ■ vydává nařízení k provedení zákona a v jeho mezích ■ kdykoli - tj. nepotřebuje k tomu zákonné zmocnění ■ Zastupitelstva obcí a krajů: ■ vydávají vyhlášky v mezích své působnosti ■ nepotřebují k tomu zákonné zmocnění (čl. 104/3 Ústavy) ■ vydávají nařízení v přeneseném výkonu státní správy ■ jen na základě zákonného zmocnění (čl. 79/3 Ústavy) ■ Ministerstva: ■ vydávají vyhlášky na základě a v mezích zákona ■ jen na základě zákonného zmocnění (čl. 79/3 Ústavy) ZV: jaro 2017, seminář č. 1: Ústavní pořádek ČR, materiální jádro Ústavy 32 MASARYKOVA UNIVERZITA www.law.muni.cz PRÁVNICKÁ FAKULTA Prameny práva (pokračování) ■ Výhrada zákona je zásada, podle které mohou být některé věci upraveny jedině zákonem, nikoli podzákonným předpisem. ■ Způsoby recepce mezinárodního práva: ■ transformace = „překopírování" textu mez. smlouvy do textu zákona; pramenem práva je zákon, nikoli mez. smlouva ■ inkorporace = „vtažení" mez. smlouvy do vnitrostátního právního řádu; pramenem práva zůstává mez. smlouva ■ adaptace = úprava vnitrostátního právního řádu tak, aby si stát plnil závazky plynoucí z mezinárodního práva ■ adopce = „vtažení" mez. smlouvy do vnitrostátního právního řádu prostřednictvím soudního rozhodnutí; pramenem práva je ono soudní rozhodnutí ZV: jaro 2017, seminář č. 1: Ústavní pořádek ČR, materiální jádro Ústavy 33 MASARYKOVA UNIVERZITA www.law.muni.cz PRÁVNICKÁ FAKULTA Lidská práva a jejich soudní ochrana lidskoprávní katalog soudní ochrana Česká republika Listina základních práv a svobod (č. 2/1993 Sb.) Ústavní soud České republiky Evropská unie (28 členských států) Listina základních práv Evropské unie Soudní dvůr Evropské unie (Lucemburk) Rada Evropy (47 členských států) Evropská úmluva o lidských právech Evropský soud pro lidská práva (Štrasburk) ZV: jaro 2017, seminář č. 1: Ústavní pořádek ČR, materiální jádro Ústavy 34 MASARYKOVA UNIVERZITA www.law.muni.cz PRÁVNICKÁ FAKULTA Děkuji za pozornost. zuzana.vikarska@law.muni.cz ZV: jaro 2017, seminář č. 1: Ústavní pořádek ČR, materiální jádro Ústavy 35