1. Trautenberk si od Krakonoše zapůjčil 250 kg cementu na dostavbu svého stavení. Protože Krakonoš už v revíru nějakou dobu podniká, stal se z něho obchodník a do smlouvy zavedl klauzuli s nadpisem „Úrok“, kde si společně sjednali, že Trautenberk Krakonošovi vrátí nikoli 250 kg, ale pouze 200 kg cementu, zato však o dvě třídy kvalitnějšího. Kuba, Anče i Hajnej koukali na smlouvu jak na zjevení a shodně tvrdili, že celá smlouva je ďáblovo dílo, úrok prý spočívá ve vyšším plnění při plnění dlužníka, že tento tzv. „Úrok“ nemá ani oporu v zákoně, protože kdo to kdy viděl úročit cement, vůbec z toho byli celí nesví. Jak byste situaci posoudili vy? Co kdyby se Trautenberk s Krakonšem dohodli na vrácení 250 kg cementu stejné kvality a jako úrok by sjednali 20 kg cukrové vaty? 2. Pat potřebuje opravit televizi, jenže nemá nářadí. Jde tedy za Matem a nářadí si od něj vypůjčí s tím, že celou transakci do detailů zase tolik neřeší, prostě dojde s úsměvem k předání a Pat odchází opravovat televizi. Večer si Mat uvědomí, že už je to dlouhá doba, tak volá přes celé město Patovi domů, kde je s nářadím, že už musí být televize opravená. Patovi se od televize nechce, neb zrovna hraje Sparta v Ostravě a všechno se to mele, odpoví Matovi, že si přece neujednali ani čas, ani místo plnění, tedy pokud chce své nářadí zpět, nechť se Mat staví za týden, kdy bude Pat doma a bude mít čas. Posuďte situaci. 3. Pan Dlouhý chtěl ohromit slečnu Bystrozrakou svou sbírkou vzácných mincí – nakukal jí, že nasbíral všech dvacet pětikorun, které jsou vzácné v tom, že byly vyraženy špatně, což je dělá velmi vzácnými. Problém byl v tom, že tuto sbírku pětikorun ve skutečnosti vlastní pan Široký. Inu, pan Dlouhý utíkal za panem Širokým a sbírku si od něj na jeden den půjčil. Slečna Bystrozraká zavítala k panu Dlouhému domů, byla mj. ohromena mincemi a další den pan Dlouhý spěchal splnit dluh. Jaké bylo překvapení pana Širokého, když mu pan Dlouhý předal papírovou stokorunu s tím, že vrací peníze, které si půjčil a že moc děkuje. Posuďte situaci. 4. Pan Česílko půjčil v roce 2014 svému kolegovi v práci částku 40.000 Kč, aby si mohl koupit ojetý automobil. Smlouva o půjčce nebyla sepsána, byla uzavřena pouze ústně. Doba, kdy měl kolega peníze vrátit, nebyla přesně určena, oba se dohodli na tom, že až bude kolega peníze mít, sám se ozve a vrátí je. V roce 2018 se pan Česílko dostal do finanční tísně a požádal svého kolegu, aby mu peníze vrátil. Ten to odmítl s poukazem na to, že již uběhly tři roky a dluh je promlčen. Může se pan Česílko nějak bránit? Jaký postup byste mu doporučili? Změnila by se situace, kdyby si dohodli, že až bude pan Česílko peníze potřebovat, sám se ozve a kolega peníze vrátí? 5. A. B. uzavřel smlouvu s C. D. nazvanou jako smlouva o půjčce, v níž bylo uvedeno, že mu půjčuje na dobu dvou let vyjmenované předměty (míchačka, lešení…) s tím, že mu C. D. za půjčení zaplatí částku 6 000 Kč do týdne po té, kdy si předměty převezme. C. D. věci převzal, zaplatil však A. B. pouze částku 4 000 Kč. Na upomínku A. B. reagoval tím, že zbytek dohodnuté částky vynaložil na opravu míchačky. A. B. s tímto postupem nesouhlasil a požadoval vrácení všech věcí. Zabývejte se právním posouzením daného vztahu a vzájemnými nároky účastníků. Posuďte také, zda a jak by se změnila situace, kdyby A. B. přenechal C. D. uvedené předměty bezúplatně. 6. Zatímco byl pan Zachumlánek na dovolené, blesk uhodil do stromu stojícího na jeho zahradě. Tento strom spadl na dům pana Zachumlánka a poškodil střechu a 2 okna. Starostlivý soused pan Nováček se pokoušel pana Zachumlánka zastihnout telefonicky, ovšem bezvýsledně. Proto nechal škodu odstranit a odvézt strom a uhradil faktury řemeslníků za tuto vykonanou práci. Co může po návratu pana Zachumlánka pan Nováček požadovat? 7. Paní Kropáčková uzavřela příkazní smlouvu s advokátkou JUDr. Maršálkovou a na základě jí byla paní Kropáčkovou vystavena plná moc advokátce k zastupování ve sporu. V příkazní smlouvě také byla smluvena odměna za zastupování. Po 2 letech vedení sporu však paní Kropáčková spor prohrála. Odmítla své advokátce zaplatit odměnu, neboť ,,advokátka na jednání posílala koncipienta, což si nikdy nedomluvily“. Posuďte uvedenou situaci. 8. Pan Alfréd Milka užíval pozemek svého souseda na základě výprosy, kterou mu soused udělil, neboť se jinak neměl jak dostat na svůj pozemek. Po 25 letech zažaloval pan Milka u soudu na určení existence služebnosti práva cesty. Jak by měl soud věc rozhodnout?