Občanské právo III – cvičení

                                                                                    Dědické právo I

                                                                                     (seminář č. 1)



Příprava na seminář:

- nastudování § 1475 až 1720 NOZ

- vypracování příkladů (odevzdání se nevyžaduje)



1) Otec Ratmír sepsal závěť, ve které povolal jako dědice k celé pozůstalosti v hodnotě okolo
10.000.000 Kč pouze jednoho ze dvou bratrů – Davida, nepravomocně odsouzeného za korupci. Následně
média informovala o tom, že druhý z bratrů – Michal, s vyděděním nesouhlasí.

- Mohl zůstavitel vydědit nepominutelného dědice pouze tím, že jako dědice k celé pozůstalosti
povolal druhého z bratrů?
- Mohl by David po otci dědit, kdyby byl za korupci odsouzen pravomocně?



2) Rodiče zůstavitele byli zbaveni rodičovské odpovědnosti, neboť její výkon zneužívali (otec) a
zanedbávali (matka). Zůstavitel na ně přesto myslel při svém pořízení pro případ smrti, když otce
povolal jako dědice ke knížce od Jeana-Jacquese Rousseaua - Emil čili o vychování, a matku
ke knížce o vaření.

- Mohou rodiče po svém synovi dědit?



3) Pár hodin před svou smrtí usedl pan Josef k počítací, sepsal závěť, vytisknul ji na tiskárně a
nedatovanou podepsal.

- Je závěť platná?

- Jaký význam má skutečnost, že závěť nebyla datována? Posuďte v režimu starého i nového OZ.



4) Paní Marie pořídila závěť ve formě notářského zápisu, kterou povolala za dědice k celé
pozůstalosti svého prvního syna Jana, a nechala si ji uložit do notářské úschovy. Po čase vyjmula
tuto závěť z úschovy a pořídila klasickou holografní závěť, ve které povolala za dědice k celé
pozůstalosti svého druhého syna Michala. Po její smrti se našly obě závěti, a vyvstala otázka.

- Kdo bude dědit?



5) Zůstavitel pořídil závěť, ve které povolal dědice pouze k polovině pozůstalosti.

- Jedná se o platnou závěť? Pokud ano, tak komu připadne zbytek pozůstalosti?



6) Zůstavitel pořídil závěť, do které zařadil i prohlášení o vydědění svého syna. Toto své vydědění
nijak neodůvodnil. Vyděděný syn namítá, že k platnému vydědění může dojít pouze z určitého (zákonem
stanoveného) důvodu, a jestliže zůstavitel tento důvod neuvedl, je vydědění neplatné.

- Jedná se o platné vydědění?



7) Otec Stanislav se rozhodl pořídit závěť. Protože trpěl revmatoidní artritidou, nadiktoval závěť
svému staršímu synu Liborovi (18 let), který ji napsal svojí rukou, a otec následně tuto závěť
podepsal. Jako svědek podepsal závěť Libor společně s Jaromírem (14 let), který byl mladším z obou
synů, a soupisu závěti byl celou dobu přítomen. V závěti zůstavitel rozdělil celou pozůstalost mezi
Libora a Jaromíra rovným dílem.

- Je závěť platná?



8) Zůstavitel předemřel oba své rodiče i manželku. Jiné příbuzné neměl. Ve své závěti pouze uvedl,
že jeho manželka po něm nebude dědit ničeho.

- Posuďte platnost takové závěti a určete, jakým dílem budou pozůstalí dědit.



9) V rámci pozůstalostního řízení po zemřelé Marii T. před notářem jako soudním komisařem namítl
syn zůstavitelky, že jeho bratr František T. odmítl dědictví, neboť již za života zůstavitelky
prohlašoval, že dědit odmítá, a i při pohřbu se v tomto smyslu vyjadřoval v kruhu rodinném.

- Došlo k platnému odmítnutí dědictví?



Pouze k zamyšlení (neodpovídejte):

- Kdy se dědí po člověku, který se stal nezvěstným?

- Jak se řeší situace, kdy se z ničeho nic objeví člověk, který již byl prohlášen za mrtvého?