Předmět: MP604Z Obchodní právo IV - seminář Cíle, doporučená literatura a zadání pro semináře J. Kotáska, konzultační hodiny čt 13,30-15,00 v místnosti 248 Termín seminářů: čt 23. 3. od 16,40 a od 18,15 Cíl semináře Dokončení příkladů z oblasti obchodních podmínek, zajištění a utvrzení, VELMI důležité – rozdělení formálního a materiálního pojetí obchodních podmínek V úvodu zopakujeme vybrané otázky u obchodních podmínek a obchodního potvrzovacího dopisu. Další část semináře bude věnována vybraným specifikům zajištění v B2B vztazích, na příkladu „penále“ zopakujeme i pravidla pro interpretaci právního jednání Klíčová slova obchodní podmínky, změna obchodních podmínek, adhezní smlouvy, obchodní potvrzovací dopis, uznání dluhu, contra proferentem, placení směnkou, placení prostřednictvím směnky, zajištění a utvrzení směnkou a šekem, uznání dluhu Čítanka z internetu a jiných zdrojů: K závazkům obecně http://www.regionservis.cz/document/filename/3654/Z_vazkov__pr_vo_smluvn__a_deliktn_-David_Elischer -Univerzita_Karlova.pdf Obchodní podmínky: BEJČEK, Josef. Některá úskalí racionality obchodních podmínek. Právní rozhledy. 2015, č. 18, s. 611. BEJČEK, J., KOTÁSEK, J., PŘÍKAZSKÁ, J. Obchodní podmínky, Brno, MU, 2017 BEJČEK, Josef. Soukromoprávní ochrana slabšího obchodního partnera. Bulletin advokacie. 2015, č. 8, s. 24. COUFALÍK, Petr. Všeobecné obchodní podmínky ve vztazích se spotřebiteli. Právní rozhledy. 2014, č. 20, s. 690. DOHNAL, J. Jak ohrozí § 1740 odst. 3 občanského zákoníku klasické pojetí obchodních objednávek?, Bulletin advokacie č. 4/2014. http://www.bulletin-advokacie.cz/jak-ohrozi-1740-odst.-3-obcanskeho-zakoniku-klasicke-pojeti-obchod nich-objednavek?browser=mobi KOTÁSEK, Josef. Konflikty obchodních podmínek a jejich řešení. Obchodní právo, Praha: První archivní a spisovenská s.r.o., 2015, roč. 24, č. 10, s. 346-359. ŠPAČKOVÁ, Michala. Všeobecné obchodní podmínky a řešení jejich kolize po rekodifikaci. Obchodněprávní revue. 2015, č. 4, s. 106. ŠERÁ, Michaela, ZRZAVECKÁ Eva. Jak to bude s obchodními podmínkami podle NOZ?. epravo.cz [online]. Publikováno 14. 8. 2013. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/jak-to-bude-s-obchodnimi-podminkami-podle-noz-92074.html HOUT, Martin. Překvapivé klauzule v obchodních podmínkách aneb Kam kráčíš, ochrano spotřebitele?. epravo.cz [online]. Publikováno 24. 1. 2014. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/prekvapive-klauzule-v-obchodnich-podminkach-aneb-kam-kracis-ochrano -spotrebitele-93410.html KOBEDA, Kryštof. Obchodní podmínky po rekodifikaci. epravo.cz [online]. Publikováno 7. 2. 2013. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/obchodni-podminky-po-rekodifikaci-89015.html KOFROŇ, Martin, ČECHOVÁ, Linda. Smluvní pokuta a další „překvapivá“ ustanovení v obchodních podmínkách podnikatelů. Cfoworld.cz [online]. Publikováno 10. 1. 2014. Dostupné z: http://cfoworld.cz/legislativa/smluvni-pokuta-a-dalsi-prekvapiva-ustanoveni-v-obchodnich-podminkach -podnikatelu-2816 VLK, Václav. Ochrana před překvapivými ustanoveními v obchodních podmínkách. Právní rádce [online]. Economia, publikováno 2. 4. 2013 [cit. 4. 12. 2013]. ISSN 1213-7693. Dostupné z: http://www.roedl.com/fileadmin/user_upload/Roedl_Czech_Republic/clanky/2013/zpravy.ihned.cz_obcansk y-zakonik-ochrana-pred-prekvapivymi-ustanovenimi-v-obch-podminkach-VVL.pdf KOTRNOCHOVÁ, Tereza. Pozor na „překvapivá ustanovení“ v obchodních podmínkách. schaffer-partner.cz [online]. Publikováno 17. 12. 2015. Dostupné z: http://www.schaffer-partner.cz/aktuality/item/403-pozor-na-prekvapiva-ustanoveni-v-obchodnich-podmi nkach Zuklínová, M. Soukromá listina a veřejná listina. http://www.pravniprostor.cz/clanky/rekodifikace/komentar-k-noz-soukroma-listina-a-verejna-listina Obchodní potvrzovací dopis http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-d44515v55749-noz-se-zabyva-take-problematikou-tzv-ob chodnich-potvrzujicich/ PŘÍKAZSKÁ, Monika. Obchodní podmínky a obchodní potvrzovací dopis. In Prenos poznatkov do justičnej praxe: Zásahy súdov do súkromnoprávnych úkonov. 2015. vyd. Pezinok: Justičná akadémia Slovenskej republiky, 2015. s. 239-253. ISBN 978-80-970207-8-1. Zadání na seminář 1. Spotřebitel uzavřel s podnikatelem kupní smlouvu. Text smlouvy odkazoval na „všeobecné obchodní podmínky“, které nyní zamýšlí podnikatel jednostranně změnit k tíži spotřebitele. Spotřebitel napadá platnost smlouvy s tím, že určitá ujednání jsou pro něj a) nečitelná (jsou vytištěna velmi malými písmeny, b) nesrozumitelná (používají odbornou právnickou terminologii), c) neúčinná v části, ve které byla sjednána rozhodčí doložka pro spory z kupní smlouvy, d) zcela překvapivá a nečekaná co do obsahu, e) nezávazná, neboť obchodní podmínky nepodepsal. Spotřebitel dále odmítá změnu obchodních podmínek, protože nebyl dodržen právní postup pro jejich změnu, tj. spotřebitel se změnou nesouhlasí a jednostranná změna obchodních podmínek není obecně přípustná. Dále nesouhlasí s rozhodčí doložkou, která je obsažena v obchodních podmínkách. Posuďte předpoklady, za kterých bude argumentace spotřebitele úspěšná. 2. Lze institut obchodních podmínek využít i ve vztazích C2C? Musí být obchodní podmínky podepsány, aby se staly nepřímým smluvním ujednáním? 3. Znamená použití obchodních podmínek, že jde adhezní smlouvu? Jaké to bude mít důsledky? Vymezte rozdíly mezi obchodními podmínkami a adhezními smlouvami. 4. Uplatní se úprava adhezních smluv i u podnikatelů? 6. Předpokládejme, že právní úprava stanoví dispozitivně splatnost ceny u vzájemných závazků podnikatelů na 30 dnů ode dne doručení faktur. Současně je stanoven maximální strop, který splatnost nesmí přesáhnout - 60 dnů s tím, že ujednání nad tento limit jsou neplatná a nahradí je dispozitivní pravidlo (tj. lhůta splatnosti ceny 30 dnů). Cílem právní úpravy je předcházet neúměrně dlouhým lhůtám splatnosti ceny. V kupní smlouvě uzavřené mezi podnikatelem K (který byl tvůrcem návrhu smlouvy a návrhu na uzavření smlouvy a kupujícím) a podnikatelem P (prodávajícím) je splatnost ceny sjednána nejednoznačně. Soud posuzující daný případ není za použití standardních interpretačních postupů schopen zjistit obsah ujednání o splatnosti ceny. Obsahově zamlžená formulace přitom připouští závěr, že sjednána byla splatnost 50 dnů, vyloučen ale není ani výsledek, že ujednána byla lhůta 70 dnů (která jde nad povolený limit). Soud zamýšlí uplatnit pravidlo výkladu k tíži toho, kdo výrazu použil jako první a soud jej hodlá aplikovat. Jaký bude interpretační výsledek? 7. Ve smlouvě uzavřené mezi podnikateli (čl. II) bylo sjednáno, že v případě prodlení s placením faktury, uhradí dlužník „penále“ ve výši 0,05% z dlužné částky denně. Mezi stranami vznikne spor o to, co vlastně účastníci sjednali. Dlužník argumentuje tím, že právní řád nevymezuje penále mezi subjekty soukromého práva a ujednání je tudíž neplatné pro neurčitost. Jsou vývody dlužníka obhajitelné? Jakým způsobem stanovíte význam pojmu „penále“? Změní se váš náhled, pokud zjistíte, kdo při jednání navrhnul znění čl. II? Bude hrát roli zavedená praxe mezi účastníky či předchozí a následné chování stran? 8. Dva podnikatelé uzavřeli dopoledne smlouvu po telefonu. Večer jeden z nich zasílá protistraně e-mail, ve které „pro forma“ konstatuje obsah ujednání, „aby se na nic nezapomenulo“. Posuďte význam tohoto e-mailu pro obsah smluvního vztahu. Jak tomu bude v případě, kdy se obsah e-mailu odlišuje od skutečně sjednaného obsahu (ať již proto, že podnikatel zjistil, že kontrakt pro něj nebude výhodný a takto se pokouší měnit zásadní parametry smlouvy, či proto, že odchylka je relativně minuciózní – týká se např. balení dodávaného zboží, které není ve věci rozhodné). Jaký postup doporučíte protistraně, pokud obdrží takovéto sdělení? 9. Změní se vaše doporučení, pokud takový e-mail dorazí v rámci B2B vztahů bez toho, že by mezi účastníky proběhla vůbec nějaká jednání? 10. Dlužník vystavil věřiteli směnku (variantně šek), obsah jejich ujednání o dopadech emise je sporný. Podle jakých kritérií posoudíte vliv vystavení směnky (šeku) do obecněprávního vztahu? 11. Co když je v předchozím případě dlužník spotřebitelem? Zvažte dopady § 112 zákona o spotřebitelských úvěrech. 12. Jaký je rozdíl mezi finanční a bankovní zárukou a ručením? 13. Jste ručitelem za svého bratra, který uzavřel s bankou smlouvu o úvěru. Banka tři roky neuplatnila svou vymahatelnou pohledávku a ta se promlčela. Dva měsíce po promlčení se Váš bratr dostavil do banky, kde podepsal – v mylném domnění že pohledávka není promlčena – uznání závazku výměnou za snížení úroků z prodlení. Následně podala banka žalobu vůči Vám jako ručiteli (bratr nemá žádný majetek). A) Bude mít žaloba úspěch? B) Změní se Váš závěr, pokud bratr namísto uznání zaplatil úroky z prodlení? C) Změní se Váš závěr, pokud bratr namísto uznání zaplatil část dlužné částky? D) Změní se Váš závěr, pokud bratr v ručitelském prohlášení, resp. ve smlouvě o ručení s bankou mj. uvedl, že „případné uznání dluhu nemá účinky vůči ručiteli“?