Celní právo 1
Pojem a celní správa
Dana Šramková
•

Obsah první přednášky CP
l
lCo je to celní právo
l
lCelní správa (organizační pojetí)
lWCO
lCelní správa ČR

Co je to celní právo?
l
lJednoduchá otázka.
lSložitá a nejednotná odpověď.

V podmínkách EU
lRůzné názory i v rámci odborné veřejnosti:
l
lSoučást FP?
lSoučást SP?
lSoučást práva mezinárodního obchodu?
lSoučást práva EU?
l
l Tedy:
lExistuje vlastně „celní právo“?

USA?
lTaxes imposed on imports and exports;
lthe United States Constitution prohibits Congress from imposing taxes on goods exported from a
state.
lAlso called duties.

CLO: Pojem
lCharakteristika:
lPovinná platba sui generis
lStanovená právními předpisy
lVybírána v přímé souvislosti s přechodem zboží přes st. hranici
lOd osob,
lkteré zboží dováží/vyváží či
lpro které je zboží dováženo/vyváženo

CLO: Pojem
l
l
lVeřejná dávka, jež se platí za zboží, které přechází přes celní hranice určitého státu
l

Clo vs. mýto
lMýto – předchůdce cla
lmělo soukromoprávní charakter
lvazba na použití konkrétní komunikace (cesty, mostu)
lClo
lveřejná dávka (výtěžek panovníkovi)
lrozhodná skutečnost pro vyměření cla: přechod zboží přes hranici, druh, množství, původ zboží

Clo vs. daň
lClo - dávka ne/odlišná od daně ?
l
l? Jaké je členění fiskální části finančního práva:
lClo vs. „daň“ sensu stricto
l
l? Clo z pohledu § 2 odst. 3 daňového řádu:
lClo vs. „daň“ sensu lato
l
§Daní se pro účely tohoto zákona rozumí
§a) peněžité plnění, které zákon označuje jako daň, clo nebo poplatek,
§b) peněžité plnění, pokud zákon stanoví, že se při jeho správě postupuje podle tohoto zákona,
§c) peněžité plnění v rámci dělené správy.
l
l

Celnictví
lDefinice:
l
lPlnění úkolů orgány celní správy:
lDle celních předpisů
lDle dalších předpisů (správa daní, …)
l

Význam celnictví v ČR dnes
lPřechody z EU do zahraničí v ČR:
lmezin. letiště, vyclívací pošta
lPřeprava zboží v režimu tranzit vyclívaného až v ČR
lVývozy z ČR zásadně proclívány u vnitrozemského CÚ
lSvobodná pásma, svobodné sklady uvnitř unie
l
l

Mezinárodní smlouvy
lustavující zóny volného obchodu:
lskupina dvou nebo více celních území
lNAFTA, ESVO, CEFTA
lo zřízení celní unie:
lnahrazení dvou nebo více celních území jediným celním územím
lVšeobecná dohoda o clech a obchodu – GATT 1994

Právní úprava EU
l
lPřímo aplikovatelné předpisy EU (zejm. hmotněPN):
l
lTěžiště: celní kodex - viz samostatná prezentace
l
l
lČlenským státům ale ponechána úprava:
l
lOrganizace CS, postavení celníka - viz samostatná prezentace
lPodstatná část regulace procesu (vlastní proces celního řízení není sjednocen, chystá se celní řád
místo CZ)
l
l

Další evr. předpisy – dodržované jako závazné
lZařazování zboží do čísel. kódů dle kombinované nomenklatury:
lDle Harmonizovaného systému a Vysvětlivek
lTyto spravuje Světová celní organizace (World Customs Organization) – viz doporučené www stránky
l
lPozn.: Pozor na případnou retroaktivitu, např. u ochranných opatření (antidumpingová cla) – např.
Nařízení Rady (ES) č. 384/96, ale i pozdější (2010)

Funkce cla
lFiskální:
lpříjem rozpočtu
lpo vstupu do EU pokles (členským státům navíc zůstává jen část – 25%)
lObchodně-politická:
lnástroj hospodářské politiky
lvýznam při vyjednávání
l

Organizační diagram
Co je to „celní správa“?
Celní správa
Ve funkčním
pojetí
V organizačním
pojetí

Celní správa  organizační pojetí



Celní správa - organizace
lZ pohledu národního:
lSoustava orgánů daného státu:
lCelní správa ČR
l
lZ pohledu unijního:
lSoustavy orgánů jednotlivých členských států
lPonecháno na národních právních úpravách
lNení harmonizováno, „jen“ obdobné tendence
l
lZ pohledu globálního:
lWorld Customs Organisation, WTO aj.
lMezinárodní spolupráce celních správ
l

Proč o WCO?
lClo coby jednu z dávek uvalovaných na zboží a služby lze považovat za výrazný faktor ovlivňující
mezinárodní obchod.
l
lJe třeba brát v potaz nejen EU, ale i aspekty celosvětové.
l
lCílem je proto stručné představení Světové celní organizace.


l



lWCO v současnosti:
l
l181 členských zemí = většina celních správ
l
lzahrnuje země s podílem přes 98 % celosvětového obchodu

Název WCO / CCC
l„Světová celní organizace“ (World Customs Organisation – WCO) je název pracovní
lRada pro celní spolupráci (the Customs Co-operation Council – CCC) - oficiální název
l
lcelosvětová mezivládní organizace se sídlem v Bruselu
l
l

Cíle a funkce WCO
lHlavním cílem WCO je zjednodušování a harmonizace celních postupů.
l
lMezi funkce WCO lze v souladu s všeobecným cílem:
lStudium všech otázek týkajících se spolupráce v celních věcech.
lRozbory technické stránky celních systémů včetně souvisejících ekonomických činitelů.
lCílem WCO v této oblasti je navrhnout svým členům praktická opatření k získání co nejvyššího
možného stupně harmonizace a sjednocení celních systémů a procedur.
lVypracování návrhů mezinárodních smluv či jejich změn.
lWCO následně doporučuje jejich přijetí zúčastněným vládám.
l


lTvorba doporučení k zajištění jednotné interpretace a aplikace smluv uzavřených v rámci činností
WCO a v rámci problematiky úmluv týkajících se názvosloví pro třídění zboží v celních tarifech
a určování celní hodnoty zboží.
lFormulace doporučení k řešení případných sporů z úmluv.
lWCO v roli smírčího orgánu pro urovnání sporů, které by mohly vzniknout ve věci výkladu nebo
provádění úmluv.
lZúčastněné strany se mohou společnou dohodou předem zavázat, že přijmou doporučení Rady jako
závazná.
lZajištění předávání a rozšiřování informací týkajících se celních předpisů a celní techniky.
lPoskytování informací a poradenství v celních záležitostech zúčastněným vládám
lz vlastního podnětu nebo
lna jejich žádost.
lSpolupráce s jinými mezivládními organizacemi ve všech oblastech spadajících do působnosti WCO
(např. s WTO).
l

Historie WCO
lVýbor pro EHS
l
l1947: Pracovní skupina dvou výborů
lHospodářského
lCelního
l
lVýsledek práce skupiny:
lvytvoření OEEC
l => později OECD
l
l


lCelní výbor – další analýzy:
ljednotného názvosloví popisu zboží
ljednotné definice celní hodnoty
lexistujících celních předpisů
l
l3 smlouvy z 15.12.1950 (Brusel)
lÚmluva o vytvoření Rady pro celní spolupráci
lÚmluva o hodnocení zboží pro celní účely
lÚmluva o názvosloví pro zařazování zboží do celních sazebníků
l

Založení CCC
l
l
lÚmluva účinná od 4.11.1952
lPrvní Council Session 26.1.1953
l
lMezinárodní den celníků
l
lPrac. název WCO od 1994 (podobně jako WTO)
l

ČR ve WCO
lV souladu s československými ústavními předpisy byla dne 23. září 1965 uložena u belgického
ministerstva zahraničních věcí listina o přístupu Československé socialistické republiky k Úmluvě o
zřízení Rady pro celní spolupráci
l
lÚmluva v souladu s článkem XVIII. vstoupila pro ČSSR v platnost dnem 23. září 1965.
l

Struktura WCO:
světové lokace
l6 regionů světa:
lS Afrika a Blízký a Střední Východ
lZ a střední Afrika
lJ a V Afrika
lDaleká Východ, J a JV Asie, Austrálie a Tichomořské ostrovy
lJ, střední a S Amerika a Kaaribská oblast
lEvropa

Struktura WCO - orgány
lCouncil Session (zasedání Rady)
l
lSekretariát WCO
l
lVýbory - jejich prostřednictvím WCO vykonává svou činnost
lZejména:
lFinanční
lVýbor pro všeobecné záležitosti (= V pro politiku)
l
l


lDalší výbory – realizace činností WCO, např.:
lVýbor pro harmonizovaný systém
lTechnický výbor pro celní hodnotu (GATT č. VII)
lStálý technický výbor
lVýbor pro boj proti podloudnictví
lTechnický výbor pro pravidla původu zboží
l
lKontaktní pracovní skupiny:
lNapř. otázky boje proti porušování autorských práv, ochrana flóry a fauny (CITES), poštovní
přepravy (se Světovou poštovní unií)
l

Ad Stálý technický výbor
lčinnosti související s harmonizací a zjednodušováním celních postupů
lspolupráce např.
ls Mezinárodní obchodní komorou (International Chamber of Commerce – ICC) a
lse Světovou poštovní unií (Universal Postal Union – UPU)

Ad Výbor pro harmonizovaný systém
lspolupracuje např. s
lWTO,
lse Statistickým oddělením OSN (United Nations Statistics Division – UNSD)
lv rámci Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě
rostoucích rostlin (the Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and
Flora – CITES).

Ad Výkonný výbor
lochrana společnosti v širším slova smyslu
lspolupracuje s širokou sítí partnerů včetně
lInterpolu,
lÚřadu OSN pro drogy a kriminalitu (United Nations Office on Drugs and Crime – UNODC),
lSvětové organizace duševního vlastnictví (World Intellectual Property Organisation – WIPO),
lOrganizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (United Nations Education Science and
Culture Organisation – UNESCO),
lzástupců soukromého sektoru.

Ad Technický výbor pro celní hodnotu
lzajišťuje jednotný výklad pravidel WTO pro oceňování zboží
lpříklad kooperace mezi WTO a WCO

Ad Technický výbor pro pravidla původu
lspolupracuje s Výborem WTO o pravidlech původu (WTO’s Committee on Rules of Origin – CRO)
lmá status pozorovatele
lmj. v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (Organisation for Economic
Co-operation and Development – OECD) či
lKonference OSN o obchodu a rozvoji (United Nations Conference on Trade and Development – UNCTAD)

WCO - činnost
ludržuje mezinárodní harmonizovaný systém celní nomenklatury a podílí se na zajištění realizace
dohody WTO o celní hodnotě a pravidlech původu zboží.
l15. prosince 1950 vyjednána Úmluva o nomenklatuře pro třídění zboží v celních tarifech,
l14. června 1983 nahrazena Mezinárodní úmluvou o harmonizovaném systému popisu a číselného
označování zboží („harmonizovaný systém“).

WCO - činnost
lKombinovaná nomenklatura znamená jednotný systém třídění a označování zboží, který je nezávislý
na jednotlivých jazycích používaných ve světě. K číselným kódům, které jsou univerzálně
srozumitelné, je možné přiřadit slovní popis zboží v libovolném jazyce.
lHarmonizovaný systém pak představuje klasifikaci zboží na základě číselných kódů, která je užívána
v řadě států světa. Tyto kódy slouží k zařazení zboží do příslušné celní sazby. Vedle celního
řízení se však kódy nomenklatury běžně využívají mj. v oblasti nepřímých daní – např. k určení
vybraných druhů zboží, které podléhají spotřebním daním.
lZ mezinárodního harmonizovaného systému celní nomenklatury v rámci EU vychází Nařízení Rady (EHS)
č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o Společném celním
sazebníku

WCO - činnost
lÚmluva o oceňování zboží pro celní účely z roku 1950.
lPřekonána, a to v roce 1973 Kodexem celní hodnoty při tzv. tokijském kole („Tokyo Round Customs
Valuation Code“) v rámci implementace čl. VII GATT

WCO - činnost
lÚmluva o dočasném použití zboží, která byla projednána v rámci WCO a uzavřena v Istanbulu dne
26. června 1990:
ltýká se dočasného dovozu zboží a upravuje „karnet ATA“.
lNázev „ATA“ je zkratkou francouzských a anglických slov „Addmission temporaire / temporary
admission“.
lJedná se o mezinárodní celní doklad pro dočasný vývoz a dovoz zboží, který usnadňuje celní
odbavení a manipulaci s vyváženým zbožím. Karnet ATA je vhodné použít při dočasných vývozech
a dovozech
lvzorků zboží za účelem rozšíření obchodních aktivit,
lpředmětů pro účely výstav a veletrhů či
lprofesionálního vybavení (např. nástrojů pro lékaře, aparatur pro umělce nebo zařízení pro
archeology a jiné vědecké pracovníky).
lhttp://www.komora.cz/podpora-exportu-a-zahranicni-vztahy/exportni-dokumenty/ata-karnety/ata-karnet
y.aspx

WCO - činnost
lStejně jako WCO se na přijetí řady dokumentů podílí i další organizace, např. Hospodářská komise
OSN pro Evropu, pod jejíž záštitou byly vyjednány a přijaty tři důležité dohody.
lŠlo o:
l
lCelní úmluvu o mezinárodní přepravě zboží na podkladě karnetu TIR (tzv. „Úmluva TIR“) z roku 1975.
lOperace TIR je však možná jen v zemích, které mají schválená záruční sdružení (k 1. lednu 2009 to
bylo celkem 57 zemí).
l„karnet TIR“ - celní prohlášení, na jehož základě je možné v rámci systému TIR provádět tranzitní
přepravu zboží ve schválených vozidlech nebo kontejnerech pod celní závěrou. Zboží je pak v praxi
kontrolováno pouze na počátku a konci cesty, zpravidla již není kontrolováno v zemích tranzitu.
Karnety distribuuje vnitrostátním záručním sdružením Mezinárodní unie silniční dopravy
(International Road Transport Union – IRU).


lMezinárodní úmluvu o sladění hraničních kontrol zboží, která byla uzavřena v Ženevě dne 21. října
1982. Smyslem této úmluvy je usnadnění mezinárodního pohybu zboží podporou harmonizace a spolupráce
v oblasti hraničních kontrol.
l
lMezinárodní úmluvu o zjednodušení a sladění celních režimů, která je známější jako tzv. Kjótská
úmluva.
lmá více než 30 příloh týkajících se různých aspektů celního práva. Původní Kjótská úmluva byla
sjednána již v roce 1973 (jako součást práva ES bylo přijato v roce 1975 spolu s úmluvou 21
z celkových 31 příloh). Kjótská úmluva je spravována Stálým technickým výborem WCO, pod jehož
záštitou byla vytvořena zvláštní revizní skupina pro tuto úmluvu (viz dále). Dne 26. června 1999
WCO na základě revize původní úmluvy přijala Protokol o změně mezinárodní úmluvy o zjednodušení
a sladění celních režimů.
l

Celní správa České republiky
Zákon č.17/2012 Sb.
(ZCS)

Charakteristika
lCSČR nahrazuje CSČR podle 185/2004 Sb.- stejný název, ale jiná soustava
l
lCS ČR =
a)soustava správních orgánů
b)ozbrojený bezpečnostní sbor

Organizace celní správy ČR
do 31.12.2012
l
lSoustava celních orgánů (2010)
l
1.GŘC (1)
2.CŘ    (8)
3.CÚ (54, původně 91)
4.
l+ SON (Skupina operativního nasazení – ta funguje i dnes)

Do 31.12.2012
GŘC
CŘ
CÚ
GFŘ
FŘ
SFÚ
FÚ

Organizační diagram
Soustava od 1.1.2013
Generální ředitelství
cel
Celní úřad pro …
(14)
Celní úřad
Praha Ruzyně

GŘC
l
l
l
lNejvyšší orgán Celní správy v ČR
lPřímo podřízeno MF ČR
lLokace: Praha - Budějovická
lGenerální ředitelství cel je účetní jednotkou, má vlastní IČ 71214011

GŘC – rozpočtové a bilanční postavení
lBilanční subjektivita – GCŘ je účetní jednotkou
lRozpočtová forma – organizační složka státu
lKapitola: MF

GŘC – působnost I
lII. Instance k CÚ
lPřevod cel podle Nařízení Rady (ES,Euratom) č. 1150/2000 ze dne 22.5.2000, kterým se provádí
rozhodnutí 94/728/ES Euroatom o systému vlastních zdrojů Společenství lRozhoduje ve věcech
působnosti o charakteru významu případu cs/mezinár.

GŘC – působnost II
lV případech cs a mezinár. významu je pověřeným celním orgánem s postavením policejního orgánu
podle TŘ lPlní funkci centrální analytické jednotky pro účely analýzy rizik

GŘC – působnost III
lPodíl na:
lPříprava předpisů
lZabezpečení analytických a koncepčních úkolů lSjednávání mezinár. smluv, rozvoj styků a
spolupráce, plnění závazků

GŘC – působnost IV
lOblast mezinárodní spolupráce:
lNárodní koordinační jednotka spolupráce
lÚstřední kontaktní orgán – spotřební daně
lÚstřední úřad pro výměnu informací EU, EK
lOrgán odpovědný za doručování písemností nebo oznamování rozhodnutí jiných států lKontaktní orgán
vymáhání některých finančních pohledávek a mezinár. pomoc při správě daní – pověření ministerstva
l

GŘC – působnost V
lMezinárodní spolupráce – dohled:
lNad osobami
lDopravními prostředky a kontejnery
lPohybem zboží / místem, o kterém je známo, že by mohlo způsobit podstatné porušení právních
předpisů druhé smluvní strany
l
lOpatření umožňující, aby se s vědomím a pod kontrolou orgánů celní správy nezákonné nebo podezřelé
dodávky obsahující nebezpečné látky a věci dostaly na místo určení v neporušené formě

GŘC – působnost VI
lPůsobnost v oblasti evidence a statistiky
lLaboratorní zabezpečení CS a FS
lEdukační a expertní činnost a skladování
lZpravodajsko technická kooperaxe (polupráce s ozbrojenými silami a bezpečnostními sbory)
l

GŘC – působnost VII
lGŘC – speciální inspekční útvar


Generální ředitel
lCelník
lJmenovaný MF (!!! GŘ GFŘ – vláda!!!)

Celní úřady – působnost I
lObecná působnost celního orgánu podle práva EU
lSpráva cel
lSpráva určených daní
l

Celní úřad – působnost v dělené správě
lPLATÍ
l
lGenerální inkasent
l„obecný správce daně podle SŘ“
lInkasní správa v rámci dělené správy v případě SR, SF, RÚSC
l
l

Celní úřad – působnost
lMezinárodní spolupráce (např. Národní koordinační jednotka)
lAsistenční činnost pro …
lUrčení celního prostoru
lEvidence kontrolovaného zboží
lRegistry a evidence jiné
lEdukační a expertizní sklad
lAutorizace – osvědčení
lKontrola
lPátrací služba

Celostátní věcná působnost vybraných CÚ
lCÚ OK:
lzávazné informace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie (o sazebním zařazení - celní
editační povinnost)

Celostátní věcná působnost vybraných CÚ
lCÚ JmK:
lprohlašuje část území České republiky za svobodné pásmo,
lje při umísťování a povolování staveb ve svobodném pásmu dotčeným orgánem příslušným k vydání
závazného stanoviska,
lrozhoduje o udělení povolení být ručitelem a vydávat celní doklady pro určitý celní režim nebo
druh přepravy zboží podle mezinárodní smlouvy.

Celostátní věcná působnost vybraných CÚ
lCÚ JčK:
lPovolení/osvědčení oprávněného/schváleného hospodářského subjektu podle přímo použitelného
předpisu Evropské unie
lpovolení zprostit povinnosti poskytnout jistotu
lpovolení ručitele, povolení uživatele souborné jistoty a povolení uživatele souborné jistoty se
sníženou částkou jistoty

Celostátní věcná působnost vybraných CÚ
lCÚ hl.m.P.:
lpovolení ručitele pro poskytnutí jednotlivé jistoty s použitím záručního dokladu
lmístně příslušný nelze-li určit místní příslušnost celního úřadu podle jiného zákona

Bilanční, majetkové a pracovněprávní postavení CÚ
lCÚ mají postavení organizačních jednotek GŘC lNejsou: účetní jednotkou, nejsou správci majetku,
nejsou zaměstnavatelem

ad celní správa
ve funkčním pojetí:
problematika dělené správy


lJaké činnosti zabezpečují orgány CS ČR?
l
lCla
lDaně
lDalší činnosti
l
l
lDělená správa
•Celní správa - funkce


lCÚ a dělená správa - § 8 odst. 2 písm. a
l(dříve 5 odst. 4 písm. m) starého zákona o CS ČR):
l
lCelní úřad je
lobecným správcem daně podle správního řádu a vykonává správu placení peněžitých plnění v rámci
dělené správy, která jsou příjmem státního rozpočtu, státních fondů nebo rozpočtů územních
samosprávných celků

Dělená správa z pohledu DŘ
l§ 2/3 Daní se pro účely tohoto zákona rozumí
l …
lc) peněžité plnění v rámci dělené správy.
l
lCo je to dělená správa?

Dělená správa - §§ 161-162 DŘ
l
l K dělené správě dochází, je-li rozhodnutím orgánu veřejné moci, který není správcem daně, vydaným
při výkonu veřejné moci uložena platební povinnost k peněžitému plnění určenému do veřejného
rozpočtu a postupuje-li se při jeho placení podle tohoto zákona nebo podle jeho jednotlivých
ustanovení.
lTo platí i tehdy, pokud vznikla platební povinnost k peněžitému plnění určenému do veřejného
rozpočtu přímo ze zákona bez vydání rozhodnutí.
lOrgán veřejné moci věcně příslušný ke správě placení peněžitého plnění je v tomto rozsahu správcem
daně. Osoba povinná k placení tohoto peněžitého plnění má stejná práva a povinnosti jako daňový
subjekt při placení daní.
l
l
l K dělené správě rovněž dochází, jestliže zákon stanoví, že ke správě placení peněžitého plnění je
příslušný jiný správní orgán než orgán veřejné moci, který platební povinnost k peněžitému plnění
uložil.
l
l

Dělená správa - §§ 161-162 DŘ
l
lPokud orgán veřejné moci, který uložil platební povinnost k peněžitému plnění v rámci dělené
správy:
l
lnení současně příslušný ke správě placení tohoto peněžitého plnění, předá příslušnému správci daně
nezbytné údaje o uložení nebo vzniku této povinnosti nejpozději do 30 dnů ode dne právní moci
rozhodnutí, jímž byla platební povinnost uložena; přílohou těchto údajů je stejnopis rozhodnutí s
vyznačením právní moci a přehled o předávaných rozhodnutích.
lnení současně příslušný k vymáhání tohoto peněžitého plnění, předá příslušnému správci daně
nezbytné údaje o uložení nebo vzniku této platební povinnosti, včetně stejnopisu rozhodnutí s
vyznačením právní moci a přehledu předávaných rozhodnutí. Tyto údaje jsou předávány o peněžitém
plnění, které nebylo dobrovolně uhrazeno do 30 dnů po marném uplynutí lhůty jeho splatnosti.
l
lOrgán veřejné moci, který předal údaje ke správě placení peněžitého plnění v rámci dělené správy
příslušnému správci daně, je povinen tomuto správci daně neprodleně sdělit jakékoliv změny, které
nastaly nebo mohou nastat při správě placení těchto peněžitých plnění.
l
lSprávce daně, který převzal údaje ke správě placení peněžitého plnění v rámci dělené správy,
poskytne na dožádání orgánu veřejné moci, který mu tyto údaje předal, informace o placení tohoto
peněžitého plnění.
l
lMístní příslušnost správce daně, na něhož přechází správa placení peněžitého plnění, se řídí podle
sídla orgánu veřejné moci, který platební povinnost k peněžitému plnění uložil.

Příklad dělené správy
lZákon č. 185/2001 Sb., o odpadech
lZnění do 31.10.2009 (před DŘ).
l§ 68 (1) Pokutu ukládá, vybírá a vymáhá správní úřad, který jako první zahájil řízení o jejím
uložení; pokuty uložené inspekcí vymáhá příslušný celní úřad. V případě, že bylo zahájeno řízení ve
stejný den inspekcí a obecním úřadem obce s rozšířenou působností, provede řízení o uložení pokuty
inspekce. O zahájení řízení o uložení pokuty se inspekce a obecní úřad obce s rozšířenou působností
vzájemně informují. Při placení a vymáhání uložených pokut se postupuje podle zvláštního právního
předpisu. (ZSDP, část VI.)
l

Příklad dělené správy
lZákon č. 185/2001 Sb., o odpadech
lZnění od 1.1.2011 (po DŘ).
l§ 68 (1) Pokutu ukládá, vybírá a vymáhá správní úřad, který jako první zahájil řízení o jejím
uložení; pokuty uložené inspekcí vymáhá příslušný správce daně. V případě, že bylo zahájeno řízení
ve stejný den inspekcí a obecním úřadem obce s rozšířenou působností, provede řízení o uložení
pokuty inspekce. O zahájení řízení o uložení pokuty se inspekce a obecní úřad obce s rozšířenou
působností vzájemně informují.
l


lNavíc v tomto případě (Z o odpadech) celní orgány před i po 1.1.2011:
l
lKontrolují vnitrostátní i přeshraniční přepravu odpadů,
lkontrolují dovoz baterií nebo akumulátorů ze států, které nejsou členskými státy Evropské unie,
lpředávají podněty ministerstvu k uplatnění vrchního státního dozoru,
lukládají nápravná opatření při porušení povinností vztahujících se k přepravě odpadů.
l
lDále např.:
lPři vnitrostátní přepravě nebezpečných odpadů celní úřady kontrolují, zda je odpad vybaven doklady
podle tohoto zákona a prováděcích právních předpisů a zda odpad odpovídá údajům v dokladech
uvedeným.
lPři přeshraniční přepravě odpadů celní úřady dále kontrolují, zda přepravované zboží, které není
vybaveno doklady požadovanými pro přepravu odpadů, není odpadem.
l…