Výklad právních textů



}Obecnější pojem: interpretace – výklad, vysvětlení textu
}
}EXEGETIKA (z řečtiny) je nauka o co nejpřesnějším slovním i věcném výkladu textů; rozbor
římskoprávního textu
}
}V oblasti římského práva je vhodnější  termín výklad právního textu než výklad právní normy

}
}Římští znalci práva vytvořili řadu interpretačních pravidel:
}- porůznu v římských právních i jiných (beletristických) textech
}De verborum significatione – 276 fragmentů v16. titulu 50. knihy Iustinianových Digest – obsahuje
výklady významu různých termínů (de facto výkladový slovník)
}Metodiku přístupu k starověkým textům používanou dodnes vytvořili právní romanisté během 19.st.,
kdy se věda o římském právu stává právněhistorickou disciplínou
}Strukturu interpretace právní normy dnes používané vytvořil K.F. von Savigny: Juristische
Methodenlehre.

I.Latinský (řecký) text
II.Překlad textu
III.Poznámky k inskripci – zápisu textu
}-autor textu (život a dílo)
-další právníci uvedení v textu
-analýza – rozbor díla (od morfologie
 přes syntax k rétorickým figurám)
IV.Interpretace textu – hic: „právní diagnóza“
-skutková podstata
-položení si právní otázky
-rozhodnutí citovaného právníka
-zdůvodnění rozhodnutí

}
}
}V. Reálie právní i jiné
   - literárněhistorické kontexty, politické,
     sociální aj.
}VI. Srovnání s další  právní úpravou,
    více úpravami
}VII. Literatura

Podrobněji:
}Ad III. Poznámky k inskripci
ØUvádíme celé jméno autora, jeho důležité životopisné údaje. Tím zařadíme do kontextu historického
a literárního
ØOdvolávání se autora na další autority – věnujeme jim pozornost (již Aristoteles sice označil
tento způsob za eristický (tedy „nesprávný“ argument, ale antika byla většinou benevolentnější než
současná věda)
ØZařadíme „textík“ do kontextu daného díla i do kontextu dalších prací autora, a tedy vývoje
samotného autora
ØNejprve do příslušného titulu zákoníku, pak např. srovnáme pasáže týkající se téhož v Gaiovi, v
Digestech a v Iustinianovi.

}Ad IV. „Právní diagnóza“
ØSubsumpce pod příslušný právní institut (ten, který je v textu nejvíce rozebírán)
ØUvést další související právní instituty
ØZformulovat právní otázku/y
ØKe zkoumání vybrat jen jednu otázku
ØZúžit rozsah textu na jádro exegeze
ØŘímskoprávní text často neobsahuje zdůvodnění rozhodnutí – je třeba uvést vlastní stanovisko:
použít srovnání s jinými fragmenty téhož autora i jiných
ØZohlednit interpolace (viz Index Interpolationum quae in Iustiniani Digesta inesse dicuntur. Ed.
Levy E.-Rabel E. Weimar 1929)
Ø

}Ad V. Reálie
}Porozumění antickým reáliím může být užitečné pro objasnění právní otázky
}
Ad VI. Srovnání s další právní úpravou
}Myslí se v dalším právním vývoji: evropském
}     českém (Koldín, Viktorin Kornel     z Všehrd;  Všeobecný občanský zákoník     1811, občanské
kodexy 1950,1964;     platná právní úprava dnes)
}Ad VII. Bibliografie monografická i odborné články

}
}Bibliografie ke zhlédnuté prezentaci
}
}Skřejpek M. – Falada D. – Kuklík J. Exegésis. 3. rozšířené vydání. Plzeň: Čeněk A. 2014. ISBN
978-80-7380-489-3.