Veřejné finance
 Rozpočty krajů a obcí
•Eva Tomášková
•eva.tomaskova@law.muni.cz
•Katedra finančního práva a národního hospodářství

Základní činnosti veřejného sektoru v rámci ÚSC
lzajistit potřebné veřejné statky
l
lzabezpečit často i tzv. hraniční statky
lekonomické statky, které jsou na hranici mezi soukromými a veřejnými statky, v některých případech
i soukromé statky, jestliže soukromý sektor o jejich produkci nemá zájem v důsledku malé ziskovosti
l
lpomoci vytvořit podmínky pro fungování privátního sektoru v dané lokalitě
l
lpřispět k ekonomickému růstu v dané oblasti
lvytvořit podmínky pro růst zaměstnanosti v soukromém sektoru
lvytvořit pracovní příležitosti ve veřejném sektoru
lvytvořit podmínky pro zkvalitnění lidského života
l
ldosáhnout větší spravedlnosti v rozdělování
l

Neziskové organizace
ljsou formálně založeny
lmají institucionální strukturu a organizační formu
lhlavní činnost: zabezpečují veřejné statky (služby)
lslouží veřejně prospěšným cílům
lnejsou zakládány za účelem podnikání a dosahování zisku
l
lZřizovatelé neziskových organizací v ČR
ljednotlivé stupně veřejné správy
lorganizační složky, které nemají právní subjektivitu
lpříspěvkové organizace s právní subjektivitou
ljiné subjekty - nevládní neziskové organizace
lsoukromé subjekty (v ČR fyzické a právnické osoby)
lcírkve
lnadace atd.

Hospodaření neziskových organizací
lPokud vznikne ztráta, pak ji u:
lvládních neziskových organizací hradí zřizovatel (stát, obec, kraj) z výdajů svého běžného
rozpočtu
lnevládních neziskových organizací hradí zřizovatel z jiných zdrojů
l
lPokud vznikne zisk, pak:
lu vládní neziskových organizací se
lodvádí do rozpočtu zřizovatele
lpoužije na financování neziskových činností
lu nevládních neziskových organizací
lmusí se použít na financování neziskových, veřejně prospěšných činností
l

Organizační složka
lZaložení
lrozhodnutím ve formě opatření (zastupitelstva) - součástí je zřizovací listina
lpříslušným orgánem státní správy
lfunkci zřizovatele plní výkonný orgán
l
lVýhodné v případě
lčinnosti nevyžadují velký počet zaměstnanců
lnepotřebují složité a rozsáhlé strojní nebo technické vybavení
lnejsou vnitřně dále odvětvově či jinak členěné
lnevstupují do složitých ekonomických nebo právních vztahů
lzabezpečují služby, které poskytují obyvatelstvu bezplatně, případně za malou, symbolickou úhradu
l
lSpecifika
lnemá právní subjektivitu
lhospodaří jménem svého zřizovatele
lzřizovaná územní samosprávou není samostatnou účetní jednotkou (převod do příjmů a výdajů
zřizovatele)
lhospodaření organizační složky podléhá finanční kontrole ze strany zřizovatele
l
lObce, Kraje, Puncovní úřad, Česká obchodní inspekce, Státní energetická inspekce, Správa úložišť
radioaktivních odpadů…

Příspěvkové organizace
lZaložení
lrozhodnutím - součástí je zřizovací listina (v níž zřizovatel (stát, ÚSC) určí i rozsah převodu
práv a závazků na nové či přejímající organizace) příslušného orgánu státní správy
lrozhodnutím voleného orgánu územní samosprávy (zastupitelstva)
lfunkci zřizovatele plní výkonný orgán
l
lVhodné v případě
lveřejné statky poskytované uživatelům za uživatelský poplatek – o výši rozhoduje vždy zřizovatel
l
lSpecifika
lmá samostatnou právní subjektivitu
lzřizovatel podává návrh na zápis do obchodního rejstříku
lhospodaří podle svého rozpočtu (často vyšší výdaje než příjmy, dostávají finanční prostředky z
rozpočtu zřizovatele)
lnemůže nakupovat akcie či jiné cenné papíry
lnemůže poskytovat dary jiným subjektům s výjimkou peněžitých a věcných darů poskytovaných
v souladu s předpisy o použití fondu kulturních a sociálních potřeb
l
lMuzea, galerie, knihovny, památníky, diagnostické ústavy, nemocnice, lázně, léčebny, záchranné
služby, akademie věd, veterinární ústavy…
l

Nevládní neziskové organizace
lpředpokládá se důsledné využití vícezdrojového způsobu financování potřeb
lpříspěvky
lfinanční vztah k veřejnému rozpočtu
l
lHlavní zdroje financování veřejných statků (cena)
ldaně (čisté veřejné statky)
luživatelské poplatky (smíšené veřejné statky)
l
lSpecifika
ltendence k maximalizaci vstupů či k minimalizaci výstupů
lprodukty veřejného sektoru se neprodávají za tržní cenu, zatímco vstupy do veřejného sektoru se
nakupují za tržní ceny
l
lspolek
lústav
lobecně prospěšná společnost (Obecně prospěšné společnosti jako samostatná právní forma už nemohou
od 1. ledna 2014 nově vznikat – transformace na ústav, nadace či nadační fond)
lnadace a nadační fondy
levidované právnické osoby registrovaných církví

Schéma rozpočtového určení daní v ČR od 1. 1. 2016
•Zdroj: MF
Výsledek obrázku pro rozpočtové určení daní 2016

•Počet obyvatel, počet obcí a průměrný počet obyvatel na jednu obec v členských
•státech Evropské unie v roce 2007
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•Zdroj: Netolický, 2010

Kraje
l územní společenství občanů, veřejnoprávní korporace s právem na samosprávu, jež mohou mít vlastní
majetek a sestavený vlastní rozpočet s vlastními příjmy
l
l Trendy:
ldecentralizace,
ldekoncentrace a
ldeetatizace
l

Struktura vyšších územně samosprávných celků v ČR
•Nováková, K. SROVNÁNÍ ROZPOČTOVÉHO URČENÍ DANÍ KRAJŮM V ČR A SR. Diplomová práce ESF MU, 2009.


Rozpočty krajů
lKraje mají vztah k:
lčinnosti samosprávy i k výkonu státní správy v rámci tzv. přenesené působnosti
lregionálnímu veřejnému sektoru (úkolem regionálního veřejného sektoru je zabezpečování
regionálních veřejných statků, jež se uskutečňuje pomocí neziskových organizací zřizovaných krajem)
lpodnikatelským subjektům (např. poskytování dotací soukromým podnikatelům)
lstátnímu rozpočtu, příp. státním fondům
lobcím, jež se nacházejí na území kraje
lk ostatním obcím, které se na území kraje nenacházejí
ljiným krajům
lk rozpočtům ostatních článků rozpočtové soustavy
lk ostatním subjektům
l

Požadavky na systém územně nižších samosprávných celků (1)



Požadavky na systém územně nižších samosprávných celků (2)
•Nováková, K. SROVNÁNÍ ROZPOČTOVÉHO URČENÍ DANÍ KRAJŮM V ČR A SR. Diplomová práce ESF MU, 2009.


Daně jako zdroje příjmů územní samosprávy
lKlasická teorie fiskálního federalismu doporučuje:
ldaně z pevného základu (stabilita),
lmístní daně (jsou spjaty s daným územím) - zvyšují odpovědnost samosprávy a snižují možnost
nežádoucí daňové konkurence uvnitř státu
l
lZa nevhodné jsou považovány následující daně:
lprogresivní daně (nestabilní) - jejich výnos pro konkrétní rozpočet ovlivňuje i správa daní
lnepřímé spotřební daně (spotřeba jinde než výroba),
ldaně související s využíváním nerovnoměrně rozložených přírodních zdrojů (nespravedlivé rozdíly ve
výnosech pro ty rozpočty, kde takové přírodní zdroje nejsou)
l (Peková, 2005)

Určení daní krajům
•Nováková, K. SROVNÁNÍ ROZPOČTOVÉHO URČENÍ DANÍ KRAJŮM V ČR A SR. Diplomová práce ESF MU, 2009.


Příjmy krajů
ldotace
lsdílené daně
lvlastní daně
lostatní příjmy kraje – úkony prováděné v přenesené působnosti
l

Příjmy krajů dle druhového členění za rok 2014
•Pramen: Státní závěrečný účet 2014


Příjmy krajů - dotace
lDotace můžeme rozlišit na:
ldotace schválené zákonem o státním rozpočtu,
ldotace z kapitoly všeobecná pokladní správa,
ldotace z kapitol jednotlivých ministerstev,
ldotace ze strukturálních fondů Evropské unie,
ldotace z Národního fondu,
ldotace ze státních fondů,

Přehled o transferech a půjčkách krajským rozpočtům 2014
•Pramen: Státní závěrečný účet 2014


Výdaje krajů
lVýdaje krajů - § 10 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů
l
lPřes 90 % běžné výdaje (cca ½ z toho tvoří příspěvky příspěvkovým organizacím v oblasti školství,
zdravotnictví, sociální péče a kultury).
l
lNecelých 10 % investiční výdaje.
l

Výdaje krajů
•Pramen: Státní závěrečný účet 2014


Rozpočet krajů 2015
Graf 1. Rozpočet krajských samospráv
•Pramen: Deník veřejné správy. Dostupné z: http://denik.obce.cz/clanek.asp?id=6718764

Bilance příjmů a výdajů krajů
(v mld. Kč)
Rok
Celkové příjmy
Celkové výdaje
Bilance
2002
37,6
35,8
1,8
2003
95,8
94,4
1,4
2004
100,7
99,9
0,8
2005
113,5
112,5
1,0
2006
122,1
124,4
-2,3
2007
125,4
124,3
1,1
2008
131,7
133
-1,3
2009
136,9
144,6
-7,7
2010
140,6
138,7
1,9
•Pramen: Ministerstvo financí ČR [citováno 29. 8. 2011]. Dostupný z: http://www.mfcr.cz,

Bilance příjmů a výdajů krajů 2014
•Pramen: Státní závěrečný účet 2014


Bilance příjmů a výdajů krajů 2015
lhttp://denik.obce.cz/clanek.asp?id=6718764


Zadluženost krajů v letech
2005–2009 (tis. Kč)
Kraj
2005
2006
2007
2008
2009
Středočeský
-
-
0,003
0,926
2,939
Jihočeský
0,041
0,415
0,805
0,636
0,955
Plzeňský
0,006
0,001
0,001
0,001
0,001
Karlovarský
0,423
0,734
0,620
0,968
0,983
Ústecký
0,089
0,185
0,298
0,420
1,969
Liberecký
0,284
0,679
0,915
1,107
0,978
Královéhradecký
0,282
0,583
0,841
1,057
1,144
Pardubický
0,766
1,252
1,899
2,171
2,428
Vysočina
0,050
0,205
0,550
0,708
1,837
Jihomoravský
0,430
1,697
1,901
2,397
2,443
Olomoucký
0,079
0,546
0,953
1,780
2,311
Zlínský
0,251
0,768
0,737
1,123
1,754
Moravskoslezský
0,174
0,614
0,830
1,294
1,104
Celkem
2,880
7,682
10,359
14,593
20,851
•Pramen: Ministerstvo financí ČR [citováno 29. 8. 2011]. Dostupný z: http://www.mfcr.cz,

Zadluženost krajů
lhttp://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/uzemni-rozpocty/zadluzenost-uzemnich-rozpoctu/2015/zadluzenos
t-uzemnich-rozpoctu-v-roce-26255

Vývoj dluhu krajů
Graf 2. Dluh krajských samospráv v Kč na obyvatele (2015)
•Pramen: Deník veřejné správy. Dostupné z: http://denik.obce.cz/clanek.asp?id=6718764

Souhrnné údaje o zadluženosti krajů ČR
lhttp://denik.obce.cz/clanek.asp?id=6718764
l

Veřejné statky zajišťované obecnými rozpočty
lUpřednostněné veřejné statky
lspotřebu nechává stát na vlastním uvážení obyvatel, ale zastává roli poručníka a de facto
příkazovým způsobem zajistí, aby obyvatelé dané veřejné statky spotřebovávali
lpovinná školní docházka, nařízené povinné léčení
lHovoří se o redistribučních službách, které jsou financovány z daňového výnosu
l
lNárodní veřejné statky
lvyužívání nelze jednotlivci zabránit
lnelze kvantifikovat podíl jednotlivce na spotřebě
lzabezpečování výstavby a údržby silnic či regulace vodních toků
lna jejich zabezpečení se musejí podílet i jiné finanční zdroje než ty vybrané od místních obyvatel
l
lLokální veřejné statky
ljsou místně ohraničeny
lhasiči, místní komunikace, městská policie, odvoz odpadu nebo zásobování vodou
lNěkteré z nich mají charakter poplatkových služeb, ale na jejich financování přispívá obec ze
svého rozpočtu
l
lPoplatkové služby
lvláda buď sama nebo prostřednictví zakázky u soukromé firmy nebo prostřednictvím PPP projektů
zajišťuje služby pro obyvatele
lpoplatek za kulturní služby, vodné, stočné
llze měřit spotřebu jednotlivce a tudíž i stanovit uživatelský poplatek
l

Příjmy obcí
lDaňové (přes 50 %)
lsdílené daně,
lsvěřené daně,
lmístní poplatky
lpoplatek ze psů,
lpoplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt,
lpoplatek za užívání veřejného prostranství,
lpoplatek ze vstupného,
lpoplatek z ubytovací kapacity
l
lPříjmy plynoucí z vlastní činnosti
lpříjmy z prodeje neinvestičního majetku
lpříjmy z uživatelských poplatků za veřejné statky
l
lPříjmy z jiných veřejných rozpočtů
lNárokovatelné dotace
lNenárokovatelné dotace
l

Vyhláška č. 272/2016 Sb.
lo podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z
přidané hodnoty a daní z příjmů
l- příloha
l
lCelkové procento, kterým se obce, s výjimkou hlavního města Prahy, Plzně, Ostravy a Brna, podílejí
na části celostátního hrubého výnosu daní podle § 4 odst. 1 písm. b) až f) zákona o rozpočtovém
určení daní, činí 54,405814 %.
l
lhttp://www.mfcr.cz/cs/legislativa/legislativni-dokumenty/2016/vyhlaska-c-272-2016-sb-26046

Vývoj příjmů obcí (v mld. Kč)
PŘÍJMY / ROK
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
 2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Daňové příjmy
65,8
72,1
75,7
83,6
88,8
99,5
107,5
116,3
128,9
130,7
141,3
154,4
136,6
142,9
Nedaňové příjmy
21,3
23,1
24,2
24,6
23,0
23,8
22,8
23,4
23,0
23,5
24,7
26,3
27,2
27,9
Kapitálové příjmy
9,7
13,2
36,7
16,3
10,6
11,6
12,0
11,1
13,5
16,0
12,3
15,7
14,0
12,8
Transfery
27,1
29,5
32,8
38,0
61,8
73,3
101,6
97,8
63,2
75,4
75,7
76,5
87,1
104,5
Příjmy celkem
123,9
137,9
169,4
162,5
184,2
208,2
243,9
248,6
228,6
245,6
254
272,9
264,9
288,1
•Pramen: Deník veřejné správy [cit. 30. 8. 2011] Dostupné z: http://denik.obce.cz

Příjmy obcí dle druhového členění za rok 2010
•Pramen: Podrobněji k hospodaření územní samosprávy v loňském roce. Deník veřejné správy [cit. 30.
8. 2011] Dostupné z: http://denik.obce.cz

Příjmy obcí v druhovém členění do tříd podle rozpočtové skladby v roce 2015
Graf 1. Příjmy obcí a DSO podle druhového členění rozpočtové skladby za rok 2015 (po konsolidaci)
•Pramen: Deník veřejné správy. Dostupné z: http://denik.obce.cz/clanek.asp?id=6718764

•Pramen: Státní závěrečný účet 2014



Přehled o transferech a půjčkách přijatých obcemi
lhttp://denik.obce.cz/clanek.asp?id=6718532


Výdaje obcí
lBěžné (cca 2/3)
lalokační výdaje - výdaje na zabezpečení potřeb veřejného sektoru, tyto výdaje mají charakter
mandatorních výdajů (např. likvidace komunálního odpadu, oprava a údržba pozemních komunikací apod.
lredistribuční výdaje – výdaje v podobě sociální výpomoci (poskytování výpomoci nad rámec dávek
státní sociální podpory)
lkapitálové výdaje (cca 1/3)
lfinancování investic
l

Vývoj výdajů obcí (v mld. Kč)
VÝDAJE / ROK
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
 2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Běžné výdaje
81,2
88,1
98,9
108,2
130,1
154,4
177,0
180,4
149,6
108,5
170,1
180,4
189,8
199,9
Kapitálové výdaje
48,0
48,2
51,1
55,8
65,3
68,9
71,5
77,9
72,1
84,7
75,5
76,5
93,4
91,6
Výdaje celkem
129,2
136,3
150,0
164,0
195,4
214,3
248,5
258,3
221,7
247,3
245,7
256,9
283,2
291,5
•Pramen: Deník veřejné správy [cit. 30. 8. 2011] Dostupné z: http://denik.obce.cz

•Pramen: Státní závěrečný účet 2014



 Výdaje obcí a DSO v letech 2013–2015 po konsolidaci (v mil. Kč)
lhttp://denik.obce.cz/clanek.asp?id=6718532


Bilance příjmů a výdajů obcí
•Pramen: Státní závěrečný účet 2014


Bilance příjmů a výdajů obcí
lhttp://denik.obce.cz/clanek.asp?id=6718532


Zadluženost obcí
lhttp://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/uzemni-rozpocty/zadluzenost-uzemnich-rozpoctu/2015/zadluzenos
t-uzemnich-rozpoctu-v-roce-26255

Průměrný dluh obcí na obyvatele
lhttps://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/deset-obci-v-ohrozeni-maji-prilis-nebezpecne-dluhy/r~17b3887a
039d11e599590025900fea04/?redirected=1477317642
l

Děkuji za Vaši pozornost. J