15. března 2017 Právnická fakulta Masarykovy Univerzity Brno Praktické fungování českého a evropského trhu s elektřinou JUDr. Marie Brejchová, LL.M. Ing. Jakub Nečesaný, Ph.D., MBA ‹#› 1.Smluvní vztahy na trhu s elektřinou 2.Fungování trhu s elektřinou (a plynem) ‹#› Přechod k tržnímu prostředí ØVertikálně integrovaný monopol - jedna společnost zahrnující výrobu, přenos, distribuci a užití el. energie ØRegulované ceny, náklady až na druhém místě (fyzikální principy zcela dominovaly a určovaly obchodní možnosti, formy, modely) ØJasně stanovena odpovědnost za dodávky v dané lokalitě ØŽádná „soutěž“ v energetickém sektoru ØCíl: Spolehlivost a maximalizace technických parametrů ØPrivatizace energetiky ØOddělení komodity od její dopravy ØVytvoření konkurenčního prostředí se zaměřením na zákazníka; nástup nových hráčů – obchodníků, fondů, bank ØOdpovědnost provozovatele PS za vyrovnanou PS bez možnosti plně ovlivnit chování jednotlivých účastníků trhu ØExistence nových technologií a modelů zkoumající chování zákazníka ØPotřeba transparentnosti dat využívaných jednotlivými hráči na trhu •Liberalizace trhu s elektřinou (a plynem) Na základě změn legislativy ‹#› Rovnováha qtechnická hlediska q => struktura zdrojů, konfigurace sítí, velikost záloh qmodel obchodování s energiemi q => založeno na kvalitní infrastruktuře trhu a ES qnové způsoby obchodování q => motivace obchodníků a výrobců k investicím qinvestice do provozu a infrastruktury ES q => dlouhodobých a finančně velmi náročných • • Požadavek na kvalitní legislativu, která: -motivuje, -chrání, -vytváří nediskriminující prostředí. ‹#› Definice trhu s elektřinou qDefinice (neúplná) - § 3 vyhlášky č. 408/2015 Sb. o pravidlech trhu s elektřinou v platném znění: q q(1) Předmětem trhu s elektřinou je dodávka činné elektrické energie. Obchodování s elektřinou se uskutečňuje zejména qa) na organizovaném krátkodobém trhu s elektřinou, qb) prostřednictvím dvoustranných obchodů mezi účastníky trhu s elektřinou včetně obchodů uzavřených na energetických burzách, nebo qc) na vyrovnávacím trhu s regulační energií. q… q(3) Provozovatel přenosové soustavy organizuje trh s podpůrnými službami. q q Øod 1. 1. 2005 zcela liberalizovaný trh s elektřinou Øvolba dodavatele elektřiny je na zákazníkovi ‹#› Struktura elektroenergetiky qMinisterstvo průmyslu a obchodu qEnergetický regulační úřad qOperátor trhu (OTE) qProvozovatel přenosové soustavy – ČEPS, a.s. qProvozovatel distribuční soustavy – ČEZ Distribuce, E.ON Distribuce, PRE Distribuce qVýrobci elektřiny qObchodníci – innogy, EON, Lumius, ČEZ, PRE … (přes 100 SZ = aktivních obchodníků) qZákazník •Dohled •Dodávka •Obchod Stejné subjekty ‹#› Licencované činnosti qVýroba 25 let qObchod 5 let qDistribuce, přenos, operátor trhu – doba neurčitá q qPodmínky qPožadavky qPovinnosti subjektů ‹#› Unbundling qVertikálně integrovaní podnikatelé - § 2 odst. 2 písm. a) bod 15 EZ qUnbundling § 25a EZ qPDS musí být od 1. ledna 2007 z hlediska své právní formy, organizace a rozhodování nezávislý na jiných činnostech netýkajících se distribuce elektřiny qUnbundling organizační, informační, právní qOddělení činností PDS od výroby a obchodu q ‹#› Druhy vztahů na trhu s elektřinou q qVertikální qERÚ, SEI, MPO, ÚOHS směrem k účastníkům trhu q qHorizontální qvztahy na trhu s elektřinou mezi účastníky trhu: Výrobce, Obchodník, PDS, Zákazník, OTE, PPS q ‹#› Reálné a obchodní vztahy na trhu s elektřinou iberalizace 1_2_2_1 Zdroj: Obchod s elektřinou, ISBN 978-80-254-6695-7 ‹#› Smluvní vztahy qSmlouva o dodávce qSmlouva o sdružených službách dodávky qSmlouva o připojení qSmlouva o přenosu qSmlouva o distribuci qobecné vymezení předmětu smlouvy q qTaxativní výčet náležitostí smluv - § 50 EZ ‹#› Obchodování s elektřinou/plynem qDvoustranné obchody (tuzemské/přeshraniční) qMezi obchodníky qPřes „brokery“ q - uzavírány nezávisle mezi obchodníky, resp. obchodníky a brokerem q - smluvní rizika nesou jednotlivý obchodníci q - neregulované, v OTE registrované pouze smluvní hodnoty qOrganizované trhy qSpotové trhy qDerivátové trhy (forward, futures) qOpce q – výhodou je, že organizátoři těchto trhů (zpravidla burzy) nesou rizika jako centrální protistrany uzavřených obchodů q - regulovány buď energetickou legislativou (zpravidla spotové trhy) nebo finanční legislativou (derivátové obchody – tzv. MiFiD - Směrnice o trzích finančních instrumentů) - qObchod s regulační energií q - slouží pro nákup energie k regulaci soustavy v případech odchýlení účastníků trhu od nasmlouvaných obchodních pozic, neplánovaných odstávek zdrojů nebo nenadálých situací při dodávkách elektřiny nebo plynu q(např. počasí) Na závěr ještě pár slov o obchodu s elektřinou Broker je účastník obchodů, který provádí obchody s na účet svého zákazníka Klasická definice opcí mluví o právu koupit nebo prodat předem dané podkladové aktivum za předem danou cenu a k předem určenému datu. V podstatě si tedy dnes určíte cenu, za kterou chcete v budoucnu koupit například akcii, komoditu nebo měnu. Zásadní rozdíl oproti CFD nebo jiným finančním derivátům však spočívá v tom, že opce dává jen právo, které můžete nebo nemusíte uplatnit, zatímco CFD, futures či forvardy ukládají povinnost splnit podmínky kontraktu. Forward Příklad 1 – pěstitel Pěstitel pšenice se bojí, že při sklizni její cena klesne, a tak s panem B uzavře forward (nejjednodušší typ derivátu) na prodej určitého množství pšenice (kterou vypěstuje) za určitou cenu (která je nyní) v určitý čas (při sklizni). Až ten čas nastane, pěstitel panu B prodá sjednané množství za předem sjednanou cenu, ať už cena pšenice aktuálně na trhu je jakákoli. Pokud cena skutečně klesla, udělal pěstitel dobře. Pokud stoupla, připravil se o zisk. Pěstitel pšenice však dal přednost jistotě před spekulací (je totiž pěstitel, nikoli ekonom) a zajistil si tak předem prodejní cenu. [editovat] Příklad 2 – exportér Drobný podnikatel jednorázově vyvezl do Německa zakázku za 100 000 EUR, faktura je splatná za 3 měsíce. Současný kurz je 30 Kč/EUR, tedy současná hodnota pohledávky je 3 000 000 Kč. Bojí se však, že za 3 měsíce kurz klesne např. na 28 Kč/EUR a on dostane jen 2 800 000 Kč – tj. 200 000 Kč účetní ztráta. Řešením této situace je zajít do banky a uzavřít měnový forward, kterým si exportér zajistí, že za 3 měsíce odnese do banky obdržených 100 000 EUR a banka mu vyplatí 3 000 000 Kč, ať už kurz v tu dobu bude jakýkoliv. Pokud kurz mezi tím skutečně klesl, udělal dobře, pokud vzrostl, připravil se o zisk – nicméně obchodník chtěl dostat zaplaceno za to, co vyrobil, a ne spekulovat, jestli kurz klesne nebo vzroste. Futures Hlavní odlišností futures od forwardu je, že se jedná o burzovní derivát. Výhodou je tedy vysoká likvidita a absence kreditního rizika, neboť vaše zisky vám vyplácí sama burza (i když každý má přiřazeného partnera, počet obchodníků nemůže být lichý). Aby burza nemohla zkrachovat, je stanovena marže, kterou musí zaplatit každý, kdo si chce koupit futures. Jedná se o částku mnohem menší než nominální hodnota futures (cena podkladového instrumentu) a vychází z maximální částky, kterou může obchodník s určitou mírou pravděpodobnosti za den prodělat. Na konci dne je mu jeho zisk přičten na účet, kde již má marži. V případě ztráty je mu odečtena z marže a musí marži doplnit na částku požadovanou pro obchodování pro další den. a ‹#› Smluvní vztahy Adobe Systems Adobe Systems Adobe Systems obchodník zákazník PDS smlouva o sdružených službách dodávky smlouva o dodávce ‹#› Struktura ceny elektřiny •Zdroj: eru.cz •Podíl jednotlivých složek ceny za dodávku elektřiny pro domácnosti v roce 2016 - bez daňových položek •(pozn. dopady podpory OZE pro rok 2011 - 370 Kč/MWh, pro rok 2013 – 583 Kč/MWh, od roku 2014 je hodnota podpory ve výši 495 Kč/MWh) Výřez obrazovky ‹#› 1.Smluvní vztahy na trhu s elektřinou 2.Fungování trhu s elektřinou (a plynem) ‹#› D:\0 prace\0 Bilance vseobecne\Prezentace OTE\110131 Masarykova univerzita\ES CR2.jpg Elektrifikace v kostce qPočátky -> lokální úroveň elektráren -> místní elektrárna a její zákazníci q 1882 – první elektrická centrála -> Osvětlení Janáčkova divadla v Brně q 1889 – první elektrárna na Praze Žižkov -> počátek systematické elektrifikace českých zemích q 20. léta 20. století – zavedena 3f soustava 50 Hz ØBudování místních sítí 380 / 220 V ØPrvní dálkové sítě 100 kV q 1946 – zřízeny České energetické závody a centrální dispečink pro řízení soustavy q50. léta 20. století – výstavba dálkových vedení q60. – 80. léta – vytvoření páteřní sítě umožňující přenášet elektřinu na velkou vzdálenost q 1985 – zahájení provozu první jaderné elektrárny na území Čech a Moravy (Dukovany) qOd 90. let liberalizace trhu s elektřinou ‹#› Základní schéma toku elektřiny P1030595 •Zdroj: RSTrafo, R. Procházka, rozhlas.cz, google, autor D:\0 prace\0 Bilance vseobecne\Prezentace OTE\110131 Masarykova univerzita\trafo.jpg D:\0 prace\0 Bilance vseobecne\Prezentace OTE\110131 Masarykova univerzita\trafo.jpg •Přenosová soustava (400 kV, 220 kV) C:\Documents and Settings\IChemisinec\Local Settings\Temporary Internet Files\Content.IE5\BRWQGXOO\MP900401953[1].jpg •Rozvodna – změna •napěťové hladiny •Rozvodna – změna •napěťové hladiny •230 V D:\0 prace\0 Bilance vseobecne\Prezentace OTE\110131 Masarykova univerzita\obrazky\zásuvka.jpg C:\Documents and Settings\IChemisinec\Local Settings\Temporary Internet Files\Content.IE5\BRWQGXOO\MP900430788[1].jpg D:\0 prace\0 Bilance vseobecne\Prezentace OTE\110131 Masarykova univerzita\obrazky\rozvodna2.jpg ‹#› Základní schéma toku elektřiny P1030595 D:\0 prace\0 Bilance vseobecne\Prezentace OTE\110131 Masarykova univerzita\trafo.jpg D:\0 prace\0 Bilance vseobecne\Prezentace OTE\110131 Masarykova univerzita\trafo.jpg •Přenosová soustava (400 kV, 220 kV) C:\Documents and Settings\IChemisinec\Local Settings\Temporary Internet Files\Content.IE5\BRWQGXOO\MP900401953[1].jpg •Rozvodna – změna •napěťové hladiny •Rozvodna – změna •napěťové hladiny •230 V D:\0 prace\0 Bilance vseobecne\Prezentace OTE\110131 Masarykova univerzita\obrazky\zásuvka.jpg C:\Documents and Settings\IChemisinec\Local Settings\Temporary Internet Files\Content.IE5\BRWQGXOO\MP900430788[1].jpg D:\0 prace\0 Bilance vseobecne\Prezentace OTE\110131 Masarykova univerzita\obrazky\rozvodna2.jpg Fyzikální svět Svět obchodu •Zdroj: RSTrafo, R. Procházka, rozhlas.cz, google, autor ‹#› Propojené elektrizační soustavy v Evropě Výřez obrazovky ‹#› D:\0000 soukromy NB\skola\0000 MBA\diplomova prace\jsme energie tohoto města 2.jpg •Zdroj: google.cz D:\0 prace\0 Bilance vseobecne\Prezentace OTE\110131 Masarykova univerzita\obrazky\p10108060_full.png … v oblasti obchodu je konkurence ! ‹#› Komunikace mezi účastníky trhu TSO • producer • trader • retailer • customer • DSO • CS TSO • producer • trader • retailer • customer • DSO • •Účastník trhu •Účastník trhu •Účastník trhu •Účastník trhu •Účastník trhu •Účastník trhu OTE má z podstaty své činnosti nezávislou roli na trhu s elektřinou a plynem a je podporou otevřeného trhu s elektřinou a plynem Operátor trhu (OTE) zajišťuje: qCentrální protistranu (vyjma bilaterálních obchodů), usnadnění datové komunikace q Organizace krátkodobého trhu s elektřinou a plynem q Zúčtování odchylek mezi smluvními a skutečnými hodnotami výroby a dodávek elektřiny a plynu q Risk management q Poskytování skutečných hodnot q Podpora procesů spojených se změnou dodavatele q Jeden centrální systém správy dat ‹#› qObchodování více komodit na jednom tržním místě je přirozené qEEX (elektřina, plyn, povolenky) http://www.eex.com/ qICE (elektřina, plyn) http://www.apxgroup.com/ qPowerNext/EPEX Spot (elektřina, plyn) http://www.powernext.com/ qNordpool (elektřina, plyn) http://www.nordpool.com/ q qV ČR je to společnost OTE, která nabízí obchodníkům možnost obchodovat elektřinu a plyn v rámci jednoho portálu a využít společného finančního risk-managementu a finančního vypořádání •EEX •ICE •PowerNext •NordPool •OTE Obchodování s elektřinou a plynem na jednom místě ESP P F GB S B NL DK N FIN PL CZ D A I CH SLO HR SK H UA GR IRL BG RO LT LV EST YU BIH red red ‹#› Zásady organizovaného krátkodobého trhu OTE ‹#› Krátkodobé trhy s elektřinou ‹#› qExplicitní alokace Ø2 oddělené trhy a přeshraniční kapacita mezi nimi Propojování trhů (1) Trh A Trh B 200 MW 100 MW •Př. Obchodník na TRHU B poptává elektřinu (20 MW) – na TRHU B není nabídka •1.) Explicitní alokace kapacity na hranici formou aukce (20 MW á 1 EUR/MWh) •2.) Nákup elektřiny na TRHU A (20MW á 50 EUR/MWh) •3.) Realizace přenosu mezi TRHEM A a B •Pokud selže krok 1 nelze realizovat obchod, pokud selže krok 2 byl výdaj v kroku 1 zbytečný a rezervovaná kapacita zůstává nevyužita. ‹#› qImplicitní alokace Ø2 trhy vzájemně propojené – INTEGROVANÉ na bázi implicitní alokace Propojování trhů (2) Trh A Trh B 200 MW 100 MW •Př. Obchodník na TRHU B poptává elektřinu (20 MW) – na TRHU B není nabídka •1) Poptávka na TRHU B je automaticky spárována s nabídkou na TRHU A (a kapacita je implicitně alokována pro tento obchod – k přenosu dochází automaticky) • •V případě vyčerpání přeshraniční kapacity dochází k „rozdělení“ trhů. ‹#› 2013 -> 2016 – Propojování denních trhů s elektřinou •Mibel price coupling •CWE price coupling •GB coupled via BritNed only •CZ-SK-HU price coupling project •Nordic price coupling •IT-SLO price coupling • •PL-NordPool • •CZ-SK-HU •price coupling •AT – D coupling (no congestion) •CWE-Nordic volume coupling •MRC price coupling incl. PL and A •CZ-SK-HU-RO MC 2/2014 – Západní Evropa a Skandinávie (NWE) + Španělsko/Portugalsko (SP/PT) 5/2014 – MRC (NWE, SP/PT) 11/2014 – CZ-SK-HU-RO (4M MC) 2/2015 – MRC + Itálie/Slovinsko (IBWT) 5/2015 – CWE FB v rámci MRC HR – Vznik burzy CROPEX (5/2015), DT v implementaci BG – Vznik burzy IBEX, DT v implementaci CH – Diskuse s EK G – LAGIE, principy DT v diskusi ‹#› Integrační snahy – elektřina Přínosy market couplingu (MC) – v kostce nOdstranění nejistoty při separátní koupi profilu a koupě/prodeje elektřiny nNárůst konkurence nZvětšení trhu => vyšší obchodní příležitosti uplatnění nabídek a poptávek nZlepšení možností vyrovnání své odchylky nOptimální využití přeshraničních kapacit - efektivnější řízení úzkých míst nSnížení volatility cen Integrace trhů (neboli Market coupling) nSpolečné obchodování elektrické energie (day-ahead) pro více tržních oblastí najednou bez nutnosti explicitní alokace přeshraniční přenosové kapacity a v tomto případě nahrazuje denní explicitní alokaci přeshraničních kapacit nV souladu s cíli vytvoření jednotného evropského trhu s elektřinou Budoucnost nIntegrace celé Evropy (propojení MRC a 4M MC) nIntegrace vnitrodenního trhu s elektřinou •MRC price coupling incl. PL and A •CZ-SK-HU-RO MC •IT-SLO price coupling • ‹#› q qMC vede ke správnému a efektivnímu využití přeshraniční kapacity, eliminují se „nesprávné obchodní toky elektřiny“, kdy v těchto případech elektřina obchodně tekla z oblasti z vyšší cenou do oblasti s nižší cenou elektřiny, přičemž to mělo být naopak qPodpora vstupu nových dodavatelů elektřiny v důsledku odstraňování bariér pro přeshraniční obchodování (vstup zahraničních obchodníků, harmonizace pravidel) => vyšší konkurence na trhu s elektřinou. qPřeshraniční kapacita a přístup k ní hraje velkou roli pro potenciální nové obchodníky. qVztah mezi velkoobchodní cenou a maloobchodní cenou: Statistiky ukazují, že podobně jako klesá cena komodity na velkoobchodním trhu, klesá cena i na maloobchodním trhu. Bohužel pokles cen pro konečné zákazníky je vyvažován nárůstem cen regulovaných složek, takže se tento dopad ztrácí qExistence funkčního a transparentního velkoobchodního trhu – zejména burzy a přístup k přeshraniční kapacitě – znatelně ovlivňuje rozhodnutí obchodníka vstoupit na nový (i maloobchodní) trh, zvýšení konkurence na trhu, qHarmonizace pravidel pro obchodování qKonvergence velkoobchodních cen je pak znakem míry integrace, i když ta je ovlivněna i velikostí přeshraničního propojení a strukturou zdrojové základny. Vývoj velkoobchodní cen na denním trhu s elektřinou pak odráží stav soustavy, dostupné zdrojové základny atp. Nárůst výroby z OZE (vítr, slunce, voda) má vliv na snížení cen, naopak neočekávaný výpadek velkých zdrojů (uhelné, jádro) má vliv na zvýšení krátkodobých cen elektřiny qintegrace trhu má tyto přínosy: oEkonomický : onízkonákladoví výrobci mohou lépe pokrýt poptávku v sousedních zemích oEnergetický trh segmentovaný na jednotlivé národní trhy (přestože fyzicky propojené) je neefektivní a obchodování na něm více rizikové, tudíž drahé. oNárůst přenosové kapacity i přes zachování stávající velikosti linek díky jejímu efektivnímu využití qPodle ACER plynou z neefektivního využití přenosové kapacity milionové ztráty. ACER tyto ztráty vyčíslil na 1,5 miliardy eur v roce 2013. Větší míra přeshraničního propojení by prý přinesla úspory až 600 milionů eur ročně. Podle stejného zdroje efektivní využití přeshraničních propojení v Evropě vzrostlo z méně než 60 % v roce 2010 na přibližně 77 % v roce 2013, a to jen díky implementaci market coupling na několika přeshraničních profilech mezi lety 2010 a 2013. Očekává se, že zbývajících 23 procent bude dosaženo, jakmile bude celá Evropa propojena na principu market coupling. (Zdroj: ACER Report, a EPD 10/2014). q q q q q q q q Integrace trhů … Přínosy detailně ‹#› qPříklad vlivu situace v ES na vnitrodenní trh s elektřinou qS rostoucím podílem OZE roste význam i Vnitrodenního trhu ‹#› Příklad využití vnitrodenního obchodování v reálné provozní situaci Německo (Platts: Pátek 5. 8. 2016) Očekávána nízká cena elektřiny na krátkodobém trhu v Německu na víkend 6.8.-7.8.: -nárůst výroby z VTE a FVE s předpovědí výroby ve špičce až 20 GW -plánovaný návrat bloku JE Gundremmingen (Pinst. 1.3 GW) -nízké zatížení z důvodu letního prázdninového období a vývoje počasí CEE region -Obdobná situace jako v Německu -Nárůst výroby z OZE -Nízké zatížení z důvodu letního prázdninového období a vývoje počasí => Očekáván přebytek elektřiny a dopad na její cenu ‹#› Příklad využití vnitrodenního obchodování v reálné provozní situaci Německo (Platts: Pátek 5. 8. 2016) Očekávána nízká cena elektřiny na krátkodobém trhu v Německu na víkend 6.8.-7.8.: -nárůst výroby z VTE a FVE s předpovědí výroby ve špičce až 20 GW -plánovaný návrat bloku JE Gundremmingen (Pinst. 1.3 GW) -nízké zatížení z důvodu letního prázdninového období a vývoje počasí CEE region -Obdobná situace jako v Německu -Nárůst výroby z OZE -Nízké zatížení z důvodu letního prázdninového období a vývoje počasí => Očekáván přebytek elektřiny a dopad na její cenu ‹#› Příklad využití vnitrodenního obchodování v reálné provozní situaci Německo (Platts: Pátek 5. 8. 2016) Očekávána nízká cena elektřiny na krátkodobém trhu v Německu na víkend 6.8.-7.8.: -nárůst výroby z VTE a FVE s předpovědí výroby ve špičce až 20 GW -plánovaný návrat bloku JE Gundremmingen (Pinst. 1.3 GW) -nízké zatížení z důvodu letního prázdninového období a vývoje počasí CEE region -Obdobná situace jako v Německu -Nárůst výroby z OZE -Nízké zatížení z důvodu letního prázdninového období a vývoje počasí => Očekáván přebytek elektřiny a dopad na její cenu ‹#› Příklad využití vnitrodenního obchodování v reálné provozní situaci Zdroj: www.ceps.cz Neděle 7. 8. 2016 http://www.e-pocasi.cz/archiv-pocasi/2016/7-srpna/ 1 417 MW (7.8. 14h) 6 890 MW, 12h ‹#› Příklad využití vnitrodenního obchodování v reálné provozní situaci Zdroj: www.ceps.cz Odhad výroby obnovitelných zdrojů Spotřeba ČR Rozdíl až 753 MWh (20h) Rozdíl až 817 MW (16h) 6 890 MWh (7.8. 12h) 7 468 MWh (4.9. 12h) 1 417 MW (7.8. 14h) 1 279 MW (4.9. 12h) ‹#› Příklad využití vnitrodenního obchodování v reálné provozní situaci Zdroj: OTE, EPEX Spot Neděle 7. 8. 2016 Bez krátkodobého obchodování by bylo množství potřebné regulační energie a cena odchylky vyšší. ZC EPEX OTE Zdroj: www.ceps.cz Pozn.: Vážený průměr ceny VDT OTE, VDT EPEX (EUR/MWh) přepočten kursem 27 Kč/EUR C:\Users\ichemisinec\AppData\Local\Microsoft\Windows\Temporary Internet Files\Content.IE5\CU9MMPYZ\shining-sun-13622-large[1].png C:\Users\ichemisinec\AppData\Local\Microsoft\Windows\Temporary Internet Files\Content.IE5\EYCH5LKN\weather[1].png C:\Users\ichemisinec\AppData\Local\Microsoft\Windows\Temporary Internet Files\Content.IE5\CU9MMPYZ\shining-sun-13622-large[1].png Neděle 4. 9. 2016 ‹#› Odchylka… nOdchylka je rozdíl mezi skutečnými a sjednanými velikostmi dodávek a odběrů nVýpočet odchylek provádí státem vlastněná společnost OTE, a.s. - operátor trhu nZákladní entitou, pro kterou OTE provádí vyhodnocení odchylek, je subjekt zúčtování n2 oddělené světy – svět obchodní (velko/malo) a svět fyzických dodávek elektřiny Svět obchodní Svět fyzických dodávek Dodávky do soustavy Import elektřiny Nákup elektřiny v zahraničí Přenos elektřiny přes hranice Elektřina od jiného obchodníka v ČR Nákup elektřiny přes burzu nebo bilaterálně v ČR Žádný přenos (pouze změna disponibilních práv) Výroba elektřiny Nákup vyrobené elektřiny Přenos elektřiny na svorkách elektrárny Odběry ze soustavy Export elektřiny Prodej elektřiny v zahraničí Přenos elektřiny přes hranice Elektřina pro jiného obchodníka v ČR Prodej elektřiny přes burzu nebo bilaterálně v ČR Žádný přenos (pouze změna disponibilních práv) Plyn spotřebovaný Prodej elektřiny zákazníkovi Přenos/distribuce elektřiny do odběrného místa zákazníka ‹#› Proč se počítají odchylky v elektroenergetice •Neskladovatelnost elektřiny → ideální stav: výroba = spotřeba •Realita: odběr (i výroba) není rovnoměrný → odchylka mezi sjednaným plánem a skutečností je přirozený úkaz → nutnost regulace ES ze strany PPS a udržení rovnováhy mezi výrobou a spotřebou v ES prostřednictvím tzv. podpůrných služeb (zajištění chybějícího výkonu či omezení výroby nebo zajištění dodatečné spotřeby) • •PPS zajišťuje podpůrné služby pro řízení výkonu prostřednictvím výrobců •Platby za odchylku pak slouží pro financování podpůrných služeb Platba za regulační energii ‹#› Jak probíhají platby za odchylku §Cenové rozhodnutí ERÚ stanovuje mechanismus výpočtu ØZúčtovací cenu odchylky subjektu zúčtování (SZ) ØZúčtovací cenu tzv. protiodchylky SZ Případ Systémová odchylka Odchylka SZ Zúčtovací cena (typ) Cena za odchylku Kdo komu platí (směr) 1 Kladná + Kladná + „Odchylka“ Záporná - SZ → OTE 2 Kladná + Záporná - „Protiodchylka“ Záporná - OTE → SZ 3 Záporná - Kladná + „Protiodchylka“ Kladná + OTE → SZ 4 Záporná - Záporná - „Odchylka“ Kladná + SZ → OTE ‹#› qREMIT qVýplata POZE qZáruky původu ‹#› REMIT qNařízení č. 1227/2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií (Nařízení REMIT) qProváděcí nařízení č. 1348/2014 o oznamování údajů qREMIT: qzakazuje obchodování zasvěcených osob s velkoobchodními energetickými produkty qvyžaduje zveřejňování důvěrných informací v souvislosti s velkoobchodními energetickými produkty qzakazuje manipulaci s trhem v souvislosti s velkoobchodními energetickými produkty; qpožaduje, aby evropský energetický regulační úřad, ACER, sledoval Velkoobchodní trhy s energií v EU qvyžaduje od účastníků trhu s energií (zejména prostřednictvím burz a brokerských platforem), předložení podrobných informací o energetických transakcích ACER qvyžaduje, aby ACER úzce spolupracoval s vnitrostátními energetickými regulačními orgány a vyměňoval si s nimi informace qvyžaduje, aby se účastníci trhu s energiemi zaregistrovat u vnitrostátních regulačních orgánů qdává národním energetickým regulačním orgánům pravomoc při vyšetřování a vynucování, včetně pravomoci uvalovat "odrazující" sankce q ‹#› Výplata POZE qOTE vyplácí podporu POZE od 1.1.2013 qPropojení se systémem OTE, kde jsou uložena všechna data měření q2 systémy podpory: qZelený bonus qPovinný výkup qOčekávané roční náklady na podporu POZE: cca 44 mld. Kč ‹#› Záruky původu qOd roku 2005/2013 záruky původu vydává operátor trhu (OTE) qZáruka původu qJe elektronický certifikát qVydaný za účelem prokázání dodávky elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie koncovému spotřebiteli, jinému dodavateli nebo státní správě. qJe registrována v systému Evidence záruk původu (EZP) pod odpovídajícími účty během celého životního cyklu (tj. od vydání po její uplatnění nebo zrušení) qFunkční propojení systému EZP s mezinárodním systémem AIB (Association of Issuing Bodies) pro umožnění držitelům účtů v EZP importovat záruky původu vydané v členských státech EU, které jsou zároveň členy této asociace, nebo záruky původu exportovat do zahraničí. qVychází ze směrnice č. 28/2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (novelizovaná směrnicí č. 2015/1513/EU) qPro více informací viz http://www.ote-cr.cz/poze/zaruky-puvodu/zaruky-puvodu a www.aib-net.org qPropojení se systémem OTE (měřená data, POZE) q