Finanční management Management – BV204Zk Blok 2 Náplň dnešního bloku •Pokračujeme s formováním modelové společnosti, jejíž koncept si každý vytvořil na prvním bloku • •V první části se zaměříme na základní pojmy finančního účetnictví •cílem není naučit účtovat, ale seznámit se základními účetními pojmy • •Ve druhé části se zaměříme na několik ekonomických pojmů v právním řádu •cílem je porozumění pojmům, jako např. úrok, úrok z prodlení, postupy pohledávek, reálná vs. nominální hodnota, úpadek (a způsoby jeho řešení). • • ČÁST I – Základní pojmy finančního účetnictví •aktiva x pasiva • • • •rozvaha (bilance) • •náklady x výnosy • • • •výkaz zisku a ztrát (výsledovka) • Bilanční princip a rozvaha •Účetnictví sleduje majetek ze dvou pohledů – druhová struktura a zdroje pořízení •Aktiva jsou položky majetku, které: • 1) představují pro podnik budoucí ekonomický prospěch • 2) tento prospěch má podnik plně pod kontrolou (je vlastník) • 3) očekávání budoucího prospěchu musí být dostatečně spolehlivé a prokazatelné • 4) položka aktiv je důsledkem operací uskutečněných v minulosti • 5) položka aktiv musí být spolehlivě ocenitelná Dva pohledy na strukturu majetku • Úkol 1 •Podívejte se blíže na vaši modelovou společnost, kterou jste si vytvořili. Zamyslete se nad tím, jaká aktiva společnost vlastní na konci prvního roku podnikání. Dále uvažujte nad tím, z jakých zdrojů společnost financovala svá aktiva, tj. uvažujte nad strukturou pasiv. •Zkuste si načrtnout jednoduchou rozvahu – dle vzoru na předchozím slidu. Náklady – výnosy •Náklad - peněžní částka, kterou podnik účelně vynaložil na získání výnosů, tj. použil je k provedení určitého výkonu. • •Výnos - peněžní částka, kterou podnik získal z veškerých svých činností za určité období bez ohledu na to, zda v tomto období došlo k jejímu inkasu → peněžní ekvivalent prodaných výkonů podniku (výrobků, zboží, služeb). • •Hospodářský výsledek - rozdíl mezi výnosy a náklady. → zisk, ztráta. • •Vyjádření ve výkazu zisku a ztráty • Účelové - druhové členění nákladů a výnosů • Účetní odpisy •Účetní odpisy majetku vyjadřují, jakým způsobem je majetek v průběhu času opotřebováván. •Jde o předpoklad opotřebování majetku – stanoveno na základě „odborného“ odhadu, aby účetnictví podávalo věrný a poctivý obraz skutečnosti. •Společnost vytváří „odpisový plán“ • •Účetní odpisy odlišujte od daňových odpisů • Odpisy časové – majetek se odepisuje podle času •Příklad (najděte chybu J) • • • • • • • Odpisy výkonové – odepis dle výkonu, např. jednotek výroby •Příklad: • • • • • • • • Účetní závěrka •účetní závěrka (§ 18 ZoÚ) •rozvaha (bilance) •výkaz zisku a ztráty •příloha • • •+ případně: přehled o peněžních tocích či přehled o změnách vlastního kapitálu Základní související předpisy •zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví •vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví •účetní standardy •zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech) • •IAS – mezinárodní účetní standardy •IFRS – mezinárodní standardy účetního výkaznictví ČÁST II – Pohledávky jako aktivum •Pohledávka představuje nárok na zaplacení určité částky •Pohledávka je aktivum •Pohledávky lze postupovat (není-li to smluvně či zákonem zakázáno) •Pohledávky lze rozdělit (není-li to smluvně či zákonem zakázáno) Úkol 2 •Subjekt A vlastní pohledávku za subjektem B v nom. výši 100 tis. Kč. Tuto pohledávku postoupí na subjekt C za 50% nominální hodnoty. • •Jak vysokou má subjekt C pohledávku za subjektem B? •Jak vysokou pohledávku má po této transakci subjekt A za subjektem C? Úkol 2 (řešení) • • 1. 2. • • • • • •A •100 za B • • •50 za C l l l • l l •B •100 vůči A • • •100 vůči C l l l • l l •C •- • • •100 za B •50 vůči A l l l • l l Úkol 3 •Subjekt A vlastní pohledávku za subjektem B v nom. výši 200 tis. Kč. Tuto pohledávku rozdělí na dvě pohledávky o stejné hodnotě. První polovinu postoupí na subjekt C za 50% nominální hodnoty, druhou polovinu postoupí za 75% nom. hodnoty na subjekt D. • •Jak vysokou má subjekt C pohledávku za subjektem B? •Jak vysokou pohledávku má po této transakci subjekt A za subjektem C a D? •Jak vysokou pohledávku má subjekt D a za kým ji má? Úkol 3 (řešení) • • 1. 2. • • • • • •A •200 za B • • •50 za C •75 za D l l l • l l •B •200 vůči A • • •200 vůči C a D (solid.) •popř. •100 vůči C •100 vůči D l l l • l l •C •- • • •100 za B •50 vůči A • l l l • l l •D •- • • •100 za B •75 vůči A l l l • l l Úkol 4 •Subjekt A vlastní pohledávku za subjektem B v nom. výši 100 tis. Kč. Tuto pohledávku postoupí na subjekt C za 50% nominální hodnoty. Subjekt C ovšem měl před tím za subjektem A pohledávku ve výši 200 tis. Kč a tak namísto toho, aby uhradil subjektu A za postoupenou pohledávku za subjektem B, její cenu započetl vůči své pohledávce za subjektem A. •Zbývající část své pohledávky za subjektem A převedl subjekt C na subjekt B (za nominální hodnotu). • •Jak vysokou pohledávku má nyní subjekt C za subjektem B? ČÁST III - Cena a hodnota •Nejsou synonyma •Cena vzniká na trhu či je uměle dána cenovým předpisem • •„ Zatímco hodnota nemovitosti (či obecně jakéhokoliv ekonomického statku) je podložena dlouhodobými vnitřními fundamenty, cena je vždy průsečíkem poptávky a nabídky v daném konkrétním čase. Může se proto změnit velmi rychle.“ (Tomšík, 2016) • •Bubliny na trhu •Loan – to - value • • • • • • • • ČÁST IV - Obecně k úroku •Výnosy ze zapůjčení peněžních prostředků jsou obecně označovány jako úrok (Rejnuš, 2016) • • •Různé teorie úroku: 1.Klasická teorie úrokových sazeb 2.Úroková teorie likvidity 3.Úroková teorie zapůjčitelných fondů 4.Úroková teorie racionálního očekávání, atd. • • • • Klasická teorie úrokových sazeb •Spojena se jmény Eugena Böhm-Bawerka (brněnský rodák) a Irwinga Fishera • •Vychází z předpokladu, že lidé preferují běžnou okamžitou spotřebu před spotřebou budoucí, tzv. hledisko časové preference • •Klasická teorie tak chápe úrok jako „odměnu za čekání“ • • • Časová preference •Volba: rozhodnete se pro 1 mil. Kč za pět let nebo pro 900 tis. dnes? • • •časová preference je subjektivní •ovlivňována ekonomickými i neekonomickými faktory Úroková míra •časová preference (čistý úrok) •inflace •riziková přirážka • • •dopady „úrokových stropů“ Úroky v soukromém právu •Smluvní úrok (autonomie vůle) •Úrok z prodlení (smlouva/regulace) • •od 1.1.2014 nař. vl. č. 351/2013 Sb. •§ 2 – „Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.“ Repo sazba •Určuje ČNB •V rámci měnověpolitického nástroje „operace na volném trhu“ •Usměrňování úrokových sazeb v ekonomice •Od 2.11.2012 do 3.8.2017 ve výši 0.05% •Od 4. 8. 2017 ve výši 0,25% •Od 3.11.2017 ve výši 0,5% •Od 2. 2. 2018 ve výši 0,75% • •Transmisní mechanismus •„levné“ peníze •vyšší poptávka •růst inflace Úkol 5 •Na základě smlouvy o půjčce jste si půjčili 150 tis. Kč na dobu 1,5 roku s ročním smluvním úrokem ve výši 10% (žádné další náklady nebyly s půjčkou spojeny). •Každých šest měsíců máte učinit splátku 1/3 jistiny + související úrok •Kolik celkem zaplatíte na smluvních úrokách? Úkol 5 (řešení) •1. platba jistina úrok celkem platba • 50 tis. 7.500 57.500 •2. platba jistina úrok celkem platba • 50 tis. 5.000 55.000 •3. platba jistina úrok celkem platba • 50 tis. 2.500 52.500 • •Celkem: 150 tis. 15.000 165.000 Úkol 6 •Dlužník měl k 31.12. 2013 uhradit částku 100.000,- Kč. Ve smlouvě nebyly dohodnuty úroky z prodlení. Svůj závazek splnil až k 31.3.2015. Jaká byla výše úroku z prodlení? Úkol 6 (řešení) •Prodlení od 1.1. 2014 •100.000x0.0805 = (8.050/365) = 22,055 za den prodlení •Celkem 455 dní prodlení • •Celkem cca 10.034,- Kč Úkol 7 •Dlužník měl k 31.12. 2013 uhradit částku 200.000,- Kč. Ve smlouvě byly dohodnuty úroky z prodlení ve výši 10% měsíčně. Svůj závazek splnil až k 31.3.2015. Jaká byla výše úroku z prodlení? Úkol 7 (řešení) •Prodlení od 1.1. 2014 •Celkem 15 měsíců prodlení • •200.000x0.1 = 20 tis. za měsíc prodlení •Celkem 300.000 Kč Část V– několik poznámek k účetním výkazům •Získání nových zdrojů prostřednictvím: •Vlastních zdrojů – např. navýšení základního kapitálu •Cizích zdrojů – např. nový úvěr/půjčka, vydání dluhopisů • •Poměr vlastní/cizí zdroje Ukazatel poměru cizího a vlastního kapitálu •Ukazatel poměru cizího kapitálu a vlastního kapitálu (Debt to Equity ratio) •Ukazuje ochotu managementu navyšovat závazky •Ukazuje poměr závazků vůči vlastním zdrojů společnosti •Zprostředkovaně ukazuje potenciální příjem vlastníků společnosti (akcionářů/společníků) při likvidaci společnosti •Poměr se liší dle sektoru •Poměr může ovlivňovat výši rizikové přirážky u půjčky • • • • Ukazatel poměru cizího a vlastního kapitálu - příklad •Obchodní společnost se zavázala v úvěrových smlouvách, že poměr debt-to-equity u ní nepřekročí 1,5 •V současné době má závazky ve výši 130 mil. Kč, její vlastní kapitál je ve výši 100 mil. Kč •Nyní uvažuje, kde získá zdroje na další expanzi – potřebuje nejméně dalších 50 mil. Kč •Může se bez dalšího vydat cestou dalšího úvěru? • • • • Ukazatel poměru krátkodobých a dlouhodobých cizí zdrojů (current liability ratio) •Vyjadřuje poměr mezi celkovými cizími zdroji a krátkodobými cizími zdroji •Current liabilities / total liabilities •Příliš vysoký (či rostoucí) poměr krátkodobých závazků může být pro společnost rizikový – pokles oběžných aktiv může vést k finančním tlakům • • • • Ukazatel poměru krátkodobých a dlouhodobých cizí zdrojů (current liability ratio) - příklad •Poměr se vyvíjel v posledních letech následovně: •Krátkodobé závazky dlouhodobé závazky •2015 10 mil. Kč 100 mil. Kč 10% •2016 20 mil. Kč 110 mil. Kč 18% •2017 50 mil. Kč 120 mil. Kč 42% • •Společnost příliš spoléhá na krátkodobí financování; management se např. pokusí vyjednat přeměnu krátkodobého financování na dlouhodobé • • • • Ukazatel poměru mezi oběžnými aktivy a krátkodobými závazky (current ratio, working capital) •Poměr mezi oběžnými aktivy a krátkodobými závazky •Vyjadřuje schopnost podniku dostát svým krátkodobým závazkům – má dostatek likvidních aktiv, aby dokázala dostát svým krátkodobým závazkům • •Může být zavádějící, pokud velkou část oběžných aktiv tvoří (hůře likvidní) zásoby • • • • Ukazatel poměru mezi oběžnými aktivy a krátkodobými závazky (current ratio, working capital) - příklad •Rok 2015 2016 2018 •ob.aktiva 15 mil. 10 mil. 10 mil. •krátk. záv. 5 mil. 5 mil. 10 mil. • 3:1 2:1 1:1 •Klesajícím poměrem dochází k růstu rizika, že společnost nebude schopna plnit své krátkodobé závazky (např. vyplývající z fakturace za dodané zboží) • • • • Ukazatel poměru mezi oběžnými aktivy a krátkodobými závazky (current ratio, working capital) – doplňující poměrové ukazatele •Quick ratio – jedná se o podobný poměr s tím rozdílem, že z oběžných aktiv jsou vynechány zásoby •Cash ratio – jedná se o poměr hotovosti a zůstatků na běžných bankovních účtech (popř. likvidních finančních instrumentů) oproti krátkodobým závazkům) • • • • Obecně k poměrovým ukazatelům •Poměrových ukazatelů je celá řada (viz např. BRAGG, S. Business Ratios and Formulas, 2002), některé lze vyčíst z účetní závěrky, pro některé je třeba doplňujících informací •Výhody: poskytují rychlý přehled o základních poměrech ve společnosti •Nevýhody: mohou být zjednodušující, zkreslující skutečné procesy • • • • ČÁST VI - Reálná vs. nominální hodnota •Současná hodnota budoucích příjmů (cash flow, CF) • •hodnotíme vliv inflace na hodnotu peněz • •vyjádření hodnoty korun t1 v korunách t0) Reálná vs. nominální hodnota Úkol 8 •Vzali jste si hypotéku. Po 30 letech splácení (na konci 30. roku) dostanete „bonus“ ve výši 100.000,- Kč • •Jaká je hodnota 100.000,- Kč za třicet let v současných korunách? • •Vycházíme z předpokladu 2% roční inflace. Úkol 8 (řešení) Úkol 9 •Vyhráli jsme v loterii 1 mil. USD s tím, že tuto částku dostaneme ve dvou splátkách, po pěti letech polovinu a na konci 10. roku druhou polovinu. Předpokládaná míra inflace je 2%. Nyní nepočítejte s tím, že byste částku dokázali jinde zúročit. Já je současná hodnota celkové částky, kterou dostanete? Úkol 9 (řešení) Otázky? • •Děkuji za pozornost • • •JUDr. Johan Schweigl, Ph.D. •Johan.Schweigl@law.muni.cz