Metodologie právní vědy II.
Kurz Metodologie právní vědy I. byl zaměřen obecně. Směřoval k právní vědě, jejímu obsahu, předmětu či
vůbec skutečnosti, zda o právní vědě můžeme uvažovat. Jednu z reflexí tohoto bodu nabízí například úvaha,
zda je právní věda spíše vědou nebo spíše uměním (například v pojetí Jeremy Benthama či Johna Stuarta
Milla).
Kurz Metodologie právní vědy II. se zaměří na část právní vědy, která obvykle s vědou již spojována bývá
(pokud akceptujeme, že sociální vědy jsou skutečně vědy). Zaměří se na tzv. empirickou právní vědu – někdy
reprezentovanou hnutím Empirical Legal Studies. V tomto metodologickém směru – na rozdíl od klasického
doktrinálního přístupu – se setkáme s multiparadigmatickými přístupy kombinujícími právo a ekonomii,
antropologii, sociologii, psychologii a podobně. Pochopitelně v metodologické rovině. Je rovněž možné
setkat se zde jak s kvalitativními tak kvantitativními metodami. Jedním z účelů tohoto metodologického
směru je nabídnout data. Tedy obraz skutečného fungování práva a jeho reálné podoby ve společnosti,
případně nabídnout exaktní metody právního usuzování. Aniž by výsledky byly zkresleny možným (a bohužel
častým) arbitrárním usuzováním patrným v klasickém doktrinálním přístupu.
Výstupem kurzu Metodologie právní vědy II. je seminární práce (opět v rozsahu 10 stran), která se týká
vybraného směru empirické právní metodologie, včetně ekonomické právní teorie, právně-antropologických
studií, sociologicko-právních směrů atp. Práce by měla vystihnout tento způsob uvažování o právu a v právu
a nabídnout jeho silné a slabé stránky. Je vhodné, avšak nikoli nutné, spojit tuto seminární práci s metodami
použitými ve vaší disertační práci. Pochopitelně s vědomím, že ne všechny práce jsou takto orientovány.
V tom případě se seminární práce samozřejmě obejde bez toho.
Práce by dále měla nabídnout možná východiska zvoleného empirického metodologického směru, a také
možnosti jeho využití. Lze tedy pro potřeby seminární práce využít antropologické, sociologické, ekonomické
a další přístupy v právu. Ovšem vždy s tím, že je nezbytné tento přístup vztáhnout k právu a k právní vědě. A
také určit, jaké okruhy otázek lze tímto způsobem zodpovědět.
Problémem tohoto metodologického přístupu je absence ucelené metodologie podávané v konzistentní
formě (například v podobě učebnic). Vzhledem k tomu, že se jedná o praktické postupy, jejich dílčí aspekty
se dají nalézt nejčastěji v jednotlivých studiích, které detailně probírají použitou metodu, bez toho, že by se
pokoušel o zobecnění příslušných postupů. Proto je nutné vyjít spíše z těchto dílčích studií, případně ze
shrnujících pojednání ve velkém množství sborníků s tím spojených. Mohu také doporučit pohlédnout do
některého z časopisů spojených s Empirical legal studies. Např. Journal of Empirical Legal Studies
(http://onlinelibrary.wiley.com/journal/10.1111/(ISSN)1740-1461).
I v kurzu Metodologie právní vědy II, platí, že práci je nutné obhájit – tj. přednést základní rysy práce a
vysvětlit základní pojmy a východiska. Termín této obhajoby se samozřejmě přizpůsobí konkrétním časovým
možnostem. Pro obhajobu je však nezbytné, aby práce byla odevzdána alespoň týden před ní a tak, aby
hodnocení mohlo být zadáno před koncem semestru.