Na konci tematického bloku budete vědět...

• jak probíhá legislativní proces v Parlamentu ČR a jak se procesně liší přijímání různých typů právních předpisů
• kdo má zákonodárnou iniciativu a příp. také další "práva" v legislativním procesu
• proč jsou podle Ústavního soudu legislativní přílepky protiústavní
• jak se (ne)mají přijímat zákony ve stavu legislativní nouze
• co je to imunita a indemnita poslanců a senátorů a jak tyto koncepty fungují

 Materiály k nastudování

Právní předpisy: (všechny tyto předpisy jsou součástí ÚZ od Sagitu)

• pozorně si nastudujte druhou hlavu Ústavy ČR (moc zákonodárná, čl. 15-53)
• přečtěte si čl. 8 ústavního zákona o bezpečnosti ČR (ÚZ č. 110/1998 Sb.)
• přečtěte si § 12 a §§ 86-107 Jednacího řádu Poslanecké sněmovny PČR (zákon č. 90/1995 Sb.)
• přečtěte si §§ 98-113 Jednacího řádu Senátu PČR (zákon č. 107/1999 Sb.)

Casebook: str. 193-217, včetně otázek!

Literatura: (všechny zdroje jsou dostupné ve studijních materiálech a dostanete se k nim kliknutím na přiložené odkazy)

• WINTR, J.: Principy českého ústavního práva, 3. vydání. Plzeň: Aleš Čeněk, 2015, str. 75-91. (Kapitoly 4.1 Systém dělby moci a 4.2 Zákonodárná moc.)
• webové stránky Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR: Legislativní proces v Poslanecké sněmovně.
• webové stránky Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR: schémata legislativního procesu.

  Otázky k zamyšlení (obecně)

• Jaké jsou varianty, jak může legislativní proces probíhat? Kolik existuje možných "scénářů" leg. procesu?
• Čím se liší proces přijímání zákona o státním rozpočtu a zákona o jednacím řádu Senátu od procesu v případě jiných zákonů?
• Clement Attlee v roce 1957 řekl, že podstatou demokracie je sice vládnutí prostřednictvím diskuse, ale efektivní může být pouze tehdy, pokud je možné diskusi ukončit. Jak tento výrok chápete?

  Otázky k zamyšlení (k judikatuře)

• Pl. ÚS 77/06 Legislativní přílepky
  • Proč je důležité odlišovat pojmy "návrh zákona" a "pozměňovací návrh"?
  • Jak se nazývá princip, podle kterého se pozměňovací návrh musí týkat téhož předmětu jako návrh, který je právě projednáván? Kde je tento princip právně zakotven?
  • Proč jsou podle Ústavního soudu legislativní přílepky porušením principu dělby moci?
  • Souhlasíte s argumentem ÚS, že přílepky jsou neústavní mimo jiné proto, že orientace v právním řádu bez prostředků IT se kvůli nim stává nemožnou? Jak tento argument obstojí v době, kdy stát zveřejňuje úplná znění všech účinných zákonů na internetu?
• Pl. ÚS 55/10 Legislativní nouze
  • Co patří mezi "prameny parlamentního práva"?
  • Co patří mezi "základní práva parlamentní opozice"?
  • Kdy lze vyhlásit legislativní nouze a co je jeho obsahovým smyslem? Kdo tento stav vyhlašuje?
  • Co je to "filibustering"? Klade český právní řád nějaké limity této technice?
• I. ÚS 2632/12 Rath I + Pl. ÚS 21/12 Rath II + III.ÚS 1288/13 Rath III
  • Jaký  je rozdíl mezi poslaneckou / senátorskou imunitou a indemnitou? Jaký je jejich účel a smysl?
  • Čeho se týkají tři soudní rozhodnutí, které jste četli v Casebooku? Jak soudy rozhodly?
  • Víte, jaká další soudní rozhodnutí byla v "kauze Rath" vydána v posledních letech/měsících a čeho se týkala?
  • Souhlasíte s argumentací soudů v jednotlivých rozhodnutích v "kauze Rath"? Proč ano / proč ne?
• NS 3 Tcu 76/2013 Šnajdr
  • Čeho se týkají a čím se liší jednotlivé odstavce čl. 27 Ústavy? Byla někdy od přijetí Ústavy tato ustanovení změněna?
  • Souhlasíte s argumentací a s rozhodnutím Nejvyššího soudu, kterým bylo v důsledku zastaveno trestní stíhání obviněných poslanců?
  • (viz také písemný úkol č. 5)

Test č. 2 (termín: pondělí 2. dubna, poledne)

Odpovědník se týká ústavní úpravy moci zákonodárné a najdete ho ZDE . Test má 20 otázek a získat můžete maximálně 30 bodů (pro účely zápočtového bodování je to však max. 5b., jako obvykle). Pro zodpovězení by Vám mělo stačit nastudování příslušných ústavních ustanovení, tj. čl. 15 až 53 Ústavy, případně nahlédnutí do příslušných paragrafů Jednacího řádu Poslanecké sněmovny a do učebnice doc. Wintra. Test je možné opakovat bez omezení, můžete si tedy opakovaným vyplněním odpovědníku zlepšit skóre a zopakovat matérii.

 Písemný úkol č. 5 (termín: pondělí 2. dubna, poledne)

Na rozdíl od soudců Ústavního soudu ČR, soudci Nejvyššího soudu ČR nemají právo publikovat separátní stanoviska k soudním rozhodnutím; mohou je však přesto napsat a vložit do spisu v zalepené obálce. Představte si, že jste soudcem / soudkyní NS a že patříte do senátu, který rozhodoval ve věci Šnajdr (3 Tcu 76/2013, viz Casebook str. 215-217). Vaším úkolem je zpracovat separátni stanovisko k rozhodnutí NS v této věci. Může jít o stanovisko disentní (tj. nesouhlasíte se závěry soudu) nebo konkurující (tj. souhlasíte se závěry, ale chcete k rozhodnutí připojit vlastní argumentaci). Ve své argumentaci můžete použít jakoukoliv judikaturu NSS, ÚS, ESLP či jiných soudů, českou i zahraniční doktrínu, i vlastní úvahy.

Separátní stanovisko prosím vložte do odpovědníku. Rozsah: min. 3000 znaků, max. 6000 znaků.  

 Písemný úkol č. 6 (termín: pondělí 9. dubna, poledne), 10b.

Kvalitně (!) zpracujte jednu ze zkouškových otázek týkajících se moci zákonodárné (viz níže). Pro kvalitní zpracování je nutné si nastudovat ústavní a zákonnou úpravu, dohledat příslušnou pasáž učebnice prof. Filipa a v případě potřeby i jiných učebnic ústavního práva (v knihovně jich najdete hned několik) či dalších zdrojů. Rozsah by měl být min. 2 stránky, formu nechávám na Vás - může jít o souvislý text, o přehled informací v odrážkách, o grafické/vizuální zpracování tématu, či o kombinaci několika metod. Přemýšlejte pragmaticky - čím lépe otázky zpracujete, tím více si ulehčíte přípravu na zkoušku. Za vypracovanou otázku můžete získat až 10 bodů (!), závisí to však od kvality a preciznosti zpracování.

Svou otázku si prosím vyberte zde: https://doodle.com/poll/3e84qndt5ny8a6r3. (Výběr je limitován tak, že každou otázku budou zpracovávat max. 2 studenti.)

Seznam otázek k vypracování:

1. Základní východiska úpravy zákonodárné moci z hlediska státních funkcí. Pojem a význam zákona a zákonodárné moci v ústavním právu.
2. Parlamentarismus v ČR z hlediska modelu parlamentní formy vlády. Hodnotové, institucionální a normativní vyjádření. Prameny parlamentního práva.
3. Právní status Parlamentu. Místo Parlamentu v soustavě státních orgánů. Vztahy k jednotlivým orgánům. [Dobrovolně: Srovnání se systémem vlády shromáždění (1960-1992).]
4. Povaha mandátu členů Parlamentu a členů obecních a krajských zastupitelstev. Vznik, obsah a zánik mandátu. Právní ochrana mandátu.
5. Organizované a neorganizované zájmy v Parlamentu. Politické strany a Parlament. Poslanecké a senátorské kluby. Kontrola střetu zájmů. Inkompatibilita v ústavním právu.
6. Složení a struktura Parlamentu. Vztahy mezi komorami Parlamentu v ČR a řešení jejich sporů.
7. Vnitřní organizace Parlamentu. Řídící a pomocné orgány. Pravidla ustavení a činnosti.
8. Charakteristika pravomoci a působnosti Parlamentu.
9. Časová pravidla činnosti Parlamentu. Volební období, začátek a způsoby ukončení. Zasedání a schůze sněmoven. Druhy. Zásada diskontinuity.
10. Obecná pravidla jednání Poslanecké sněmovny. Hlasování (kvorum, většiny, způsob). Typy návrhů. Změnitelnost usnesení (zásada ne bis in idem).
11. Zákonodárná pravomoc a zákonodárný proces v Parlamentu. Zvláštní typy zákonodárného procesu. Podepisování zákonů.
12. Senát v ústavodárném a zákonodárném procesu. Suspenzívní a kapesní veto. Zákonná opatření a jejich kontrola.
13. Právní status člena Parlamentu. Práva a povinnosti. Imunita. Ochrana člena Parlamentu.
14. Prostředky Parlamentu ke kontrole výkonné moci. Vyšetřovací komise.
15. Nejvyšší kontrolní úřad a zvláštnosti jeho vztahu jiným státním orgánům.
16. Ústava ČR jako základní zákon. Typologie a generace ústav. Demonstrace na Ústavě ČR.
17. Základní otázky obsahu ústavy. Ústavní materie. Vztah ústavní a zákonné úpravy.