Písemný úkol č. 1 (před 1. seminářem)

První zadání je nenáročné, ráda bych Vás jen lépe poznala. Napište mi prosím krátce (max. 1 A4) odpovědi na tři jednoduché otázky:

• Kdo jste a co Vás baví?
• Proč jste se rozhodl/-a studovat práva?
• Jaký je Váš dojem po prvním semestru studia a co by fakulta mohla dělat lépe?

Soubor uložte jako PDF a vložte ho do mé úschovny ZDE, stačí zadat mé jméno (Vikarská) či učo (257785) a kliknout na "Vyberte soubory" -> "Vložit soubory". 
Předem děkuji a těším se na Vás příští středu! 
 

 Písemný úkol č. 2 (termín: neděle 12. března)

Na prvním semináři jsme se věnovali (mimo jiné) tématu materiálního jádra Ústavy, o kterém pojednává i nález ve věci Melčák. Jako svůj první "substantivní" písemný úkol budete psát rozhodnutí Ústavního soudu v reakci na ústavní stížnost (fiktivní) "Strany mladých občanů", která považuje ústavní úpravu věkových hranic ve volbách do Parlamentu ČR za diskriminační vůči mladým lidem, a tedy protíústavní. Nemusíte se soustředit na formu rozhodnutí, důležitá je jen Vaše "soudcovská" argumentace. Konkrétní zadání úkolů naleznete přímo v odpovědníku. Maximální rozsah je 6000 znaků, víc Vám odpovědník nedovolí napsat :-) Budu se těšit na Vaše odpovědi.
 

 Písemný úkol č. 3 (termín: neděle 19. března)

Představte si, že jste asistentem poslance Parlamentu ČR. Váš poslanec má v úmyslu předložit v Poslanecké sněmovně návrh zákona o zpoplatnění studia na vysokých školách a žádá Vás o ústavněprávní analýzu přípustnosti rozličných variant tohoto návrhu zákona. V každé variantě posuďte, zda by se jednalo o (pravou / nepravou) retroaktivitu či nikoli, a dále zvažte (v kontextu bodu 157 nálezu Pl. ÚS 53/10), zda by dané řešení bylo v souladu či v rozporu s požadavky právního státu ve smyslu čl. 1 odst. 1 Ústavy ČR. 

• ​varianta č. 1: Všichni studenti, kteří zahájí studium v akademickém roce 2017/2018 (a později), budou za studium platit paušální poplatek 10.000,- Kč za akademický rok. Studenti, kteří zahájili studium před akademickým rokem 2017/2018, mají právo dostudovat zdarma, pokud jejich studium nepřesáhne doporučenou délku.
• varianta č. 2: Všichni studenti (bez ohledu na moment zahájení studia) budou od akademického roku 2017/2018 platit za studium paušální poplatek 10.000,- Kč za akademický rok. Studium před akademickým rokem 2017/2018 zůstává nezpoplatněno.
• varianta č. 3: Každý, kdo bude mít v akademickém roce 2017/2018 (a později) status studenta, zaplatí za studium paušální poplatek 10.000,- Kč za akademický rok, a to i zpětně. (To znamená, že např. student, který zahájil studium v roce 2012/2013 a stihne dokončit studium do září 2017, studoval zadarmo, zatímco jiný student, který také začínal studovat v roce 2012/2013, ale ještě bude dokončovat studium v roce 2017/2018, musí zaplatit zpětně za celou dobu studia.)
• varianta č. 4: Každý, kdo byl nebo je příjemcem vysokoškolského vzdělání v České republice (tj. od roku 1993), za tuto službu zaplatí paušální poplatek 10.000,- Kč za akademický rok, a to i zpětně. Tento poplatek je splatný do pěti let od ukončení studia, resp. do dvou let od účinnosti tohoto zákona, a odpouští se těm absolventům (a bývalým studentům), kterých průměrný hrubý měsíční výdělek za posledních 5 let nedosahuje v momentu splatnosti poplatku výše 20.000,- Kč. Ustanovení je sice zjevně retroaktivní, ale je ospravedlněno veřejným zájmem na snížení deficitu státního rozpočtu, podporou financování univerzit ze strany jejich absolventů a zároveň ochranou těch absolventů (a bývalých studentů), pro které by tato poplatková povinnost byla příliš velkým břemenem.

Svou odpověď prosím vyplňte do odpovědníku.
 

 Písemný úkol č. 4 (termín: neděle 26. března)

Přečtěte si zadání případu "Problém odporného udavače", který formuloval americký právní filosof a harvardský profesor Lon Fuller. Následně napište, které z doporučení náměstků byste v roli ministra/ministryně spravedlnosti následoval/a a proč. (Čím ústavněprávnější argumentace, tím lepší.) Pro inspiraci si můžete přečíst i reakce tří osobností české veřejné sféry (publicista Jan Novotný, sociolog Jiří Musil a filosof Jan Sokol), které jsou součástí dokumentu. Svou odpověď prosím vyplňte do odpovědníku.
 

 Písemný úkol č. 5 (termín: neděle 2. dubna)

Na rozdíl od soudců Ústavního soudu ČR, soudci Nejvyššího soudu ČR nemají právo připojovat k rozhodnutí separátní stanoviska. Zkuste si však představit, že by situace byla jiná a že by separátní stanoviska na Nejvyšším soudu existovaly. Představte si také, že jste soudcem / soudkyní NS a že patříte do senátu, který rozhodoval ve věci Šnajdr (3 Tcu 76/2013, viz Casebook str. 215-217). Vaším úkolem je zpracovat separátni stanovisko k rozhodnutí NS v této věci. Může jít o stanovisko disentní (tj. nesouhlasíte se závěry soudu) nebo konkurující (tj. souhlasíte se závěry, ale chcete k rozhodnutí připojit vlastní argumentaci). Ve své argumentaci můžete použít jakoukoliv judikaturu NSS, ÚS, ESLP či jiných soudů, českou i zahraniční doktrínu, i vlastní úvahy.

Separátní stanovisko prosím vložte do odpovědníku. Rozsah: min. 3000 znaků, max. 6000 znaků. 
 

 Písemný úkol č. 6 (termín: neděle 9. dubna)

Přečtěte si rozhodnutí Ústavního soudu ČR ve věci Dryml (Pl.ÚS 17/14), včetně všech separátních stanovisek. Následně napište vlastní separátní stanovisko (opět může být disentní nebo konkurující), ve kterém se zaměřte zejména na argument týkající se dělby moci a vypořádejte se se všemi argumenty, které k tomuto tématu předložilo plénum i disentující soudci.

Separátní stanovisko prosím vložte do odpovědníku. Rozsah: min. 3000 znaků, max. 6000 znaků.
 

 Písemný úkol č. 7+8 (termín: pondělí 24. dubna)

Přečtěte si text "Premiérka Kateřina" a zamyslete se nad vykreslenou situací. Úkol má dvě části:

Část I.:

• Může prezident republiky nejmenovat předsedou vlády lídra vítězné politické strany?
• Může prezident republiky jmenovat předsedkyní vlády svou dceru?
• Může prezident podruhé jmenovat předsedou vlády člověka, jehož vláda nezískala důvěru?
• V jaké lhůtě může / musí prezident republiky jmenovat předsedu vlády?
• Může prezident republiky jmenovat do vlády kohokoli, koho mu navrhne premiér(ka)?
• Pokud premiér(ka) nenamítá, může prezident vybrat členy vlády sám?
• Může prezident jmenovat více členů vlády, než kolik v ČR působí ministerstev?
• Může prezident jmenovat méně členů vlády, než kolik v ČR působí ministerstev?
• Může člen(ka) vlády při skládání slibu nahradit jedno ze slov slibu synonymem?
• Jaká pravidla ohledně běhu lhůt v ústavním právu stanovil nález Pl.ÚS 33/97?
• Co se má podle Ústavy stát, když Poslanecká sněmovna nevysloví vládě důvěru?
• Může prezident republiky sám řídit ministerstvo?

Část II.:

• Jaké další ústavněprávní problémy v textu nacházíte? Analyzujte je a navrhněte řešení.

Řešení prosím vkládejte do mé Úschovny (stejně jako první písemný úkol na začátku semestru). Děkuji.
 

 Písemný úkol č. 9+10 (termín: pondělí 8. května)

REKAPITULACE: "Co jste se v průběhu tohoto semestru naučili?" Formát nechávám na Vás: můžete mi poslat své zápisky z přednášek, svou přípravu na jednotlivé semináře, výpisky z četby, stručná shrnutí přednášek či seminářů, odpovědi na otázky z interaktivní osnovy, příp. můžete připojit i nějaké schéma dělby moci v ČR, ve kterém graficky prokážete pochopení všech složek moci aj jejich vzájemných vztahů. Anebo připravte něco úplně jiného - je to na Vás. Každému vyhovuje jiný způsob studia, a to se odzrcadlí i na Vaší rekapitulaci semestru. Dejte si však záležet - z této rekapitulace by mělo být zjevné, že jste zvládli ústavní úpravu (zejm. hlava první, druhá, třetí a čtvrtá Ústavy ČR) a že máte načtenou judikaturu, kterou jsme na seminářích probírali. Očekávám od Vás alespoň stručná shrnutí klíčových judikátů z Casebooku, o kterých jsme ve výuce mluvili.

Tento úkol bude výjimečně "bodován" na základě kvality, získat můžete 0 až 10 bodů. Dokument s rekapitulací prosím vkládejte do Úschovny - předem děkuji!