Otázky k přípravě:

1) Zabývejte se obsahem pojmů „spravedlivý důvod“ a „obohacení“.

2) Zabývejte pojmovými znaky bezdůvodného obohacení (srov. s pojmovými znaky náhrady újmy).

3) Zabývejte se jednotlivými skutkovými podstatami bezdůvodného obohacení.

I) Plnění bez právního důvodu. II) Plnění z právního důvodu, který odpadl. III) Plnění za osobu,
jež měla po právu plnit sama. IV) Plnění z neplatného (zdánlivého) právního jednání. V) Majetkový
prospěch z nepoctivých zdrojů. VI) Protiprávní užití cizí hodnoty.

4) Ve vztahu k jednotlivým skutkovým podstatám se zabývejte otázkou, kdo je obohacený a kdo je
ochuzený.

5) Zabývejte se jednotlivými liberačními důvody.

I) Plnění existujícího dluhu. II) Neuplatnění práva. III) Jednání ve vlastním zájmu. IV) Jednání na
vlastní nebezpečí. V) Obohacení s darovacím úmyslem a nezávazně poskytnutý prospěch. VI) Plnění
nežalovatelného dluhu. VII) Plnění promlčeného dluhu. VIII) Plnění dluhu, jenž platně nevznikl pro
nedostatek formy. IX) Vědomé plnění nedluhu. X) Plnění za účelem zakázaným. XI) Plnění za účelem
zcela nemožným…

6) Zabývejte se rozsahem restituční povinnosti (opět ve vztahu k různým skutkovým podstatám).

7) Zabývejte se promlčením práva na vydání bezdůvodného obohacení.

8) Zabývejte se vztahem institutu bezdůvodného obohacení k institutu náhrady škody.


Vzorové příklady:

A) Alexandr dlužil peníze Bedřichovi, ale namísto Alexandra uspokojil Alexandrovu pohledávku Cyril,
který k tomu nebyl povinný. Kdo se může domáhat vydání bezdůvodného obohacení po kom?

B) Dana pronajala Evě věc, kterou následně počal bez právního důvodu užívat František. Kdo se může
domáhat vydání bezdůvodného obohacení po kom?

C) Gregor uzavřel příkazní smlouvu s Hedvikou, na jejímž základě Hedvika uhradila za Gregora jeho
dluh vůči Iloně. Kdo se může domáhat vydání bezdůvodného obohacení po kom?

D) Jindřich ve snaze udobřit si svého pronajímatele zaplatil mu nájem za byt povýšený o částku
1.000 Kč. Kdo se může domáhat vydání bezdůvodného obohacení po kom?

E) Stavební společnost na základě neplatné smlouvy provedla na nemovitosti ve vlastnictví Karla
úpravy, přičemž skutečné náklady zhotovitele byly nižší než sjednaná úplata (a obvyklá hodnota);
to znamená, že rozmnožení majetkové sféry obohaceného přesahuje úbytek hodnot na straně ochuzeného.
Může stavební společnost požadovat vydání té části nabyté hodnoty, která přesahuje její újmu?


Doporučená literatura:

Eliáš, K., Brim, L., Adamová, H. Bezdůvodné obohacení. Praha: Wolters Kluwer. 2016, 252 s.