TRESTNÍ PRÁVO PROCESNÍ PŘÍPRAVNÉ ŘÍZENÍ Igor Stříž Brno, 12.4.2018 Stadia trestního řízení •přípravné řízení •předběžné projednání obžaloby •hlavní líčení •opravné řízení •vykonávací řízení Přípravné řízení (část druhá, § 12 odst. 10 tr. ř.) •Přípravným řízením se rozumí úsek řízení od sepsání záznamu o zahájení úkonů trestního řízení nebo provedení neodkladných a neopakovatelných úkonů, které mu bezprostředně předcházejí, a nebyly-li tyto úkony provedeny, od zahájení trestního stíhání do podání obžaloby, návrhu na schválení dohody o vině a trestu, postoupení věci jinému orgánu, zastavení trestního stíhání, nebo do rozhodnutí či vzniku jiné skutečnosti, jež mají účinky zastavení trestního stíhání před podáním obžaloby, anebo do jiného rozhodnutí ukončujícího přípravné řízení, zahrnující objasňování a prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, a vyšetřování. • Význam přípravného řízení •prověření podezření ze spáchání trestného činu •obstarání důkazů, svědčících o vině pachatele trestného činu či podezření vyvracejících •směřuje k podání obžaloby nebo jinému meritornímu skončení věci (odložení, zastavení trestního stíhání, postoupení věci, atd.) •neveřejné •písemné Postup před zahájením trestního stíhání – prověřování (§ 158 – 159d tr. ř.) • •Zahájení trestního řízení •záznam o zahájení úkonů trestního řízení (§ 158 odst. 3 věta první tr. ř.) •provedení neodkladných a neopakovatelných úkonů •zahájení trestního stíhání (§ 160 odst. 1 tr. ř.) • • •na základě trestního oznámení •z vlastní iniciativy policie Neodkladné a neopakovatelné úkony (§ 160 odst. 4 tr. ř.) •Neodkladným úkonem je takový úkon, který vzhledem k nebezpečí jeho zmaření, zničení nebo ztráty důkazu nesnese z hlediska účelu trestního řízení odkladu na dobu, než bude zahájeno trestní stíhání. •Neopakovatelným úkonem je takový úkon, který nebude možno před soudem provést. •V protokolu o provedení neodkladného nebo neopakovatelného úkonu je třeba vždy uvést, na základě jakých skutečností byl úkon za neodkladný nebo neopakovatelný považován. Provádění úkonů v prověřování [§ 158 odst. 3 písm. a) až j) tr. ř.]; výpovědi osob • •Podání vysvětlení podle § 158 odst. 3 písm. a) tr. ř. = záznam o podání vysvětlení (§ 158 odst. 6 tr. ř.) • •Úřední záznam lze v řízení před soudem užít jako důkaz pouze za podmínek stanovených trestním řádem: •ve zjednodušeném řízení (§ 314d odst. 2 posl. věta tr. ř.), •přečtením úředního záznamu v hlavním líčení se souhlasem SZ a obžalovaného (§ 211 odst. 6 tr. ř.). •Je-li však ten, kdo podal vysvětlení, později vyslýchán jako svědek nebo jako obviněný, nemůže mu být záznam přečten nebo jinak konstatován jeho obsah (§ 158 odst. 6 poslední věta tr. ř.). Výpovědi osob •Za podmínek § 158 odst. 9 tr. ř. policejní orgán vyslechne jako svědka •osobu, jejíž výpověď má povahu neodkladného nebo neopakovatelného úkonu (§ 158a tr. ř.); •osobu mladší osmnácti let; •osobu, o jejíž schopnosti správně a úplně vnímat, zapamatovat si nebo reprodukovat jsou s ohledem na její psychický stav pochybnosti; •osobu, jejíž výpověď má podle odůvodněného předpokladu rozhodující význam pro zahájení trestního stíhání, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že by mohl být na takovou osobu pro její výpověď vyvíjen nátlak, anebo hrozí-li z jiného důvodu, že bude ovlivněna její výpověď, a současně lze předpokládat, že další prověřování trestního oznámení nebo jiného podnětu k trestnímu stíhání bude trvat delší dobu. • Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb.) •Čl. 6 Právo na spravedlivý proces •3. Každý, kdo je obviněn z trestného činu, má tato minimální práva: •a) být neprodleně a v jazyce, jemuž rozumí, podrobně seznámen s povahou a důvodem obvinění proti němu; •b) mít přiměřený čas a možnost k přípravě své obhajoby; •c) obhajovat se osobně nebo za pomoci obhájce podle vlastního výběru nebo, pokud nemá prostředky na zaplacení obhájce, aby mu byl poskytnut bezplatně, jestliže to zájmy spravedlnosti vyžadují; •d) vyslýchat nebo dát vyslýchat svědky proti sobě a dosáhnout předvolání a výslech svědků ve svůj prospěch za stejných podmínek, jako svědků proti sobě; • Zásady rovnosti zbraní a kontradiktornosti řízení •Zásada rovnosti zbraní = požadavek, aby každá ze stran řízení mohla obhajovat svou věc za podmínek, které ji, z pohledu řízení jako celku, podstatným způsobem neznevýhodňují vzhledem k protistraně (ESLP: např. Nideröst-Huber proti Švýcarsku, Foucher proti Francii a dále také Pl. ÚS 15/01, Pl. ÚS 16/09). V trestním řízení nesmí být postavení obviněného zřetelně nevýhodné v poměru k obžalobě (např. Oyston proti Spojenému království). •Zásada kontradiktornosti = oběma stranám řízení musí být dána možnost seznámit se se stanovisky a důkazy předloženými soudu s cílem ovlivnit jeho rozhodnutí a vyjádřit se k nim (ESLP: např. Brandstetter proti Rakousku). • • •Kmec, J., Kosař, D., Kratochvíl, J., Bobek, M. Evropská úmluva o lidských právech. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2012, s. 737, 740 • III. ÚS 239/04 •Zásady kontradiktornosti řízení a rovnosti zbraní, vyplývající z principu spravedlivého procesu, jsou sice významnými, avšak nikoliv jedinými zásadami trestního řízení. Za určitých okolností mohou kolidovat s jinými uznávanými a legitimními zásadami, např. se zásadou vyhledávací, hospodárnosti a rychlosti řízení, a proto mohou být, za dodržení principu proporcionality, v některých stadiích řízení, zejména v přípravném řízení, dočasně omezeny. •Zásady kontradiktornosti řízení a rovnosti zbraní platí pro trestní řízení jako celek, avšak neuplatňují se ve všech stadiích trestního řízení a při všech procesních úkonech stejně intenzivně. Nejúplněji se prosazují v hlavním líčení, event. ve veřejném zasedání soudu, v nichž se rozhoduje o nejdůležitějších meritorních otázkách, tj. o vině a o trestu. Naproti tomu při provádění úkonů v přípravném řízení nelze zásady kontradiktornosti řízení a rovnosti zbraní vždy plně uplatnit, pokud by jimi byly popřeny jiné legitimní zájmy, zejména zájem státu na efektivitě trestního stíhání. • Použitelnost výslechů svědků z přípravného řízení (§ 158 odst. 9, 164 odst. 4, 211 tr. ř.) •Pl. ÚS 25/13: všechny důkazy v neprospěch obžalovaného musí být provedeny při veřejném přelíčení. Výjimky z této zásady lze akceptovat pouze s výhradou respektování práv obhajoby; obžalovanému tak musí být dána možnost odpovídajícím a dostatečným způsobem zpochybnit svědectví v jeho neprospěch a vyslechnout ty, kdo svědectví poskytli, a to buď v okamžiku jejich výpovědi, nebo v pozdější fázi řízení. ESLP stanovil tři kritéria pro posuzování námitek na poli čl. 6 odst. 3 písm. d) Úmluvy týkajících se nepřítomnosti svědka při jednání soudu. •1. nejprve prověřit, zda je dán závažný důvod pro to, že obhajoba nemá možnost vyslechnout nebo nechat vyslechnout svědka obžaloby, •2. pokud nedošlo k výslechu svědka ze závažného důvodu, nelze výpověď nepřítomného svědka v zásadě považovat za výlučný nebo rozhodující důkaz viny, •3. je-li jako důkaz připuštěna výpověď svědka, kterého neměla obhajoba příležitost vyslechnout, a tato výpověď představuje výlučný nebo rozhodující důkaz viny, neznamená to bez dalšího porušení práva na spravedlivý proces; řízení jako celek lze považovat za spravedlivé, jestliže jsou dány skutečnosti dostatečným způsobem vyvažující nevýhody spojené s připuštěním takového důkazu a umožňující řádné a spravedlivé posouzení důvěryhodnosti takového důkazu. Použitelnost výslechů svědků z přípravného řízení (§ 158 odst. 9, 164 odst. 4, 211 tr. ř.) •Breukhoven proti České republice (stížnost č. 44438/06) •Al-Khawaja a Tahery proti Spojenému království (stížnost č. 26766/05 a č. 22228/06) •Tseber proti České republice (stížnost č. 46203/08) •Schatschaschwili proti Německu (stížnost č. 9154/10) •IV. ÚS 569/11, I. ÚS 2852/14, I. ÚS 1860/16, IV. ÚS 2867/16 •R 16/2016 Sb. rozh. tr. (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 3. 2015 sp. zn. 8 Tdo 235/2015) •naproti tomu •Štulíř proti České republice (stížnost č. 36705/12) •Bátěk a ostatní proti České republice (stížnost č. 54146/09) • Operativně pátrací prostředky •V řízení o úmyslném trestném činu: •předstíraný převod (§ 158c tr. ř.) •sledování osob a věcí (§ 158d tr. ř.) •použití agenta (§ 158e tr. ř.) • •+ zásada přiměřenosti a zdrženlivosti (§ 2 odst. 4 tr. ř.) •+ používání operativně pátracích prostředků nesmí sledovat jiný zájem než získání skutečností důležitých pro trestní řízení. Tyto prostředky je možné použít jen tehdy, nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené. Práva a svobody osob lze omezit jen v míře nezbytně nutné (§ 158b odst. 2 tr. ř.). Skončení prověřování •Odložení nebo jiné vyřízení věci (§ 159a tr. ř.) •Nejde-li ve věci o podezření z trestného činu, státní zástupce nebo policejní orgán věc odloží, jestliže není na místě vyřídit věc jinak. Takovým vyřízením může být zejména •a) odevzdání věci příslušnému orgánu k projednání přestupku, nebo •b) odevzdání věci jinému orgánu ke kázeňskému nebo kárnému projednání. • Státní zástupce nebo policejní orgán věc odloží, je-li trestní stíhání nepřípustné podle § 11 tr. ř. • Státní zástupce nebo policejní orgán může odložit věc, je-li trestní stíhání neúčelné vzhledem k okolnostem uvedeným v § 172 odst. 2 písm. a) nebo b) tr. ř. • Státní zástupce může věc odložit, jestliže nastaly okolnosti uvedené v § 172 odst. 2 písm. c) tr. ř. • Státní zástupce nebo policejní orgán věc odloží též tehdy, pokud se nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující zahájit trestní stíhání. Pominou-li důvody odložení, trestní stíhání zahájí. • • Skončení prověřování Zahájení trestního stíhání (§ 160 odst. 1 tr. ř.) •Usnesení o zahájení trestního stíhání •označení orgánu, o jehož rozhodnutí jde, •den a místo rozhodnutí, •výrok usnesení s uvedením zákonných ustanovení, jichž bylo použito, •odůvodnění, pokud zákon nestanoví něco jiného, a •poučení o opravném prostředku. • •Podle § 160 odst. 1 věta druhá tr. ř. musí výrok usnesení o zahájení trestního stíhání obsahovat popis skutku, ze kterého je tato osoba obviněna, aby nemohl být zaměněn s jiným, zákonné označení trestného činu, který je v tomto skutku spatřován; obviněný musí být v usnesení označen stejnými údaji, jaké musí být uvedeny o osobě obžalovaného v rozsudku (§ 120 odst. 2 tr. ř.). Usnesení o zahájení trestního stíhání •NS ČR – č. 41/2002, 55/2013 Sb. rozh. tr. •Předmětem trestního stíhání je vždy skutek, v němž je spatřován trestný čin, přičemž podstatou skutku je trestněprávně relevantní jednání pachatele a jím zapříčiněný trestněprávně významný následek. Od skutku je nutno odlišovat jeho popis, který musí obsahovat ty skutkové okolnosti, které jsou právně významné z hlediska naplnění jednotlivých znaků skutkové podstaty stíhaného trestného činu. • Usnesení o zahájení trestního stíhání •I. ÚS 46/1996 – v usnesení o zahájení trestního stíhání musí být uvedena i subjektivní stránka trestného činu, tedy zavinění, popř. i pohnutka a následek. • •I. ÚS 651/2000 – zahájení trestního stíhání samo o sobě není způsobilé k tomu, aby bylo podrobeno přezkumu Ústavním soudem (obdobně též III. ÚS 554/03, III. ÚS 511/02). • Usnesení o zahájení trestního stíhání •III. ÚS 356/01 •Zahájením trestního stíhání je uskutečněna zásada řádného zákonného procesu vyjádřená v čl. 8 odst. 2 Listiny a také v § 2 odst. 1 tr. ř. spočívající v tom, že nikdo nemůže být stíhán jinak než ze zákonných důvodů a způsobem, který stanoví zákon. Zahájením trestního stíhání je také určen předmět trestního řízení, neboť obžalobu je možno podat jen pro skutek, pro nějž bylo zahájeno trestní stíhání (§ 176 odst. 2 tr. ř.) a soud může rozhodovat jen o skutku, který je uveden v žalobním návrhu (§ 220 odst. 1 tr. ř.). Zahájení trestního stíhání má také výrazný vliv na výkon oprávnění obhájce (§ 165 tr. ř.). • • Vyšetřovací orgány (§ 161 tr. řádu) •Policie ČR •Generální inspekce bezpečnostních sborů •státní zástupce (krajského státního zastupitelství) •Vojenská policie •kapitán lodi Postup při vyšetřování •Omezení při výslechu svědků (§ 164 odst. 1 tr. ř.) •Účast obviněného a obhájce ve vyšetřování (§ 165 tr. ř.) •Trestní stíhání se souhlasem poškozeného (§ 163, 163a tr. ř.) •Lhůty pro skončení vyšetřování (§ 167 tr. ř.) •Skončení vyšetřování, seznámení se spisem (§ 166 tr. ř.) •Zvláštní ustanovení o vyšetřování některých trestných činů (§ 168 – 170, § 17 tr. ř.) Rozhodnutí v přípravném řízení •Postoupení věci jinému orgánu (§ 171 odst. 1 tr. ř.) • •Dnem 1. 7. 2017 nabývají účinnosti zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, a zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích. Obě tyto normy zásadně mění dosavadní úpravu přestupkového práva a budou mít dopad i na posuzování a výklad ustanovení § 159a odst. 1 písm. a) a § 171. • Rozhodnutí v přípravném řízení •Zastavení trestního stíhání podle § 172 odst. 1 tr. ř. •a) je-li nepochybné, že se nestal skutek, pro který se trestní stíhání vede, •b) není-li tento skutek trestným činem a není důvod k postoupení věci, •c) není-li prokázáno, že skutek spáchal obviněný, •d) je-li trestní stíhání nepřípustné (§ 11), •e) nebyl-li obviněný v době činu pro nepříčetnost trestně odpovědný (§ 26 tr. zák.), nebo •f) zanikla-li trestnost činu. • Rozhodnutí v přípravném řízení •Zastavení trestního stíhání podle § 172 odst. 2 tr. ř. •a) je-li trest, k němuž může trestní stíhání vést, zcela bez významu vedle trestu, který pro jiný čin byl obviněnému již uložen nebo který ho podle očekávání postihne, •b) bylo-li o skutku obviněného již rozhodnuto jiným orgánem, kázeňsky, kárně anebo cizozemským soudem nebo úřadem anebo mezinárodním trestním soudem, mezinárodním trestním tribunálem, popřípadě obdobným mezinárodním soudním orgánem s působností v trestních věcech, i když nesplňují některou z podmínek uvedených v § 145 odst. 1 písm. a) zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, a toto rozhodnutí lze považovat za postačující, nebo •c) jestliže vzhledem k významu a míře porušení nebo ohrožení chráněného zájmu, který byl dotčen, způsobu provedení činu a jeho následku, nebo okolnostem, za nichž byl čin spáchán, a vzhledem k chování obviněného po spáchání činu, zejména k jeho snaze nahradit škodu nebo odstranit jiné škodlivé následky činu, je zřejmé, že účelu trestního řízení bylo dosaženo. • Rozhodnutí v přípravném řízení •Přerušení trestního stíhání podle § 173 odst. 1 tr. ř. •a) nelze-li pro nepřítomnost obviněného věc náležitě objasnit, •b) nelze-li obviněného pro těžkou chorobu postavit před soud, •c) není-li obviněný pro duševní chorobu, která nastala až po spáchání činu, schopen chápat smysl trestního stíhání, •d) je-li obviněný dočasně vyňat z pravomoci orgánů činných v trestním řízení (§ 10) nebo je-li jeho trestní stíhání pro nedostatek souhlasu oprávněného orgánu dočasně nepřípustné, •e) jestliže dřívější řízení pro týž skutek proti téže osobě skončilo pravomocným rozhodnutím o přestupku a dosud neuplynula lhůta pro zahájení přezkumného řízení podle jiného právního předpisu, ve kterém může být rozhodnutí o přestupku zrušeno, •f) byl-li obviněný vydán do ciziny nebo vyhoštěn. • Mimořádné kasační oprávnění nejvyššího státního zástupce •Podle § 174a odst. 1 tr. ř. může nejvyšší státní zástupce do tří měsíců od právní moci rušit nezákonná usnesení nižších státních zástupců o nestíhání podezřelého podle § 159d odst. 1 tr. ř., o zastavení trestního stíhání nebo o postoupení věci. • •Zruší-li nejvyšší státní zástupce usnesení o zastavení trestního stíhání nebo o postoupení věci, pokračuje v řízení státní zástupce, který ve věci rozhodoval v prvním stupni. Přitom je vázán právním názorem, který vyslovil ve svém rozhodnutí nejvyšší státní zástupce, a je povinen provést úkony a doplnění, jejichž provedení nejvyšší státní zástupce nařídil (§ 174a odst. 3 tr. ř.). • • Odklony •Dohoda o vině a trestu (§ 175a , § 175b, 179b odst. 5, § 314o a násl. tr. ř.) •Podmíněné zastavení trestního stíhání (§ 307, § 308 tr. ř.) •Narovnání (§ 309 až 314 tr. ř.) •Podmíněné odložení podání návrhu na potrestání (§ 179g, § 179h tr. ř.) • Zkrácené přípravné řízení (§ 179a až 179h tr. ř.) •o trestných činech, o nichž přísluší konat řízení v prvním stupni okresnímu soudu a na které zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje pět let, jestliže • •a) podezřelý byl přistižen při činu nebo bezprostředně poté, nebo • •b) v průběhu prověřování trestního oznámení nebo jiného podnětu k trestnímu stíhání byly zjištěny skutečnosti, jinak odůvodňující zahájení trestního stíhání a lze očekávat, že podezřelého bude možné ve lhůtě uvedené v § 179b odst. 4 tr. ř. (do dvou týdnů od sdělení podezření) postavit před soud. • Zkrácené přípravné řízení •Podezřelého ze spáchání trestného činu je třeba vyslechnout a nejpozději na počátku výslechu mu sdělit, ze spáchání jakého skutku je podezřelý a jaký trestný čin je v tomto skutku spatřován. O tomto úkonu orgán konající zkrácené přípravné řízení učiní záznam do protokolu. Opis záznamu doručí podezřelému a jeho obhájci; policejní orgán zašle opis záznamu do 48 hodin též státnímu zástupci (§179b odst. 3 tr. ř.). • •Zkrácené přípravné řízení musí být skončeno nejpozději do dvou týdnů ode dne, kdy policejní orgán sdělil podezřelému, ze spáchání jakého skutku je podezřelý a jaký trestný čin je v tomto skutku spatřován. Lhůtu je možno prodloužit rozhodnutím státního zástupce nejvýše o 10 dnů. • Zkrácené přípravné řízení •Stanovisko trestního kolegia NS z 25.9.2014 sp. zn. Tpjn 303/2014; č. 52/2014 Sb. rozh. tr. •Zkrácené přípravné řízení se koná ve skutkově, právně a důkazně jednoduchých věcech. Tomu by měla odpovídat i délka prověřování předcházejícího zkrácenému přípravnému řízení. Podmínky uvedené v § 179a odst. 1 písm. b) tr. ř., zpravidla nebudou splněny, uplynula-li od počátku prověřování do sdělení podezření podle § 179b odst. 3 tr. ř. doba podstatně převyšující dva týdny. V takovém případě samosoudce podle § 314c odst. 1 písm. c) tr. ř. návrh na potrestání odmítne. • Rozhodnutí ve zkráceném přípravném řízení •Policejní orgán: •odloží věc z důvodu § 159a odst. 1 až 3 nebo 5 tr. ř. •předloží zprávu o výsledku řízení státnímu zástupci •Státní zástupce: • podá soudu návrh na potrestání • podá soudu návrh na schválení dohody o vině a trestu • věc odloží, nejde-li ve věci o podezření z trestného činu • odevzdá věc příslušnému orgánu k projednání přestupku, ke kázeňskému nebo kárnému projednání • věc odloží, jestliže je trestní stíhání nepřípustné podle §11 nebo rozhodl-li o schválení narovnání •věc podmíněně odloží podle § 179g tr. ř. •věc může odložit též, jestliže je trestní stíhání neúčelné vzhledem k okolnostem uvedeným v § 172 odst. 2 tr. ř. • opatřením vrátí věc policejnímu orgánu, je-li v rámci zkráceného přípravného řízení třeba provést další úkon • • Obžaloba (§ 176 až 178 tr. ř.) •Náležitosti (§ 177 tr. ř.): •označení státního zástupce, den sepsání obžaloby •jméno a příjmení obviněného, osobní údaje •žalobní návrh - označení skutku, pro který je obviněný stíhán, s uvedením místa, času a způsobu jeho spáchání, pojmenování trestného činu, vč. příslušného ustanovení a zákonných znaků •odůvodnění žalovaného skutku s uvedením důkazů, o které se toto odůvodnění opírá, a seznam důkazů, jejichž provedení se v hlavním líčení navrhuje, jakož i právní úvahy, kterými se státní zástupce řídil při posuzování skutečností podle příslušných ustanovení zákona •návrh na uložení ochranného opatření (§ 178 odst. 1 tr. ř.) • • • Dozor státního zástupce •Podle § 157 odst. 2 tr. ř. státní zástupce může uložit policejnímu orgánu provedení takových úkonů, které je tento orgán oprávněn provést a jichž je třeba k objasnění věci nebo ke zjištění pachatele. K prověření skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, je státní zástupce dále oprávněn: •a) vyžadovat od policejního orgánu spisy, včetně spisů, v nichž nebylo zahájeno trestní řízení, dokumenty, materiály a zprávy o postupu při prověřování oznámení, •b) odejmout kteroukoliv věc policejnímu orgánu a učinit opatření, aby věc byla přikázána jinému policejnímu orgánu, •c) dočasně odložit zahájení trestního stíhání. • •+ žádost o přezkoumání postupu pol. orgánu (§ 157a odst. 1 tr. ř.) • Dozor státního zástupce •Podle § 174 odst. 2 tr. ř. je státní zástupce oprávněn: •a) dávat závazné pokyny k vyšetřování trestných činů, •b) vyžadovat od policejního orgánu spisy, dokumenty, materiály a zprávy za účelem prověrky, •c) zúčastnit se provádění úkonů policejního orgánu, osobně provést jednotlivý úkon nebo i celé vyšetřování a vydat rozhodnutí v kterékoliv věci, •d) vracet věc policejnímu orgánu se svými pokyny k doplnění, •e) rušit nezákonná nebo neodůvodněná rozhodnutí a opatření policejního orgánu, která může nahrazovat vlastními, •f) přikázat, aby úkony ve věci prováděla jiná osoba služebně činná v policejním orgánu. • •+ výlučná oprávnění státního zástupce (§ 175 odst. 1 tr. ř.) • Dohled v soustavě státního zastupitelství •§ 12c zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů • •Dohled je výkonem oprávnění stanovených tímto zákonem k zajištění řídících a kontrolních vztahů mezi různými stupni státních zastupitelství a uvnitř jednotlivých státních zastupitelství při výkonu působnosti státního zastupitelství. • • Dohled jako účinný opravný prostředek •I. ÚS 1565/2014, I. ÚS 860/2015 • •Žádost o výkon dohledu nejbližšího vyššího státního zastupitelství podle § 12d odst. 1 zákona o státním zastupitelství je obecně účinným opravným prostředkem pro osobu, která namítá závadný postup v šetření k odhalení skutečností nasvědčujících tomu, že byla obětí spáchaného trestného činu a jako takovou je ji nutno propříště vyčerpat před podáním ústavní stížnosti v souladu s § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. • Řízení před soudem: předběžné projednání obžaloby •Důvody k předběžnému projednání obžaloby (§ 186 tr. ř.) = •rozhodnutí po předběžném projednání (§ 188 odst. 1 tr. ř.): •a) předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti •b) postoupení věci jinému orgánu •c) zastavení trestního stíhání •d) přerušení trestního stíhání •e) vrácení věci státnímu zástupci k došetření •f) podmíněné zastavení trestního stíhání, schválení narovnání •g) schválení dohody o vině a trestu (§ 187 odst. 4 tr. ř.) • • • Děkuji za pozornost • • • • istriz@nsz.brn.justice.cz