SPRÁVNÍ PRÁVO – ZVLÁŠTNÍ ČÁST Přednáška č. 1 Úvod do zvláštní části správního práva Státní služba • • • PrF MU, únor 2018 •© petr průcha Kraje (NUTS III) a okresy (NUTS IV) v České republice I. Úvod do zvláštní části správního práva Pojem „zvláštní část“ správního práva n nzákladní členění SP – část obecná, část procesní a část zvláštní nzvláštní část SP je v tomto smyslu představována převážně hmotným správním právem na jednotlivých úsecích výkonu (a často souběžně i organizace) veřejné správy nzvláštní část je „svorníkem“ SP nznačná vnitřní diverzifikace nsprávní právo hmotné upravuje nejrozmanitější úseky veřejnosprávní výkonné realizace obsahu zákonů n Postavení zvláštní části v systému správního práva jako právního odvětví a jako pedagogické discipliny n n n nje oblastí dominantně tzv. pozitivně-právní ndůraz na nveřejná subjektivní práva nveřejné subjektivní povinnosti n n nje provázána s obecnou částí a částí procesní Předmět a obsah zvláštní části, tradiční přístupy k vnitřnímu členění zvláštní části n nveškerá veřejná správa se původně nazývala policií a toto označení pro celou veřejnou správu bylo opuštěno teprve v období tzv. policejního státu, který termín policie začal vztahovat pouze na vnitřní správu n ntak se veřejná správa historicky členila (věcně) na nsprávu vnitřní, nsprávu vojenskou, nsprávu finanční, nsprávu zahraniční a nsprávu justiční n nv období tzv. liberálního právního státu se potom obsah termínu policie ještě zúžil, neboť se v rámci vnitřní správy začalo diferencovat (funkčně) mezi pořádkovými funkcemi nařizovací povahy, nadále označovanými policií, a pečovatelskými funkcemi veřejné správy n n n n n n n Pozdější členění veřejné správy (ve středoevropském prostoru - přetrvává dodnes) n nfunkčně nspráva zakročující (vrchnostenská) nspráva poskytující služby (nevrchnostenská) n nvěcně nspráva hospodářská nspráva sociálně – kulturní nspráva administrativně – politická n n---------------------------------- n n teritoriálně nspráva vnitrostátní nspráva přeshraniční, resp. s cizím prvkem V organizačním vyjádření na úrovni ministerstev nspráva administrativně – politická nMinisterstvo obrany, nMinisterstvo vnitra, nMinisterstvo spravedlnosti, nMinisterstvo zahraničních věcí n nspráva hospodářská nMinisterstvo financí, nMinisterstvo průmyslu a obchodu, nMinisterstvo zemědělství, nMinisterstvo dopravy, nMinisterstvo pro místní rozvoj, nMinisterstvo životního prostředí n nspráva sociálně – kulturní nMinisterstvo kultury, nMinisterstvo školství, mládeže a tělovýchovy, nMinisterstvo zdravotnictví, nMinisterstvo práce a sociálních věcí n n n V organizačním vyjádření nezávislých vykonavatelů veřejné správy n njedná se vykonavatele, kteří jsou méně či více vyňati z „řídící“ působnosti vlády n npatří sem zejména : n nÚřad pro ochranu hospodářské soutěže nČeský statistický úřad nEnergetický regulační úřad nČeský telekomunikační úřad nRada pro rozhlasové a televizní vysílání nÚřad pro ochranu osobních údajů nNárodní akreditační úřad n n Zvolená struktura a rozsah výuky zvláštní části n n nvnitřní správa nvč. režimu státní služby, nspráva školství, nspráva zdravotnictví, nspráva na úseku územního plánování a stavebního řádu, nživnostenská správa, nbezpečnostní správa, nspráva dopravy, nspráva kultury Rámcová charakteristika struktury výuky jednotlivých subtémat n n n nzákladní právní úprava norganizace veřejné správy na předmětném úseku nnosné instituty výkonu veřejné správy na daném úseku npřevažující a specifické formy činnosti, nspecifické záruky zákonnosti na daném úseku - vč. režimu správního trestání n Význam a dopady provázanosti poznatků z jednotlivých úseků zvláštní části s poznatky z obecné části a z procesní části nv rámci obecné části notázky organizace veřejné správy notázky výkladu a aplikace norem správního práva notázky forem činnosti veřejné správy nrežimy kontroly veřejné správy a dalších záruk zákonnosti ve veřejné správě nse zvláštním zřetelem k diferencovaným režimům správního trestání n nv rámci procesní části nspecifika dovoditelná ze správního řádu nspecifika dovoditelná ze zvláštní právní úpravy (zpravidla primárně hmotněprávní) n nvztahy zvláštního a obecného, či obecného a zvláštního nvždy nutno pečlivě studovat a vnímat úpravu na tom kterém úseku veřejné správy n n nČl. 2 odst. 3 Ústavy - uplatňování veřejné moci jako služby občanům nČl. 79 odst. 2 Ústavy - „Právní poměry státních zaměstnanců v ministerstvech a jiných správních úřadech upravuje zákon.“ nČl. 21 odst. 4 Listiny - rovný přístup k veřejným funkcím •. II. Státní služba Ústavně právní východiska Zákonná a podzákonná právní úprava n nZákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů nNařízení vlády č. 302/2014 Sb., o katalogu správních činností n nZákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (pozn. - subsidiárně) n n Organizace veřejné správy pro potřeby státní služby n nStátní službu organizačně zastřešuje Ministerstvo vnitra nv rámci MV - sekce pro státní službu, jako organizační jednotka ministerstva, nv čele sekce pro státní službu je náměstek pro státní službu, nv sekci dále také personální ředitel dané sekce, n nna ministerstvech a v Úřadu vlády pro potřeby státní služby tzv. státní tajemníci n Nosné instituty , „Státní služba“ užším výrazem pojmu „veřejná služba“ npojem či institut „veřejné služba – vyjadřuje právní postavení veřejných zaměstnanců (soudci, státní zástupci, úřednici, policisté, apod.) n nzaměstnanecký (či obdobný) poměr ke státu nebo jinému veřejnoprávnímu zaměstnavateli, se značnou mírou trvalosti nodborné profesionální zajišťování veřejných úkolů nplacení zaměstnanců z veřejných prostředků n •. •. Státní služba n n npředmětem našeho zájmu STÁTNÍ SLUŽBA, jakožto „státní služba“ v užším slova smyslu, vztahovaná k úředníkům státní správy n npersonální pohled – zaměstnanci státu („státní zaměstnanci“) nfunkční pohled - služební výkon úřední činnosti nrežimový pohled - státně služební vztahy mezi státem a danými zaměstnanci •. Základní vývojové systémy státní služby n nKariérní systém – často spojován s tzv. „definitivou“ (pro některá úřednická místa). Koncipován jako zpravidla celoživotní, s možnostmi kariérního postupu (např. Německo, Rakousko, Belgie, Francie , u nás I. republika). n nMeritní (smluvní ) systém - zpravidla spojován s výběrem na vždy určité místo (např. Dánsko, Finsko, Švédsko). •. Předmět úpravy v zákoně o státní službě n nprávní poměry státních zaměstnanců vykonávajících ve správních úřadech státní správu, norganizační věci státní služby nslužební vztahy státních zaměstnanců, nodměňování státních zaměstnanců, n řízení ve věcech služebního poměru, nkárná odpovědnost. n •. Státní zaměstnanci, správní či služební úřady, státní správa jako služba n nStátní zaměstnanci nfyzické osoby přijaté do služebního poměru a zařazené nebo jmenované na služební místa n nSprávní úřady, služební úřady nministerstva a jiné správní úřady zřízené zákonem a zákonem označené jako správní úřady nebo orgány státní správy n nStátní správa jako služba nPodrobně vymezena v § 5 – „Služba a obory služby“ nSlužba - druhy činností /např. příprava a provádění správních úkonů včetně kontroly, vnitřní pořádek a bezpečnost, dotační politika, apod.) nObory služby - blíže stanoví vláda nařízením , ve spojení se služebními místy •. •. Zákon o státní službě se nevztahuje (zejména) na : nčlena vlády, jeho poradce a na zaměstnance, který vykonává další činnosti pro člena vlády, včetně zaměstnance zařazeného v kabinetu člena vlády, nvedoucího Úřadu vlády České republiky (dále jen „Úřad vlády“) a zaměstnance, který vykonává činnosti pro vedoucího Úřadu vlády, nnáměstka člena vlády a zaměstnance, který vykonává činnosti pro náměstka člena vlády, nčlena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, npředsedu a člena Rady Českého telekomunikačního úřadu, npředsedu a místopředsedu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, npředsedu a člena Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, apod. n n •. •. Služební poměr n njedná se o poměr veřejnoprávní n nVznik služebního poměru n povinnosti a práva státních zaměstnanců n nZměny služebního poměru n nZánik, resp. skončení služebního poměru n n n n n n •. •. Řízení ve věcech služby n n nZahrnuje řízení ve věcech služebního poměru (vznik, změny, skončení), odměňování, kárná odpovědnost, apod. n nPovahou jde o správní řízení, se subsidiárním využitím správního řádu. •. Kárná odpovědnost nZviněné porušení služební kázně je kárným proviněním n nRozhodují kárné komise (dvoustupňově, druhý stupeň u MV) n nKárná opatření npísemná důtka, nsnížení platu až o 15 % na dobu až 3 kalendářních měsíců, nodvolání ze služebního místa představeného, npropuštění ze služebního poměru. •. •. . n n n n Děkuji za pozornost