Dějiny slovenského práva I.
I. - 03.
Právo ve středověku a na začátku novověku

Periodizace
n1. Ranný středověk
n   (9. – 12. st. = Velkomoravská říše a počátky uherského státu)
n2. Feudální rozdrobenost a její překonávání
n   (13. – 14. st.)
n3. Stavovská monarchie (15. st. – 1526)
n4. Absolutizující monarchie (1526 – 1848)

>

Periodizace (do 1918)
n1. Patrimoniální stát a právo v 9. – 12. století
•a) Velkomoravská říše (Nitransko jako údělné knížectví)
•b) Počátky uherského státu a práva
n2. Krize patrimoniálního a formování stavovského státu (13. – 14. století)
n3. Stavovská monarchie (15. st.)
n4. Absolutizující stát (zač. 16. st. – 1848)
n5. Konstituční stát (1848 – 1918)

>

Vývoj práva (podle pramenů práva)
n1. vláda nepsaného obyčejového práva (do začátku 16. století)
nvláda psaného obyčejového práva (od začátku 16. století)
npřechod k zákonnému právu (2. polovina 19. století)
n    (zpravidla kodifikované, vycházející z rovnosti před zákonem = větší právní jistota)

>

Právo Velké Moravy
n
nobyčejové
nnepřímé zprávy o právotvorné činnosti panovníka (zákonech)
nprávní památky cizího původu

>

Konstantin a Metoděj
Cyril a Metoděj

>

Právní památky
n1. Zakon sudnyj ljudem
n2. překlad byzantského nomokanonu do staroslověnštiny (Synagogae)
n3. Metodějova (Anonymní) homilie
n4. z Říma importovaná Collectio canorum
n5. penitenciál Zápovědi svatých otců

>

Právo z počátků uherského státu
nanalogicky platí to, co o právu Velké Moravy
nrozdíl: zachovaly se královské zákony
n = zákony králů Štěpána (pojí se k němu Naučení pro syna Imricha), Ladislava a Kolomana

>

a
Sv
Ladislav I.

>

Nejdůležitější právní památky 13. a 14. st.
na) Zlatá bula Ondřeje II. (a její pozdější verze)
nb) Zákony z roku 1351 (uherským šlechticům stejná práva, aviticita, postavení závislého
obyvatelstva)
nc) Varadínské regestum (13. st., ordály)

>

Právo stavovské monarchie
nstále převážně nepsané
nstavovský právní partikularismus (šlechtické, kanonické, městské, horní, selské právo)
nprávní obyčeje, sněmovní usnesení /zákony/, privilegia, statuty, neformálně i rozhodnutí soudů

>

Právní partikularismus
nstavovský právní partikularismus
nprávo Sedmihradska (Transylvánie) a Slavonska (později Chorvatska-Slavonska)

>

Prameny práva stavovské monarchie
nstále převažovaly právní obyčeje
npanovnická privilegia
nsněmovní usnesení potvrzená panovníkovým dekretem (zákony)
nprávní akty samosprávných korporací = statuty

>

Právní obyčeje
nza obyčejové právo se považuje to, jak rozhodují uherské soudy
nnezavršená kodifikace uherského práva (Tripartitum) prezentována jako zápis obyčejového práva
n = obyčejové právo zachyceno písemně

>

C:\Documents and Settings\vojacek\My Documents\My Pictures\werboczy.jpg

>

C:\Documents and Settings\vojacek\My Documents\My Pictures\CIH.jpg

>

Zákony (sněmovní usnesení)
nvydával je stavovský sněm spolu s panovníkem
nvětšinou veřejnoprávní záležitosti
njednotlivá usnesení (zákonné články) shrnuty do dekretu, který sankcionoval panovník
n

>

Významné zákony
n- dekret z roku 1405 (postavení měst)
n- větší dekret Matyáše Korvína 1486 (Decretum Maius) opatřený doložkou o věčné platnosti
n- větší dekret Vladislava Jagellonského 1492
n

>

Privilegia a statuty
nna rozdíl od zákonů privilegia vydával pouze panovník (výsadní oprávnění panovníka)
nstatuty nesměly odporovat zákonům ani obecně závazným právním obyčejům a nemohly měnit ani
privilegia
nbyly závazné pro danou samosprávnou jednotku

>

Soudní rozhodnutí
nrozhodnutím uherských soudů se povaha precedentů výslovně nepřiznávala
nv praxi se zejména rozhodnutí uherské kurie stávala používaným vzorem pro rozhodovací praxi

>

Snaha o kodifikaci uherského práva
-potřeba právní jistoty
-dvě cesty:
n sebrání platných dekretů (Collectio decretorum)
n vypracování zákoníku (kodifikace)

>

Tripartitum opus iuris
(Štefan Verböczy)
nprávní pochybení při vydávání
n = považováno za zápis obyčejového práva
n = uherské právo sice stále zůstalo obyčejovým právem, ale stalo se právem převážně psaným
núvod a tři části
n (především šlechtické právo, ale i městské, selské, sedmihradské a chorvatské)

>

Sbírky práva tavernikálního soudu
nArticuli iuris tavernicalis (Tavernické články)
n - vznikly s využitím staršího sepsání procesních předpisů nazývaného Quaeritur, Jan Thuz z Laaku,
panovník je sankcionoval v roce 1602
nIura civilia (Vetusta Iura civitatum sive Iura civilia)
n = úpravu městského práva aplikovaná tavernikálním soudem

>

Právní knihy
n= soukromá sepsání práva
nŽilinská kniha
nZipscher Willkühr (Willkühr der Sachsen in der Zips, 1370)
nBudínská právní kniha z roku 1413 (stala se základem i pro právo řady dalších, zejména
tavernikálních měst)
nBratislavská právní kniha, Košická právní kniha …

>

Právo absolutizující monarchie
nnejdůležitějšími zůstávaly právní obyčej a zákon
nvýznam neztratila ani privilegia a místní statuty
nzejména v 18. století se do popředí dostala královská nařízení, vydávaná především ve formě
patentů a diplomů
nneformální autoritu požívala zejména rozhodovací praxe uherské královské kurie
nCorpus iuris Hungarici
n = oficiální sbírka platných uherských právních předpisů
n - dříve soukromé sbírky (M. Szentivanyi)

>

C:\Documents and Settings\vojacek\My Documents\My Pictures\CIHung-01.jpg

>

Planum tabulare
nsbírka rozhodnutí kuriálních soudů od soudní reformy v roce 1723
nvyšla až 1800

>

Snahy přepracovat Tripartitum
na) Quadripartitum (také nebylo sankcionováno, tiskem vyšlo soukromě později)
nb) Novum Tripartitum (1715, jen dílčí doplnění Tripartita)

>

Horní a městské právo
na) horní (banské) právo v polovině 16. století nově upravil Maxmiliánův horní zákoník
nb) tiskem vyšla procesní pravidla, upravující řízení před tavernikálním soudem (Articuli iuris
tavernicalis, Tavernické články) 1602

>

Vydání CIC
 z roku 1757
C:\Documents and Settings\vojacek\My Documents\My Pictures\CIH-03.jpg

>

a
Tripartitum
Děkuji za pozornost!

>