Dějiny slovenského práva I. I. - 02. Stát a právo ve středověku a na počátku novověku Periodizace (do 1918) n1. Patrimoniální stát a právo v 9. – 12. století •a) Velkomoravská říše (Nitransko jako údělné knížectví) •b) Počátky uherského státu a práva n2. Krize patrimoniálního a formování stavovského státu (13. – 14. století) n3. Stavovská monarchie (15. st.) n4. Absolutizující stát (zač. 16. st. – 1848) n5. Konstituční stát (1848 – 1918) > VELKOMORAVSKÁ ŘÍŠE nspojení Moravského a Nitranského knížectví nraně feudální stát se silnou centrální mocí a formující se územní správou núzemí Slovenska tvořilo údělné knížectví s centrem v Nitře > C:\Documents and Settings\vojacek\My Documents\My Pictures\Nitra.jpg > Mikulčice C:\Documents and Settings\vojacek\My Documents\My Pictures\mikulcice.jpg > Ústřední orgány n- vesměs z nepřímých zpráv npanovník nužší či širší shromáždění předáků země ndvorské úřady (nádvorní župan = comes palatinus, taverník = správce komory, stolník, číšník) ndvorská kancelář > Územní správa n nopevněná hradiště = správní (a církevní) centra Velké Moravy nhradské župy = velmi jednoduchá a nepravidelná správa okrajových oblastí > C:\Documents and Settings\vojacek\My Documents\My Pictures\Metoděj.jpg UHERSKÝ STÁT A PRÁVO V RANÉM STŘEDOVĚKU ncentralizovaný stát nspojený s křesťanstvím npatrimoniální pojetí státu nŠtěpán z dynastie Arpádovců: n král + (arcibiskupství v Ostřihomi) n > Štefan I •Štefan I. > Sociální rozvrstvení obyvatelstva na) předáci země nb) kněží nc) osobně svobodní bojovníci z královských hradů nebo z družin světských a církevních držitelů půdy (hradští jobbagionové) a osobní služebníci předáků země nd) závislé obyvatelstvo ne) později vlámští a němečtí kolonisté… > Území Slovenska nv 11. století nepatřilo k jádru uherského státu (konfinium) npevněji se s ním spojilo až ve 12. století > Ústřední orgány uherského státu n- panovník (dědičnost, seniorát – primogenitura /v zásadě/, korunovace, mladší král) n- zpočátku ještě nepříliš diferencovaný královský dvůr n- pak jednotliví úředníci a úřady: královská rada; královská; nejvyšší úředníci (palatin, zemský soudce; pokladník /komorník/, správce koníren /maršálek/, stolník, číšník ad.) > Územní správa na) královské komitáty (župy, stolice) n - vnitřně se dělily na centurionáty a děkanáty nb) vesnické (pak i městské) orgány > Soudní kompetence nnejvyšším soudcem panovník + jeho jménem soudí ústřední úředníci a komitátní orgány + soudí také církevní orgány nod konce 11. století v komitátech také královští soudci /bilochové/ nbrzy na to vznikly a poměrně krátce působily tzv. koncilové soudy > OBDOBÍ KRIZE PATRIMONIÁLNÍHO STÁTU … (13. – 14. století) na) etapa krize patrimoniálního státu (13. století) n = oslabení politické moci panovníků a vzrůst vlivu jednotlivých feudálů n - donace = panovníkem udělovaná půda, od začátku 13. století dědičně n - familiáři n - tatarský vpád v letech 1241 – 1242 (zpustošení země, hladomor, ale také podnět pro zakládání měst, budování hradů a zdokonalení obrany země) nb) etapa jejího nerovnoměrného překonávání (= formování stavovského státu; 14. století) > matus2 > a Matúš Č •Matúš Čák > Ústřední orgány npanovník (stejná oprávnění, ale menší reálný vliv; korunovace; královské regály) nuherský sněm (základ ve Zlaté bule Ondřeje II.) nkrálovská kancelář (v polovině 14. století větší kancelář + tajná kancelář) nkrálovská rada (za Anjouovců užší a širší rada) nnejvyšší úřady: a) palatin; b) zemský soudce; c) taverník; d) vrchní pokladník > Územní správa na) šlechtické komitáty (králem jmenovaný župan, komitátní kongregace, volení hodnostáři – slúžní a d.) nb) mimo rámec komitátní správy stála svobodná královská města a výsadní území n - města: privilegia od zakladatele (Trnavské městské privilegium z roku 1238), samospráva, ekonomické výsady n - výsadní území: například spišská města se společným (kolektivním) privilegiem > Soudy n a) ústřední uherské soudy n b) venkovské soudy n c) městské soudy n d) církevní soudy n e) zvláštní soudy n = například soudnictví spišských měst n + věrohodná místa n = církevní instituce (královská pečeť) > Ústřední uherské soudy nsoudy královské přítomnosti (kuriální soudy) nvlastní soudy ústředních hodnostářů nsoud rytířské cti > Venkovské soudy npalatinální kongregace (do roku 1786) nkomitátní soudy (sedrie) nvrchnostenské (zemské) soudy nvesnické soudy > Městské soudy nměstská rada ndalší soudní instance n n+ nejdříve ponaučení od mateřských měst n+ pak odvolání k soudu taverníka nebo personála > Církevní soudy nřímská kurie nsoud arcibiskupa nkonzistorní soudy biskupů nnižší církevní hodnostáři > OBDOBÍ STAVOVSKÉ MONARCHIE npomyslná rovnováha sil nstát = právnická osoba (Svatoštěpánská koruna) nve formující se stavovské obci jednoznačně dominovali velmoži nzměněné vnější podmínky (Osmanská říše) nMatyáš Korvín úspěšně usiloval o maximální rozšíření svého podílu na moci nJagellonci slabými panovníky n„věčné nevolnictví“ a zvýšení poddanských povinností nhornická povstání v Kremnici, Banské Bystrici a d. > Ústřední orgány na) panovník nb) uherský sněm nc) ústřední úřady n (královská rada, královská kancelář) nd) zemští hodnostáři > Panovník ndědické nároky (s výjimkou Matyáše Korvína), ale nastupovali zpravidla po volbě nvolební kapitulace, inaugurační diplom npravomoci n = reprezentant státu navenek, velení armádě, sankcionování zákonů přijímaných uherským sněmem, vydávání různých privilegií, podíl na soudnictví, podléhaly mu finanční úřady a náležel výnos královských regálů > Korvín (Kluž) corvinus •Korvín (Kluž) > • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • s Hunyadi Matyas > Uherský sněm nupevnil svou pozici nzasedal pravidelně nschvaloval zákony ndvě tabule: horní a dolní (někdy ”sessia mixta”) > Ústřední úřady na) královská rada (v rukou magnátů) nb) královská kancelář (opora panovnické moci) n - vedle královské kanceláře nejdříve speciální malá kancelář (vedení agendy kuriálních soudů) n - za Matyáše Korvína větší, menší a tajná kancelář > Zemští hodnostáři na) palatin (prostředník při řešení sporů krále a stavů; jeho postavení specifikovaly palatinské články, /Articuli de officio palatinatus, 1485/) nb) zemský soudce nc) personál nd) taverník ne) vrchní pokladník > Územní správa na) komitátní správa (v čele jmenovaný vrchní župan, dále podžupan, komitátní kongregace, slúžní, přísežní a notář) nb) městská správa nc) výsadní území > Uherské župy mapa-stolice > Soudy na) Ústřední soudy nb) Venkovské soudy nc) Městské soudy nd) Církevní soudy (jejich význam klesl) n + Věrohodná (ověřovací) místa > Ústřední soudy na) kuriální soudy (soudy královské přítomnosti) n - pro soud, v němž jménem krále soudil personál, se postupem času vžilo označení královská soudní tabule/ n - řádní zemští soudci = palatin, zemský soudce, královský kancléř, personál nb) soudy nejvyšších zemských hodnostářů (významným se stal i soud taverníka) nc) soud rytířské cti > Venkovské a městské soudy nbrzy zanikly palatinální kongregace, naopak vzrostl význam komitátních soudů /sedrií/ nnadále fungovaly také vrchnostenské /zemské/ soudy a vesnické soudy npodle rozhodování o odvoláních se svobodná města dělila na tavernikální a personálova (k těm patřila i horní) > OBDOBÍ ABSOLUTIZUJÍCÍHO STÁTU n- úsilí o panovnické samovládí n- centralizace n- byrokratizace n- snaha o rekatolizaci n- refeudalizace n- (za Josefa II. i germanizaci) n= proces postupného posilování panovnické moci na úkor stavovské obce > Ferdinand I •Ferdinand I. > Počátek absolutizující monarchie nna trůně Habsburkové, ovládající dlouho jen část území habsburské říše npůvodně personální unie rakouských, českých a uherských zemí, pak Habsburkové postupně posilovali úloha společných orgánů nstavovská povstání (kompromis: szátmárský mír 1711) n = úzké propojení rakouských a českých zemí, relativní samostatnost Uher n > Pragmatická sankce (zák. čl. VI/1723) npotvrdila dědičnost uherského trůnu v habsburském rodě a zajistila nástupnické právo žen nplatila až do samotného zániku v roce 1918 nsnaha regulovat život společnosti panovníkovými nařízeními v Uhrách v zásadě neúspěšná nv jednáních posledních uherských stavovských sněmů byla zřetelná snaha o maďarizaci, ale také zaznívaly liberální názory > Marie Terezie MariaT05_small > Osvícenský absolutismus no začlenění Uher do jednotného řízení celé říše usiloval zejm. Josef II., bez úspěchu nprosazování nového pojetí výkonu státní správy (byrokratizace) nuherský sněm 1790 usnesl a panovník sankcionoval, že uherské království je (v rámci habsburského soustátí) svobodnou říší s vlastním zřízením, nepodrobenou žádné jiné říši ani jinému národu > První polovina 19. století nvliv francouzské revoluce nKlement Metternich nhodnost rakouského císaře nobnovení funkce uherského sněmu > Státní aparát npanovník (snaha vládnout absolutisticky; dědičnost; právní předpisy někdy sami, jindy se sněmem) n uherský sněm (1608; dvoukomorová struktura; vážení hlasů, okolice nsprávní aparát (postupná byrokratizace X komitáty) norgány společné pro celou monarchii nzemští hodnostáři (palatin, zemský soudce, taverník a personál) nústřední uherské orgány (uherská rada/ místodržitelská rada, uherská dvorská kancelář, uherská komora) nmístní správa (komitáty; svob. král. města; výsadní území n n n > Soudnictví - obecná charakteristika na) do začátku 18. století (1723) typické středověké rysy: n - stavovský partikularismus n - propojení se státní správou n - nejednoznačně vymezené kompetence n - soudy zasedaly pouze příležitostně n - nutně se nevyžadovalo právnické vzdělání nb) soudní reforma z roku 1723 > Soudní organizace po reformě nnejdůležitějším šlechtickým soudem královská kurie (sedmipanská a královská tabule) nčtyři distriktní (krajské) tabule (i v Trnavě a v Prešově) nkomitátní soudy (sedrie, soud podžupana, soud služného) pro záležitosti komitátní šlechty nvrchnostenské (zemské) soudy pro záležitosti poddaných nve městech městské rady (odvolávání k soudu taverníka nebo personála) ncírkevní soudy nsměnečné soudy (1840) > Metternich Kníže K. Metternich nDěkuji za pozornost ! >